..: Svinovské mosty – přestavba přestupního uzlu městské dopravy :..

Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr Svinovské mosty vznikly v 70. letech minulého století jako součást nové třídy 28. října pro přemostění železniční tratě a řeky Odry jako hlavní propojení Ostravy a Poruby. Na těchto mostech byly realizovány zastávky autobusů a tramvajové tratě Ostrava – Poruba ve výšce cca 11 m nad původním terénem. Tímto situováním bylo nutno řešit problém dopravy cestujících jednak mezi zastávkami autobusů a tramvají na mostech, tak i mezi mosty samotnými a terénem (kde byly umístěny některé zastávky autobusů) a hlavně příchod k budově nádraží ČD. Pod mosty ve výši cca 6 m nad terénem vznikla příčná chodba, která byla propojena se zastávkami na mostech a terénem pouze schodišti. Na odvrácené straně tramvajových zastávek byly dodatečně umístěny dva osobní výtahy z prostoru pod mosty, vzdáleného pěším tahům hygienicky závadnými výtahy, které byly bez dozoru i bez obsluhy.

Severním směrem (směrem k předpokládané nové výpravní budově nádraží ČD) bylo vystavěno tzv. plato – krytý pěší chodník ve výši cca 6 m nad terénem. Z něho byl sestup řešen provizorními ocelovými schodišti a rampou, které byly pro havarijní stav demolovány v roce 2005 a přístup k budově nádraží byl řešen provizorními pěšími lávkami pod mosty a pěší komunikací na násypu, která měla přezdívku „Kozí stezka“. Tzv. Plato bylo demolováno v roce 2010.

Tento stav neumožňoval přístup na zastávky autobusů imobilním občanům, dětským kočárkům apod. Stavební stav konstrukce zastávek, přístupových schodišť a plata pod mosty byl velmi špatný. Rovněž vlastní mostní těleso bylo ve stavu, který potřeboval nutně opravu.

Svinovské mosty - původní stav, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - původní stav, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - původní stav, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - původní stav, foto: Václav Filandr
Svinovské mosty - původní stav, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - původní stav, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - původní stav, foto: Václav Filandr

Přestavba

Architektonické řešení celého komunikačního uzlu vychází ze dvou základních předpokladů:

  1. Veškeré objekty odolávají velkému provozu a je tedy nutno vytvořit prostředí, z trvanlivých materiálů, které nevyžadují častou údržbu i vzhledem k problematičnosti odstavení některých částí z provozu za účelem údržby.
  2. Všechny prostory musí být maximálně pod veřejnou kontrolou, bez temných zákoutí, s maximálním množstvím světla jak denního, tak umělého.

Materiálové a provozní řešení přestupního uzlu bylo pro architektonické řešení limitující.

Celková filozofie konečného řešení je v pocitu velkého prostoru. Transparentnost řešení stírá rozdíly mezi vnitřkem a vnějškem. Když je uživatel těchto prostor vně, ví jak je uvnitř a když je uvnitř, je vlastně vně. Teplá a signální červená – po ní se šlape, ta nás vede v prostoru. Prostor není ohraničen (sahá až k nádraží a na druhou stranu k obchodům, povrchy jsou lesklé, inertně šedé a bílé. Vše je podřízeno podvědomé autoorientaci.

Řešení přestupního uzlu je přestavbou stávajících prostor a konstrukcí a zároveň vzhledem k nové náplni i dostavbou nových prostor a konstrukcí. Cílem bylo vytvořit v omezených prostorových podmínkách nejen funkční celek ale i architektonické dílo jako součást Svinovských mostů. Při tvorbě objemů byl rozhodující účel stavby její dynamika a průchodnost objektů. Architektura všech objektů působí jako jednolitý celek, i když jsou objekty umístěny v místech, kde to dovolovaly konstrukce mostů a provozní vazby. Celková přestavba a rekonstrukce betonových Svinovských mostů umožňuje spojit architekturu mostů s architekturou objektů přestupního uzlu tak, že se stávají jedním celkem a i tak navenek působí. Hlavní zvýrazněné linie objektů (v bílé barvě) charakterizují pohyb a zároveň svou měkkostí se přibližují lidskému naturelu. Tyto linie vycházejí ze země a obloukem se dostávají do horizontální polohy - pohybu, který na mostech převládá. Vytvořením zastávek pod novou konstrukcí pod mosty je tato v minulosti nevzhledná plocha rehabilitována, využita a dostává nové poslání. Boční schodišťové věže umožňují dostat se cestujícím do všech podlaží tohoto uzlu a zároveň umožňují výhled do okolí a tím snadnou orientaci v prostoru. Jižní věž umožňuje i předpokládané propojení do nové obchodní vybavenosti, která bude umístěna v poloze bývalého plata.

Schodišťové věže obsahují schodiště, eskalátory a výtahy, tyto prvky včetně konstrukcí podest a příčné chodby a ostatních prvků na zastávkách tramvají jsou zde pojaty jako vložené prvky a jsou zvýrazněny červenou barvou. Tato signální barva zvýrazňuje tyto pohybem určené části ve statickém proskleném obalu, takže jsou čitelné i z vnějšku objektů – nejsou za konstrukcí ale stávají se součástí exteriéru a slouží k lepší orientaci v prostoru. Červené jsou podlahy podest i podlahy příčné chodby a povrchy schodišť. Toto optické rozdělení objektů na obal a náplň zvýrazňuje funkci těchto konstrukcí a vzniká zde určité napětí mezi těmito částmi. V měkkém a klidném – bílém – obalu červený pohyb obsahu, vyjádření neuspořádaného pohybu uvnitř těchto konstrukcí. Veškeré ocelové konstrukce jsou opatřeny korozivzdornou povrchovou úpravou a stěny objektů i např. výtahových šachet a klecí jsou transparentní – prosklené. Schodišťové věže jsou v ocelové konstrukci se zastřešením, které v oblouku přechází až na terén. Boční stěny jsou zaskleny bezpečnostním sklem tak, aby byl maximální výhled ven i dovnitř objektů. Stejné tvarosloví i materiály jsou použity u krytí schodiště a výtahu tramvajových zastávek a celkového krytí přestupního prostoru pod mosty. Bílá šedá a červená barva odolných pozinkovaných konstrukcí a transparentní čiré sklo jsou základní použité materiály.

A prostor mezi Svinovskými mosty a nádražím je rezervován pro obchodní vybavenost, která je ve fázi schváleného územního rozhodnutí pozastavena.

Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr
Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr
Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr Svinovské mosty - přestupní terminál, foto: Václav Filandr

Technické údaje:

  • Objednatel: Statutární město Ostrava, Moravskoslezský kraj
  • Řešitelský tým: Kolektiv odborných projektantů Moravia Consult Olomouc pod vedením Ing. Lumíra Holešovského; Ateliér Filandr
  • Projekt: 2007 – 2009
  • Realizace: 2011 – 2013
  • Náklady stavby – propočet projektanta: 796 mil. Kč včetně DPH, z toho stavby kraje 23 %, stavby města 77 %; dotace z Regionálního operačního programu ve výši 91,98 %; vítěz veřejné soutěže nabídl cenu o cca 37 % nižší
  • Zhotovitel: sdružení firem IMOS Brno a SDS Exmost

Poznámka: Ve výše uvedených nákladech stavby jsou kromě rekonstrukce přestupního uzlu, který je v článku popsán, zahrnuty i další části souboru staveb: rekonstrukce kanalizace v ulici Peterkova, prodloužení ulice Peterkovy, rekonstrukce ulice Bílovické včetně dvou okružních křižovatek, rekonstrukce Svinovských mostů – silniční i tramvajová část, komunikace pro pěší, instalace informačního systému.

Autorský text. Autor: Václav Filandr.

Převzato z archiwebu s laskavým svolením redakce.


Redakce ŽelPage Poslat mail autorovi | 27.10.2013 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Moravskoslezský


11.03.2014 (10:00)  
Jakým způsobem probíhalo výběrové řízení na zhotovitele? Dodavatelů na ocelové konstrukce je spousty.. např: Astron.cz..i když ti se specializují výstabu ocelových hal
07.11.2013 (21:27)  
Pekny clanek, jen takova drobnost. Pisete ze vznikly v 70 letech, ja jsem rocnik 78 a opravdu si pamatuju ze jsem jezdil tramvaji po stare ceste a kolem hospody "U Borika". Jo a slysel jsem, ze skola v Nove Vsi se musela posouvat na nejakych specialnich koleckach snad o 100metru.
29.10.2013 (20:45)  
jinak lepší něco než nic.....

to Frantisek Farkač Karel
pamatuju, když ještě jezdily tramvaje z centra města k nádraží, pak jedna pokračovala do Klimkovis a další přes starou Porubu až do Kyjovic... či Budišovic

to Mraky:
dělám to tak, že přijedu tramvají na horní most, sjedu výtahem dolů a za pár minut jede z nástupiště č. 14 nějaký autobus, většinou nízkopodlažní, jednu zastávku na nádraží... a obráceně si můžu vybrat, jestli pojedu zase dolu k výtahu anebo autobusem č. 37 přímo na most

v těch 70 let se prý uvažovalo, že plato ve výši prvního patra bude pokračovat k nádraží, kde měla stát nová budova s odbavením v prvním patře, odkud by pokračovaly mosty na jednotlivá nástupiště, takže všechno v jedné úrovni. Navíc to bylo logické, když v roce 1997 byl na nádraží nejmíň metr vody při povodni. Udivilo mě, že se udělaly podchody, které na tom nádraží nikdy nebyly
registrovaný uživatel tomsa0397  mail  
29.10.2013 (17:17)  
@ František: Prodloužení nástupišť 1 - 3 stávající šířky (o užších nemá smysl uvažovat) severním směrem není možné, protože by se od nich nevešly pod most všechny koleje; navíc tam vedou též 3 koleje k opavskému nástupišti. Na takové nápady tam prostě není místo...
29.10.2013 (15:45)  
Nádraží by posunout šlo, konkrétně nástupiště severním směrem tak, že by na jedné straně končila u budovy a na druhé u mostů, včetně navazujících úprav kolejiště by to ale značně přesáhlo stávající rozpočet, navíc bylo již dříve rekonstruováno bez ohledu na polohu. Zavedení jedné linky, na kterou by většina lidí musela přestupovat, věc příliš neřeší. Takže se bude nadále chodit, případně i se zavazadly. Pak by se to alespoň mohlo udržovat, aby to za 20 let zase nevypadalo stejně. Nejlepší bylo, když od nádraží jezdila ještě tramvaj do Klimkovic, ale to byla jiná doba, kdy bylo leccos jaksi blíž (a to i bez auta).
registrovaný uživatel Mraky_  mail  
28.10.2013 (18:23)  
Vzdálenost je podle mě malá překážka. A když se člověku nechce chodit, tak MHD jezdí z mostu na nádraží relativně pravidelně.

Jako trošku nedomyšlené považuji úzké jezdící schody (pouze pro jednoho člověka, když chete projít nebo stát s větším kufrem, je to problém). Ještě jsem se s nimi snad nikde nesetkal. Druhý problém je jejich poruchovost - je opravdu vysoká.

Trošku problém pro některé je také vizuální :). Lidé mají problém s kachličkama, které jsou položeny na chodníku od nádraží k mostům - dělá se jim z nich špatně. Střídání bílé a šedé + směrování ... ale nevím, jak moc velkému procentu lidí to dělá reálný problém.

Zastřešení by bylo fajn.
registrovaný uživatel tomsa0397  mail  
28.10.2013 (13:26)  
@ KF: Co navrhujete: posunout mosty, nebo snad nádraží...???
Poloha nádraží i zastávek MHD na mostech je daná. Bývalé "plato" aspoň umožňovalo - z větší části - krytý příchod mezi oběma dopravními uzly (ohyzdnost stavby nechávám stranou). Adekvátní náhradou by bylo vybudování spojovacího terminálu jako na letištích s pojízdnými chodníky a obchodními prostorami, aby byl zajištěn nepřerušený krytý přístup.
Jaká výzva pro architekty!
Nebo aspoň dostatečné (a vzhledné) zastřešení chodníku mezi mosty a nádražím - to by snad šlo provést snáz...
28.10.2013 (9:36)  
Je to asi lepší než v minulosti, ale je to daleko od nejfrekventovanějšího nádraží v Ostravě.
Kdysi byla uveřejněna studie, ve které se počítalo se zavedením MHD až k nádražní budově. Mám ten dojem, že to měl být trolejbus a jeho vedení se mělo mimo jiné využívat i pro napojení opravny v Martinově.

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko