:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "hank":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 556.0506 | K vlastnictví tratí: Ferdinandka (KFNB) byla soukromá, ale v roce 1841 (2 roky poté, kdy dospěla do Brna), jeho císařské veličenstvo rozhodlo, že nadále bude tratě stavět i provozovat stát. To se týkalo i Severní státní dráhy Brno/Olomouc - Č. Třebová - Praha - Děčín (stavba 1845-1851). Jenže do r. 1854 erár dokonale vyprázdnil státní kasu a aby rychle získal prachy hlavně na příští plánované války, všechny existující i rozestavěné státní dráhy v r. 1855 prodal konsorciu francouzských bank, které bylo pojmenováno Österreichische Staatseisenbahn Gesellschaft neboli Rakouská společnost státní dráhy, zkratka StEG. Ta se udržela až do r. 1909, kdy byla znovu zestátněna. Ferdinandka jako soukromá fungovala až do r. 1906, kdy byla taky zestátněna. O schválnostech, které si KFNB a StEG v Brně prováděly, by se daly vyprávět romány. S jejich důsledky se brněnský uzel potýkal až hluboko do 20. století. | 15.10.09 - 19:42 |
| 556.0506 | V tom vlaku na fotce jsem zřejmě i já jako průvodčí. Coby tehdejší drážní "ingóst" (zaměstnanec ČSD-HÚŽ, ZZ Brno, jestli to ještě něco někomu řekne) jsem neměl nárok na uniformu, takže jsem si ji musel vypůjčit :-) od vlastního bráchy, který na ni u traťovky nárok měl. Moc nechybělo, abych v Blansku vypůjčenou čepici vyveksloval s britským kolegou za tu jeho :-), ale nechtěl jsem bráchu přivést do průšvihu. Drahoš má neskutečnou schopnost vytahovat mi svými fotkami z hlavy šuplíčky se vzpomínkami na mé mládí. Dík. | 15.10.09 - 19:20 |
| 423.009 | Nevíte někdo něco víc o tom vagónu za mašinou? | 14.10.09 - 12:51 |
| 354.195 | mRKEF, Jakub Gregor: Červené prvky - zřejmě míníte pojezd, rozvod a kola... Nikdy u ČSD nebyly předpisové, na rozdíl od DR, ani po válce. Prý je na červeném podkladě lépe vidět lomy částí rozvodu nebo loukotí kol. Po válce se vyskytovaly spíš živelně, buď jako součást výtvarného řešení nových lokomotiv (477.0, 498.0,1) nebo jako lidová tvořivost v depech, zřejmě právě pod vlivem německých vzorů. Když už, tak v kombinaci s vyfocenou soupravou mi tam chybí spíš ta hvězda na dýmnici, ale ty se hromadně sundavaly po 21. srpnu 1968, takže to taky není nic anachronického. | 23.09.09 - 21:17 |
| M 131.101 | Taky pamatuju... V těch letech byly standardní soupravy na trati Ústí n. Orlicí - Letohrad - Hanušovice M 240.0 - Balm - M 240.0 (norma hmotnosti Dolní Lipka - Hanušovice pro dva M 240.0 = M 35 tun) a při nedostatku M 240.0 občas na jednom konci zaskakovaly M 131.1 (norma hmotnosti pro dva M 131.1 kupodivu taky M 35 tun). Prázdný Balm vážil 23 t, dva už by do kopce 18 promile neuvezly a jeden motor jeden Balm taky ne. Jeden pár vlaků ráno jel pravidelně do Hanušovic a zpět sólo M 131.1 (pobyt v Hanušovicích cca od 7 do 7:30). Do Štítů ale jezdily M 131.1 a 1x BDlm/Blm (norma hmotnosti M 18 t pro jeden motor) a na vytížené školní a dělnické vlaky Letohrad - Králíky a zpět pravidelně nasazovali soupravy jako na obrázku. Pravidelný společný provoz letohradských motorů M 131.1 a M 240.0 na uvedených tratích se odehrával v letech 1969 - 1978. Po většinu z uvedeného období byly z každé řady v turnuse 4 ks a letmo 2 ks, přičemž turnusový počet M 131.1 stačil na štíteckou i rokytnickou lokálku, zatímco pro M 240.0 byla "hlavní" trať z Ústí do Hanušovic. Na fotce by mohl být např. MOs 5276 Králíky - Dolní Lipka - Letohrad - Ústí, podle GVD 1978/79 (jiný sešitový JŘ z té doby se mi bohužel nedochoval) v Dolní Lipce pobyt 13:53 - 13:56. Do Králík to najíždělo jako MSv 15223, odjezd z Dol. Lipky 13:15. V téže denní době mohl Drahoš čekat v Dol. Lipce na 354.1 mezi Mn 80140 (příj. 12:07) a Mn 80143 (odj. 14:10). | 22.09.09 - 19:34 |
| T 48.001 | Včera 20. 08. jezdila T 48.001 do N. Bystřice taky. (Viděna na vlaku 254.) I když údajně ji mají hlavně pro nákladní dopravu. | 21.08.09 - 22:22 |
| 434.2315 + 524.1117 | Monografie, na kterou odkazuje tvůj link, tj. Soukup - Vančura - Čížek: Životopisy M 284.0 a M 284.1, vyšla v roce 2000 v knižnici Životopisy kolejových vozidel ve vydavatelství Podbrdská železnice, Herrmannova 607/8, 143 00 Praha 4. Základní info o vozech M 284.0 a 1 je i v publikaci Caska: Motorové vozy z Královopolské, vydala v r. 2004 Lokálka Group, P.O. box 30, 337 01 Rokycany. Obě publikace jsou ještě k sehnání např. v Pragomodelu, Klimentská 32, Praha 1, www.pragomodel.cz, za 99 a 95 Kč. Jestli ses ptal na prameny na netu, tak bohužel musím potvrdit, že to zřejmě není to správné místo, kde by se o nich něco dalo dozvědět. | 30.05.09 - 12:37 |
| 434.2315 + 524.1117 | K dotazu Sima: Vozy Calm 4-7030 - 7191 z let 1939 - 1950 (později Bam 5070 - 5224 a 5-0163 - 179, ještě později Bnp 70 54 21-29 000 - 135 a 70 54 21-05 004 - 020) byly původně určeny k motorům M 284.0 a 1 objednaným v l. 1938 - 41 a vyrobeným až v l. 1947 - 52. V motorové dopravě moc nejezdily, většinou jen před r. 1960, do nástupu "krátkých" vozů Balm (později Bix). Původně měly nezávislé topení (naftové i uhelné kotlíky), které však bylo časem pro nespolehlivost a po požárech zrušeno a vozy byly řazeny do souprav s lokomotivou (proto také změna řadového označení na Bam). Od počátku 70. let se vyskytovaly hlavně v dom. stanicích Plzeň, Zdice, Nymburk a Olomouc. Typickými hnacími vozidly, která bylo možno vidět na čelech jejich souprav v dobách parního provozu, byly stroje 477.0, 464.0, 475.1, 555.3, 524.1, na Moravě i 423.0 a 433.0. Z pravidelné osobní přepravy začaly být převáděny do vojenských přeprav po r. 1983 (označení Bnp-k 60 54 21-01 a 21-03 a červený nátěr), masově rušeny byly až na přelomu 80. a 90. let. 7 vozů bylo po r. 2000 renovováno pro muzejní jízdy. Více viz Svět železnice 4/2005, str. 20 - 28. | 28.05.09 - 18:49 |