..: Zachraňujeme 555.0186. Pomozte nám, prosíme! :..

cedule 555.0186, foto: KPKV Vážené dámy, vážení pánové,
kolegové z Klubu přátel železnic Českého ráje na jaře sháněli finanční prostředky na opravu kotle parní lokomotivy 310.0134. Obrátili se, mimo jiné, na čtenáře ŽelPage a i díky Vám se podařilo kotel opravit. I náš Klub přátel kolejových vozidel Brno je v podobné situaci. Snažíme se zachránit a znovu zprovoznit parní lokomotivy, které za dob Československa dojezdily. V naší sbírce máme 45 hnacích vozidel, z toho 7 parních lokomotiv. Jednou z nich je němka 555.0186. Rádi bychom jí dodali její bývalý lesk, ale jen naše finanční prostředky na to nestačí. Chtěli bychom i Vás poprosit o pomoc.

Úvodem se sluší naši lokomotivu představit. Nejedná se o nějaký unikát, ale původní německou konstrukci řady 52, která se během 2. světové války rozšířila po celé Evropě. Bylo vyrobeno téměř 6 tisíc kusů – jde tak o nejpočetnější parní lokomotivu na světě. V bývalém Československu měly tehdejší ČSD ve stavu celkem 185 lokomotiv u nás označených jako řada 555.0 s uhelným vytápěním a dalších 100 kusů pod řadou 555.02 bylo dodáno z bývalého Sovětského svazu. Tyto byly postupně rekonstruovány na vytápění mazutem a přeznačeny na řadu 555.3. Kolik si myslíte, že jich v Česku zbylo? Bohužel se u nás dochovaly jen dva původní stroje ČSD a jeden dovezený z Ruska. Jde o původní lokomotivu 555.0153, která je provozní a do ČR se díky KHKD navrátila z Jugoslávie, kam byla v 60. letech odprodána od ČSD. Druhým strojem a zároveň jediným své řady v ČR, který v Česku opravdu zůstal od ukončení provozu až dodnes, je lokomotiva 555.3221. Ta dosloužila jako vytápěcí kotel a nyní je neprovozní a zatím nekompletní, ale pravděpodobně skončí jako vystavovatelný exponát. Další lokomotivou je 555.0301, která je ve vystavovatelném stavu a pochází z Ruska. O všechny tyto lokomotivy pečuje společnost KHKD. Na Slovensku se partě nadšenců pod MDC Bratislava podařilo uvést do provozního stavu lokomotivu 555.3008 a jde tak o jedinou provozní mazutku bývalých ČSD. V Bratislavě je zachováno ještě jedno torzo mazutky 555.3254.

Výše uvedené lokomotivy si můžete prohlédnout ve fotogalerii:

555.0153 + pk 464.008, Police nad Metují - Žďár nad Metují, foto: Petr Holub 555.0153, Krupá - Olešná u Rakovníka, foto: topič 555.0153 + 555.3008, Nučice - Rudná u Prahy, foto: Jiří Morche 555.3008, Závadka nad Hronom obec - Závadka nad Hronom zastávka, foto: Martin Válek 555.0153, Jeneč, foto: Petr Holub 555.0153, Hl. Pavlov - Jeneč, foto: Martin Švancar 555.0153, Praha hlavní nádraží, foto: Baldas
555.0153, Kněževes - Chrášťany zastávka, foto: Martin Švancar 555.0153, Pustověty - Lašovice, foto: Chary 555.0153, Krupá - Lužná u Rakovníka, foto: Jakub Gregor 555.0153 + 555.3008, Hořelice - Nučice, foto: Filip Štajner 555.0153, Kladno - Kladno-Rozdělov, foto: Michael Hajn 555.0153, foto: Dvorak J
555.3008, Telgárt penzión - Vernár, foto: Michael Hajn 555.3008, Telgárt penzión - Vernár, foto: Tomáš Kubovec 555.3008, Červená Skala - Telgárt, foto: Tomáš Sluka 555.3008, Krupá - Lužná u Rakovníka, foto: Žíža 555.3008 + 556.036, Lužná u Rakovníka - Hl. Merkovka hláska (Čejkovka), foto: Petr Holub 555.0153 + 555.0301, Lužná u Rakovníka (Výtopna Lužná - Lišany), foto: optus 555.3008 + 556.036, Horná Štubňa - Turček, foto: Raven

Proto se snažíme o záchranu ještě jedné uhelné němky. U Drážního úřadu ČR je zaregistrována pod číslem 555.0186 a její tendr má číslo 930.2186.

Lokomotivu postavila německá firma Henschel v roce 1944 pod výrobním číslem 27938. Dodána byla Jugoslávským železnicím (JŽ) pod řadovým označením 30. Později v poválečném provozu u JŽ pak byla přeznačena na 33-032. Štěstím pro tento stroj bylo zařazení do 32kusového souboru lokomotiv vyčleněných jako vojenská rezerva. Díky tomu se v roce 1988 dočkala dílenské opravy v dnes srbských dílnách ve Zrenjaninu a byla deponována v depu Gračac na území dnešního Chorvatska.

Paradoxně v době rozpoutání válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii v roce 1991 byly tyto zálohy zlikvidovány a to částečně rozprodejem a částečně sešrotováním. Tato lokomotiva se řízením osudu dostala do muzejních sbírek rakouského Heizhausu ve Strasshofu nedaleko našich hranic. Odtud byla v roce 2006 odkoupena soukromým vlastníkem a převezena do Bratislavy, kde se uvažovalo o jejím zprovoznění. K tomu však již nedošlo a lokomotivu se podařilo odkoupit a v roce 2015 dopravit do Brna.

555.0186, foto: KPKV 555.0186, foto: KPKV 555.0186, foto: KPKV

Opravu je nutné rozložit do etap, které je možné postupně naplnit, ukončit a pak následně pokračovat dále. U každého celku se tak dá najít firma, která dokáže opravu technologicky zvládnout v přiměřeném čase a také stanovit finanční náročnost. No a my jsme začali opravou tendru, což se jevilo jako to nejjednodušší pro rozběh celé akce.

Tendr lokomotivy bylo nutno po odpojení od lokomotivy rozebrat, vše řádně vyčistit vně i uvnitř, otryskat, podvozky vyvázat, provést prohlídku jednotlivých dílů a defektoskopie náprav. Po otryskání pískem se objevila spousta míst, kde bylo třeba vyspravit trhliny, staré svary atd. atd. Pracnost zkrátka byla daleko vyšší než se původně předpokládalo, ale nyní je oprava ve fázi dokončovacích prací před kompletací a lakem.

Původní rozpočet cca 330 000 Kč u firmy LOKOTRANS v opravně Brno dolní n. se vlivem víceprací poněkud navýšil. I s dalšími náklady navíc mimo vlastí zakázku u firmy LOKOTRANS se částka vyšplhala na cca 580 000 Kč. Část z této sumy se již podařilo uhradit z vlastních zdrojů – otryskání, některé svářečské, demontážní a montážní práce. Přitom současně probíhají také práce vlastními silami.

Zkrátka bilance je taková, že pro dokončení opravy tendru bychom potřebovali dofinancovat – resp. získat částku 440 000 Kč. Pokud by se vybrala částka vyšší, budou peníze automaticky použity na další fázi opravy lokomotivy.

Chtěli bychom Vás, které naše aktivita zaujala, tímto projektem oslovit a poprosit o pomoc při dotažení započatého díla (opravy tendru lokomotivy) do zdárného konce. Je to první krok k oživení tohoto 150tunového kolosu, legendy evropských kolejí, zrozené v pohnuté době lidských dějin, ve víru 2. světové války. Myslím si, že i to je dobrý důvod proč by neměla tato lokomotiva skončit jako hromada šrotu, ale stát se živou připomínkou.

Finanční prostředky sbíráme pomocí webu Startovač nebo pomocí dárcovských SMS – pošlete-li text START 10002 na české číslo 90211, přispějete nám stokorunou. Chtěli bychom Vám velmi poděkovat za Vaše dobré srdce a finanční pomoc.

Jak se nám opravy daří, můžete sledovat na facebooku.

Přejeme Vám poklidné prožití vánočních svátků, všechno nejlepší v novém roce a budeme se těšit, že se někdy společně sejdeme na některé z mimořádných jízd, kde v čele bude některá z našich lokomotiv, třeba ta parní.

213.901, Koryčany - Nemotice, foto: David Maier 213.901, Přibice - Velký Dvůr, foto: Jiří Zedníček / J.U.R.A 213.901, Velký Dvůr - Přibice, foto: Jiří Zedníček / J.U.R.A Provozní pára 213.901 neboli 1435 BS 200 s vozem Blm z roku 1948 v akci na trati Koryčany-Nemotice., foto: KPKV 213.901 s unikátní akumulačkou  CS40A  předvedena veřejnosti v Brně hlavním nádraží, foto: KPKV 

Další informace o našich aktivitách můžete nalézt na našich webových stránkách, facebooku nebo YouTube kanálu.

Ing. Jiří Kotas, předseda Klubu přátel kolejových vozidel, majitel a iniciátor opravy lokomotivy a tým lokomotivy 555.0186.


Jan Máca Poslat mail autorovi , Vlad Poslat mail autorovi | 22.12.2017 (0:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu ČR Jihomoravský


registrovaný uživatel hank 
24.12.2017 (8:44)  
TTO má podle platné normy (ČSN 65 7991, předpokládám, že slovenská norma není odlišná) bod tuhnutí 40°C. (Patří tam znaménko plus, mně se ten znak nechce při psaní do tohoto okna zobrazit...) Jistě není nutno rozvádět, co to znamená pro zbrojení. LTO (jinak též nazývaný topná nafta) má podle téže normy dva body tuhnutí, v létě + 10°C, v zimě -5°C. Ještě existuje TOEL (topný olej extra lehký) s bodem tuhnutí -15°C.

Dle mého názoru je mazut a TTO principiálně totéž. Obojí obsahují/obsahovaly vysokovroucí destilační frakce ropy a jinak nevyužitelné destilační zbytky. Po najetí Slovnaftu v 60. letech, než se vylepšily technologie, tak pro tyto zbytky nebylo jiné využití než je spalovat. Už od 70. let je situace přece jen jiná. Sovětská ropa, na které jsme tehdy byli 100% závislí, se navíc vyznačovala vysokým obsahem síry, které v tom mazutu po destilaci lehčích frakcí zbývala většina, což jeho využití dále komplikovalo. (Norma dodnes rozlišuje TTO s vysokým, středním a nízkým obsahem síry - 3, 2 a 1%. Dva prvně uvedené by se měly spalovat jen v topeništích s následným odsířením. A ještě doplním, že je výslovně zakázáno mísit ropný TTO s oleji z uhelného dehtu kvůli možným reakcím, pri nichž by se v kotli mohlo vysrážet leccos nežádoucího.)

Když jsem byl před léty (2008) na "rendezi", ještě v době, kdy byla 555.3008 ve stavu rekonstrukce, tak jsme s ing.Kubáčkem zamýšlené palivo probírali. Bylo jednoznačně řečeno, že budou topit LTO, právě kvůli komplikacím se zbrojením TTO, které vyžaduje vnější zdroj páry, a také kvůli korozi kotle způsobené oxidem siřičitým. V dobách parní trakce vnější zdroj páry nebyl problém, na rozdíl od situace dnes. A na korozi kotlů mazutek se raději zeptejte pamětníků.

Jestli se v čemkoli mýlím nebo jestli se situace od té doby jakkoli změnila, rád se nechám poučit.
dopisovatel nebo člen ŽP Miloš  mail  
23.12.2017 (16:38)  
Já si myslím, že je v Bratislavě a okolí mnoho podniků (nejen automobilových), kteří se všelijakých olejů rádi touto cestou zbaví a ještě pořadatelům jízd s mazutkou ušetří nemalé náklady...
registrovaný uživatel Keprt 
23.12.2017 (14:41)  
Pavel Randák: píšu opravdu tak nesrozumitelně? Ve 21:26 jsem napsal, že 3008 jezdí na TTO. Tedy nejsme ve sporu. Dále jsem psal o "pravém mazutu". Ty uvozovky a slovo pravý měli naznačit, že mazut - ve smyslu zbytek po atmosférické destilaci ropy - už se dneska jako palivo neprodává. To, co se prodává jako TTO jsou všelijaké jinak neupotřebitelné rafinérské zbytky, které se namíchají tak, aby to splňovalo normové požadavky na TTO. Vypadá to jako mazut, funguje to jako mazut, říká se tomu mazut, ale není to mazut :-)

Celá akce mazutky (od 1963) vznikla proto, že tu bylo - zejména po otevření Družby (1962) značné množství mazutu "zadarmo", pro který nebylo využití - centrální vytápění bylo v plenkách, velká sídliště se teprve začínala stavět. Takže se investovalo do přestaveb lokomotiv, do výstavby cisteren v depech - aby se celá akce ani ne po 10 letech odpískala. Kdyby takto v té době mělo smysl uvažovat, byl by to ekonomický propadák, kulantně rečeno. Právě během 60. let se pro mazut našlo jiné využití - centrální vytápění, posléze zavedení vakuové destilace v rafinériích (ještě o něco pozdejí krakování) - což umožnilo ten mazut zhodnotit lépe.
22.12.2017 (23:36)  
>Keprt
Kde jste přišel na to, že se mazut nedá koupit? Normálně se obchoduje a používá v kotelnách, v elektrárnách se s ním zatápí. Oficielně se obchoduje pod názvem TTO jako Těžký Topný Olej. Koupit ho můžete třeba od ÖMV: https://www.omv.cz/portal/01/cz/omv_cz/omv-v-cesku/firemni-zakaznici/topny-oleje
Vzhledem k typickému zápachu jsem si jist, že na něj jezdí i bratislavská mazutka.
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
22.12.2017 (22:24)  
Na 3008 jsem se osobně vezl, opravdu jezdí na tekuté palivo. Ať už jakékoliv :)
registrovaný uživatel Keprt 
22.12.2017 (21:26)  
Libcha: kdysi kdosi se tu vyjadřoval, že ta slovenská 3008 - podle dýmu - skutečně jezdí na TTO. "Pravý mazut" se už dneska asi ani nedá koupit.
registrovaný uživatel Libcha 
22.12.2017 (16:38)  
Může v současnosti nějaká Mazutka jet na mazut?
registrovaný uživatel Keprt 
22.12.2017 (13:24)  
mRKEF: aniž bych měl nutkavou potřebu mluvit za majitele - troufnu si říct, že to navazuje na "původní" ČSD intervalu 555.001-555.0185 :-)
dopisovatel nebo člen ŽP mRKEF  mail  
22.12.2017 (11:16)  
Jedna zvědavost : jak se určilo inventarni číslo zrovna 186? Z něčeho to vychází nebo je čistě nahodne?
22.12.2017 (10:56)  
Škoda, že není možnost zachránit 475.194. Nemá někdo kontakt na majitele?

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2024 ŽelPage - administratorzy


Info
informacni okenko