..: Železniční trať Praha – Jesenice – Velké Popovice :..

Vizualizace jednotky Stadler FLIRT Intercity pro spoje MTR Express (ilustrační foto), foto: Stadler Rail Praha — Tento studentský projekt je návrhem železniční tratě, která spojuje centrum Prahy s oblastí Krče, Kamýku, Libuše a Písnice a zároveň Prahu s hustě obydlenými oblastmi v okolí Jesenice, Kamenice a Velkých Popovic. Její trasa začíná na hlavním nádraží, pokračuje Vinohradskými tunely a přes nádraží Vršovice do nádraží Kačerov. Za ním vjíždí trať pod zem a pokračuje přes čtyři podzemní zastávky – Nemocnice Krč, Nové Dvory, Libuš, Sídliště Písnice. Těsně před stanicí Depo Písnice vyjíždí na povrch a vede přes zastávky Vestec, Jesenice bytovky, Jesenice autobusové nádraží, Horní Jirčany, Radějovice, Křížkový Újezdec, Kamenice a končí ve Velkých Popovicích.

Náš projekt se týká řešení dopravní situace dvou oblastí. První je pražská – jižní část Prahy na pravém břehu Vltavy, konkrétně čtvrtě Písnice, Libuš, Lhotka, Kamýk a Krč. Druhá oblast je mimopražská a navazuje na tu první, jedná se o oblast v okolí obcí Jesenice, Kamenice a Velké Popovice. Představovaný projekt řeší jejich dopravní obslužnost a problémy s tím spojené.

Současná situace

Příměstská oblast jižně od Prahy nezadržitelně roste, silnice II/603 už nyní ve špičkách nevyhovuje svojí kapacitou. Jižní část Prahy dlouho čeká na metro a na lepší spojení do centra. Jezdí tu stovky autobusových spojů ve špičkách (v ranní špičce za hodinu 141 spojů z Nemocnice Krč na Kačerov, tedy každých 25 sekund jeden autobus), a to není ekologické ani efektivní řešení dopravní situace v této oblasti. Lidé jsou tak odkázáni na dopravní situaci na silnicích. Jiná varianta dopravy dnes neexistuje.

V pražské oblasti žije přes 70 tisíc obyvatel, se sousedními čtvrtěmi Modřany a Hodkovičky má oblast přes 100 tisíc obyvatel. Tato oblast je podobná svou koncentrací sídlišť i jiným v Praze. Jako jediná z nich ale nemá metro nebo rychlou efektivní variantu dopravního spojení s centrem města. Neexistuje zde jiná varianta dopravy než po silnici. Ve zmiňované oblasti jezdí jen autobusové spoje, které směřují ke stanicím metra C Kačerov a Budějovická. Lidé z této oblasti jsou tedy při cestě do centra odkázáni na dopravu autobusem k metru C. Tato linka metra vede z Jižního Města přes Budějovickou a Kačerov severním směrem do centra a pak dále na sever. Mezi stanicemi Vyšehrad a I. P. Pavlova je trasa vedena uvnitř Nuselského mostu. Most byl dostaven roku 1973 a patří mezi nejrušnější dopravní tepny v ČR (160 tisíc aut a 177 souprav metra za den v jednom směru). Plánuje se jeho rozsáhlá rekonstrukce. V tomto případě by ale musel být přerušen provoz nejvytíženější linky metra v Praze a hlavní město nemá za metro C náhradní variantu.

Tyto dva problémy, náhradní variantu za Nuselský most a dopravní obsluhu jižní části Prahy, by měla podle vedení Prahy vyřešit plánovaná nová linka metra v Praze – linka D. Její odhadovaná cena z Písnice na hlavní nádraží je ale přibližně 40 miliard. Navrhovaná železniční varianta je mnohem levnější.

Jižně od Prahy už několik let vzniká nová zástavba. Nejvíce se staví v oblasti Jesenice. Nové domy také přibývají i v jižněji položených obcích, jako jsou Psáry, Kamenice nebo Velké Popovice. Tempo výstavby tu ale není tak závratné jako v Jesenici a blízkém okolí. Podle zdrojů na internetu se počet obyvatel Jesenice zvýšil za poslední 4 roky o 2 tisíce (z 5827 na 7884). V ostatních obcích není nárůst tak markantní, v těch největších z této oblasti je to růst přibližně 200 až 300 nových obyvatel za poslední 4 roky. Z dlouhodobějšího hlediska se počet obyvatel za posledních 20 let u ostatních větších obcíc v oblasti zvýšil přibližně dvojnásobně. Ukazuje to i následující tabulka.

Vývoj počtu obyvatel. Zdroj: Risy.cz
obecrok 2014rok 1991
Jesenice78841758
Psáry35571331
Kamenice42622261
Velké Popovice26661720
Radějovice320134
Sulice1576492
Křížkový Újezdec213138
Kostelec u Křížků596381
Petříkov451298
celkem215258513

V roce 1991 měla oblast 8513 obyvatel, dnes21525 obyvatel. Tato oblast je tedy nejrychleji se rozvíjející v okolí Prahy. Pokud budeme vycházet ze statistik, podle kterých se nárůst počtu obyvatel pořád navyšuje, může mít tato oblast už v roce 2030 okolo 40 tisíc obyvatel. Velká část pracujících obyvatel, středoškoláků i vysokoškoláků dojíždí do Prahy. Avšak dopravní obslužnost této oblasti je už dnes v ranních špičkách nevyhovující. Jak to tu tedy bude vypadat na silnicích za 15 let?

Popis trati

Nejlépe by celou situaci vyřešil náš návrh železniční tratě na trase Praha hlavní nádraží – Jesenice – Velké Popovice. Trať má 16 zastávek a přibližně 28 km.

Mapa navržené železniční trati, foto: Marek Wagner, Matěj Dědek a Karolína Hausenblasová Trať začíná na pražském hlavním nádraží a přes Vinohradské tunely míří do Vršovic. Kvůli částečnému zvýšení kapacity tunelů je ukončena linka S3 již na hlavním nádraží. Tato část neprochází žádnou přestavbou, které se ale nevyhne následující úsek Vršovice – Kačerov. Trať je zde zmodernizována – úsek je zdvoukolejněn a zelektrifikován. Velkou přestavbou projde železniční zastávka a stanice metra Kačerov. Zastávka bude mít tři průjezdné koleje s dvěma nástupišti spojenými bezbariérovými podchody. Stanice metra je posunuta asi o 130 metrů ve směru na Háje. Jeden východ z metra vede k autobusové stanici v ulici Michelská ve směru do centra, druhý do dnešního vestibulu, třetí je umístěn uprostřed nástupiště metra a vede k železniční stanici.

Kačerov - stanice pro metro i železnici, foto: Marek Wagner, Matěj Dědek a Karolína Hausenblasová Kačerov - půdorys stanice, foto: Marek Wagner, Matěj Dědek a Karolína Hausenblasová Návrh výstupů na povrch, foto: Marek Wagner, Matěj Dědek a Karolína Hausenblasová Řešení podzemní stanice Nemocnice Krč, foto: Marek Wagner, Matěj Dědek a Karolína Hausenblasová

Vedení trati v oblasti Písnice, foto: Marek Wagner, Matěj Dědek a Karolína Hausenblasová Dále trať vede jižním směrem podél Vídeňské, postupně zajíždí u Jižní spojky pod povrch a asi po 300 metrech je umístěna první podzemní stanice Nemocnice Krč s jedním vestibulem nad středem stanice. Výstupy vedou na obě strany ulice Vídeňská. Další podzemní stanice jsou Nové Dvory, Libuš a Sídliště Písnice poblíž libušské tržnice. U všech podzemních zastávek jsou záchytná parkoviště s kapacitou 25 - 150 aut. Trať vyjíždí na povrch východně od zástavby rodinných domů v Písnici. Po několika stovkách metrů stojí dvoukolejná poslední pražská zastávka Depo Písnice. Východně od ní je postavené depo pro soupravy na trati. Tento komplex je tak připraven i pro případnou trasu metra D. Ve špičkách zde končí více jak polovina souprav (v Praze mají vlaky minimální interval až 5 minut).

Následně trať opouští území Prahy a přes stanici Vestec pokračuje do Jesenice. Zde vedou koleje v polích východně od obce a staví zde ve dvou zastávkách. První se jmenuje Jesenice bytovky a druhá, tříkolejná, nese název Jesenice autobusové nádraží. Je umístěna poblíž Pražského okruhu za supermarketem Lidl a je zde zřízen centrální přestupní bod pro autobusovou dopravu v oblasti. Jsou zde ukončeny autobusové linky 332, 335, 337 a 339, které do Prahy dál nepokračují. Cestující jsou tak nuceni použít pro cestu do Prahy rychlejší a ekonomičtější železniční dopravu. Začínají zde linky směřující na Opatov – 326, 327. Pro posílení ve špičkách zde některé vlakové spoje začínají.

Alternativy vedení trasy na území Jesenice, foto: Marek Wagner, Matěj Dědek a Karolína Hausenblasová Železniční stanice "Jesenice autobusové nádraží", foto: Marek Wagner, Matěj Dědek a Karolína Hausenblasová Zastávka Kamenice-Želivec, foto: Marek Wagner, Matěj Dědek a Karolína Hausenblasová Konečná stanice Velké Popovice, foto: Marek Wagner, Matěj Dědek a Karolína Hausenblasová

Dále trať pokračuje nadjezdem nad Pražským okruhem ke stanici Horní Jirčany, která je umístěná v lese. Poté trať překonává menší dvojité převýšení, které je zmenšeno náspy a brázdami. Na kopci je umístěna zastávka u obce Radějovice. Další stanice na trati asi o kilometr a půl dále je Křížkový Újezdec. Zastávka je umístěna pod místní komunikací západně od obce. O kilometr dále je zastávka Kamenice-Želivec se záchytným parkovištěm a točnou autobusu. Je zde nově ukončena autobusová linka 444, která sváží obyvatele k zastávce z pětitisícové Kamenice.

Trať u Kamenice se stáčí východním směrem a míří do Velkých Popovic. Zde je jihozápadně od pivovaru vybudovaná konečná stanice celé trati.

Všechny zastávky jsou navrženy dle nynějších trendů, tedy s bezbariérovým přístupem, s vyvýšenými nástupišti spojenými podchodem či nadchodem. Nechybí tu záchytná parkoviště. Většina zastávek je dvoukolejných.

Na této trati se může denně pohybovat i přes sto tisíc cestujících, především v Praze bude trať velice vytížená. Proto jsou ve špičkách intervaly v úseku Hlavní nádraží – Depo Písnice 4-10 minut, Jesenice – Depo Písnice 10-20 minut a Jesenice – Velké Popovice 20-30 minut. Maximální intervaly na trati jsou 70 minut (Velké Popovice), 50 minut (Jesenice) a 30 minut (Praha). Celkově zde tedy bude jezdit cca 170 spojů v obou směrech v pracovní dny (na pražském úseku). Počítá se tak s kapacitou až 150 tisíc cestujících denně.

Autobusové linky

Kvůli nové trati budou pozměněny některé trasy autobusových linek a jejich intervaly. V mimopražské oblasti budou linky 332, 335, 337 a 339 ukončeny v Jesenici. Některé z těchto linek nemají pravidelnou trasu, a nejsou tak příliš přehledné. Linka 335 bude obsluhovat obce v úseku Kamenice – Psáry západně od silnice II/603, linka 337 zas obce východně od této silnice. Linka 339 bude jezdit přímo z Kamenice do Jesenice po silnici II/603. Trasa linky 332 a 339 zůstane zachována, pouze bude ukončena v Jesenici. Na lince 335 a 337 ubydou některé spoje – dohromady jich bude 20 v obou směrech. Pro lepší obsluhu Vestce a vyplnění hluchých míst mezi spoji na trati vznikne nová linka 330 na trase Jesenice – Vestec - Nemocnice Krč – Budějovická. Ve špičkách bude jezdit 3-4× za hodinu.

Na nádraží v Jesenici bude i konečná zastávka linek 428 a 442. Všechny spoje linky 442 budou nově zajíždět do Zlatníků–Hodkovic, a tak bude trať dostupná i pro obyvatele této obce.

Na území Prahy bude zrušena asi polovina spojů linky 113 a třetina spojů linky 215. Obě linky z velké části kopírují železniční trať. Linka 189 ji kopíruje jen částečně, takže se zde ruší jen několik spojů. Prahu úplně opustí příměstské linky 332, 335, 337 a 339. Celkem na území Prahy ubude cca 50 spojů městských linek v obou směrech. Kvůli absenci příměstských linek v oblasti IKEMu bude linka 114 posílena asi o 4 spoje v obou směrech.

Shrnutí

Trať bude dlouhá 27,5 km, z toho 21,6 km je zcela nových. Jízda po celé délce trati trvá přibližně 40 minut. Na trati se nachází 16 stanic. Mohly by zde být využívány soupravy známé ze systémů S-Bahn v Německu nebo šestivozové soupravy Stadler Flirt 3 (v sedlech čtyřvozové).

Celý projekt řeší mnoho dnešních závažných problémů. Rychle rostoucí oblasti v okolí Jesenice, kde je už dnes nedostatečné dopravní řešení, rychlé a efektivní spojení oblastí Krče, Libuše, Písnice a Lhotky s centrem Prahy, přetížené křižovatky v oblasti Nemocnice Krč a náhradní dopravu za Nuselský most.

Autorský text.

Tento projekt byl představen v rámci 7. ročníku středoškolské studentské soutěže Cena děkana Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Autory projektu jsou Marek Wagner, Matěj Dědek a Karolína Hausenblasová.


Redakce ŽelPage Poslat mail autorovi | 11.7.2015 (10:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Praha ČR Středočeský


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
17.10.2016 (10:53)  
nik na rom nezarobí tak zabudnite na to!!!
26.07.2015 (8:26)  
Keprt: Nikde není psáno, že musí nutně na VRT - stačí, když z Velkých Popovic dojede po bývalé vlečce do Strančic a dále bude pokračovat po stávající trati na Mnichovice, Mirošovice, Senohraby, Čtyřkoly, Pyšely, Čerčany, Mrač a Benešov.
Jinak mě ještě napadlo udělat v Jesenici odbočku na Modletice (zde stanice nebo zastávka Modletice komerční zóna, kde mají centrálu Kaufland a Billa) a dále třeba přes Jažlovice do Říčan. A z Říčan by to mohlo (po křížení s tratí Praha - Benešov) pokračovat třeba na Jevany, Kostelec nad Černými lesy do Kouřimi, kde by se tato trať napojila na lokálku z Peček, která by byla předělána na dvoukolejnou elektrizovanou trať.
registrovaný uživatel lwq  mail  
22.07.2015 (13:24)  
Skvela myslenka! Podobne mam rozpracovany projekt pripojeni letiste a obslouzeni Suchodla v jednom, ci naopak pripojeni letiste a obslouzeni Hostivice ... S pokracovanim na Kladno. A bez silenosti v huste zastavbe Prahy 6, tak jak chce SDZC ci mesto. Moznosti je vicero, celkem aktualne sedm. Myslenka je ale podobne. Kdyz mame vlak, lightrail, fast-tram ci povrchove metro, tak proc cpat penize do nesmyslu typu "obnova" trate Masarycka-Letiste v puvodni stope, kde to bude vadit skoro kazdemu ... :-)
15.07.2015 (12:07)  
Keprt: V Benešově by končily os vlaky, které by jinak končily v Popovicích a byl by zde přestup na vlaky vyšší kategorie na Tábor, Budějovice, Jihlavu, Brno. Některé os by mohly být protaženy do Tábora třeba i z důvodu optimalizace obratů souprav. Jinak by po spojce Popovice-VRT jezdily odklony nebo některé náklady. Ta spojka by mohla být dlouhá možná jen 1 kilometr, variant je samozřejmě mnoho.

S light rail souhlasím.
registrovaný uživatel Keprt 
15.07.2015 (9:35)  
Pasažér: já pořád nechápu, která kategorie vlaků by tu spojku projížděla. Os Praha-Jesenice-Velké Popovice - šup na VRT a 200 km/h směr benešov-Tábor-Budějovice? Pásmová obsluha naruby? Nebo jako odklon pro případné potíže na VRT úseku Praha - Popovice?

Souhlasím, že stavět "klasickou železnici" a ukončit ji v Popovicích je nesmysl, proto, kdybych měl dopravu v oblasti nějak řešit, zkusil bych rozpracovat light rail - levnější výstavba, menší poloměry oblouků, větší sklony - což by umožnilo i jiné trasování, třeba právě opravdu do Kamenice. To území je pro jakoukoliv kolejovou dopravu problematické, lidí hodně, ale na obrovské ploše, poměrně náročný terén...
14.07.2015 (15:51)  
Keprt: Vycházel jsem z těchto zdrojů:
http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/vysokorychlostni-trat-praha-benesov-brno/

- Zde se píše o tom, že některé vlaky využívající VRT budou v Benešově zastavovat. Určitě tam budou zastavovat stávající sp a rychlíky takže přínos oproti konečné ve Velkých Popovicích.

Mapa ÚTS VRT Praha-Benešov
http://www.railvolution.net/czechraildays/2014/buletin_szdc.pdf

- trasa VRT vede hned vedle Popovic.

Nepíšu, že by měl projekt téhle tratě nahradit VRT, tudíž problematika zástavby kolem Jesenice je bezpředmětná.

Jestli by kapacita spojky do Benešova stačila nebo by se musel postavit třetí tubus tunelu (kolej) je už vzhledem k celkovým nákladům marginální záležitost.

Stavět novou trať, která končí v obci o 2666 obyvatelích (pokud zde nebude významný dopravní terminál) a vlak tam pojede 1x za 70 minut je dle mého názoru zbytečné, zvláště, když se protažení a napojení tratě přímo nabízí. Takže buď zkrátit trať nebo protáhnout.
Ale je možné, že o tom autoři projektu uvažovali a jen to v tomto článku není uvedené.
registrovaný uživatel Keprt 
14.07.2015 (15:11)  
Pasažér: i když se teď pohybujeme ve velké fantazii, i ve fantastickém světě platí, že sdílení jedné koleje vysokorychlostními vlaky a příměstskou/regionální dopravou nefunguje - prostě se tam nevejdou, překážejí si navzájem. Pokud tedy někde vede VRT v souběhu s konvenční tratí pro "normální" vlaky, jedná se čtyřkolejný souběh, nebo jede vysokorychlstní vlak po normální trati a samozřejmě "normální rychlostí". Dále si nejsem jist, jestli zástavba v oblasti Jesenice umožňuje protažení VRT, a pokud ano, bylo by to ve větší vzdálenosti od sídel (kvůli velkým poloměrům oblouků), což je zase v rozporu s v článku sledovanou příměstskou železnicí. Představa, že vysokorychlostní vlaky budou stavět v Benšově a podobných destinacích, je zcela lichá. Doporučuju návštěvu nějaké VRT ve světě.
registrovaný uživatel Zdeans 
14.07.2015 (14:38)  
Na konferenci soutěže, kde byl tento projekt představen, jsem byl. Zpočátku se mi nechtělo věřit, že železnice je do těchto míst potřeba, ale to jen proto, že to tam neznám. Nakonec jste mě přesvědčili a váš projekt se mi líbil. :-)
registrovaný uživatel Antony 
14.07.2015 (11:14)  
super myslenka!

mnohem lepsi nez metro ktere ma hrozne moc zastavek v malo vyznamnych mistech. navic to muze vyjit vyznamne levneji.

jen bych rozdvojil trasu z jesenice a vedl ji jak na kamenici tak smerem na jih na jilove a slapy.
13.07.2015 (22:51)  
Keprt: Kdo mluví o Vídni? Přes Benešov by měla vést i VRT na Brno, Jihlavu, měly by zde jezdit různé kategorie vlaků - spěšné vlaky, expresy, rychlíky na Tábor, České Budějovice atd. Některé spoje mají v Benešově zastavovat. Tunely VRT jsou plánovány blízko Popovic, investice do spojky by byla vzhledem k celkovým nákladům projektu minimální. Rozhodně větší přínos než konečná někde u pivovaru s taktem 70 minut. Navíc by trať mohla být využita v případě mimořádností jako objízdná trasa (pokud to má být železnice a ne metro nebo tramvaj) i pro nákladní dopravu.

Samozřejmě je mi jasné, že se tato trať nikdy nezrealizuje, stejně jako se nezrealizuje dejme tomu v nejbližších 50 letech ani ta VRT trať na Brno. Stačí se podívat kolik tratí se postavilo za posledních 50 let a jaký je problém postavit sebemenší kousek tratě viz rychlodráha na letiště, Úvaly, Libická spojka, tunel do Berouna atd. Takže celé je to (bohužel) jen snění.

Mnohem větší šanci má stavba metra. Ostatně za posledních několik desítek let vznikly desítky kilometrů tratí metra oproti jediné železniční trati na Mošnov nebo se pletu?

Každopádně autory chválím. Ani bakalářské nebo diplomové práce obvykle nemají v praxi přínos. Cílem je ukázat, že student umí udělat práci splňující zadaná kritéria a že v budoucí praxi bude schopen zvládnout zadané úkoly. Věřím, že autoři mají našlápnuto stát se kvalitními projektanty.

Za všechny mínusy předem děkuji.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2024 ŽelPage - administratorzy


Info
informacni okenko