Komentáře uživatele "Miroslav Zikmund":
Fotka | Zpráva | Datum |
---|---|---|
100.003-3 | Miškin : s transformací směrem nahoru to snad nemyslíte vážně ? Tohle snad ani elektrotechnické předpisy nedovolují. Bylo by to 22 kV vedení schopné takové proudové zatížení přenášet ... King Ondřej : jenže natáhnout to 110 kV vedení z Velešína do fiktivní NS "Rybník" právě nejde. Ta napájecí stanice Lipno a spínací stanice Rybník představují nezávislý "záložní" napájecí zdroj v případě : * vypnutí NS Velešín z důvodu údržby * výpadek NS Velešín v případě výpadku napájení ze sítě 110 kV. Jestliže by došlo k přerušení linky 110 kV do Velešína, tak by samozřejmě nebylo čím napájet ani 110 kV vedení do napájecí stanice v Rybníce - vcelku je známé, co umí udělat drobet silnější větříček, resp. v důsledku námrazy na vodičích dochází k přetržení vodičů. Nejsem znalý energetických předpisů, ale linka 110 kV patrně také podléhá nějaké plánované údržbě spojené s vypnutím. Natažení venkovního vedení 110 kV by bylo násobně dražší než položení několika set metrů zemního kabelu 110 kV mezi elektrárnou a napájecí stanicí Lipno. Konec konců byste nemusel natahovat vedení 110 kV, ale stačilo by spínací stanici Rybník napájet paralelním vedením 25 kV napájeným z Velešína, z něhož by se napájela spínací stanice Rybník a trakční vedení na trati Rybník - Lipno. Zásadní je otázka - kdo by to platil. Provozovatel "trakčního vedení" nebo "provozovatel linek 110 kV". Stav trakčního vedení pro napěťovou soustavu 1,5 kV = byl na hranici životnosti, tudíž byla nutná rekonstrukce, měnírna ve Vyšším Brodě na tom byla dost podobně. Takže mnohamilionové náklady na rekonstrukci. Pravda, na Lipně se mohla postavit napáječka a stožárů TV použít pro vedení paralelního napájecího vedení 25 kV pro spínací stanici v Rybníce, ovšem s tím, že by bylo nutné řešit "přesmyky" při změně umístění polohy stožáru TV na trati. | 20.03.11 - 20:57 |
775.005-2 | A ještě se jede "po nesprávné" ... | 16.03.11 - 19:41 |
100.003-3 | King Ondřej : Jakému malému odběru ? Takže vy byste chtěl trolejové vedení na celém úseku z Horního Dvořiště do Velešína napájet přes spínací stanici v Rybníce v případě výpadku "základního napájecího zdroje" ve Velešíně, které má napětí 25 kV z vedení 22 kV = nižším napětím byste chtěl napájet trolejové vedení o vyšším napětí ? To je poněkud špatný vtip. Vážně si myslíte, že pro lokomotivy s trakčním výkonem 3 060 kW (363) postačuje nalájecí staniceo výkony 2 - 3 MW ? Podobně jsou na to i "laminátky". Opravdu si myslíte, že minimálně dva současně jedoucí vlaky s lokomotivami nebo jeden náklad s dvojicí laminátek o trakčním výkonu každé 3 MW utáhnete trafíčkem o výkonu 2 - 3 MW ... Napájecí stanice ve Velešíně je napájena z vedení 110 kV z Lipna, což vylučuje i natažení napájecího vedení do spínací stanice Rybník na stožárech TV. Při přerušení tohoto 110 kV vedení do Velešína by nebylo čím napájet. Další nejbližší zdroj 110 kV představuje elektrárna Lipně. Z ní je vedeno napětí 110 kV zemním kabelem do trafostanice 110 / 27 kV umístěné v prostoru žst. Lipno nad Vltavou. | 14.03.11 - 23:00 |
363.119-9 | Sim : ta německá oranžáda má původ v tzv. Jugendexpresech, které spojovaly Berlín s významnými městy v NDR, jezdily například do Lipska, Rostocku ... vesměs nikde nestavěly nebo jen z dopravních důvodů. Vesměs ráno do Berlína, odpoledne / večer z Berlína... Jezdily pod patronací "FDJ" [Svaz německé mládeže], německá podoba československého Socialistického svazu mládeže ... Ostatní vozy DR byly ve standardní khaki zeleni DR ... | 14.03.11 - 18:06 |
100.003-3 | Trakční vedení „musí mít" dva nezávislé napájecí body, aby v případě výpadku jednoho zdroje bylo možné napájet „z druhé strany". Problém s natažením vedení 110 kV není ani tak ve stavebním povolení pro každý stožár VN, ale v tom, že pod vedením „musí" být průsek, tzn. nutnost vykácení několika tisíc (možná desítek tisíc ) stromů. Na tohle by se příznivá EIA dost obtížně získala. Navíc přece jen trochu „drahá" sranda za záložní zdroj, nehledě na vysoké stavební náklady. Proto se postavila trafačka 110 / 25 kV na Lipně - jako napájecí vedení 25 kV pro spínací stanici Rybník slouží trolejové vedení ... Poněkud netradiční řešení. Na druhou stranu tohle řešení možná přispělo k záchraně trati. | 14.03.11 - 17:45 |
735.136-4 | Dr.Skipper : ale kdež, tohle je dáno typem jednak použitého motoru, jednak seřízením palivového čerpadla, jednak okemžik, když se najíždí do výkonu z volnoběhu a turbodmychadlo ještě nedodává dostatečné množství vzduchu, ale mechanicky ovládané palivové čerpadlo tam už futruje příslušné množství paliva. S ohledem na kvalitu seřízení palivového čerpadla se zakouření v té či oné míře objevuje u každého motorového vozidla s přeplňovaným motorem. U elektronicky řízeného palivového čerpadla to bude asi trochu jinak. | 11.03.11 - 18:31 |
DR 230.002-8 + 372.004-2 | Tohle spíše vypadá na „náhradní soupravu" jedoucí „včas" sestavenou z vozů, které byly přidávány v Praze, zatímco kmenová souprava někde uvázla. Jamil : možná jízda odbočkou, napěťová výluka, apod. Woky : lok 230 DR / 372 (ES 499.2) ČSD byly koncipovány jako vozidlo pro obě železniční správy ... | 27.02.11 - 15:44 |
363.064-7 + 123.009-3 | str : přežila svoji smrt. 363.064 vezoucí dne 10.02.1989 R 537 z Prahy do Českých Budějovice, narazila čelně v žst. Roudná do laminátky 240.071 na nákladním vlaku stojícím na 1. koleji ... | 27.02.11 - 14:33 |
310.23 | Když jste to NTM nakousli, tak tam je 375.007. http://www.motorkari.cz/clanky/veterani/narodni-technicke-muzeum-opet-otevreno-17843.html | 16.02.11 - 21:16 |
363.033-2 | Johník : ten oběh 363 nebyl tak jednoduchý, jak jste ho popsal, resp. jak to může někdo chápat. Mašinka, která vezla 625/624 nevezla týž turnusový den 628 od Lv. Za zamyšlení stojí, proč se za 16 minut nedalo s tou 162 v Přerově objet a ušetřily by se dvě strojové jízdy Přerov - Vsetín, včetně personálu ... Neochota jednoho pracovního úseku firmy umožnit objetí lokomotivy znamená zbytečné výdaje u jiného pracovního úseku téže firmy a v konečném důsledku zbytečné výdaje celé firmy ... | 16.02.11 - 10:17 |