Žilina – Pohled je to léta stejný: pod hlavičkou osobního vlaku se k nástupišti přisune nepříliš čistá souprava, která nejen vypadá, že má svá nejlepší léta už za sebou, ale otevřeně vzbuzuje otázku, zda vůbec někdy nějaká nejlepší léta měla. Obraz známý cestujícím ČD i ZSSK na linkách, kam dosud nedorazily omlazené motoráky ani moravskoslezští sloni. A pak jednou přijde den, kdy se na konci soupravy, připomínající výroční výstavu street artu, objeví vozidlo zcela nevídané: nově nalakované a naleštěné, ze kterého při prvním tichém odsunutí nástupních dveří k cestujícímu zavane vůně nových plastů, evokující návštěvy železničních výstav. Na konci ledna jsme krátce informovali o zahájení zkoušek prototypu modernizovaného vozu řady Bdteer pro slovenského dopravce ZSSK. Teď nastala příležitost do nové posily slovenské regionální dopravy usednout a vyzkoušet ji v praxi. Podívejte se s námi, jak se jede v nejnovější chloubě slovenských drah.

Zadání modernizace relativně mladých vozů řady Bdt a jejich pozdějších servisních derivátů nemálo lidí zaskočilo. Motivace dopravce je ale jasná: zatímco objednávky vratných souprav a jednotek v regionální dopravě se ještě jenom rozbíhají a dálková doprava již v obnově vozového parku naopak notně pokročila, na osobních vlacích pořád jezdí kvalitativně nevyhovující soupravy. Většinu klasických vagonů na Slovensku přitom tvoří právě řada Bdt ve všech třech vyráběných verzích. Mezi ně patří i dvě desítky kusů z výrobní série 1991–92, které jsou u ČD vedeny pod označením Bp a objevují se na rychlících. Necelá polovina typických velkoprostorových vozů se teď v následujících třech letech dočká výrazného omlazení — kompletní rekonstrukce v dílnách ŽOS Trnava, která svým rozsahem velmi mile překvapila.

V případě přestaveb osobních vozů bývá často na místě otázka, co se změnilo. V tomto případě bude ovšem rychlejší zeptat se, co zůstalo původní: odpověď se tak zkrátí na tři stručné položky: podvozky, rám a střecha. Přesněji řečeno, řada Bdteer si zachovává celkem kvalitní podvozky GP200, obrys skříně podle vzoru UIC-Y a střechu s charakteristickými prolisy – a to vše je zabaleno do obligátní barevné kombinace Blonski. V soupravě s rozšířenými brčálovězelenými vozy Bt/Bdt/BDs nový přírůstek rozhodně nelze minout. Na druhé straně, ne všichni cestující tuší, že lze za stejný peníz ve stejné soupravě zažít dva úplně odlišné světy. V případě našeho osobního vlaku působil Bdteer skoro jako 0. třída – a vedle stojící mezistátní expres najednou zachraňoval už jen vůz Apee141.

Prototyp 61 56 20–00 001–3 Bdteer poprvé svezl cestující v uplynulém týdnu, kdy po skončení schvalovacích zkoušek a několika testovacích jízdách s technickým personálem dostal dvoudenní oběh na osobních vlacích v rozsáhlém úseku trati 120 ŽSR mezi Žilinou a Bratislavou. Jeho domovskou stanicí se stala Bratislava-Nové Mesto. Slovenský dopravce je s prvním kouskem očividně spokojen, a tak už lze prakticky s jistotou předpokládat využití kuriózně formulované opce na 69 dalších vagonů stejné řady. Ty se budou dělit na dvě varianty — verzi s rozšířeným nástupním prostorem pro přepravu jízdních kol a verzi s větší kapacitou míst k sezení. Prototyp je zástupcem první varianty, díky čemuž kromě 80 pohodlně sedících pasažérů uveze i sedm méně pohodlně sedících pasažérů na sklopných sedačkách na větším představku, z nichž pět si přitom bude moci hlídat své jízdní kolo, uchycené o jeden z připravených háků.

Změněn k nepoznání

Hned na začátek lze otevřeně konstatovat, že nová rekonstrukce je velkým pokrokem — zejména v soupravě osobního vlaku v průběhu naší hodinové projížďky působil červeno-bílo-šedý vagón jako velký nadstandard. Stál ovšem nejdále od východu z nádražní budovy, a tak přilákal stěží čtyři cestující. Pokud se ale někdo podíval do mezivozového přechodu, naskytnul se mu pohled jako z filmu Hvězdná brána: stačí dva kroky a jste v uplně jiné dimenzi. Dlouhodobé kvality a nedostatky vozu odhalí až pravidelný provoz, nicméně první dojmy cestujícího jsou velice pozitivní. A co tedy Bdteer nabízí? Dobře poslouží přímé srovnání s vedlejším vozem 50 56 21–09 Bdtee. Míst k sezení výrazně neubylo – v "cyklistické" verzi je jich 80+7, koženková dvousedadla ovšem nahradil nový model sedaček pro regionální dopravu od severomoravského Borcadu. Kombinují plyš a tvarovanou koženkovou opěrkou hlavy. Povrchová vrstva PVC je hladká a působí příjemně, nezapře ovšem společné znaky s hlavovými opěrkami ve vozech Bmpeer, jejichž odolnost není zrovna legendární. Sedadla jsou uspořádána podle schématu 2+2 ve fiktivních oddílech. Pod okny jsou umístěny standardní dřevěné stolky, zásadní novinkou je ale zásuvka 230 V pro každou skupinu sedadel. ZSSK s tímto výdobytkem počítá již ve všech nových vozidlech, snad kromě malých motoráků.

Interiér působí světlým a vzdušným dojmem, do jisté míry díky použité studené barevné kombinaci, kterou ještě více podtrhuje nazelenalé denní světlo, procházející tónovanými okenními skly. Veškeré obklady jsou laděny do bílé nebo světle šedé, na rozdíl od starších modernizací již ale dominují oblé tvary a plynulejší přechody. Stropní kanál kromě rozvodu vzduchotechniky obsahuje i osvětlení, které je doplněno netradičním umístěním dalších světel nad okny, podobně jako v mnoha letadlech nebo např. rakouských soupravách CityShuttle. Přítomnost klimatizace si vyžádala okna bez možnosti otevírání, resp. pouze s nouzovým větráním. Veškeré dveře jsou automatické a ovládané výraznými tlačítky s plastickým povrchem, jenž usnadňuje orientaci bez zrakového vjemu. Všechny mechanické části fungují rychle a tiše, u nástupních dveří je však nutné snést hlasité výstražné pípání při jejich zavírání. Touto vlastností se vyznačují všechna nová vozdla ZSSK. Zavazadlové police jsou kovové a opět velmi připomínají rakouský CityShuttle, místa je v nich však dostatek. Dvě buňky WC jsou umístěny proti sobě na jednom konci vozu. Jsou vybaveny vakuovým systémem a i přes svou velikost představují opět obrovský skok vpřed oproti předchůdcům ve vozech Bdt.

Při bližším zkoumání zaujmou některé příjemné detaily: například odpadkové koše, či spíše jejich absence pod stolky u okna. Přesunuly se totiž do boční části sedačky směrem do uličky a určitě budou povědomé každému, kdo kdy cestoval v pendolinu. Tyto schránky na odpad sice nepatří k neobjemnějším, ale manipulace s nimi je velmi dobrá a hlavně: nezabírají cenné místo. Větší nádoby pak cestující nalezne v nástupních prostorech. Celkově je z vozu patrné poučení se výrobce z minulých projektů, zejména nepříliš oblíbené řady Bmeer. Klimatizace prostoru pro cestujících opravdu chladí a i při mírném nastavení dokáže regulovat teplotu poměrně rychle, háčky na kabáty lze nově flexibilně posouvat podél boční stěny, obkladové materiály působí bytelněji.

Najdou se pochopitelně i nedostatky, zejména v kontaktních místech jednotlivých dílů, kde by řemeslné zpracování mohlo být lepší. Cestující většího vzrůstu sedící u okna bude muset sedět s rukou položenou na postranní opěrce, aby mu nepřekáželo snad až příliš vystouplé obložení rámu okna. Pochopitelně jsme ale za jízdy důkladně vyzkoušeli různá místa, včetně sklopných sedáků pro ostražité majitele kol, a ani při větší postavě nenastává nikde zásadní problém.

Hodnotný praktický test nám pak dopřála přímo vlaková četa, pro niž byla tato jízda s vozem Bdteer seznamovací. Dvojice většinu času strávila zkoumáním rozvodné skříně, nabídla nám originální test vlakového rozhlasu, postupně (jako vedlejší efekt) předvedla osvětlení a nakonec se jí néjakým krokem povedlo vyřadit z chodu všechny automatické dveře (což, jak již bylo řečeno, u Bdteer znamená všechny dveře). Díky tomu můžeme říct, že vnitřní oddílové dveře lze hladce a bez větší námahy posouvat i ručně; než ale otevírat nástupní dveře pomocí nouzového vyřazení blokace, bylo snazší vystupovat přes vedlejší staré Bdtee.

V čem spočívá proměna:
	Předtím	Potom
	Bdt	Bdteer
Číselná řada	50 56 21–08	61 56 20–00
Výrobce:	Vagonka Studénka	ŽOS Trnava
Rok výroby	1990–91	2009
Délka přes nárazníky	24,5 m
Hmotnost	34 000 kg	41 000 kg
Maximální rychlost	120 km/h
Počet míst k sezení	88 + 3	80 + 7
Hygienická zařízení	2 buňky	2 buňky s uzavřeným systémem
Sedadla	sdružené, koženka	samostatné, plyš + koženka
Výbava navíc		háky pro jízdní kola klimatizace automatické předsuvné nástupní dveře automatické interiérové a přechodové dveře dodatečné osvětlení elektrické zásuvky 230 V vlakový rozhlas, informační systém
Rozšířený nástupní prostor
Nástupní dveře
Prostor pro přepravu jízdních kol
Velkoprostorový oddíl pro cestující
Vnitřní oddělovací dveře prostoru pro cestující
Rozvodní skříň
Cena (při objednávce 70 ks)	632.346 € + 1 vůz Bdt

Jak se cestuje v Bdteer

Zkráceně: velmi dobře. Naším testovacím úsekem se stal segment tratě 120 ŽSR — koridoru, který na svou modernizaci ještě jen čeká. Traťová rychlost se zde pohybuje mezi 100 a 120 km/h, což osobní vlaky s přehledem dosahují. Není známo, zda v rámci rekonstrukce doznaly nějaký zásah i podvozky, nicméně jízda byla, co do pohodlí, zcela srovnatelná s vozy dálkové dopravy, možná dokonce o málo lepší, než v nejstarších kusech řad Bpee/Bpeer. Na co nestačí podvozky bez tlumičů, částečně kompenzuje opravdu tichý chod a hluková izolace prostoru pro cestující. Na svých plánovaných výkonech zkrátka tento vůz nabídne komfort, jaký zde dosud nebyl.

"Rozhodně je to úplně jiné cestování než doposud. Velká změna je v pohodlí i tichosti vozu. Bude ale velmi záležet od cestujících, v jakém stavu tyto vagóny zůstanou," komentuje nasazení nového vozu průvodčí. Při nevelkém osazenstvu jsem se na chvíli zastavil u mladé dvojice s otázkou na jejich první dojmy. "Jsem na lepší vozy už docela zvyklý z rychlíků, ale stejně je to příjemná změna," říká mladík, zatímco slečna si svou chvilku mediální slávy nechává ujít nenápadným přikyvováním. "Kolik takový vůz vůbec stojí?" ptá se mě nakonec mladík. Odpověď znám náhodou celkem přesně: při 70-kusové sérii chce ŽOSka za jeden vagón v průměru 632.346 € (přibližně 16,8 mil. Kč) + původní vůz Bdt. Nákup je financován přímo — snad i proto ten rozdíl v poměru cena/rozsah.

Vyplatí se klimatizace a zásuvky v regionální dopravě?

Již od uveřejnění prvních informací o zadání výběrového řízení na 70 vozů Bdteer se v různých diskusích šíří spekulace, zda má taková investice význam. V regionální dopravě tato řada pořád trpí jedním základním nedostatkem: není nízkopodlažná. Na druhé straně ale disponuje prvky, které modernizaci poskytnou solidní základ — především podvozky GP200. Na rozdíl od vozů Bdt(ee) již nováček umí pro své napájení využít všechny běžné napěťové systémy, což by ho mohlo časem předurčovat i k výletům za hranice své vlasti. Jen označení RIC ze skříně vozu od našeho posledního setkání nenápadně zmizelo…

Je pravdou, že Bdteer ve své současné podobě na celé čáře překonává mnoho vozů dálkové dopravy, jeho hlavním limitem však zůstává maximální rychlost 120 km/h, a to i přesto, že se ještě dlouhou dobu na síti ŽSR vyšší rychlost ani moc nevyužije. Odpovědět na otázku výhodnosti tak rozsáhlé rekonstrukce vozu klasické stavby pro regionální dopravu není snadné, ale minimálně z pohledu cestujícího je to krok, který – s adekvátní propagací – může negativní image "osobáků" zvrátit.

Nakonec, pro ty, kteří cestují, je každé zlepšení úrovně pozitivem. Dobrá zpráva je, že letošní rok by měl být na nové vozy celkem úrodný: minimálně do konce platného GVD bychom ještě měli vidět nový bistrovůz pro ČD i novou, odlehčenou verzi služebních vozů pro dálkovou dopravu ZSSK.

Zdroj: ŽelPage, Parostroj.net; fotografie: autor

Obsáhlá fotodokumentace je k dispozici na Vagonwebu

Velký dík za pomoc při přípravě této reportáže patří Tomáši Kamenárovi