Lipno - Zatímco Ústecký kraj odmítá vlakové spoje a desítky jich ruší, na jihu země se intenzívně chystá nová železniční trať, první větší česká novostavba po desítkách let. Projekt se neobejde bez peněz z evropských fondů, zda v roce 2015 vyjedou vlaky podél lipenské přehrady, tedy projednával jihočeský hejtman Jan Zahradník s viceprezidentem Evropské komise Jacquesem Barrotem. "Pan komisař, odpovědný za dopravu, projekt už před dvěma roky viděl a líbil se mu. Včera jsme o projektu mluvili v souvislosti s olympiádou v Česku. Železnice by měla řešit, jak se dostat za sporty na Lipně," komentoval Zahradník.

Lipenská vlakotramvaj: 2015

Trať, spoující Lipno nad Vltavou, Frymburk a Černou v Pošumaví, by měla být hrazena z evropských fondů také proto, že bude atraktivní i pro obyvatele Dolního Bavorska a Horních Rakous. "Neobejdeme se ale ani bez státních peněz, o tom by se mělo rozhodovat v dubnu," doplnil poradce jihočeského hejtmana pro železniční dopravu Ivan Študlar. Počítá se s postupnou výstavbou. První dvanáctikilometrový úsek z Lipna do Frymburku vyjde na 1,6 miliardy, na této trase totiž bude 450metrový tunel, nutný k překonání výškového rozdílu lipenské hráze. "Na první fázi už máme hotový projekt a je zanesena v územních plánech obcí. Nicméně než se začne stavět, to je záležitost minimálně pěti let," říká hejtman. Studii další etapy do Černé kraj zadá ještě letos.

Vlaky mají podél Lipna jezdit v hodinovém taktu. Speciální čtyřicetimetrové soupravy pro 200 cestujících dosáhnou osmdesátikilometrové rychlosti, v obcích pojedou do 50 km/h. Budou to lehké vlakotramvaje, schopné jízdy po železniční i tramvajové trati. Zvládnou ostřejší oblouky a proti tradičním železničním vagónům jsou tišší. "To by se také projevilo na ceně. Pokud by jezdily vlakotramvaje, cena by byla nižší než ty tři miliardy," říká Študlar.

Vlakotramvaje zatím v ČR nemohou jezdit, zákon je totiž nezná a nedostaly by povolení. V zahraničí, třeba ve Frankfurtu nad Mohanem, ale běžně jezdí. V Česku se s nimi počítá i na dalších místech. Projekt Regiotram Nisa, tedy spojení Hrádku nad Nisou a Tanvaldu, však stát nezařadil mezi priority. Podobně na tom je i spojení Mostu a Žatce: Studie je hotová už od roku 2004. "Náklady ale byly vysoké. Navíc bychom museli ročně doplácet na provoz asi 150 milionů korun," komentuje šéf odboru dopravy Ústeckého kraje Jindřich Franěk. Toto spojení mělo stát čtyři miliardy korun.

Nové tratě chtějí i jinde

Další uvažovanou je "Orlická dráha", okružní trasa z Týniště nad Orlicí do okolních horských středisek. Čistě železniční trať za 3,5 miliardy má měřit 88 kilometrů, z toho polovinu je třeba postavit nově. Stále se diskutuje i přímé spojení Plzně a Karlových Varů přes Pňovany, Bezdružice a novou trať přes Teplou. S obnovením a dostavbou se počítá na trati z Brna do Židlochovic, kde osobní doprava skončila v roce 1979. Na materiálu, ve kterém si kraje a stát vyjasní, které tratě by chtěly postavit, obnovit nebo zrušit, nyní pracuje Správa železniční dopravní cesty. Studie, která zohlední plány krajů a státu na příštích patnáct let, bude hotová do poloviny roku.

zdroj: iHNed.cz