Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
131.083-8 + 131.084-6 | |
Informace o fotografii: - Úsek: Nezbudská Lúčka-Strečno - Vrútky - GPS: 49°7'11.151"N, 18°54'46.013"E » - Datum: 5.7.1990 - Autor: BBvK - Pozn.: sken z negativu - Zobrazeno: 5512x - Detailní EXIF informace » - Rating od autorů: 8 - Rating od uživatelů: 8 | |
Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit | |
A jakou to má souvislost s dvojičkou u Vrútek?:-(
Já jen že se ta diskuze dostala úplně jinam.
Já jen že se ta diskuze dostala úplně jinam.
Sice to neni paterni ani elektricka trat, ale i tak se chce zvolat vivat 75km/h! http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/sumavskou-lokalku-ceka-modernizace-za-dve-miliardy-1117328#utm_source=hp&utm_medium=selfpromo&utm_campaign=e15rss #utm_source=mobilmania&utm_medium=selfpromo&utm_campaign=rsshub_page1
Eurostar:
Takze za par rokov Cesko moze svoje trate stavat od znova...
Však ano, vysokorychlostní :) viz http://zpravy.ihned.cz/c1-62549390-vysokorychlostni-zeleznice-brno-prerov-200-km-h
Fotka perfektní, mám rád tyhle "zpátky do minulosti" od BBvK :)
Takze za par rokov Cesko moze svoje trate stavat od znova...
Však ano, vysokorychlostní :) viz http://zpravy.ihned.cz/c1-62549390-vysokorychlostni-zeleznice-brno-prerov-200-km-h
Fotka perfektní, mám rád tyhle "zpátky do minulosti" od BBvK :)
Obávam sa, že smelé plány na 160 od Žiliny na východ zostanú ešte veľmi dlho len v ríši snov. Už teraz sa hľadá, kde všade ušetriť. Napríklad tunely okolo Štrby, vedenie trate cez Prešov miesto Margecian… A ani na západ od Žiliny nie je všetko ružové. Ako sa darí „pripravovanej“ stavbe mostov cez Nosice, bez ktorých to na 160 nepôjde? Myslím, že ešte aspoň 10–15 rokov budú dvojičky nerušene brázdiť 180, Čadcu, Poľsko a „ďaleký východ“, len tá Lideč už im kvôli Púchovu chutiť nebude (pokiaľ Púchov nedajú zotrvačnosťou, alebo nezávislým postrkom).
BBvk,
prečo si taký impertinentný? Píšem kľudne, netvrdím, že to tak nie je. Čítať som čítal a videl som tvoju poznámku, že sa pohýňa. Pokojne som mohol napísať aj svoj názor, na margo tých zberačov, o čo mi prakticky išlo. Tiež poprosím sa zamyslieť nad tým, čo vyplodíš 8-)
prečo si taký impertinentný? Píšem kľudne, netvrdím, že to tak nie je. Čítať som čítal a videl som tvoju poznámku, že sa pohýňa. Pokojne som mohol napísať aj svoj názor, na margo tých zberačov, o čo mi prakticky išlo. Tiež poprosím sa zamyslieť nad tým, čo vyplodíš 8-)
S tou střídavinou - on není střídavý systém jako střídavý systém. Napájením průmyslovým kmitočtem (50Hz) vyžadovalo v době elektrifikace KBD nepoměrně vyspělejší vozidla, než byla vozidla pro stejnosměrný systém - kvůli nutnosti mít usměrňovač. Napájení sníženým kmitočtem (16 a 1/3 Hz) vychází z možnosti využívat komutátorové motory bez usměrňění, ale nevýhoda je v relativně špatné komutaci motorů a nutnosti mít měnírny se zařízením na transformaci kmitočtu (pokud neměly dráhy vlastní rozvodnou síť, byly v té době jediným řešením motorgenerátorová soustrojí s poměrně slabou efektivitou). Nevím jaké byly tou dobou studie střídavých systémů se sníženým kmitočtem, ale přinejmenším se stále hodně diskutovalo nad vhodností jednotlivých soustav. Každopádně ČSD a naši výrobci měly jakés zkušenosti se stejnosměrným systémem, který se tou dobou už ve světě masivně využíval, čili jednalo se o sázku na jistotu
Napájení průmyslovým kmitočtem bylo v době elektrifikace oné tratě ještě dost v plenkách - ty maďarské stroje měly například dost hrubou regulaci výkonu (což nevadilo, neb zdejší první elektrifikované traťě byli víceméně na rovině), usměrňování se provádělo buď neefektivně motorgenerátorovým soustrojím, nebo relativně nebezpečně ignitronovým usměrňovačem, což bylo a dodnes je zařízení spíš pro stabilní měnírny. Do doby, než byla k dispozici technologie na sériovou výrobu silových polovodičových usměrňovacích prvků, byla podlě mě elektrifikace střídavou soustavou s průmyslovým kmitočtem spíš provozním experimentem, než řešením pro páteřní trať.
Napájení průmyslovým kmitočtem bylo v době elektrifikace oné tratě ještě dost v plenkách - ty maďarské stroje měly například dost hrubou regulaci výkonu (což nevadilo, neb zdejší první elektrifikované traťě byli víceméně na rovině), usměrňování se provádělo buď neefektivně motorgenerátorovým soustrojím, nebo relativně nebezpečně ignitronovým usměrňovačem, což bylo a dodnes je zařízení spíš pro stabilní měnírny. Do doby, než byla k dispozici technologie na sériovou výrobu silových polovodičových usměrňovacích prvků, byla podlě mě elektrifikace střídavou soustavou s průmyslovým kmitočtem spíš provozním experimentem, než řešením pro páteřní trať.
Pikehead:
Tak mozme byt radi, ze vypotili aspon nieco...
Striedavina je v planoch ZSR blizsej buducnosti, na celom uzemi SVK. Len najprv treba prerobit hnacie vozidla, aby mohli tento prud papat. Dvojsystemova rada 361 je uz na svete, no spolahlivostou zatial zrovna neoplyva. To iste vsak musia absolvovat aj ine striedave lokomotivy, rada 163 a dvojicky.
Tempo slovenskej koridorizacie? Tie nase koridory sa aspon stavaju na plynulu 160tku s co najmenej obmedzeniami a s mimourovnovymi krizeniami. Vyhladova rychlost 200 km/h. Kdezto v Cechach v drtivej vecsine dochadza nie ku stavbe koridorov, ale len k optimalizacii trati. Takze za par rokov Cesko moze svoje trate stavat od znova, lebo uz teraz nesplnaju europske kriteria. To je fakt koridor medzi Brnom a CT, kde priemerna rychlost je 70 km/h ci medzi Prahou a Decinom kde je 160 len medzi Kralupami a Lovosicami a aj to nie plynula. Na Slovensku je vsak zamer na dodrzanie plynulej maximalky 160/140 km/h aj v narocnych horskych oblastiach, ktore su uz od Puchova az po Kosice.
Tak mozme byt radi, ze vypotili aspon nieco...
Striedavina je v planoch ZSR blizsej buducnosti, na celom uzemi SVK. Len najprv treba prerobit hnacie vozidla, aby mohli tento prud papat. Dvojsystemova rada 361 je uz na svete, no spolahlivostou zatial zrovna neoplyva. To iste vsak musia absolvovat aj ine striedave lokomotivy, rada 163 a dvojicky.
Tempo slovenskej koridorizacie? Tie nase koridory sa aspon stavaju na plynulu 160tku s co najmenej obmedzeniami a s mimourovnovymi krizeniami. Vyhladova rychlost 200 km/h. Kdezto v Cechach v drtivej vecsine dochadza nie ku stavbe koridorov, ale len k optimalizacii trati. Takze za par rokov Cesko moze svoje trate stavat od znova, lebo uz teraz nesplnaju europske kriteria. To je fakt koridor medzi Brnom a CT, kde priemerna rychlost je 70 km/h ci medzi Prahou a Decinom kde je 160 len medzi Kralupami a Lovosicami a aj to nie plynula. Na Slovensku je vsak zamer na dodrzanie plynulej maximalky 160/140 km/h aj v narocnych horskych oblastiach, ktore su uz od Puchova az po Kosice.
Pikehead: dívej se na to pozitivně - taky se mohlo pokračovat na 1500 V s předválečnýma mašinama tuzemské výroby :-)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP, - správce galerie nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci - otázky a odpovědi
Info
informacni okenko