Praha — Tento studentský projekt je návrhem železniční tratě, která spojuje centrum Prahy s oblastí Krče, Kamýku, Libuše a Písnice a zároveň Prahu s hustě obydlenými oblastmi v okolí Jesenice, Kamenice a Velkých Popovic. Její trasa začíná na hlavním nádraží, pokračuje Vinohradskými tunely a přes nádraží Vršovice do nádraží Kačerov. Za ním vjíždí trať pod zem a pokračuje přes čtyři podzemní zastávky – Nemocnice Krč, Nové Dvory, Libuš, Sídliště Písnice. Těsně před stanicí Depo Písnice vyjíždí na povrch a vede přes zastávky Vestec, Jesenice bytovky, Jesenice autobusové nádraží, Horní Jirčany, Radějovice, Křížkový Újezdec, Kamenice a končí ve Velkých Popovicích.
Náš projekt se týká řešení dopravní situace dvou oblastí. První je pražská – jižní část Prahy na pravém břehu Vltavy, konkrétně čtvrtě Písnice, Libuš, Lhotka, Kamýk a Krč. Druhá oblast je mimopražská a navazuje na tu první, jedná se o oblast v okolí obcí Jesenice, Kamenice a Velké Popovice. Představovaný projekt řeší jejich dopravní obslužnost a problémy s tím spojené.
Současná situace
Příměstská oblast jižně od Prahy nezadržitelně roste, silnice II/603 už nyní ve špičkách nevyhovuje svojí kapacitou. Jižní část Prahy dlouho čeká na metro a na lepší spojení do centra. Jezdí tu stovky autobusových spojů ve špičkách (v ranní špičce za hodinu 141 spojů z Nemocnice Krč na Kačerov, tedy každých 25 sekund jeden autobus), a to není ekologické ani efektivní řešení dopravní situace v této oblasti. Lidé jsou tak odkázáni na dopravní situaci na silnicích. Jiná varianta dopravy dnes neexistuje.
V pražské oblasti žije přes 70 tisíc obyvatel, se sousedními čtvrtěmi Modřany a Hodkovičky má oblast přes 100 tisíc obyvatel. Tato oblast je podobná svou koncentrací sídlišť i jiným v Praze. Jako jediná z nich ale nemá metro nebo rychlou efektivní variantu dopravního spojení s centrem města. Neexistuje zde jiná varianta dopravy než po silnici. Ve zmiňované oblasti jezdí jen autobusové spoje, které směřují ke stanicím metra C Kačerov a Budějovická. Lidé z této oblasti jsou tedy při cestě do centra odkázáni na dopravu autobusem k metru C. Tato linka metra vede z Jižního Města přes Budějovickou a Kačerov severním směrem do centra a pak dále na sever. Mezi stanicemi Vyšehrad a I. P. Pavlova je trasa vedena uvnitř Nuselského mostu. Most byl dostaven roku 1973 a patří mezi nejrušnější dopravní tepny v ČR (160 tisíc aut a 177 souprav metra za den v jednom směru). Plánuje se jeho rozsáhlá rekonstrukce. V tomto případě by ale musel být přerušen provoz nejvytíženější linky metra v Praze a hlavní město nemá za metro C náhradní variantu.
Tyto dva problémy, náhradní variantu za Nuselský most a dopravní obsluhu jižní části Prahy, by měla podle vedení Prahy vyřešit plánovaná nová linka metra v Praze – linka D. Její odhadovaná cena z Písnice na hlavní nádraží je ale přibližně 40 miliard. Navrhovaná železniční varianta je mnohem levnější.
Jižně od Prahy už několik let vzniká nová zástavba. Nejvíce se staví v oblasti Jesenice. Nové domy také přibývají i v jižněji položených obcích, jako jsou Psáry, Kamenice nebo Velké Popovice. Tempo výstavby tu ale není tak závratné jako v Jesenici a blízkém okolí. Podle zdrojů na internetu se počet obyvatel Jesenice zvýšil za poslední 4 roky o 2 tisíce (z 5827 na 7884). V ostatních obcích není nárůst tak markantní, v těch největších z této oblasti je to růst přibližně 200 až 300 nových obyvatel za poslední 4 roky. Z dlouhodobějšího hlediska se počet obyvatel za posledních 20 let u ostatních větších obcíc v oblasti zvýšil přibližně dvojnásobně. Ukazuje to i následující tabulka.
obec | rok 2014 | rok 1991 |
---|---|---|
Jesenice | 7884 | 1758 |
Psáry | 3557 | 1331 |
Kamenice | 4262 | 2261 |
Velké Popovice | 2666 | 1720 |
Radějovice | 320 | 134 |
Sulice | 1576 | 492 |
Křížkový Újezdec | 213 | 138 |
Kostelec u Křížků | 596 | 381 |
Petříkov | 451 | 298 |
celkem | 21525 | 8513 |
V roce 1991 měla oblast 8513 obyvatel, dnes má 21525 obyvatel. Tato oblast je tedy nejrychleji se rozvíjející v okolí Prahy. Pokud budeme vycházet ze statistik, podle kterých se nárůst počtu obyvatel pořád navyšuje, může mít tato oblast už v roce 2030 okolo 40 tisíc obyvatel. Velká část pracujících obyvatel, středoškoláků i vysokoškoláků dojíždí do Prahy. Avšak dopravní obslužnost této oblasti je už dnes v ranních špičkách nevyhovující. Jak to tu tedy bude vypadat na silnicích za 15 let?
Popis trati
Nejlépe by celou situaci vyřešil náš návrh železniční tratě na trase Praha hlavní nádraží – Jesenice – Velké Popovice. Trať má 16 zastávek a přibližně 28 km.
Trať začíná na pražském hlavním nádraží a přes Vinohradské tunely míří do Vršovic. Kvůli částečnému zvýšení kapacity tunelů je ukončena linka S3 již na hlavním nádraží. Tato část neprochází žádnou přestavbou, které se ale nevyhne následující úsek Vršovice – Kačerov. Trať je zde zmodernizována – úsek je zdvoukolejněn a zelektrifikován. Velkou přestavbou projde železniční zastávka a stanice metra Kačerov. Zastávka bude mít tři průjezdné koleje s dvěma nástupišti spojenými bezbariérovými podchody. Stanice metra je posunuta asi o 130 metrů ve směru na Háje. Jeden východ z metra vede k autobusové stanici v ulici Michelská ve směru do centra, druhý do dnešního vestibulu, třetí je umístěn uprostřed nástupiště metra a vede k železniční stanici.
Dále trať vede jižním směrem podél Vídeňské, postupně zajíždí u Jižní spojky pod povrch a asi po 300 metrech je umístěna první podzemní stanice Nemocnice Krč s jedním vestibulem nad středem stanice. Výstupy vedou na obě strany ulice Vídeňská. Další podzemní stanice jsou Nové Dvory, Libuš a Sídliště Písnice poblíž libušské tržnice. U všech podzemních zastávek jsou záchytná parkoviště s kapacitou 25 - 150 aut. Trať vyjíždí na povrch východně od zástavby rodinných domů v Písnici. Po několika stovkách metrů stojí dvoukolejná poslední pražská zastávka Depo Písnice. Východně od ní je postavené depo pro soupravy na trati. Tento komplex je tak připraven i pro případnou trasu metra D. Ve špičkách zde končí více jak polovina souprav (v Praze mají vlaky minimální interval až 5 minut).
Následně trať opouští území Prahy a přes stanici Vestec pokračuje do Jesenice. Zde vedou koleje v polích východně od obce a staví zde ve dvou zastávkách. První se jmenuje Jesenice bytovky a druhá, tříkolejná, nese název Jesenice autobusové nádraží. Je umístěna poblíž Pražského okruhu za supermarketem Lidl a je zde zřízen centrální přestupní bod pro autobusovou dopravu v oblasti. Jsou zde ukončeny autobusové linky 332, 335, 337 a 339, které do Prahy dál nepokračují. Cestující jsou tak nuceni použít pro cestu do Prahy rychlejší a ekonomičtější železniční dopravu. Začínají zde linky směřující na Opatov – 326, 327. Pro posílení ve špičkách zde některé vlakové spoje začínají.
Dále trať pokračuje nadjezdem nad Pražským okruhem ke stanici Horní Jirčany, která je umístěná v lese. Poté trať překonává menší dvojité převýšení, které je zmenšeno náspy a brázdami. Na kopci je umístěna zastávka u obce Radějovice. Další stanice na trati asi o kilometr a půl dále je Křížkový Újezdec. Zastávka je umístěna pod místní komunikací západně od obce. O kilometr dále je zastávka Kamenice-Želivec se záchytným parkovištěm a točnou autobusu. Je zde nově ukončena autobusová linka 444, která sváží obyvatele k zastávce z pětitisícové Kamenice.
Trať u Kamenice se stáčí východním směrem a míří do Velkých Popovic. Zde je jihozápadně od pivovaru vybudovaná konečná stanice celé trati.
Všechny zastávky jsou navrženy dle nynějších trendů, tedy s bezbariérovým přístupem, s vyvýšenými nástupišti spojenými podchodem či nadchodem. Nechybí tu záchytná parkoviště. Většina zastávek je dvoukolejných.
Na této trati se může denně pohybovat i přes sto tisíc cestujících, především v Praze bude trať velice vytížená. Proto jsou ve špičkách intervaly v úseku Hlavní nádraží – Depo Písnice 4-10 minut, Jesenice – Depo Písnice 10-20 minut a Jesenice – Velké Popovice 20-30 minut. Maximální intervaly na trati jsou 70 minut (Velké Popovice), 50 minut (Jesenice) a 30 minut (Praha). Celkově zde tedy bude jezdit cca 170 spojů v obou směrech v pracovní dny (na pražském úseku). Počítá se tak s kapacitou až 150 tisíc cestujících denně.
Autobusové linky
Kvůli nové trati budou pozměněny některé trasy autobusových linek a jejich intervaly. V mimopražské oblasti budou linky 332, 335, 337 a 339 ukončeny v Jesenici. Některé z těchto linek nemají pravidelnou trasu, a nejsou tak příliš přehledné. Linka 335 bude obsluhovat obce v úseku Kamenice – Psáry západně od silnice II/603, linka 337 zas obce východně od této silnice. Linka 339 bude jezdit přímo z Kamenice do Jesenice po silnici II/603. Trasa linky 332 a 339 zůstane zachována, pouze bude ukončena v Jesenici. Na lince 335 a 337 ubydou některé spoje – dohromady jich bude 20 v obou směrech. Pro lepší obsluhu Vestce a vyplnění hluchých míst mezi spoji na trati vznikne nová linka 330 na trase Jesenice – Vestec - Nemocnice Krč – Budějovická. Ve špičkách bude jezdit 3-4× za hodinu.
Na nádraží v Jesenici bude i konečná zastávka linek 428 a 442. Všechny spoje linky 442 budou nově zajíždět do Zlatníků–Hodkovic, a tak bude trať dostupná i pro obyvatele této obce.
Na území Prahy bude zrušena asi polovina spojů linky 113 a třetina spojů linky 215. Obě linky z velké části kopírují železniční trať. Linka 189 ji kopíruje jen částečně, takže se zde ruší jen několik spojů. Prahu úplně opustí příměstské linky 332, 335, 337 a 339. Celkem na území Prahy ubude cca 50 spojů městských linek v obou směrech. Kvůli absenci příměstských linek v oblasti IKEMu bude linka 114 posílena asi o 4 spoje v obou směrech.
Shrnutí
Trať bude dlouhá 27,5 km, z toho 21,6 km je zcela nových. Jízda po celé délce trati trvá přibližně 40 minut. Na trati se nachází 16 stanic. Mohly by zde být využívány soupravy známé ze systémů S-Bahn v Německu nebo šestivozové soupravy Stadler Flirt 3 (v sedlech čtyřvozové).
Celý projekt řeší mnoho dnešních závažných problémů. Rychle rostoucí oblasti v okolí Jesenice, kde je už dnes nedostatečné dopravní řešení, rychlé a efektivní spojení oblastí Krče, Libuše, Písnice a Lhotky s centrem Prahy, přetížené křižovatky v oblasti Nemocnice Krč a náhradní dopravu za Nuselský most.
Autorský text.
Tento projekt byl představen v rámci 7. ročníku středoškolské studentské soutěže Cena děkana Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Autory projektu jsou Marek Wagner, Matěj Dědek a Karolína Hausenblasová.
1) V případě, že půjde o často jezdící spoje, bylo by dobré úsek Vršovice - centrum obdařit IV. vinohradským tunelem (místo na jižní potrál je mezi I. a II., což by odpovídalo i průjezdu Vršovicemi od Michle), který by ústil do podzemí pod některé ze stávajících nástupišť (tak, aby eskalátory ústily do společných podchodů mezi výstupy na nástupiště povrchová) a mohl případně pokračovat na Negrelliho viadukt (zde je třeba vyřešit problém úrovňového křížení s tratí Masarykovo nádraží - Libeň) a dále na letiště, kde by měly spoje podobnou potřebu intervalů.
2) Jestliže půjde o časté spojení od jihu do centra s přestupem na C, není již v zásadě nutné budovat souběžné metro D severojižním směrem (ani příslušnou odbočku), neboť jeho úlohu na území Prahy 4 tato železnice v podstatě převezme. Rozvoz po centru včetně spojení na Vinohrady a do Vršovic zajistí tramvaje od vršovického a hlavního nádraží, směr Dejvice pak výše uvedené propojení s tratí do Kladna, jež by podle mě bylo nejvýš vhodné.
3) Zastávky v polích a lesích by si novostavba, jakkoli se tím možná snaží se vyhnout hlavním "ekologickým" protestům (mířícím nikoli za ochranou přírody, nýbrž za pohodlím lidí), mohla odpustit. Zejména uvedená pětitisícová Kamenice by nemusela být k vlaku dovážena autobusem. Každá taková zastávka na sebe totiž fixuje dojížďku automobilem, která tak - odhlédneme-li od toho, že by jej někteří vůbec mít nemuseli - neodstraní hustý provoz skrz obce.
4) Za vhodnou bych považoval i obnovu vlečky ze Strančic až do Velkých Popovic, zejména pro přesun nákladní dopravy zpět ze silnice, s manipulační spojkou na tuto novou trať. Možná by nebylo od věci onu rychlodráhu ukončit již v Kamenici (a získat tak stanici blíže lidem) a mezi Strančicemi a Kamenicí ponechat autobusovou linku svážející lidi k oběma těmto systémům (pomíjím v tuto chvíli šoto nápad s motorákem anebo taháním drátů nad vlečku, jde čistě o ponechání možností do budoucna).
Opět, píšete nesmysly. Uveďme jich pár na pravou míru. Není zde automobilní myšlení, ale máme (někdo dodá bohužel) demokracii a do každé stavby může kecat každý, kdo má do prdele díru. Stačí, aby někde stavba měla vést přes bydliště nějakého křečka a už se nestaví. Nebo tam roste nějaké roští, a konec. Někomu by se zvýšila hlučnost, nashle. Taky proběhne X výběrových řízení, odvolání k ÚOHS a podobně. Zastupitelstva se pomalu bojí o čemkoli rozhodovat, aby je někdo nenařkl z korupce a trestně nestíhal. Chápu, že vidíte auta i za včerejším nezdařeným sexem s přítelkyní/manželkou, ale tak to opravdu není.
A k onomu "času na uskočení"? U soudu (myslíte asi tu slečnu sraženou opilcem na Praze 5 na autobusové zastávce) to skutečně zaznělo, nikoli však z úst soudce, nýbrž z úst obhajoby obžalovaného. A to je docela podstatný rozdíl, nemyslíte? Raději si ověřte fakta, než se takto hloupě vyceníte...
Tady se 30 let řeší trať do Kladna, na kterou nebudou nikdy peníze, tohle je čirá utopie. V téhle zemi je příliš automobilní myšlení. Existuje nějaký návrh na silnici mezi Prahou a Jesenicí, která má být přístupná pouze pro autobusy. Ovšem jak bude vymyšleno, aby po ní nejezdili majitelé silných černých aut, to netuším, když jezdí i po chodnících a pěších zónách. A pokud na autobusové zastávce někoho srazí a zabijou, tak soudce řekne, že měla čas uskočit.
Pokud i středoškolští studenti přijdou na to, že Praha nepotřebuje další metro, ale řešení pro kapacitní příměstskou dopravu s možností rychlého propojení částí stále většího a decentralizovanějšího města, můžeme to použít jako nastavené zrcadlo. A nebo taky příležitost zahodit. A o tom to je.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.