"Doprava Uhersko, doprava Zámrsk, slyší mě někdo, prosím?" Takto se snažil dovolat 28. července o pomoc strojvedoucí Ex 521, kterému u zastávky Sedlíšťka napršelo do strojovny lokomotivy a došlo k závadě. Strojvedoucí potřeboval požádat o vjezd na odbočku k nástupišti v Zámrsku, aby si lidé mohli bezpečně vystoupit a přestoupit si do jiných vlaků. Spojení se však navázat nepodařilo, a tak když vlak dojel setrvačností do Zámrsku, cestující mohli pouze čekat, než byla vyměněna porouchaná lokomotiva za novou. Ta byla narychlo stažena z nákladního vlaku v Moravanech a expres dotáhla až do České Třebové, kde si cestující konečně mohli přestoupit do jiných pravidelných vlaků.

Na první pohled nebyla tato událost závážná, avšak nabízí se otázka, co dělat v případě, kdy na okamžitém spojení výpravčího se strojvedoucím závisí bezpečnost železničního provozu.

Z mapy, zveřejněné na stránkách SŽDC vyplývá, že v České republice máme tři typy rádiových systémů a několik jejich variant. Jedna trať může mít různé úseky pokryté různým systémem. Jinými slovy, v jedné stanici může být jeden systém, ve druhé jiný a ve třetí třeba žádný. Pokrytí signálem nemusí být dokonalé, a proto na některých místech mezi dvěma pokrytými stanicemi nemusí být žádný. Nyní se podívejme na jednotlivé systémy trochu blíže.

Jedná se o nejstarší systém vyvinutý v šedesátých letech minulého století, umožňující pouze jednosměrné (simplex) spojení dvou účastníků. Tedy v danou chvíli hovoří vždy jen jeden účastník a druhý (případně větší počet) poslouchá. Protože tento systém funguje na principu "všichni slyší vše", není výhodný na úsecích se silnějším provozem. Začal se proto používat princip selektivní volby. Ten je většinou založen na bázi volání konkrétního účastníka konkrétním tónem. Na železnici se dodnes drží selektivní volba systému Tesla Selektic, která v dnešní době umožnuje jen vyvolávat základnové stanice (výpravčí) skupinou dvou tónů. Výpravčí slyší pouze relace jemu určené a strojvedoucí slyší vše v dosahu. Tento systém se používá pro řízení vlakové dopravy na tratích 010,020,072,130 a na řadě vedlejších tratí, především pro posun a dopravní dispozice v konkrétních ŽST (bez selektivních voleb)

Systém TRS byl vyvinut v pardubické Tesle počátkem devadesátých let a umožnuje obousměrné (duplex) spojení dvou účastníků. Kromě této výhody přináší možnost dálkového zastavení vybraného vlaku (funkce STOP) nebo všech vlaků v dosahu základnové radiostanice (funkce GENERAL STOP). Technologicky je tento systém zaveden tak, že jsou podél tratě ve stanicích umístěny základnové radiostanice (ZR). ZR vysílají buď tzv. "trvalou nosnou" se signálem o vysokém kmitočtu (pískot) nebo zde probíhá hlasová komunikace, či přenos kódovaných příkazů. ZR vysílá na jednom ze tří různých kmitočtů A,B,C v pásmu 460 MHz. Ve sledu základnových radiostanic podél dané tratě se postupně střídají vysílací kmitočty A,B,C. Například na trati Praha - Kolín může být rozdělení následující (pouze příklad, kmitočet nemusí odpovídat): Praha-Libeň kmitočet A, Běchovice B, Uvaly C, Český Brod A, Poříčany B, Pečky C, Velim A atd. Toto střídání se opakuje po celou dobu platnosti kanálu stuhy, který je dán rádiovníkem. Kmitočet D, který se ozývá v pásmu 450 MHz (o 10 MHz níže), patří vozidlové radiostanici a je určen pro strojvedoucího. V pásmu 450/460 MHz ještě pracují systémy MESA-Kölleda a ASCOM, avšak nedisponují výše popsanými funkcemi. Provoz systému Kölleda bude ukončen nejpozději 31. prosince 2007. Přesné frekvence pro analogové systémy jsou definovány v dokumentu VO ČTÚ.

GSM-R je moderní systém založený na principu klasických mobilních telefonních sítí GSM. Je plně digitální, umožňuje vysokou kvalitu přenášeného hlasu, šifrování a vysokou variabilitu přenášených dat. Funkce systému jsou v podstatě totožné s funkcemi přenosu hovorů a dat u komerčních operátorů. V současné době se připravuje ostrý provoz na tratích 010,072,090. Frekvence pro digitální systém GSM/GSM-R řeší VO ČTÚ.

Je zřejmé, že s rádiovými systémy na našich železnicích to není jednoduché, nemluvě o nutnosti častého přelaďování a provádění tzv. D-TESTU při přechodu na jinou kanálovou skupinu u nejrozšířenějšího systému TRS (zvláště ve velkých železničních uzlech a městech). Pro zajímavost lze uvést, že potřebná vozidlová radiostanice pro systém TRS (Tesla VS 47, popř. VS 67), která má schválení SŽDC, stojí zhruba 270 tisíc Kč bez DPH, což může být pro externí dopravce velká částka. Výrobní náklady konkurenčních přístrojů, které nejsou zatím schválené SŽDC, jsou až 10x nižší.

V budoucnu bude zapotřebí rozmanitost rádiových sítí odstranit, zřejmě rozšířením digitálního systému GSM-R. Prozatím bude k dispozici pouze na koridorových tratích, případně na tratích jim přilehlých, kam signál GSM-R ještě dosahuje.

zdroj: vlastní pozorování, předpis ČD Z11, "Přechod od analogové k digitální komunikaci" (Petr Kolář, Ing. Zdeněk Kaufmann)