..: Vysokorychlostní boom v Číně – současnost a výhledy :..

CRH 380A, foto: Khalidshou, Wikipedia Peking — Čínská lidová republika již dnes disponuje nejrozsáhlejší sítí vysokorychlostních železnic, ty ovšem stále přibývají a ambiciozní předpovědi se mění ve skutečnost. Tamní vláda předpokládá, že do roku 2020 bude mít až 90 % čínského obyvatelstva možnost využívat tento druh dopravy. Prudkou expanzi a vývoj VRT v Číně očekávají i největší světoví výrobci železniční techniky, kteří se proto snaží proniknout na místní trh. Některé tratě vznikají přestavbou těch původních, ve větší míře se ale jedná o zcela novou výstavbu. Do roku 2012 by celková délka sítě VRT měla dosáhnout asi 13 000 km, do roku 2020 pak až 25 000 km.

Čína je v současné době nejrychleji ekonomicky rostoucí zemí světa a dopomáhá jí k tomu i infrastruktura, která ze zlepšuje rychlostí blesku. V ČLR nyní žije zhruba 1,35 miliardy lidí a každý rok přes 12 milionů obyvatel přibude. Tamní vláda si uvědomila, že bez kvalitní dopravní infrastruktury nemůže konkurovat západnímu světu a pustila se do stavby tisíců kilometrů nových silnic, dálnic a železnic. Pojďme si nyní přiblížit budovanou síť drah s provozní rychlostí nad 200 km/h. V tabulce nejsou obsaženy plány po roce 2012, i když je jisté, že Čína bude pokračovat v intenzivní výstavbě VRT minimálně do roku 2020 a plánované investice dosáhnou astronomické částky 300 miliard dolarů.

Tratě v provozu

TrasaMax.rychlost Datum zprovozněníDélka
Beijing – Tianjing350 km/h2008120 km
Jinan – Qingdao200 km/h2008362 km
Nanjing – Hefei250 km/h2008166 km
Hefei – Wuhan200 km/h2008356 km
Shijiazhuang – Taiyuan200 km/h2009190 km
Wuhan – Guangzhou350 km/h2009968 km
Ningbo – Wenzhou– Fuzhou250 km/h2009562 km
Zhengzhou – Xi’an350 km/h2010458 km
Fuzhou – Xiamen250 km/h2010275 km
Chengdu – Dujiangyan250 km/h201072 km
Shanghai – Nanjing300 km/h2010300 km
Nanchang – Jiujiang200 km/h201092 km
Shanghai – Hangzhou300 km/h2010158 km
Changchun - Jilin250 km/h20.1.2011111 km
Celkem: 4190 km

Tratě ve výstavbě

TrasaMax.rychlostPředpokládané datum zprovozněníDélka
Guangzhou – ShenZhen (Xianggang) 350 km/h2011104 km
Guangzhou – Zhuhai (prodloužení) 200 km/h2011142 km
Hainan east circle 200 km/h2011308 km
Wuhan – Yichang 300 km/h2011293 km
Beijing – Shanghai 350 km/h20111318 km
Tianjin – Qinhuangdao 350 km/h2011261 km
Nanjing – Hangzhou 350 km/h2011249 km
Hangzhou – Ningbo 300 km/h2011150 km
Hefei – Bengbu 300 km/h2011131 km
Mianyang – Chengdu– Leshan 250 km/h2012316 km
Xiamen – Shenzhen 200 km/h2012502 km
Beijing – Wuhan 350 km/h20121122 km
Haerbin – Dalian 350 km/h2012904 km
Nanjing – An’qing 200 km/h2012258 km
Celkem: 6043 km

Plánované tratě

TrasaMax.rychlostPředpokládané datum zprovozněníDélka
Tianjin – Yujiabu 300 km/h201145 km
Wuhan – Xiaogan 200 km/h201155 km
Wuhan – Huangshi 250 km/h201184 km
Tianjin – Bazhou – Baoding 200 km/h2012145 km
Xuzhou – Zhengzhou 300 km/h2012343 km
Jinzhou – Yingkou 200 km/h2012100 km
Haerbin – Qiqihaer 250 km/h2012281 km
Xi’an – Baoji 300 km/h2012150 km
Shenyang – Dandong 200 km/h2012230 km
Shijiazhuang – Hengshui 300 km/h2012100 km
Hangzhou – Changsha 300 km/h2012880 km
Qingdao – Rongcheng 200 km/h2012250 km
Guangxi (okruh u severního zálivu) 200 km/h 2012238 km
Celkem= 2901 km

CRH 1A, foto: Bvehk, Wikipedia Vozidla

CRH 1 je vysokorychlostní jednotka z produkce kanadského giganta Bombardier. Soupravy se vyrábí ve společném podniku Bombardier a Sifang ve městě Qingdao (provincie Shandong). Počet provozovaných jednotek má být 120. Rozdělují se do čtyř skupin:

  1. CRH 1A
    • 8 vozů, z toho 2 vozy 1. třídy, 5 vozů 2. třídy a 1 vůz restaurační
    • Maximální kapacita je 670 cestujících Jednotka CRH 1E, foto: Thyristorchopper, Wikipedia
    • Maximální rychlost je u prvních 40 jednotek softwarově omezena na 220 km/h. U dalších jednotek max. rychlost dosahuje 250 km/h.
    • Jsou založeny na produktové řadě firmy Bombardier pod názvem Regina.
    • Počet jednotek: 80
  2. CRH 1B
    • 16 vozů, z toho 3 1. třídy, 12 2. třídy a 1 restaurační vůz
    • Maximální rychlost je 250 km/h.
    • Jsou založeny na produktové řadě firmy Bombardier pod názvem Regina.Zefiro 380, foto: Filip Janev
    • Počet jednotek: 20
  3. CRH 1E
    • První vysokorychlostní lehátkové jednotky na světě
    • 16 vozů, z toho 1 vůz 1. třídy, 14 vozů 2. třídy a 1 restaurační vůz
    • Založeny na produktové řadě firmy Bombardier známé pod jménem Zefiro.
  4. CRH 380 D/DL
    • 20 osmivozových a 60 šestnáctivozových souprav
    • Maximální rychlost: 380 km/h Bombardier Zefiro, foto: Josef Petrák
    • Nasazení do ostrého provozu je naplánováno na rok 2012.
    • Odvozen taktéž z produktové řady Bombardier Zefiro.
    • Maketa této jednotky byla k vidění v loňském září na veletrhu Innotrans 2010 v Berlíně.

CRH 2 je odvozen z japonského Shinkansenu série E2-1000. Na výrobě se napřed podílela firma Kawasaki Heavy Industries s lokomotivkou Sifang, pak si je již vyráběl sám Sifang bez účasti japonské strany. V provozu má být dohromady 170 jednotek. Opět se dělí na jednotlivé podkategorie podle počtu vozů a uzpůsobení: CRH 2, foto: KimonBerlin, Wikipedia

  1. CRH 2A
    • 8 vozů
    • Maximální rychlost 250 km/h
  2. CRH 2B
    • 16 vozů
    • Maximální rychlost 250 km/h
  3. CRH 2C (první verze)
    • Dva vložené vozy nahrazeny hnacími vozy
    • Maximální rychlost 300 km/h
  4. CRH 2C (druhá verze)
    • Od první verze se liší výkonnějšími motory
    • Maximální rychlost 350 km/h
  5. CRH 2E
    • 16 vozů
    • Maximální rychlost 250 km/h

CRH 3, foto: ???, WikipediaCRH 3 vychází z produktové řady firmy Siemens – Velaro, z jehož konceptu čerpají i německé jednotky ICE 3. Čínské dráhy objednaly celkem 260 těchto jednotek. Na výrobě se zpočátku podílel přímo Siemens v konsorciu s čínskými výrobci CNR Tangshan a Changchun, dále už ale produkce probíhá samostatně. Dělí se do několika skupin:

  1. CRH 3C
    • Osmivozová jednotka se 16 místy v DeLuxe třídě, 50 místy v 1. vozové třídě a 490 místy ve 2. vozové třídě
    • Maximální rychlost 350 km/h
  2. CRH 380B/BL
    • Šestnáctivozová jednotka
    • Maximální rychlost až 380 km/h
  3. CRH 380B
    • Drží čínský rychlostní rekord z 10. ledna 2011 - 487,3 km/h

CRH 5, foto: Poeloq, Wikipedia CRH 5 je odvozen z osmivozové jednotky Pendolino od firmy Alstom. Tyto vlaky můžete potkat i v Evropě jako ETR 600/610 FS/SBB, čínská verze ale nedisponuje naklápěcím systémem, stejně jako odvozená španělská řada 114 Renfe. Celkem bylo vyrobeno 110 kusů. Jednu jednotku si objednala také Čínská akademie věd a pod označením CIT001 ji vybavila speciálním zařízením pro sledování stavu trati, zabezpečovacího zařízení a komunikačního systému.

CRH 380A je první typ vysokorychlostího vlaku, na kterém se nepodíleli zahraniční výrobci. Jednotka byla navržena firmou China South Locomotive & Rolling Stock Corporation Limited a vyrobena v závodech CSR Qingdao Sifang Locomotive & Rolling Stock Co., Ltd. CRH 380A na Expo 2010, foto: Alancrh, Wikipedia V běžném provozu dosahuje maximální rychlosti 355 km/h a jen těsně šlape na paty rychlostímu rekordu dosaženého jednotkou CRH 3. Šestnáctivozová verze CRH 380A dosáhla totiž rychlosti 486,1 km/h.

CRH 6 je druhý čistě čínský rychlovlak. Navrhnul ho CSR Puzhen a CSR Sifang, vyrábí se v CSR Jiangmen. Čínské dráhy objednaly 22 jednotek pro provoz rychlostí 160 km/h a 10 jednotek s maximální rychlostí 200 km/h. Do provozu by se měly dostat ke konci letošního roku.

Čínské železnice v dnešní době provozují přes 900 vysokorychlostních ucelených jednotek. Můžeme ale očekávat, že s přibývajícími kilometry VRT bude čínské ministerstvo železnic průběžně přiobjednávat další jednotky.

2011: nový rychlostní rekord v kategorii

Číňané 10. ledna tohoto roku pokořili světový železniční rychlostní rekord na trati s běžným provozem, a potvrdili tím svůj prim ve vysokorychlostní dopravě. Jednotka CRH 380B dosáhla rychlosti 487,3 km/h, a překonala tak svůj původní rekord, který činil 416,6 km/h. Dodejme, že na jednotce se nedělaly žádné dodatečné úpravy. Absolutní železniční rekord na konvenční trati drží upravená jednotka Alstom TGV POS, která 3. dubna 2007 dosáhla rychlosti 574,8 km/h. Stalo se tak ale na čerstvě postavené trati mezi Paříží a Štrasburkem, kde tou dobou ještě nejezdily pravidelné vlaky, a za změněných testovacích podmínek, včetně vyššího napětí v troleji. Pro srovnání, český železniční rekord drží jednotka 680 Pendolino, která 18. listopadu 2004 dosáhla na trati Brno – Břeclav rychlost 237 km/h.

Maglev, Shanghai, foto: Alex Needham, WikipediaPokud mluvíme o vysokorychlostní dopravě v Číně, měli bychom také zmínit Transrapid (Maglev) v Šanghaji. Tato 30,5 km dlouhá trať spojuje letiště Shanghai Pudong International s centrem města. Soupravy se zde prohánějí na magnetickém polštáři rychlostí až 431 km/h, přičemž při testech se jim dokonce podařilo dosáhnout rychlosti 501 km/h. Veřejnosti začala trať sloužit 1. ledna 2004.

Zdroje: Railway Gazette, ČT24, UIC, Wikipedia


Filip J. , Matouš Vinš Poslat mail autorovi | 7.2.2011 (13:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Stavby a projekty

Weitere aus Čína


  1 ... 3 4 5 6 7 ... 9      Zpráv na stránku:   
08.02.2011 (21:10)  
Ještě co se týče toho textu a transkripce.
U nás je běžné používat při hlášení ve vlaku i na nádraží název stanice např.Olomouc hlavní nádraží.Při hlášení v angličtině se zahlásí: ,,Next station is Olomouc hlavní nádraží´´? Myslíte, že tomu cizinec rozumí? Já bych tam radši dal to main station, díky čemuž by hned věděl, že to je hlavní nádraží. ;)
08.02.2011 (19:18)  
Raquac: Aha, díky moc.

Farkač Karel: OK, ale zkus se podívat na fotky čínských vlaků v interiéru, a porovnej to třeba s našimi vozy Bmz ( jak 241, tak 245 ). 1.třídy ještě jakž-takž ujdou, ale dvojky, to je katastrofa. Naše emzeta čínské rychlovlaky poráží, co se týče elegance interiéru. A klidně bych si dovolil tvrdit, že se to samé povedlo i vozům řady Bmpeer.
08.02.2011 (12:52)  
topič: je jeden velký omyl si myslet, že nějaká transkripce čínštiny popíše výslovnost. Ani pinyin ani česká. To pochopíte, až se budete 2 dny snažit dostat u snídaně čaj... (jo a napsat latinkou už vůbec)

Ale jinak praktické je mít mapu (několik map) popsanou českou transkripcí, pinyin a anglickým popřípadě českým překladem.

Takže 4 mapy a v nich Peking Pej žan, Beijing bei zhan, Beijing North railway station a konečně Peking Severní nádraží. Asi tak, i když text v článku se trochu protáhne a tabulky znepřehlední.
08.02.2011 (11:48)  
AD Tomáš Palíšek:
Podívejte se prosím, v jakých sra---ch cestujeme my. Navíc mám dojem, že China má širší skříně než v Evropě. Mimo jiné i ve Schweizu jsem viděl příměstské jednotky s uspořádáním 3+2. FRK
Registrierter Benutzer M 
08.02.2011 (11:13)  
Prispevek 7:21 - jak s cimkoliv souvisi Warsaw? Polaci snad azbuku nebo caj nepouzivaji, ne?
08.02.2011 (11:08)  
Uf, uniklo mi něco krutopříšně špatného? Zatímco doprovodný text je celý více počeštěný, tabulky se drží pinyinu už jen proto, aby ty trasy fakt šly dohledat.

To fakt chcete, ať autor vezme data UIC a přepíše je podle "zaužívané" české sinologické transkribce? Nejsem si jistý, jestli to čitelnosti pomůže.
08.02.2011 (10:22)  
topič: Ne, ty články nebyly politické. Šlo mi o to, že se tam používá česká i pchin-jinská transkripce bez nějakých pravidel. Jednou Tchajwan, podruhé Taiwan, Peking i Shanghai hned vedle sebe.

A jeden rýp na závěr: zřejmě jsi myslel kuřecí po S'-čchuansku :-)
Korrespondent oder ŽP Mitglied topič  mail  
08.02.2011 (10:17)  
flexaretista: No vidíš, mě to naopak mate. Kdybych tam měl české ekvivalenty, tak si hned u mnohých tratí představím mapu a směr odkud a kam trať vede. U těch co si nejsem jist si vezmu atlas a na jedné mapě si vše najdu a nemusím zbytečně ztrácet čas "googlením".
Apropó: Co to je nejvyšší přidaná hodnota článku? Nemusí se to danit DPH? Já to ptydepe zase tak dobře neovládám. :-)
08.02.2011 (9:59)  
topič: mám za to, že tady jde spíše o to, aby článek měl co nejvyšší přidanou hodnotu i navzdory své zkratkovitosti. Díky té řekněme "anglosaské" transkripci se člověk dostane k obrovskému množství zdrojů o daném tématu a nemusí věnovat 20 minut hledání ekvivalentu v jiném jazyce pro to, aby se něco dozvěděl.
08.02.2011 (9:57)  
Ad neexistence VRT v Rusku a USA: Není to spíš tím, že tam se ty dlouhé štreky (hlavně v tom Rusku) prostě líp řeší letecky?
  1 ... 3 4 5 6 7 ... 9      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko