..: Železniční objekty polské polygonální a fortové pevnosti Toruň :..

Věže na jižní straně mostuToruń - Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století docházelo v rámci postupného dělení Polska k razantním posunům hranic. Prusku připadlo v roce 1793 město Toruń (něm. Thorn), které leží na pravém břehu dolního toku Visly. Strategický význam tohoto města prudce narostl v roce 1815, kdy se k němu přiblížila nová ruská hranice na vzdálenost menší než 10 kilometrů. V případě války se stal pravděpodobným pokus Ruska o oddělení pruských východních oblastí a ohrožena byla i lodní doprava na Visle. Z tohoto důvodu bylo přikročeno k modernizaci a dostavbě pevností Thorn, Graudenz (Grudziadz) a Danzig-Weichselmünde (Gdaňsk-Wisloujczie). Nebudeme se samozřejmě věnovat kompletní pevnostní výstavbě v Toruni, ale pouze objektům přímo souvisejícím se železnicí.

Modernizační a rekonstrukční práce začaly v roce 1818 nejprve na pevnostních starších objektech. Novou stavbou bylo v roce 1828 dokončené tzv. Předmostí, které mělo bránit uchycení nepřítele na levém břehu řeky přímo proti městu a v přístupu na most. Předmostí je prvním ryze polygonálním objektem Toruně. Původně jsem měl v plánu provést v tomto článku výklad o polygonálním systému opevňování, ale jednalo by se o příliš dlouhý text a tak jsem to zavrhl. Problémem je zejména chybějící česká terminologie, protože opevňovací systémy, které byly používány v období našeho setrvávání pod rakouskou korunou, ji postrádají. Termíny francouzské, německé a další by bylo nutné složitě vysvětlovat. Pouze v kostce: Polygonální systém byl pokračovatelem systému bastionového, který od nás známe např. z pevností Terezín nebo Josefov. Dominoval zejména v první polovině devatenáctého století. Bohužel se žádná typická polygonální pevnost na našem území nevyskytuje, takže není možné uvést ani blízký příklad.

Nádraží na nádvoří PředmostíOkamžitě po dostavbě Předmostí bylo přikročeno k jeho rozšiřování, které bylo ukončeno v roce 1832 a díky kterému bylo získáno rozsáhlé nádvoří sloužící jako shromaždiště vojsk pro případný výpad. V roce 1861 dorazila do Toruně první železniční trať od Bydhoště a hned následujícího roku bylo otevřeno její pokračování do Varšavy. Prostor nádvoří byl využit k výstavbě nádraží, které zde stojí dodnes. Převážně díky jeho rozšiřování část Předmostí zanikla. Pevnostní prvky zejména západní části se dochovaly dodnes a je možné je obhlédnout, i když interiéry jsou nepřístupné. Část původních staveb je dobře viditelná i z vlaku a z nástupišť.


Pozůstatky Železničního fortuKvůli výstavbě a rozšiřování nádraží a navazujících tratí došlo k zeslabení obranných schopností Předmostí zejména na jeho východní straně. Jedním z vyplývajících opatření byla výstavba tzv. Železničního fortu, ke které došlo v letech 1862 - 1866. Do současnosti se z něj dochovalo velmi málo. Zalesněné návrší vlevo od varšavského zhlaví obsahuje již jen několik drobných stavebních pozůstatků. Původní šestiboká stavba se suchým obvodovým příkopem byla již zástupcem modernějšího, tzv. fortového systému opevňování. V něm jsou do předpolí pevnosti vysouvány menší pevnůstky, tzv. forty, přenášející boj s útočníkem dál od centra. Systém reagoval na větší dostřel moderních děl a dominoval zejména v druhé polovině devatenáctého století. U nás je jedinou významnou, i když nepříliš velkou fortovou pevností, město Olomouc. V první světové válce se stala proslulou pevnost Verdun.


V roce 1873 došlo k otevření trati do Olsztyna a Královce. Průjezd pevnostními prvky Toruně po této trati je asi největším zážitkem. Byl pro ni vybudován nový společný železniční a silniční most přes Vislu. Oba vjezdy byly bráněny dvojicí blockhausů a strážních věží. Obrana jižního vjezdu se stala i novým úkolem nedaleko stojícího Železničního fortu. Současná konstrukce dvoukolejného pouze železničního mostu je poválečná, ale blockhausy i věže se dochovaly. Pouze věže byly o dvě patra sníženy. Na severním břehu se hned za mostem nachází zastávka Toruń miasto. Po mostu se dá bezpečně přejít služební stezkou pro pěší, je na ní ovšem zakázaný vstup.

Blockhausy na jižní straně mostu Věže na jižní straně mostu Blockhausy a věže na severní straně mostu

Překonáním Visly se trať dostala přímo do vlastního centra pevnosti, které musela opět opustit. Centrum pevnosti obklopují dva valy, mezi kterými je obranný příkop. Bezprostředně za nástupištěm zastávky je dvoukolejná trať zjednokolejněna a vjíždí do průjezdu vnitřním valem. Následuje krátká jízda po dně obranného příkopu a průjezd vnějším valem. V příkopu je vlevo od koleje tzv. kaponiéra - palebný objekt bránící využití průjezdů útočníkem k vniknutí do centra pevnosti. Za průjezdem vnějšího valu je trať opět zdvoukolejněna. Celé toto místo je dopravně ještě zajímavější při pohledu shora. Oba valy nad průjezdy byly využity při výstavbě velkého kruhového objezdu, který se nazývá náměstí "Pokoju Toruńskiego". Příkop s tratí a kaponiérou se tak dostal do jámy v jeho středu. Při prohlídce tohoto místa si tedy dávejte pozor na oba druhy dopravy.

Průjezd vnitřním valem ze zastávky Miasto Dno příkopu s kaponiérou z vnějšího valu

V pozdějších letech došlo k výstavbě celistvého od centra pevnosti vzdálenějšího prstence fortů. Některé z nich byly postaveny nedaleko od tratí vedoucích z města a mezi jejich palebné úkoly byla zahrnuta i jejich obrana. Nebyl to ovšem jejich prvoplánový účel. Dostřel moderních zbraní a jejich situování již umožňovalo zapojení minimálně dvou nejbližších sousedů. Proto není důvod k vypichování některého konkrétního fortu nebo konkrétní zbraně.

Autor článku je i autorem použitých fotografií. Bohužel při pořizování některých nebyly příliš vhodné světelné podmínky, za což se omlouvám.

Použitá literatura: Časopisy Novodobé fortifikace


Railfort Poslat mail autorovi | 19.4.2007 (13:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Military

Další z regionu Polsko


registrovaný uživatel Railfort  mail  
21.04.2007 (13:43)  
Mirabr: Mám ještě nějaké, ale jsou už jen na to samé brdo. Digitál nemám, takže musím vážit. Omlouvám se.
registrovaný uživatel Mirabr  mail  
20.04.2007 (20:55)  
Zajímavé věci, škoda jen, že není více fotek.

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko