..: Zastavení osobní dopravy na trati z Opavy do Jakartovic :..

809.398-1, Opava východ, foto: Payus Opava — Opava byla hlavním městem rakouského Slezska (po prohrané válce v r. 1742, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku). Až do vzniku země Moravskoslezské v roce 1928 byla sídlem zemských úřadů. Na přelomu 19. a 20. století se Opava stala významným železničním uzlem, byť jen lokálního významu. Trať z Ostravy do Opavy byla stavěna jako odbočná dráha společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda a byla oficiálně dána do provozu 17. prosince 1855. V roce 1892 přibyla trať do Horního Benešova. V roce 1895 došlo k propojení nádraží Opava východ a Opava západ – tam od roku 1872 končily vlaky z Krnova a Olomouce. Od roku 1895 byla zahájena doprava mezi Opavou západ a Kravařemi ve Slezsku, v roce 1913 byla trať prodloužena až do Hlučína a v závěru roku 1933 začaly vlaky z Hlučína zajíždět na nádraží Opava východ. V roce 1905 ještě přibyla trať do Hradce nad Moravicí. V současné době se začíná psát další kapitola – místo budování se bude možná rušit. Ve čtvrtek 13. února 2014 proběhlo jednání náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a životní prostředí Daniela Havlíka se starosty obcí ležících okolo železniční tratě 314 spojující Opavu s Jakartovicemi. Výsledkem tohoto jednání je pro některé poměrně smutná zpráva: pravidelné osobní vlaky se s největší pravděpodobností po 122 letech na tuto trať 6. dubna 2014 vydají naposledy.

Historie

Svobodné Heřmanice, foto: karloslt Osobní vlaky poprvé z Opavy do tehdejší konečné stanice Horní Benešov vyjely 29. června 1892. Do Horního Benešova zajížděly vlaky Severní dráhy císaře Ferdinanda, později Rakouských státních drah a poté Československých státních drah necelých 78 let. Šestý duben roku 1970 znamenal pro původně 30kilometrovou dráhu pětikilometrové zkrácení. Důlní činnost v okolí Horního Benešova způsobila pokles podloží pod tratí a koncový úsek trati ze Svobodných Heřmanic byl proto uzavřen. V závěru 80. let minulého století bylo na trati provozováno 10 párů spojů denně včetně nočních a brzkých ranních spojů. Ty tam jsou doby, kdy ranní spoje svážely dělníky, kteří mířili za prací do Vítkovických železáren nebo do Nové huti Klementa Gottwalda – dříve 300 až 400 cestujících denně (v jednom směru) byl na této lokální trati standard.

S příchodem jízdního řádu 2005/2006 čekalo trať zkracování znovu. Čtyři kilometry dlouhý úsek z Jakartovic do Svobodných Heřmanic sice nebyl zrušen, tak jako úsek do Horního Benešova, byla zde ale zastavena osobní doprava a trať slouží jen dopravě nákladní.

Současnost

Jakartovice, foto: Jindřich Březina Dnes je na trati osobní doprava objednaná Moravskoslezským krajem provozována na 21 kilometrech trati. Mezi stanicemi Opava východ a Jakartovice je v provozu 8 párů osobních vlaků v pracovní dny (v sobotu 7 a v neděli 6 párů) zařazených do integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS jako linka V14.

Nákladní dopravu zajišťuje ČD Cargo až do stanice Svobodné Heřmanice. Až na současnou konečnou trati se podívá osobní vlak jen výjimečně při mimořádných jízdách, jaká se konala třeba při oslavách 120. výročí trati nebo na podzim roku 2010 v rámci tradičních jízd pořádaných ŽelPage.

Než se ale pustíte do debat ohledně zastavení osobního provozu na trati, pojďte se, zejména vy, kteří neznáte přesné reálie, blíže seznámit s některými fakty. Údaje jsou převzaty z podkladů Českého statistického úřadu – ze sčítání lidu, domů a bytů 2011.

Obec Počet obyvatel Autobusové spojení (stav 02/2014)
Otice 1311 900 240, 900 241, 900 242, 900 243, 900 245, 900 262, 905 219
Slavkov 1828 890 716, 900 246, 900 247, 900 269, 905 217
Štáblovice 606 900 241, 900 243
Uhlířov 331 900 241, 900 243
Dolní Životice 1090 890 716, 900 246, 900 247, 900 269
Litultovice 821 890 716, 900 246, 900 247, 900 248, 900 259, 900 269
Mladecko 149 890 716, 900 246, 900 259, 900 269
Jakartovice 1077 890 716, 900 246, 900 259, 900 269

Opava východ hlavní vchod, foto: JiříK. Zastávku Kylešovice najdete ještě v okresním městě – Kylešovice jsou součástí Opavy. Kousíček od zastávky je sídliště, z druhé strany před nedávnem v lokalitě vyrostla spousta rodinných domů. Kylešovice jsou obsluhovány několika linkami městské dopravy (201, 204, 206, 207, 210, 213, 215, 218, 221), výhodou vlaku může být, že vlaky z/do Hradce nad Moravicí (jezdí po stejné trati s vlaky z/do Jakartovic od odbočky Moravice) mají v Opavě přípoj na vlaky do/z Ostravy Svinova.

Zastávku Otice najdete v těsné blízkosti základní školy, severně od zastávky je lokalita vyčleněná pro individuální bytovou výstavbu. Přejít most přes Hvozdnici, za kterou je centrum obce, je záležitost krátké chvíle. Otice jsou s Opavou propojeny linkou místní dopravy č. 219 (s intervalem v pracovní dny 20 až 60 minut, o víkendech a svátcích 1 hodina).

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Otice 304 209 95
vyjíždí v rámci okresu 242 176 66
vyjíždí do jiných okresů kraje 31 16 15
vyjíždí do jiných krajů 23 9 14
vyjíždí mimo ČR 8 8 0
Obec dojížďky:
Opava 210 147 63
Ostrava 25 14 11
Hradec nad Moravicí 10 8 2

Zastávku Slavkov musíte hledat na samotném jihu obce, než dojdete k obecnímu úřadu, ujdete 1,7 km. Slavkov je s Opavou spojen linkou místní dopravy 217 (v pracovních dnech s intervalem 1 h, o víkendech a svátcích s intervalem 1 až 2 hodiny).

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Slavkov 460 331 129
vyjíždí v rámci okresu 374 284 90
vyjíždí do jiných okresů kraje 43 23 20
vyjíždí do jiných krajů 35 17 18
vyjíždí mimo ČR 8 7 1
Obec dojížďky:
Opava 322 237 85
Ostrava 29 16 13
Otice 20 16 4
Praha 12 10 2
Brno 11 1 10

Vystoupíte-li z vlaku na zastávce Štáblovice, vystoupíte téměř v lesích, obec nikde. Historicky stanice vznikla u Štáblovického mlýna, ale ten už dnes není. Než dojdete ke štáblovickému obecnímu úřadu, ujdete 3,9 km. Cestou ale projdete i obcí Uhlířov (k tamnímu obecnímu úřadu to je ze zastávky jen 1,6 km). Pokud se vydáte na opačnou stranu, po dva kilometry dlouhé cestě, dojdete do Hertic, které jsou místní částí obce Dolní Životice.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Štáblovice 153 120 33
vyjíždí v rámci okresu 132 110 22
vyjíždí do jiných okresů kraje 10 4 6
vyjíždí do jiných krajů 10 5 5
vyjíždí mimo ČR 1 1 0
Obec dojížďky:
Opava 101 81 20
Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Uhlířov 100 69 31
vyjíždí v rámci okresu 84 59 25
vyjíždí do jiných okresů kraje 9 3 6
vyjíždí do jiných krajů 6 6 0
vyjíždí mimo ČR 1 1 0
Obec dojížďky:
Opava 58 38 20
Otice 12 9 3

Zastávku Dolní Životice najdete na západním konci vesnice. K obecnímu úřadu to je asi 900 metrů. Při pohledu na mapu se přímo nabízí posunout zastávku více do centra obce – ke křížení trati s ulicí Štáblovskou. Pak by to bylo k obecnímu úřadu jen asi 240 m.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Dolní Životice 186 121 65
vyjíždí v rámci okresu 161 111 50
vyjíždí do jiných okresů kraje 17 7 10
vyjíždí do jiných krajů 6 1 5
vyjíždí mimo ČR 2 2 0
Obec dojížďky:
Opava 115 89 26
Slavkov 26 3 23
Ostrava 10 5 5
Vlakové a autobusové zastávky v Kylešovicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky ve Slavkově a v Oticích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky ve Štáblovicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky v Dolních Životicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež

Zastávka Litultovice je druhou nejvzdálenější od centra obce. Mnoha lidem se asi nechce šlapat 2,4 km večer neosvětlenou cestou z nádraží do centra obce.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Litultovice 170 114 56
vyjíždí v rámci okresu 145 104 41
vyjíždí do jiných okresů kraje 12 5 7
vyjíždí do jiných krajů 11 4 7
vyjíždí mimo ČR 2 1 1
Obec dojížďky:
Opava 97 72 25
Slavkov 11 3 8
Hlavnice 11 7 4

V Mladecku je stanička umístěna na jihovýchodním okraji obce, v samotné blízkosti kamenolomu, který v minulosti hodně využíval železnice pro přepravu drceného kameniva. K obecnímu úřadu je to přes 600 metrů. I zde by se nabízela úvaha, zda by posun zastávky více do centra obce mohl přitáhnout několik cestujících navíc.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Mladecko 26 19 7
vyjíždí v rámci okresu 22 17 5
vyjíždí do jiných okresů kraje 3 1 2
vyjíždí do jiných krajů 1 1 0
Obec dojížďky:
Opava 17 12 5

Jakartovice trať protíná v jejich východní části. Do centra obce to je přes 650 m. V roce 1974 se Jakartovice staly „střediskovou obcí“ a jejich součástí se staly Bohdanovice, Deštné a Hořejší Kunčice. Z jakartovického nádražíčka to je: k bohdanovickému kostelu 7,7 km, do středu místní části Deštné asi 3 km a k obchodu v Hořejších Kunčicích ujdete asi 7 km.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Jakartovice 159 108 51
vyjíždí v rámci okresu 124 84 40
vyjíždí do jiných okresů kraje 18 13 5
vyjíždí do jiných krajů 11 5 6
vyjíždí mimo ČR 6 6 0
Obec dojížďky:
Opava 78 54 24
Mladecko 14 0 14

Aby byl náš přehled úplný, přidejme ještě mapu Svobodných Heřmanic. Komu z vás by se chtělo pravidelně chodit 2,4 km na nádraží, když autobus v obci zastaví na několika místech?

Vlakové a autobusové zastávky v Litultovicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky v Mladecku (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky v Jakartovicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky ve Svobodných Heřmanicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež

Budoucnost

Opava, Východní nádraží, autobus TQM na lince 264, foto: ŠJů Důvod, kterým zástupci Moravskoslezského kraje odůvodňují zastavení osobní dopravy, je stejný jako u mnoha jiných tratí, které v nedávné době potkal stejný osud - nevytíženost spojů a velká finanční náročnost.

Autobusy, které mají vlaky nahradit, zvládnou cestu z Jakartovic do Opavy zhruba za 35 minut. Jízdní doba vlaků na této trase je srovnatelná - 34 minut. Někteří tvrdí, že s výjimkou Litultovic jsou stanice a zastávky na trati umístěny přímo uprostřed obcí, případně v jejich těsné blízkosti. Zda je tvrzení pravdivé, si můžete ověřit na přiložených mapách. Ti, kteří mají tramvajovou zastávku za rohem, by si jistě brzy rozmysleli, zda by chtěli chodit na vzdálenější vlakovou zastávku, nebo jen kousek na tramvaj (na vesnici na autobus).

Konečné rozhodnutí o osudu trati bude ještě záviset na krajském zastupitelstvu, to ale s největší pravděpodobností rozhodne o zastavení osobní dopravy. Dle vyjádření Havlíka je dost možné, že se zastavení provozu odloží do červnové změny jízdního řádu, osobně se ale přiklání k 7. dubnu.

Nákladní doprava bude prozatím zachována v dnešním rozsahu, padl ale návrh na vybudování cyklostezky na tělese trati. Tento návrh by samozřejmě znamenal úplné zrušení trati. Tyto úvahy jsou ale dle Havlíka prozatím předběžné, protože ve hře je více variant, tou nejpříznivější pro trať je zavedení turistických víkendových vlaků.

Zdroje: Český rozhlas, Opavský deník, Koordinátor ODIS, Český statistický úřad, Wikimedia Commons


M 152.0 Poslat mail autorovi , RaPa Poslat mail autorovi , Vlad Poslat mail autorovi | 23.2.2014 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 2 3 4 5 ... 18      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Kakov 
05.03.2014 (9:02)  
Frantisek: máte plnou pravdu. problém je, že se nikdo nepokusil....

nemusíme chodit až do amsterdamu, DPMB (MHD Brno) to s papírovými jízdenkami umí také
05.03.2014 (7:27)  
Jestliže se tu proti hypotetickému (!) vytrhávání silnic scházejí argumenty typu 20 aut denně je neponičí, pak mi ovšem schází argument pro tolik oblíbenou likvidaci kolejí, i když ta tu snad zatím nehrozí. Stráž a záchranka se v případě takto malých silnic dopraví úplně stejně, jako do jiných míst, kam silnice nevede, pokud tam vůbec někdy bude mít důvod jet (nebavíme se o hlavních cestách). Údajně příliš vysoké náklady na údržbu neprovozované tratě, která se prakticky neudržuje, mi přijdou spíše jako zástěrka, byť jsou asi o něco vyšší než u nepojížděné silnice.

Myslel jsem, že účelem je uspořit peníze, to znamená omezit největší ztráty. Tady ale nemůže rozhodovat jen absolutní počet cestujících, protože čím více lidí, tím více vozidel, energie, opotřebení tratě a tím také vyšší náklady. Nikdo se nepokusil snížit náklady účtované nyní ČD tak, aby odpovídaly velikosti použitého vozidla, nikdo se nepokusil získat další cestující, nikdo se nepokusil dovést trať opět do Horního Benešova či případně přesunout průvodčí na vytíženější spoje (což se se zrušením stejně stane, pokud je přímo nepropustí).

Pokud bychom uvažovali jen v rovině maximálního zisku, můžeme už teď bezhlavě zrušit spoustu málo využívaných spojů i na hlavních tratích v méně potřebných časech, podobně jako to dělají RegioJet či LeoExpress, kteří je ani nezavedli - a to se divím, protože poslední večerní vlak na východ bývá někdy plný i v uličce (ale nějaký čas před ním a hlavně celou noc po něm nejede prakticky nic). Můžeme také chtít vykazovat ztrátu na jednotlivé spoje, leccos by se pak ukázalo. A že to nejde? V Amsterdamu mají "pípátka" u každého vstupu do tramvaje a i obyčejná jízdenka má magnetický proužek. Počty jsou pak docela jasné.
registrovaný uživatel Kakov 
04.03.2014 (22:14)  
Ušatá:

je to velice dobrá obecná teorie (nic ve zlém, fakt si myslím, že je to správné a tak by to mělo fungovat)

ale jak se bude aplikovat přímo na Jakartovickou trať? nevím, jestli má být páteří, na kterou se bude navážet busem a zda ti dálkový cestující ji naplní...
04.03.2014 (20:55)  
Tady ještě jeden pohled, lokálky a otázka sociální: http://a2larm.cz/2014/03/lokalky-a-chudoba/
registrovaný uživatel M 
04.03.2014 (11:30)  
Mozna to ma KU jinak nez jakykoliv jiny urad, ale obvykle jsou tato jednani verejna a program je verejne znamy dlouho predem.
Ano, je pravda, ze za kazdym obcanem kraje neposila KU triclennou skupinu vysvetlujici jednotlive body.
registrovaný uživatel Lampik 
04.03.2014 (9:26)  
Myslím si, že pokud někdo (z úředníků) vznese návrh na zrušení nějaké osobní vlakové dopravy, tak ne, aby řekl: "Podívejme, máme problém, trať nám tolik a tolik prodělává, je to neúnosné, musíme to změnit. Co na to vy, krajští zastupitelé, starostové, občané atd... musíme najít společné řešení v určité době (dejme tomu půl roku, nebo třech měsíců nebo co já vím)" Ale tohle se myslím neděje. Spíš je to tak, že řeknou: "Trať je prodělečná, musíme provoz zastavit, starostové, vám to nevadí, že? A i kdyby, musíte to tak brát, protože je to strašně drahé ta doprava, nic už s tím nenaděláme. Za měsíc zastavíme provoz." Čau pipy, vše je u konce, lidi se ani nerozkoukají a vlak už nepřijede. A pak se mě někdo po pěti letech zeptá:" Do Jakartovic? Tam jezdí vlak, že?" Tak jako se mě ještě v DNEŠNÍ DOBĚ lidé ptají:"Do Svobodných Heřmanic jezdí ten vlak, na šifry, že?" A já mu odpovím:"Už v roce 2005 přestal jezdit."
04.03.2014 (3:40)  
M: A on někdo s dostatečným předstihem někoho o tomto záměru informoval? Ani obce o tom nevěděli. Navíc se to mění uprostřed platnosti JŘ, což je také podivné a nesmyslné. Navíc k tomu schází jakákoliv diskuse a jakékoliv ekonomické vyjádření - tedy objektivní

A zejména pro Bartíka09: Ekonomika dopravy je úplně někde jinde, než se tvrdí a předvádí. proto asi také nikde nenajdeme skutečné a dobře zanalyzované a do pléna dané údaje, čísla, fakta. Zde, stejně jako jinde, jde především o nevhodně sestavený jízdní řád, není zde v organizaci veřejné dopravy neprůstřelná koncepce. proto také ta obsazenost autobusů i vlaků a přitom velký podíl individuální dopravy, stejně jako nijaká koncepce v nákladní dopravě, aby zbytečně nemusela být prováděna po silnicích.
Ale hlavně: autobus má jinou roli v území než vlak, a to zejména právě v místní úrovni. Autobus musí zajišťovat místní spojení s častými zastávkami v obcích i mimo ně a měl by doplňovat a navazovat na kolejovou síť. Ta zase zajišťuje v rámci místních spojů návaznost na další centra v místě a zajišťuje dopravu síťově na třeba krajská centra a celou republiku. Mnozí totiž zapomínají, že jde o dopravu celostátní a ta místní je její součástí. Čili zde konkretně pro toto místo. Autobusy zajistí kolmé trasy na rasu železnice, budou ji napájet a od ní odvážet do okolních obcí bez kolejové dopravy a v rámci systému zajistí i to napojení Opavy včetně jakoby MHD v Opavě. Nikoliv tedy třeba návoz cestujících na nádraží Opava Východ. Tím zajistí kompletní propojení obcí i Opavy, ale napojení na okolí Opavy Východ, Kylešovic, Ostravy, Prahy.......zajistí pak železnice. Čili cílem bude, aby doprava veřejná zajišťovala komplexní obsluhu území s jednoznačnou dělbou práce, získala výrazný nárůst cestujících a tedy i tržeb. Z uvedeného snad i pro méně chápavé plyne, že po zrušení vlaků zde by těžko někdo dojížděl těmi pomalými a nepohodlnými autobusy přes Opavu - tedy celé město a všechny obce třeba na další centra kraje či republiky. Čili 1. koncepce 2. Dělba práce. 3. Hlavní je cestující jako zákazník a jeho pohodlí a komfort cesty 4. Přijatelná cena, integrovaný tarif, celostátní síťové jízdenky atd. Bohužel, s tímto přístupem se nesetkáváme skoro nikde a podle toho pak veřejná doprava a její vytížení vypadá. Dokud odpovědní a různí experimentátoři nebudou závislí finančně na počtech přepravených, jejich spokojenosti a tržbách nic se nezmění. A ze služebních aut to také pánové nevyřeší. A totéž pak platí o nákladní dopravě, kde někdo musí koncepčně zajistit cíle a zdroje nákladní dopravy na kolejových trasách, nikoliv na zemědělské půdě a ve volné krajině s nutností na to navazovat silniční přivaděče. To je přesně to, co nás stojí ročně miliardy a nikomu to nevadí.
registrovaný uživatel M 
03.03.2014 (21:50)  
Fascinuje mne, ze POTE, co KU o necem rozhodl, tak je petice. Proc ta petice nebyla predem?

To je takova specialitka - znam ji i odjinud - vsichni vedi, co hrozi, nikdo nedela nic, pak se to stane a najednou jsou vsichni strasne rozhorceni.
03.03.2014 (17:32)  
Karel Kovářík: Kriste pane... To jste opravdu nepochopil, ze to nahrazeni vlaku autobusem povazujeme za smysluplne pouze tam, kde jezdi vlakem malo lidi?
Specialne pro vas zopakuji, ze je kravina na kvadrat porovnavat courak s dalkovym autobusem.

No ale s tim ideologickym prefabrikatem lze samozrejme souhlasit: Krasny priklad lze v clanku skutecne nalezt: Autobus je na silnicích III. třídy jedno z nejtěžších vozidel, má poměrně zásadní vliv na jejich opotřebení, což jsem popsal v jiném článku na tomto webu
Áutor nejakym zahadnym zpusobem zapomnel zminit, ze autobus, ktery by mel ten sukafon nahradit, by jel drtivou vetsinu trasy po silnici 1. tridy.
  1 2 3 4 5 ... 18      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko