Komentář — Když jsme připravovali k vydání komentář Aleše Petrovského První třída ve voze ABpee – vždy o něco lepší cesta…?, tušili jsme, že komentáře – zejména některých – mohou být bouřlivé. Očekávali jsme jak ty, které se přikloní na stranu autora, tak i ty, které budou bránit modrého dopravce. Na to, že ke komentáři dorazí i oficiální stanovisko Generálního ředitelství Českých drah, by si před vydáním vsadil jen málokdo z naší redakce. Ale stalo se a již skomírající diskuze dostala nový impulz. Nečetli jste? Doporučuji. Místy zajímavé čtení. Ale znáte to z praxe – každá akce vyvolává reakci a jak vidno, neplatí to jen ve fyzice. Trošku jsme zapátrali, nemálo se poptali, ti šikovnější se proběhli i po intranetu běžným uživatelům nedostupném, takže mohu shrnout, co jsme prozatím zjistili.

Připomeňme si v úvodu, jak České dráhy v současnosti definují jednotlivé kategorie svých vlaků:

• InterCity (IC): komfortní obvykle vnitrostátní dálkové spoje z nových nebo modernizovaných vozů ČD, vozy jsou obvykle klimatizované, ve vlacích je zajištěna nabídka gastronomických služeb (restaurant nebo bistro a minibar), ve většině vozů jsou k dispozici el. zásuvky 230 V pro napájení drobné elektroniky cestujících, maximální rychlost vlaků 160 km/h.
• Expres (Ex): komfortní vnitrostátní nebo mezistátní dálkové spoje s menším počtem zastavení z nových nebo modernizovaných vozů ČD, některé vozy jsou klimatizované, v části vozů jsou k dispozici el. zásuvky 230 V pro napájení drobné elektroniky cestujících, maximální rychlost vlaků 160 km/h.
• Rychlík vyšší kvality (Rx): komfortní dálkové spoje s větším počtem zastávek obdobně jako u rychlíku, ale sestavené z nových nebo modernizovaných vozů ČD, některé vozy jsou klimatizované, ve většině vozů jsou k dispozici el. zásuvky 230 V pro napájení drobné elektroniky cestujících, maximální rychlost vlaků 140 km/h (s novými soupravami bude zvýšena na 160 km/h).
• Rychlík (R): bez zvláštních kvalitativních podmínek.

Po komentáři publikovaném na ŽelPage byla na GŘ vytvořena pracovní skupina, která by měla pro nový jízdní řád připravit změny v označení vnitrostátních dálkových vlaků – v současné době z pohledu dotací Ministerstva dopravy označované jako „rychlíky“. Zdá se, že ve značení zřejmě nastane malá revoluce.

Asi jako první zmizí označení „Rx“. Podle marketingových specialistů má „x“ evokovat rychlík vyšší kvality. Zjevně to nevymysleli technici, ale humanisté. Pro matematiky a techniky je přeci „x“ spojeno s tím, že je to „neznámá“. A to platí zhruba od 10. století. Jak uvádí Terry Moore: „Když v 10. století dorazila arabská algebra do Španělska, nedokázali Španělé vyslovit arabské písmeno ‚šín‘, označující v rovnicích neznámou (doslova: ‚něco nedefinovaného‘). Španělé, kteří zvuk ‚š‘ nemají, hledali podobný zvuk v řečtině a našli písmeno ‚Chí‘, podobající se latinskému ‚x‘. Latina jako lingua franca tehdejší doby zvítězila a právě latinské ‚x‘ se v matematice rozšířilo do celého tehdejšího akademického světa a zachovalo se až dodnes.“ Znamená-li totiž „x“ neznámou, lze rychlíky označené „Rx“ překládat třeba jako „rychlíky neznámé kvality“. Což jde zcela proti původní marketingové strategii.

Jak dál? Začalo se malou inventurou vozů, které jsou vlastně k dispozici po té, co se sestaví vlaky EC, IC, EN a Ex. Podle kvality zbylých vozů by se pak rozhodovalo, na které typy rychlíků budou nasazeny. Zatím se vede debata, zda sestavit jednotlivé rychlíky ze stejných typů vozů a nebo zda raději preferovat mix různých typů vozů na jednom vlaku, ať má cestující na výběr. Navíc by bylo možno při neschopnosti některého vagonu jej operativně nahradit vagonem jiného typu, což by u „monotématicky“ řazených vlaků mohl být občas (většinou) problém. Dokonce při jednáních expertní komise zazněl i argument z diskuze pod komentářem na ŽP: „Co se moc neumí, ale mohlo by se umět, je mít na jednom vlaku jak vagony pro dálkovou frekvenci, tak vagony pro úsekovou. Ono by mohlo hodně udělat, kdyby e-shop dával místenky podle toho kam lidi jedou. Ostatně kdo jede blízko, tak často bude mít nějakou předplatní věc a žádnou místenku mít nebude, kdo jede dál, tak si spíš bude kupovat jízdenku, a když to udělá na e-shopu, místenku k tomu dostane automaticky zadarmo.“ Jenže programoví specialisté asi neupraví e-shop do poloviny prosince 2015.

Diskuze v pracovní skupině se ubírá ještě jedním směrem: co to jsou „dálkové spoje s větším počtem zastávek“. Zdá se, že vzniknou tři typy dálkových spojů odvozených nikoliv od kilometrické vzdálenosti, ale od délky (času) jízdy vlaku (na koridoru se za stejnou časovou jednotku ujede dál, než na nekoridorové neelektrifikované trati):

• dálkový spoj krátký – tedy takový, který nepojede déle než 90 minut a současně neprojede více než dva kraje (Hlavní město Praha je postaveno na roveň krajů)
• dálkový spoj střední – tedy takový, který pojede déle než 90 minut, ale ne déle než 180 minut, při své jízdě projede alespoň dva kraje
• dálkový spoj dálkový – tedy takový pojede déle než 180 minut bez ohledu na počet projetých krajů

Současně se rýsují tři množiny vagonů pro jednotlivé skupiny dálkových spojů:

• pro krátké připadají do úvahy vozy Bdtee276,
• na středních dálkových spojích byste se mohli setkat s Bpee237,
• pro nejdelší trasy připadají do úvahy Bdmpee233.

To je samozřejmě základ, škála, ze které je možno vybírat je větší. Navíc se zde neřeší rychlíky sestavené z motorových vozů či elektrických jednotek. Ale zaznělo, že motorové jednotky řady 814 by měly být nasazovány jen výjimečně a to výhradně na ty nejkratší spoje.

Nebudou-li „rychlíky vyšší kvality“, pak ani nečekejte „rychlíky nižší kvality“. Nově ale budou označeny všechny rychlíky, ve kterých bude řazen alespoň jeden vůz řady B.

Podle prozatím dostupných informací byste se tedy v příštím jízdním řádu mohli setkat s tímto značením:

• Rk – dálkový spoj krátký
• RBk – dálkový spoj krátký, ve kterém je/jsou řazeny vozy B
• Rs – dálkový spoj střední
• RBs – dálkový spoj střední, ve kterém je/jsou řazeny vozy B
• Rd – dálkový spoj dálkový
• RBd – dálkový spoj dálkový, ve kterém je/jsou řazeny vozy B

Samozřejmě že se všem těmto dálkovým spojům bude i nadále říkat „rychlík“. Inu v jednoduchosti je krása.

Postupně, jak se bude český železniční trh otevírat i jiným dopravcům, lze předpokládat, že ČD se budou snažit nasadit na spoje, které budou podléhat soutěžím, kvalitnější vagóny, takže na nevysoutěžených linkách postupem času budou převládat rychlíky typu RB.

Diskuze se též vede i nad zákoutími a nuancemi češtiny, aby si tvůrci znovu nenaběhli jako s „neznámou x“. Co říci na to, zda: „Může být ‚dálkový spoj krátký‘ dlouhý?“ Slovní hříčka „krátký – dlouhý“, kdy se míchá čas (maximální možná doba jízdy) a řazení (počet vagonů) ještě může vést k drobným změnám, ale s tím jistě poradí oslovení pracovníci Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Ti také budou muset poradit s ne zrovna elegantním spojením „dálkový spoj dálkový“. Nelíbí se ani „dálkový spoj dlouhý“ nebo „dálkový spoj dlouho jedoucí“.

Samozřejmě, informace, které předkládám, jsou z dosud neukončených jednání a do uzávěrky jízdních řádů se mnohé může ještě změnit. Pokud se seznámíme s novými skutečnostmi, budeme vás, vážení čtenáři, opět informovat mezi prvními.

Komentář nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.

Zdroje: České dráhy, TED, Wild Duck Agency