Tratě Moravské západní dráhy

..: Tratě Moravské západní dráhy :..

Chornice - Tratě Moravské západní dráhy najdeme v jízdním řádu pod čísly 262 a 271. Původně však bylo všechno jinak. „Hlavní tah“ byl z Třebovic v Čechách přes Moravskou Třebovou a Chornice do Prostějova. Z Chornic vedla odbočka přes Jevíčko do Velkých Opatovic. Dnes však číslo 262 ukrývá trať z České Třebové přes Moravskou Třebovou, Chornice, Jevíčko, Velké Opatovice a Boskovice do Skalice nad Svitavou. Pod číslem 271 je trať z Chornic přes Dzbel a Kostelec na Hané do Prostějova.

Na konci 19. Století vznikla potřeba propojit Prostějov s Čechami. V té době již Prostějov měl železniční spojení a sice trať z Olomouce do Brna. Kvůli velmi členitému terénu, především v okolí Chornic byla Moravská západní dráha (dále jen MZD) stavěna jako trať místního charakteru, určená především k dopravě zemědělských produktů z oblasti Malé Hané do Čech. Provoz byl zahájen v roce 1889. V té době se jezdilo maximální rychlostí 25 km/h. Na začátku provozu jezdily pouze smíšené vlaky. Dráha měla velký vliv na rozvoj okolí. Například ve Velkých Opatovicích se začala nakládat šamotová hlína. Díky této lokálce bylo upraveno nádraží v Prostějově i v Třebovicích. V obou stanicích byly postaveny výtopny.

Po roce 1918 přešel provoz na MZD pod ČSD. Dráha však i nadále zůstávala soukromou. Píše se rok 1922 a dráha zažívá nezvyklý nárůst nákladní dopravy. V Třebovicích se tvořilo 10 a v zimním období až 19 nákladních vlaků denně. V těchto letech došlo ke zřízení nových zastávek. V zastávce Čunín byla zřízena dřevěná čekárna, kterou tam nejdeme i dnes.

Za zmínku stojí i snaha velkoprůmyslníka Tomáše Bati o využití MZD při stavbě nového dálkového spojení Prahy a Košic. Vlaky měly jezdit z Prahy do Třebovic po stávající trati, dále z Třebovic do Prostějova. Z Prostějova do Tovačova chtěl Baťa vybudovat novou trať, v úseku Tovačov-Kojetín-Kroměříž zrekonstruovat stávající trať a mezi Kroměříží a Otrokovicemi měla být opět postavena trať nová. Trať Otrokovice-Zlín-Vizovice měla projít rekonstrukcí a z Vizovic do Horní Lidče by byla opět postavena trať nová. Z Horní Lidče do Púchova a dále do Košic se mělo jezdit již ve známé stopě. Baťa v té době zdůrazňoval, že tato varianta je o celých 246 kilometrů kratší, než spojení přes Olomouc, Přerov a Bohumín do Žiliny. Z realizace plánů nakonec sešlo, protože ČSD neměly o tento návrh zájem a příliš náročné sklonové poměry v okolí Chornic tomuto nápadu také příliš nenahrávaly.

MZD vede přes území, kde byl velký podíl něměckého obyvatelstva a to se projevilo při okupaci. Nádraží v Moravské Třebové bylo hned v říjnu 1938 obsazeno německou armádou. Vlaky z Třebovic do Prostějova stále jezdily, ale probíhala pasová kontrola a bez platného povolení nemohl nikdo cestovat. Postupem času ovšem vlaky zajížděly jen do Městečka Trnávky a Velkých Opatovic. Trať byla rozdělena na tři části, z nichž úseky Prostějov-Dzbel a Skalice nad Svitavou-Jevíčko-Jaroměřice obsluhovaly stále ještě ČSD. Zbylé části přešly na trvalo pod DRB.

Stav po válce nebyl příznivý. Těžké transporty německé armády trať těžce poškodily.Mosty byly stržené, na trati mezi Dzbelem a Chornicemi byl vykolejený nákladní vlak. Objevilo se zde mnoho zavlečených lokomotiv z jiných tratí. Kromě několika „pětikoláků“ zde zůstalo i několik lokomotiv řady 387.0, tzv. „Mikáda“. Jedno z nich krátce zasahovalo i do pravidelného provozu mezi Prostějovem a Dzbelem. Díky úsilí zaměstnanců dráhy se podařilo 14.května 1945 obnovit pravidelnou osobní dopravu. Zatěžkávací zkouškou prošla opravená trať při přepravě dvou lokomotiv 387.0 a tří těžkých něměckých strojů řady 52DR z Prostějova do Skalice nad Svitavou. 10 října 1945 byla trať zestátněna.

Narůstající intenzita provozu si v roce 1953 vyžádala zřízení ústředního stavědla v Chornicích.. V zimě byla zrušena platnost předpisu D-9 a došlo k zavedení předpisu D-2č. To znamenalo obsazení všech stanic dopravními zaměstnanci. Na podzim roku 1958 byla opět zavedena v úseku Třebovice v Čechách-Chornice-Velké Opatovice zjednodušená doprava. ČSD zrušily v Mladějově, Moravské Třebové a Městečku Trnávce dopravní službu s výpravčími. V Moravské Třebové tím nastaly nebývalé potíže, protože místní manipulace s nákladními vlaky nebyla příliš jednoduchá. Díky tomu se v roce 1962 opět zavedla dopravní služba. Stanici bylo nutno znovu obsadit návěstidly. Železniční vojsko zde nainstalovalo nově vyvinutý typ staničního zabezpečovacího zařízení a to během 18 hodin. Zařízení je ve stanici dodnes. Stanice Moravská Třebová se stala dirigující stanicí. Rok 1960 byl ve znamení zavedení zjednodušené dopravy v úseku Chornice-Prostějov. Během šedesátých let se podařilo, i když za velmi těžkých podmínek, obnovit úsek Moravská Třebová-Městečko Trnávka.

Významným mezníkem je rok 1975. ČSD poprvé nasadily na této trati motorovou lokomotivu řady 735. Následně s příchodem dalších lokomotiv řady 735 byl ukončen parní provoz na této trati. Stalo se tak roku 1978. Do té doby byly pro tuto trať typické parní lokomotiva řady 433.0. Mezi Prostějovem a Dzbelem jezdily v devadesátých letech lokomotivy 753, 751 a nakonec 749 s klasickými soupravami. Některé vlaky zajížděly až do Chornic. Objevovaly se zde také motorové vozy řad 831 a 851 s přípojnými vozy Bix. Nákladní vlaky dlouhá léta vozily výhradně lokomotivy řady 735. Dnes jezdí na všech úsecích motorové vozy řady 810, v úseku Chornice-Prostějov je jeden pár osobních vlaků veden motorovým vozem řady 851(často jako náhrada stroj 731 a přípojné vozy Bix). V nákladní dopravě se v současné době objevují především lokomotivy řady 731, ale lze spatřit i stroje řad 730, 751 popřípadě 742.

Po rozdělení Československa a vzniku ČD se žádné závratné změny nekonaly. V úseku Třebovice-Skalice nad Svitavou jezdily motorové vozy řady 810. Za zmínku stojí pravidelný osobní vlak Moravská Třebová – Brno, který jezdil jen v neděli. Vlak byl vedený lokomotivami řad 753 nebo 751 se čtyřnápravovými vozy a cestu do Brna urazil za 2,5 hodiny. Spoj byl zrušen v souvislosti s rekonstrukcí a elektrifikací trati Česká Třebová – Brno.

V roce 1997 byla vytvořena řídící stanice Chornice, která obhospodařuje všechny stanice na MZD, vyjma stanice Prostějov hlavní a místní nádraží. V létě téhož roku, při povodních byl poškozen cca 500m dlouhý úsek u stanice Městečko Trnávka. Došlo k sesuvu svahu nad tratí a porušení geometrické polohy koleje. Nejnutnější opravy proběhly ještě během července, takže doprava nebyla nijak výrazně omezena.

Poslední větší rekonstrukce proběhla v úseku Ptení-Kostelec na Hané na jaře roku 2004 a poslední úpravy byly dokončeny během října. Tento úsek je zatížen především nákladními vlaky, které obsluhují stanici Ptení, kde se nachází pila. V posledních měsících, v souvislosti s rekonstrukcí stanice Zábřeh na Moravě je také dopravován štěrk z lomu v Šubířově. Vlaky jsou vedeny lokomotivami řady 740 soukromých dopravců (GJW, OKD Doprava)