..: Velká kola, která se nikdy neotočila :..

2C2 na trati, foto: SNDL Jak u všech všudy nakreslit, že je parní lokomotiva rychlá? Jasně – k mašině s náležitě velkými koly se připojí pořádný štrúdl rychlíkových vagónů, to všechno se posadí na nějakou sugestivně přímou dvoukolejku a do trolejového vedení nad kolejemi se našmudlá umírněný závoj kouře z dobře prohořelé vrstvy na roštu. Asi jako na úvodním obrázku, představujícím jakousi německo-česko-šindlauerovskou „konstrukční“ školu. Čili: pojezd 2´C2´, kola s průměrem 2 150 mm, vehementní čoud, 15 vagónů a skromný rychlostník s číslem 160 – co chcete ještě řešit? No, sto šedesát to asi nepojede; k tomu by chudák mašina potřebovala tak 5 000 indikovaných koní. Což se asi nestane, ale obrázek vypadá impozantně.

No dobře, ale co když je na obrázku lokomotiva samotná, bez vlaku, bez tratě, bez kouře, prostě jen tak „technicky“? Žádný problém: udělají se pořádná velká kola, případně pořádný kotel, a ten zbytek už z toho nějak vyplyne. Tuto bohulibě prostou metodu jsem si před nějakými třiceti lety poměrně oblíbil a tak vznikla sbírka tu zajímavých, tu naivních, tu dočista slabomyslných obrázků. Jedno mají ale společné: velká kola těch rozličných lokomotiv se nikdy nikde ani jednou neotočila.

2C2 05, foto: SNDLZačneme jednou relativně věrohodnou lokomotivou, která opět pochytila od každého něco. Přece jen ale má asi nejblíž k německé řadě 05, jejíž reprezentantka 05 002, jak známo, dokázala jet rychlostí 200,4 km/h. Častým problémem rychlých parních lokomotiv býval horký běh ložisek běhounů, snad proto jsem lokomotivě propůjčil velká kola nejen na hnací a spřažená dvojkolí, ale i na všechny běhouny. A aby si lokomotivní mančaft hleděl rychlosti a neosahával nervózně ložiskové domky, také tendrové podvozky mají vnitřní rámy.

2C2498, foto: SNDLZatímco hnací a spřažené nápravy svým ohromujícím průměrem naznačují, že rychlosti hodně nad 200 km/h by pro tuhle lokomotivu měly být všedním chlebem, s aerodynamikou předních partií jsem si hlavu evidentně nelámal. Nicméně mašině nelze upřít zvláštní strojařskou krásu, počínající pěkně elipsovitými nárazníky a čtveřicí pozičních světel, pokračující monumentálními kouřovými plechy a patrně trojitou dyšnou Kylchap, a končící podivně tvarovaným skříňovým kotlem. No, ale kdyby se to trochu dotáhlo…

2C2 3970, foto: SNDLPřehlídku lokomotiv s uspořádáním dvojkolí 2´C2´ukončíme zajímavou perokresbou tendrovky, jejímž stavebním vzorem nepochybně byl starý dobrý papoušek libeňský. Vzhledem k velkému průměru hnacích a spřažených kol už nezbylo moc místa na postranní vany a také zadní vodojem se zdá menší než u citovaného vzoru. Ostatně také s ohledem na značný rozvor zadního podvozku i jeho vzdálenost od poslední spřažené nápravy se navrhované řadové označení 397.0 (je na okraji papíru, který jsem podstatně uřízl) zdá poněkud problematické. Zato přední partie lokomotivy, alespoň co do vzhledu, jeví se velice sympaticky a možná by tahle mašina s pár béčky na háku nevypadala špatně.

2D1 44, foto: SNDLČtyřnápravové výmysly začínají obrázkem, jehož trestuhodnou naivitu vyvažuje odvaha, s níž jsem do tohoto rozhodně nelehkého pohledu šel, navíc pochopitelně bez nějaké věrohodné předlohy. Čtenáře, kteří jsou obeznámeni se stavbou parních lokomotiv, najmě s konstrukcí pojezdu a zadních partií hlavního rámu, prosím o shovívavost. Strojvůdce a topiče pak žádám, aby se na tu kresbu raději nedívali vůbec. V neposlední řadě, i Němci by se asi podivili, odkdy má řada 44 DR uspořádání pojezdu 2´D1´ a tak blbě řešená dvířka do kuchyně. Kromě toho bych si mohl na hlavu vysypat celý popelník (který na obrázku mimochodem jaksi není), ale zase na druhé straně, dneska už bych na obrázek tohoto typu mentálně neměl.


2D2kapotovana, foto: SNDLTěžko říci, co vlastně bylo přímým vzorem téhle smyslně kapotované lokomotivy, ale výsledný vzhledový dojem zase není nejhorší. Zřejmě největší pozornost jsem věnoval řadám nýtů na plechovém oplášťování, kdežto pojezd dostal krutě na frak. Jeho modrá barva by se ještě vydržet dala, mnohem hůře ale dopadl hnací mechanismus, který je z neznámých příčin vyveden bez pístní tyče. To je u parního stroje dost závažný nedostatek a tudíž otázka, jakou rychlostí by tenhle červený ďábel byl sto jet, zdá se mi vysoce akademická.

2D2, foto: SNDLTak tahle lokomotiva evidentně není zamýšlena pro rychlosti přes 120 km/h, zato nemůže zapřít, že jejím ideovým vzorem byla východoněmecká řada 01.5 s jakousi škodováckou budkou. Do konstrukce se ovšem důrazně připletla také libeňská ČKD, a to tradičními dvounápravovými kývačkovými podvozky z motorových lokomotiv. Ty už tak dost dlouhou lokomotivu s tendrem ještě více opticky prodloužily, což by se v provozu asi dalo vydržet. Horší by to asi bylo například s vyprazdňováním popelníku.

2D24981, foto: SNDLVelmi sympatická lokomotiva, spojující četné prvky poklidně československé konstrukce, aneb směs řad 475.1, 476.0 a 498.1. Dokonce i tendr povědomých tvarů nevykazuje žádnou velkou divočinu. Hnací a spřažená kola opět nevypadají na nějaké rychlostní extravagance, ale kotel tentokrát svými rozměry slibuje docela dost koní. Čili se zdá, že to, co by lokomotivě chybělo na rychlosti, to by asi vynahradila výkonem. Anebo aspoň elegancí. I když – uvažovat v roce 2012 nad „projektem“ lokomotivy, která by možná byla moderní tak okolo roku 1950 – má to smysl? Asi nemá. Ale nemusíme snad být pořád tak komisní.

2D2 s prevodem, foto: SNDL

A na závěr to nejlepší, respektive to nejpraštěnější. Na rovinu řečeno, hodně dlouho jsem přemýšlel, zda sem tenhle obrázek z roku 1981 vůbec přitáhnout. Študák třetího ročníku průmky by přece jen už měl vykazovat jistou technickou úroveň. No, nic – já toho dnes ve svých járech přece jen už docela dost vydržím, a aspoň je veselo. Ostatně není to nápad zase tak originální. Zvýšit rychlost převodem „do rychla“ zkoušeli konstruktéři aut nebo bicyklů rovněž, byť, pravda, poněkud důvtipněji. Teda, nechtěl bych být v kůži těch pístních tyčí, co by to musely „utáhnout“! Ale zato: dovedete si představit ten originální zvuk, až by se tahle ozubená příšera rozjela? Něco jako třeba štokr a bobinka v jednom…

Nuže, všechna tahle velká (nebo aspoň větší) kola se nikdy neotočila - ale něco podobného se přihodilo devíti z deseti lokomotiv, co jsem kdy nakreslil. Ale byla by škoda nechat si takové pitomosti sobecky pro sebe. Svět výmyslů přece nezná hranic.


Zdeněk Šindlauer | 29.1.2012 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Evropa


  1 2      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel P_V 
29.01.2012 (16:57)  
Když nepřímý přenos výkonu, tak hydraulický. Elektrika ve steampunku patří jen do žárovek. :-)
dopisovatel nebo člen ŽP Martin Grill  mail  
29.01.2012 (12:49)  
Světla posledního návrhu zdají se býti inspirována legendární Déese od Citroënu - zdalipak se i zde uvažovalo o závislém natáčení do oblouku, pomocí nějakého odstředivého, či jiného mechanismu?
registrovaný uživatel Keprt 
29.01.2012 (12:29)  
Laďuša: páru s elektrickým ohřevem vynalezli Švýcaři už před nějakými 70 lety :o)
29.01.2012 (11:02)  
Pěkný stroje, opět mi to připomíná moje nápady, nicméně rozhodně nejsou takhle pěkně nakreslený a stejně akorát z profilu. :D
Co se týče inovativních praštěností, tak já jsem "vynalez" páru s elektrickým ohřevem vody a nedávno jsme se v hospodě zcela seriózně přeli o moderní parní lokomotivě s elektrickým přenosem výkonu a fluidním kotlem :D
Že bych si zase něco namaloval? Lepší, než se učit... :D:D
registrovaný uživatel stoupa  mail  
29.01.2012 (9:58)  
Pane Zdeňku Š.:... a jako dedukcí či indukcí jste dospěl k myšlénce naroubovat na Germénský pojezd Škodovácký moderní kotel?

Už přes půl roku na mne hledí na stole v 3D HO bývalá BR 64, zřejmě jako kořistní po neúspěšném převratu v 1948 zprivatizovaná úspěšným restituentem a vlekle přestavovaná na řadu 397.9xx, (1'C 1', p3t) k privátnímu salonnímu vlaku. Již dostala dvojitou dyšnu Kylchap, třetí, vnitřní válec pod dýmnici, pluhy a některé nosiče karoserie. Nástavby sníženy a rozpracováno zvětšení uhláku nejméně o 1 m3. (A tady jsem se zasek - a čmárám "průniky" BR 02 0201, Papoucha a elegantních uší Šlechtičny. A když si to tak hezky načmárám, zjistím, že to takhle nesbastlím...

Zpět k Vaší vývojové dílně:
Ten Rudý ďábel mi připadá jako družební stroj Anglicko-Francouzský - jakýsi předvoj Concordu na kolejích (hore Malladr, dole Chapellon)
A ten poslední projekt doporučuji rozvinout: Co paroelektrostroj? Pára, s elektrickým přenosem výkonu?. V USA to jezdilo ...
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
29.01.2012 (9:44)  
Děkuji za dobrou zábavu k nedělní snídani. Bez fantazie, blbin a smyslu dělat si srandu sám ze sebe je život dost nudný.
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
29.01.2012 (9:43)  
(OT) Martin Michl: Do popisu fotky "přidáno jedno kolečko".
registrovaný uživatel Martin Michl  mail  
29.01.2012 (9:28)  
pekny clanek asi tam mate malinkatou chybicku na tom prvnim obrazku mate 2C1 a v textu 2C2 ta loko mela dva ruzne pojezdy?
registrovaný uživatel TTtrain  mail  
29.01.2012 (7:09)  
Pane Šindlauer, vydavatelé vědí, proč v neděli nemá smysl tisknout noviny. Všichni stejně sedí u ŽP a čekají na vaše články.
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko