..: Vývoj synchronizovaného řízení pohonů tramvaje 15T ForCity :..

tram 15TPardubice — V roce 2014 byla pražskému dopravnímu podniku dodána firmou Škoda Transportation již stá tramvaj 15T ForCity. Tramvaj 15T představuje z řady hledisek zcela nové řešení v technice kolejových vozidel pro MHD. Jako nejvýznamnější změnu, oproti předcházejícím typům tramvajových vozidel lze vyzdvihnout 100% podíl nízké podlahy a zároveň otočnost všech podvozků. Toto řešení bylo sledováno především kvůli předpokladu menšího opotřebení kolejnic v projížděných obloucích. V mírně pozměněné verzi provozuje tento typ také dopravní podnik v lotyšské Rize.

Tramvaj 15T je prvním plně nízkopodlažním tramvajovým vozidlem vyrobeným v ČR. Nejvíce konstrukčních novinek je soustředěno v podvozku a to jak v jeho mechanické, tak i v elektrické části. Celý podvozek představuje komplikovaný konstrukční uzel díky kombinaci 100% nízkopodlažnosti, možnosti natáčení podvozku a integraci pohonných jednotek. Aby nebylo nutné zvětšovat výšku podlahy v oblasti náprav podvozku, byla zvolena beznápravová koncepce s nezávisle otáčivými koly, která jsou poháněna individuálně čtveřicí trakčních motorů. Popsané unikátní řešení bylo realizováno bez použití převodovek při přímém pohonu jednotlivých kol. Bezpřevodovkové uspořádání vyžaduje použití vysokomomentových pomaluběžných trakčních motorů. V omezeném zástavbovém prostoru trakčních motorů bylo jedinou cestou použití rozměrově příznivých mnohapólových synchronních motorů s permanentními magnety s vodním chlazením. Použití tohoto typu motoru na kolejovém vozidle představuje v podmínkách ČR rovněž premiéru.

Jízdní vlastnosti podvozku kolejového vozidla s nezávisle otáčivými koly jsou odlišné od vlastností klasických podvozků s pevnými nápravami, zejména pokud se týká absence příčného sinusového pohybu dvojice protilehlých kol v kolejové dráze, především v přímé trati a v obloucích s malými poloměry. Individuální pohony kol v podvozku představují významný potenciál ke zlepšení jízdních vlastností při vhodném synchronizovaném řízení.

Tramvaje 15T jsou v Praze i v Rize již několik let nasazeny v běžném provozu s cestujícími, avšak žádné algoritmy synchronizovaného řízení individuálních pohonů nezávisle otáčivých kol v podvozku nejsou použity a jednotlivé trakční motory pracují s identickou momentovou žádostí.

Technologická agentura České republiky podpořila v letech 2011 až 2014 iniciativu Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice a firem VÚKV a Škoda Electric (VÚKV se významně podílel na konstrukci mechanické části podvozku pro tramvaje 15T, Škoda Electric je producentem trakčních výzbrojí tramvají 15T), přidělením prostředků v programu Alfa. Iniciativa je věnovaná výzkumu, vývoji a implementaci metod synchronizovaného řízení individuálních pohonů v podvozku kolejového vozidla s nezávisle otáčivými koly. Výzkum probíhal ve čtyřech úrovních: teoretické práce, výzkum pomocí simulačních modelů, experimentální výzkum na experimentálním vozidle a výzkum přímo na tramvaji 15T.

Hlavním cílem výzkumu bylo nalezení a odladění vhodné metody synchronizovaného řízení individuálních pohonů nezávisle otáčivých kol v podvozku tak, aby se zlepšily jízdní vlastnosti, snížilo se opotřebení kol i kolejnic a zvýšila bezpečnost proti vykolejení. Vyvinutá metoda zajišťuje řízení pohonů jednotlivých kol v podvozku s individuálně nastavenými momentovými žádostmi tak, aby se podvozek pohyboval v přímé trati ve středu kolejové dráhy s minimálními dopady na opotřebení kol a kolejnic, v obloucích probíhá rozvážení momentů pohonů jednotlivých kol tak, aby se zmenšily vodicí síly zejména nabíhajícího kola opět s pozitivními dopady na opotřebení kol a kolejnic. Vzhledem k tomu, že algoritmy synchronizovaného řízení jsou jiné pro přímou trať a jiné pro oblouk, bylo nutno rovněž vyvinout metodu pro indikaci charakteru trati oblouk/přímá trať. Tato informace je vyhodnocena z okamžitých hodnot otáček jednotlivých kol v podvozku, které se od sebe mírně odlišují v závislosti na charakteru trati a na poloze podvozku v kolejové dráze.

Snímače pro srovnávací měření polohy podvozku v kolejové dráze na experimentálním úzkorozchodném vozidleSnímače na podvozku tramvaje 15T - měrné kolo s tenzometrickými snímači a kameraPohled na vyhodnocovací pracoviště měření v kabině tramvaje, na podlaze je patrné ložení odpovídající maximálnímu zatížení tramvaje 8 osob/m2

Výsledky výzkumu synchronizovaného řízení pohonů v podvozku tramvaje s nezávisle otáčivými koly spolu korespondují v etapách teoretických i experimentálních. Z rozboru výsledků je zřejmé, že synchronizovaným řízením lze dosáhnout nezanedbatelného efektu v redukci vodicích sil a tím i v redukci opotřebení kol a kolejnic až o desítky procent. Aplikace synchronizačních algoritmů do řízení experimentálního úzkorozchodného vozidla umožnila jejich detailní vyladění v podmínkách tohoto vozidla, v podmínkách tramvaje 15T byla na základě uskutečněných testů ověřena funkčnost řízení a potenciál významných efektů při snižování opotřebení kol a kolejnic. Určení dalšího postupu vývoje je především v kompetenci firem skupiny Škoda, jako výrobce vozidla, případně v kompetenci provozovatelů a zákazníků.

Experimentální úzkorozchodné vozidlo vyvinuté v rámci popisovaného výzkumu bylo realizováno na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. Experimentální úzkorozchodné vozidlo je využíváno i v rámci zapojení studentů do vědecké a výzkumné činnosti na oboru Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě zajišťovaného Katedrou elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky v dopravě.

Možnosti vysokoškolského studia v oboru Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě

Zapojení studentů oboru Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě do výzkumné činnosti na experimentálním úzkorozchodném vozidle Tento obor mají zájemci možnost studovat v bakalářské i v magisterské formě. Na katedře probíhá rovněž studium doktorandské v oboru Dopravní prostředky a infrastruktura.

Studium zajišťované v prezenční i kombinované formě pokrývá problematiku dopravního elektroinženýrství v předmětech orientovaných především na elektrickou trakci, konstrukci elektrických a elektronických výzbrojí vozidel, drážní napájecí systémy, dopravní zabezpečovací a sdělovací systémy, řídící a mikroprocesorovou techniku, autoelektriku a autoelektroniku. Příležitost k detailnější odborné orientaci studentů do některé ze jmenovaných oblastí představuje jednak systém volitelných předmětů a také téma bakalářské a diplomové práce.

Výuka je na Katedře elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky orientována ve velké míře prakticky, důraz je kladen na laboratorní a projektové formy realizované v malých skupinách studentů. To je možné díky širokému laboratornímu zázemí katedry zaměřenému jak na slaboproudé, tak na silnoproudé, trakční, energetické a automobilní disciplíny.

Během celé bakalářské i magisterské etapy studia jsou do programu výuky zařazeny četné přednášky odborníků z renomovaných firem z oboru a exkurze do průmyslových i dopravních společností. Tím dochází k přirozenému kontaktu studentů s jejich možnými budoucími zaměstnavateli téměř po celou dobu studia. Díky tomu je standardní praxe taková, že si uchazeč vybírá z více nabídek zaměstnavatelů často ještě před svojí promocí.

Další informace pro zájemce o studium oboru Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě na Dopravní fakultě Jana Pernera v Pardubicích je možné získat na následujících odkazech www.elektrickatrakce.cz, nebo www.upce.cz/dfjp/keez.html


Láďa Mlynařík Poslat mail autorovi | 4.1.2015 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel pawlik 
11.01.2015 (20:31)  
Co do podélných skluzů ano, souhlasím. Co do příčných se to chová jako klasické dvojkolí s nápravou.
Mně šlo jen o to, že JB psal, že příčné skluzy jsou nutné - nejsou.
11.01.2015 (20:25)  
Pawlik: A to je ono - dvojkolí. Zde jsou však nezávislá kola. Tzn. nelze tak jednoduše použít Heumanna, u nezávislých kol nefunguje nic, co je běžně používáno u klasické železnice. U těchto nekonvenčních "dvojkolí" si totiž každé kolo může dělat co do rychlosti a skluzovych sil prakticky co chce...
registrovaný uživatel pawlik 
11.01.2015 (19:18)  
JP:
To není úplně pravda. Z Heumannovy teorie sice plyne, že příčné skluzy jsou nutné (plyne to z ní i pro ty podélné), ale je to na základě předpokladu, že dvojkolí jsou v podvozku tuze vedená a mají válcový profil - neumožňují rejdování ani přirozený diferenciál.

Příčné skluzy vznikají v důsledku nenulového úhlu náběhu.
Podélné v důsledku rozdílné "odvalené" dráhy kol na vnitřní a vnější kolejnici v oblouku.

Pokud postavím dvojkolí do radiální polohy, příčný skluz nevznikne.
registrovaný uživatel JB 
11.01.2015 (18:10)  
Pískání jistě pochází z tření mezi okolkem a bokem hlavy kolejnice, ale také - psal jsem sem 5.1. v 16:54 - a to je méně názorné - od příčných skluzů. Na to existuje Heumannova teorie průjezdu obloukem, ze které plyne, že tyto skluzy jsou nutné a neodstranitelné. Tedy i když budeme mít diferenciál nebo individuální pohon kol bez podélných skluzů a budeme pečlivě mazat okolek, kolo přesto může pískat.
11.01.2015 (17:28)  
Antony
100% nizkopodlazni uz byly jine tramvaje davno, skoda jen kopiruje
Nějaké odkazy na tramvaj stejné koncepce teda určitě nebude problém, že?

JB
Wikipedii píší dobrovolníci asi na takové a různé úrovni jako zdejší diskutující.
Jojo, občas tam taky něco opravuju.

743
detekce oblouku podle rychlosti otáčení kol vždy zareaguje až s jistým zpožděním.
Já bych se toho zpoždění nebál. Regulace umí divy (a není to ani závislé na technologii, s analogem to jde udělat taky).
Je to něco podobného, jako protismyk - tam když se nápravy už navzájem rozjedou, je pozdě.
Nicméně právě s ohledem na ty smyky a skluzy bych detekci z rozdílů otáček moc schůdně neviděl.

J. Kocurek
že obyčejná GPS snímkuje po vteřině,
Tak na průmyslové aplikace se zamozřejmě nepoužívá turistická GPSka.
My GPSku (průmyslovou) používáme pro lokalizaci vlaku na trati a pracuje s přesností do 5 metrů.

A u svatého Tomáše bude výpadek signálu téměř s jistotou.
Však už to tady padlo - GPS + mapa.
K tomu pak má tramvaj zcela ideální synchronizační "značky" po zhruba 200 metrech. Jen je použít.

K terminologii:
my jsme se (na VŠDS) učili "nákolek" (jízdní plocha) a "okolek" (drží dvojkolí na koleji).
Přikládal bych tomu celkem dost velkou relevanci.

K pískání:
Neřekl bych, že pohon (motor) je schopen vyvinou takový moment, aby donutil kolo v oblouku pískat (jo torzní oscilace nápravy, to je něco jiného).
Pískání bych spíš připisoval vzájemnému tření mezi okolkem a bokem kolejnice (či žlábku). Tam se potřebné síly (ze vzájemného pohybu okolku a kolejnice) vytvořit mohou.
11.01.2015 (15:50)  
ythomas_ct: Lepší GPS umí 0,1 s nebo i častěji, tedy vzorkování méněž než jeden metr. Pořád je zde chyba určení polohy ...

ubouráte roh Národního divadla, aby se Vám tam vešel oblouk s přechodnicemi :D
Nejsem si jist, zda na Malé straně a v úzkých uličkách Starého i Nového města pražského bude přímý výhled na dostatečný počet GPS satelitů, aby řídící software nemusel čekat několik vteřin na příhodnou konstelací objektů nebeských. A u svatého Tomáše bude výpadek signálu téměř s jistotou.

Přechodnice samozřejmě v místech, kde je něco takového proveditelné. A to bez rizika, že by byl člověk oběšen, ukřižován hlavou dolů, lámán v kole, rozčtvrcen ... a v neposlední řadě jeho hlava naražena na věž Emauzského kláštera. :)
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
11.01.2015 (14:32)  
Dobře, já to beru, já jsem se jen zeptal.
Takže ten L profil je okolek, co je potom nákolek?
Jak píšu, já se skutečně ptám.

Mám tomu rozumět tak, že nákolek je teda to, kde by pneumatika měla vzorek, když to laicky přiblížím, a to, co se poškodilo, když ty haranti dali ložiskový kuličky na kolejnici?

Jaký je potom rozdíl mezi nákolkem a jízdní plochou?

Norma je fajn, ale je to jen náhled se seznamem kapitol a skutečný obsah (např. definice okolku) je nedostupný.
11.01.2015 (14:16)  
Ad Chary:
Takže když se taky všude píše, (...), tak to tam všude je blbě?
Pokud se tedy přidržíme názvosloví, které je uvedené v technických normách, které se touto problematikou zabývají (ať se neodvoláváme na jakousi Wikipedii, nebo na rozmary některých kantorů), tak tam se v případě železničních kol zcela jasně píše o okolku. (Nějaká kolečka na kladkách apod. bych sem netahal.) Schválně se podívejte do obsahu EN 13715... ;-)
http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=88119

Ad Antony:
chybejici klimatizace
Co zákazník chce (a zaplatí), to dostane. I když já si pořád nejsem tak zcela jist tím, nakolik je klimatizace v našich klimatických podmínkách u vozidla, které má víc dveří jak oken a zastavuje (a otevírá dveře) co půl kilometru, účelná...

Ad Jiří Kocourek:
...GPS nepomůže (...) její chybovost je pořád v řádu metrů, takže reakce na budoucí oblouk bude probíhat na dráze několika metrů před obloukem...
I těch plus/mínus pár metrů by bylo asi lepší než nic. Nehledě na to, že by se asi nepoužívala "zcela běžná GPS" a nadto by snad bylo možné kombinovat zjišťování polohy podle GPS v kombinaci s mapou trati a odměřováním ujeté dráhy z otáček dvojkolí. Ale to jen tak tipuji, do tohohle jinak nerýpu... :-)

...úprava hardware - použít oblouky s přechodnicemi.
Jak jednou pravil ing. Jiří Pohl, pámátkáři z Vás asi nebudou mít radost, když ubouráte roh Národního divadla, aby se Vám tam vešel oblouk s přechodnicemi... :-)
11.01.2015 (12:50)  
743 010-1: Nejsem sice odborník, ale podle mého názoru GPS nepomůže. Především proto, že její chybovost je pořád v řádu metrů, takže reakce na budoucí oblouk bude probíhat na dráze několika metrů před obloukem. Pro příklad 75% reakcí na oblouk proběhne ve vzdálenosti 0 až 1 metr od začátku oblouku. 20 % reakcí 1 až 2 metry před obloukem, 20 % reakcí metr za začátkem oblouku. Zbylých 10 % proběhne mimo tyto vzdálenosti nebo vůbec neproběhne. A tedy nájezd do oblouku bude náležitě "ofackován".
Nehledě na to, že obyčejná GPS snímkuje po vteřině, což při rychlosti 36 km/h dělá 10 metrů rastr po délce trati. Pro každé vozidlo bude tento rastr náhodný vůči přesné poloze na koleji.

Jediné, co by pomoct mohlo, je podle GPS už 5-10 metrů před obloukem omezit výkon motorů první nápravy a pro určení začátku oblouku tuto použít jako referenční. Na tratí s perfektní geometrií to fungovat bude, na oraništi suď bůh...

Ještě je tu třetí možnost, a to úprava hardware - použít oblouky s přechodnicemi. V tom případě je v článku uvedené řešení nejspíš zcela dostačující.
11.01.2015 (8:59)  
Jsem rád, že odezněla diskusní vlna okolek - nákolek. Mmch, tyhle patentované terminologie různých docentů a profesorů se objevují i v netechnických oborech. Ješitnost některých kantorů tady nezná mezí...

A současně se připojuji k obhájcům 15T. Proti hodně nepovedené 14T je to opravdu krok vpřed, jízdní vlastnosti i vvybavení pro cestující neskonale lepší. To, že to poskakuje a rachtlá na podudržovaných a dožitých vlnobitích BKV, za to ta tramvaj nemůže. V Berlíně i Drážďanech, kde jsem měl možnost tramvaje sledovat, ty vozy rachtlají při projíždění křižovatkami také, ne-li ještě silněji. Navíc jsou vozy i užší. Na novém svršku se chová 15T velice klidně i při vysoké rychlosti, je silná do vrchu (Trojská, Barrandov), nízká podlaha je velké plus. Rozdíl v nástupu s kočárem do 15T a T3 (T6) je propastný. Onehdy jsem zkusil seskákat s kočárkem sám po zadních kolech z T3(konečná, byl jsem ve voze sám) a pokus málem selhal na tom, že zadní dveře už značně ustupují od hrany refýže a mezi schůdkem a hranou ostrůvku je široká díra. No ale ven jsem se dostal... Vysoká karosa je OK, má širší dveře a kočár celkem lehce naložím i vyložím tak, že jej nesu vedle sebe.

Teď k tomu synchronizovanému inteligentnímu systému trakce: mám laický pocit, že detekce oblouku podle rychlosti otáčení kol vždy zareaguje až s jistým zpožděním. Tramvaj na to přijde až když v tom oblouku bude. Takže kolej i kolo dostanou stejně na začátku oblouku "ťafku", kvůli které tam bude později vznikat na kolejnici zákus. Varianta s mapou trati (nevím, třeba i součinná s GPS) by mohla řešit tenhle problém s předstihem a do oblouku by tramvaj mohla vjet už "náležitě instruovaná" s úpravou tažných či brzdných sil.
  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko