Předchozí díl seriálu o železničních simulátorech představil hry a simulátory ve kterých se řídí vlaková doprava. V tomto článku se podíváme na simulátory, které jsou populárnější a to i mezi hráči, kteří nejsou fanoušky železnice, na simulaci řízení vlaků. Pokud by měla starší generace zapátrat v paměti, jistě se jí vybaví česká hra s jednoduchým názvem „Vlak“, ve které bylo úkolem projíždět labyrintem a sbírat vagónky, od roku 1993, kdy Vlak vznikl, již uběhlo téměř deset let a dnešní hry mohou nabídnout úplně něco jiného, pojďme se na to podívat.

VlakoSim

Česká freewarová hra s jednoduchým názvem VlakoSim dnes vyvolá úsměv na rtech, ať už při vzpomínce na tuto z dnešního pohledu „vykopávkovou“ hru, nebo právě tím, čím jsme se před pár lety vozili po virtuálních kolejích. Ve VlakoSimu, který byl podobný TransportTycoonu, jen s tím rozdílem že zde nešlo o vydělávání peněz, si hráč postavil vlastní mapu a pak se mohl v jakési primitivní kabině lokomotivy, kde byl jen rychloměr, po své trati projet. Princip úspěchu této hry je stejný jako u všech úspěšných vlakových simulátorů u českých, potažmo slovenských fanoušků – možnost vytvořit si do hry vlastní obsah. Pokud se dnes podíváme, které vlakové simulátory preferují čeští železniční nadšenci, jsou to ty, do kterých je možné si koupit, nebo stáhnout česká kolejová vozidla a mapy. Ale zpět k VlakoSimu, projekt je již dnes mrtvý, jeho vývoj byl již ukončen, ale ještě v roce 2005 vyšel VlakoSim 2.

Mechanik

Simulace pocházející z Polska byla už o poznání lepší než VlakoSim. Kromě kabiny se objevuje i primitivní fyzika a celá hra působí více jako simulátor. Kromě lépe zpracované kabiny s ovládacími prvky také obsahoval Mechanik zvuky. Původní polská verze zpracovala simulaci „panťáku“ En 57 J. České příznivce jistě potěšilo vydání několika modifikací. Dodnes známou je MECHANIK – Simulátor pražského metra, ve kterém se hráč posadí do kabiny soupravy 81-71M a projížděl trať Florenc – Kačerov. Ač simulátor dnes nijak neohromí, spíše na opak, na svou dobu, rok 2003 a to že byl dělán víceméně amatérsky, byl opravdu vyspělý a tak si hráči mohli užít i hlášení zastávek metra, provoz jiných souprav nebo světelná návěstidla, na kterých se měnily návěsti. Tento simulátor je dodnes „živý“ stejně tak jako jeho internetové stránky, na kterých se dá stáhnout, k dispozici je i návod na spuštění na operačních systémech Windows XP a Vista. Další českou modifikací byl Fírasoft s motorovým vozem M 262. Fírasoft byl oproti metru znevýhodněn otevřenou krajinou, která byla dost chudá, což se dalo v tunelech a stanicích metra dobře zakamuflovat. Při jízdě s M 262, který byl v simulátoru vybaven opakovačem návěstidel a tlačítkem bdělosti, i když tomu tak ve skutečnosti nikdy nebylo, mohli hráči potkat „brejlovce“ nebo lokomotivu řady 735. Dále byla vytvořena modifikace také pro pražskou tramvaj T3, ale oba projekty jsou již dávno mrtvé. Modifikace Mechanika se objevily také v zahraniční, za zmínku jistě stojí úprava na francouzské TGV 59 a nebo neapolské metro.

ZD Simulator

Pro opravdu náročné hráče a fajnšmekry je k dispozici již pěknou řádku let ukrajinský ZD Simulator. Prakticky od začátku byl tento počin opravdu tím pravým, kde se mohli náruživí hráči opravdu vyřádit, dnes dospěl simulátor až do verze 4.9.9. Nečekejte, že se s vámi bude hra mazlit, snaží se být co nejrealističtější od samého začátku. Když spustíme hru, vybereme si lokomotivu trasu a podobně, nečeká nás pak „oživená“ lokomotiva, v ZD Simulatoru musíme nejdříve povolit ruční brzdy, otevřít kohout brzdového potrubí, zkontrolovat jističe, zapnout baterky, hlavní vypínač, kompresor a spoustu dalších věcí, než se vůbec vydáme na cestu. Existuje však režim pro nedočkavé a méně zkušené hráče, kde je lokomotiva připravení na jízdu a stačí se s ní „jen“ rozjet. Simulátor má kvalitní dynamický a fyzikální model, takže se ve virtuální 3D kabině pohupujete, nasloucháte klapání kol na výhybkách, sledujete trať a všechny plně funkční přístroje, je také potřeba dávat pozor na „živák“ a jízdní řád. Krajina po dobu vývoje prošla velkou změnou, takže se můžeme kochat i již vcelku hezky zpracovanou krajinou Ruska a Ukrajiny. Kvality simulátoru dokládá také to, že je na Ukrajině používán jako skutečný simulátor pro výuku strojvedoucích. Dobrou zprávou pro hráče, kteří neovládají ruštinu a azbuku je, že simulátor vychází také v anglické verzi. A to jako bezplatná demoverze, stažitelná na stránkách simulátoru, nebo placená plná verze obsahující v základním balíčku za 14,99 dolarů 100 lokomotiv, 2 tratě a několik scénářů, ke kterým si hráč může podle libosti stáhnout zdarma další obsah. Simulátor distribuuje Aerosoft.

MaSzyna Symulator Pojazdów Szynowych

Dalším výborným počinem je polský simulátor EU07. Je v podstatě srovnatelný s předchozím simulátorem. Nabízí asi nejlepší grafiku stanoviště strojvedoucího, která jde ruku v ruce s fyzikální simulací a zvuky ve hře jsou také na výbornou. Grafika krajiny je však trochu jednodušší. Hráči jistě ocení velké množství scénářů, podle kterých se dá v simulátoru jezdit. Kromě toho hra nabízí i takové herní detaily, jako je svěšení lokomotivy od vlaku nebo komunikaci skrze vysílačku (byť jen pasivní). Simulátor nabízí také širokou škálu polských kolejových vozidel, nesmíme opomenout to, po kterém je simulátor pojmenován – EU 07, SM 42, EP 09 a chybět nemůže ani EN 57. České příznivce jistě potěší, že simulátor již v základu obsahuje českou lokomotivu řady 163 a lokomotivou řady 182 se již můžou projet v některém ze scénářů. Dále jsou tu také například vozy řady Ampz, WRmz a Bmz. Simulátor je zdarma a je vyvíjen čistě na komunitní úrovni.

World of Subways

Produkce TML-studia je zacílená na podzemní městské dráhy. World of Subways (později označovaný s „Vol. 1“) vyšel v roce 2008, jako simulátor newyorského metra. Hra nabízí režim jízdy, kdy si hráč sám vybere vlak v jízdním řádu, nebo si hráč vybere jeden ze scénářů, které jsou vždy obohacené o nějakou mimořádnou událost. K tomuto prvnímu dílu vyšlo také rozšíření s dalšími scénáři. V podobném duchu se nese i další díl – World of Subways Vol. 2, který nás ale zavede do berlínského U-Bahn, konkrétně U7 se 40 stanicemi na 31,8 kilometrech. Hráč tedy zasedne do kabiny typických žlutých souprav F 90, nebo nových H 01. Stejně jako u předchozího dílu najdeme i zde příjemné herní prostředí, s dobrou grafikou i fyzikou modelů. Sérii uzavírá třetí díl World of Subways Vol. 3, ve kterém zavítáme na koleje londýnského metra. Hra pochází z roku 2011, takže nabízí lepší grafiku a pozměněno je i herní prostředí. Za zmínku stojí i trať berlínského metra pro MSTS s linkami U2 a U8.

Trainz Railroad Simulator

Pro některé možná bude překvapením, že Trainz Railroad Simulator, známý také jen pod názvem Trainz, je stejně starý jako MSTS. Betaverze simulátoru vyšla již v roce 2001 a poslední v roce 2011. Pokud by se svět dělil podle příznivců železničních simulátorů, bylo by to asi na část "Trainzáků" a na část příznivců MSTS. Trainz nabízel od začátku hru spíše arkádového typu pro laiky. Díky velké hráčské komunitě, která vytvořila nepřeberné množství dalšího obsahu do hry, nedají na Trainz dopustit ani hráči, kteří rozumí železnici víc, než ostatní hráči počítačových her. Verze z roku 2004 přinesla legendy jako TGV, nebo Mallard, český dabing, nové mapy, scénáře i editor map. Právě díky jednoduchému a uživatelsky příznivému editoru se hra stala spíš opravdu hrou než simulátorem. Většina hráčů se tedy povozí po své, nebo stažené mapě, mohou naložit náklad, v podobě dřeva které se před nimi zpracovává na pile, hráči se mohou libovolně přemisťovat do různých vlaků, nebo je nechat řídit virtuálními strojvedoucími. Hra především postrádá fyziku, proto zanechává dojem ježdění na modelovém kolejišti v kabině lokomotivy. Kromě standardní verze Trainzu je na trhu také projekt Protrain Perfect, který na základu Trainzu staví, ale poskytuje řadu vylepšení, která jízdu velmi přiblíží realitě. Obsahuje německé tratě, tak pokud jste milovníky německých tratí a vlaků, je to jistě dobrá volba.

Microsoft Train Simulator

MSTS z roku 2001 si stále drží své místo na disku mnohých hráčů, čím to je, že tento stařičký simulátor stále přitahuje hráče k monitorům a nutí je u nich prosedět desítky hodin? Kolik lidí dnes ještě hraje původní hry staré přes deset let? Grafika dnes již určitě neoslní, fyzika také ne. Zdá se, že MSTS je stále populární díky hráčům – tvůrcům, kteří se nespokojili jen se zahraničním obsahem hry a začali tak tvořit česká vozidla, objekty a mapy. Podíl na úspěchu má také jistě část herní komunity, která tvoří aktivity. Tím že tento rozběhnutý koloběh funguje u nás již přes deset let, kdy tvůrci objektů zásobují tvůrce map, tvůrci vozidel pak aktivitáře, kteří smíchají vozidla a mapu pro hráče, kteří samozřejmě prahnou po dalších a dalších… Právě proto, nebo i přesto, že bylo vytvořeno tak velké množství obsahu, který nejde jednoduše přesunout do novějšího simulátoru, si MSTS stále drží své věrné fanoušky. Nesmíme ale zapomenout ani na MSTS bin, který hru učinil o něco reálnější a na Open Rails, který MSTS značně vylepšuje a nabízí i hraní po síti. Na lepší popsání MSTS i TRS však nemůže stačit jeden článek, který se navíc zabývá několika simulátory.

Railworks

Nástupcem MSTS by mohl být Railworks, známý také pod názvem v aktuální verzi Train simulátor 2014, který nabízí značně lepší grafiku a je znatelné, že je hra o 10 let mladší. Do hry je možné na internetu zakoupit další rozšíření v podobě vozidel a tratí. To co by mělo zajímat české a slovenské čtenáře je to, že do hry vzniká velmi kvalitní český obsah. Například lokomotivy řady 151 a 350 s velmi povedenou kabinou. Nechybí ani osobní a nákladní vozy a lokomotivy pro traffic – ty které bude hráč pouze potkávat na trati. Díky tomu má Railworks nemalý potenciál. V současnosti nabízí především americké, anglické a německé tratě. Vznikl už také projekt Just Trains, který nabízí mapu tratí především v Rakousku zasahující do Německa a Švýcarska. Vlakem se zde může projet po tratích St. Anton - Lindau, Lauterach -Rorschach.