..: Studii proveditelnosti k rychlým spojením provázejí spory :..

VRT Kolin - Ryn-Mohan, foto: Deutsche Bahn Praha — Výstavba vysokorychlostních tratí je v České republice tak trochu nekonečným tématem, které rozděluje i odbornou veřejnost. Stavět či nestavět vysokorychlostní tratě, případně v jakých trasách, v jakém rozsahu a hlavně kdy - to jsou jen některé z otázek, které v této souvislosti pravidelně vyplouvají na povrch. Po dlouhé době čekání se však letos rozhoupal i správce infrastruktury, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), a v květnu letošního roku vypsal výběrové řízení na strategickou zakázku Rychlá spojení - Studie příležitostí. Tato zakázka v předpokládané hodnotě 20 milionů korun však ještě před výběrem vítěze vzbuzuje pochyby. Kritici totiž poukazují na to, že je podle jejich názoru šita na míru jediné společnosti, kterou je SUDOP PRAHA. Celá věc se tak nyní dostala až na stůl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). K tomu se odvolalo Centrum pro efektivní dopravu, které samo o zakázku ve spolupráci se zahraničním partnerem také usilovalo.

K čemu studie?

Studie příležitostí by měla prvně stanovit předpokládaný rozsah sítě vysokorychlostní železnice v Česku a potvrdit socioekonomický smysl výstavby těchto takzvaných rychlých spojení. Problémem však je již samotný termín vypsání tendru na její zpracování. Ten totiž podle informací ŽelPage přichází až po bezmála dvou letech od doby, kdy byla zakázka k vypsání připravená. Zpoždění oproti zbytku západní Evropy je však skutečnost, se kterou se v otázce rychlých tratí pro dálkovou dopravu potkáváme snad dlouhodobě, nejen u tohoto projektu. Důvody, proč byla zakázka vypsána až letos, shrnuje mluvčí SŽDC Marek Illiaš: „Zadání studie je opravdu připravováno již delší dobu, což je však vzhledem k jejímu rozsahu a významu pochopitelné. Musíme si uvědomit, že tato Studie příležitostí je v prostředí ČR unikátní dokument, s jehož zadáním a zpracováním je minimum zkušeností,“ podtrhuje samotný význam celého projektu Illiaš.

Dopravní model

Jádrem sporu mezi nevládní organizací Centrum pro efektivní dopravu (CEDOP) a správcem infrastruktury je kvalifikační požadavek na vlastnictví čtyřstupňového celostátního dopravního modelu České republiky, který navíc musel uchazeč použít v uplynulých letech alespoň v jedné zakázce s minimální hodnotou 2 miliony korun. Proč je nutný dopravní model, to nám opět osvětluje Marek Illiaš: „Tento čtyřstupňový model je dnes zřejmě nejrozšířenější typ dopravního modelu. Skládá se ze čtyř fází výpočtu. První tři kroky slouží k výpočtu přepravní poptávky, určení cílů dopravy a dělby přepravní práce. Poslední čtvrtý krok výpočtu slouží k přidělení zjištěné přepravní poptávky na dopravní síť. Popisuje se tak zjednodušeně skutečné chování cestujících,“ popisuje mluvčí SŽDC. Podle ředitele CEDOP Petra Šlegra však jediným podobným modelem v našem prostředí disponuje společnost SUDOP PRAHA, díky čemuž se zakázky prakticky nemůže účastnit jiný uchazeč.

Šlegr přitom poukazuje na to, že stát má zmíněný model k dispozici z jedné z předchozích zakázek, kterou vypisovalo Ministerstvo dopravy. Ta se týkala zpracování Dopravní sektorové strategie a součástí byl právě čtyřstupňový dopravní model. Podle názoru CEDOP by tak SŽDC v rámci rovných podmínek i zajištění maximálního souladu s předchozí Dopravní sektorovou strategií měla dát model k dispozici a zajistit si tak i větší množství případných uchazečů a tím i možnou úsporu finančních prostředků z veřejných zdrojů. To však SŽDC striktně odmítá: „SŽDC nedisponuje zmíněným modelem a nemůže tak garantovat poskytnutí jakékoliv jeho části zpracovateli studie. Dopravní model je souhrnem dat, softwarového vybavení s příslušnými autorskými právy a know-how jeho zpracovatele. Využití modelu, který sloužil jako jeden z nástrojů v rámci Dopravních sektorových strategií, je plně v gesci Ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy nezpřístupnilo tento dopravní model po potřeby SŽDC,“ uvedl Marek Illiaš. Otázkou však zůstává, zdali Správa železniční dopravní cesty vůbec o zpřístupnění dopravního modelu ministerstvo požádala a o tuto skutečnost usilovala.

Na míru pro SUDOP?

AV 104-10 na trase Huesca - Zaragoza, RENFE, foto: Alfonso Marco Pérez Při nutnosti vlastnit zmíněný dopravní model se možné spektrum uchazečů zužuje podle názoru zástupců CEDOP pouze na již zmíněnou společnost SUDOP PRAHA. Podle vyjádření SŽDC k námitkám Centra pro efektivní dopravu sice dopravními modely disponují také další dvě nebo tři české společnosti, ty však podle Petra Šlegra disponují pouze modely regionálními, které nepokrývají celou republiku, nebo modely, které z jiných důvodů nejsou vyhovující.

CEDOP přitom poukazuje i na další z jeho pohledu zvláštní skutečnost v kvalifikačních požadavcích: U všech osmi požadovaných oborových profesí, kterými musí uchazeč disponovat, je požadavek na vysokoškolské vzdělání. U specialisty na přepravní prognózu a dopravní modelování však tento požadavek jako u jediného není. To tak v kontextu informace, že právě specialista společnosti SUDOP na tuto oblast nemá vysokou školu, může vyvolávat další pochyby o transparentnosti zakázky. „Tato disciplína je přitom na dopravních vysokých školách považována za jednu ze složitějších,“ diví se Petr Šlegr. SŽDC je však názoru jiného: „U tohoto specialisty je požadována nejméně pětiletá praxe v oblasti dopravního modelování a doložení alespoň 2 referencí na zpracované projekty. V oblasti dopravního prognózování a modelování je rozhodující praxe a reference, protože se jedná o rutinní činnost, kde je praxe velice přínosná a důležitější než vysokoškolské vzdělání. Toto vzdělání není ostatně například požadováno ani u specialisty na Public Relations,“ uzavírá stanovisko Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš.

Na tahu ÚOHS

Celou věc má tak nyní na stole Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jenž byl organizací CEDOP požádán o vydání předběžného opatření zakazujícího případné uzavření smlouvy s vítězným uchazečem z tohoto výběrového řízení. I zde se však hned v počátku objevil spor mezi SŽDC a zástupci CEDOP. V hlavní roli zde hrála recepční soukromé bezpečnostní agentury, která v daný den konala službu na vrátnici Správy železniční dopravní cesty a přebírala od kurýra zásilku s námitkami. Následně totiž právníci správce infrastruktury dlouho řešili, zdali vlastně tato pracovnice byla pověřena pro přebírání zásilek a je-li tím pádem podání CEDOP legitimní. Nakonec se však ústy právní kanceláře SŽDC Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže omluvila a uznala, že tato pracovnice zásilku převzít mohla a ta byla tak řádně doručena.

Další zakázka

Na obzoru je navíc již nyní další zakázka v oblasti stavby vysokorychlostních tratí. Tentokrát SŽDC poptává technicko-provozní studii na téma Technická řešení VRT. Tato studie by měla připravit české normy, vyhlášky a směrnice pro budoucí výstavbu a následný provoz rychlých spojení. Dá se tak očekávat, že tato studie zformuje podobu železničně stavebního průmyslu a nastaví prostředí pro projektování VRT. Zde naopak CEDOP poukazuje na nedostatečné kvalifikační požadavky, kdy SŽDC například po specialistovi na projektování dopravních staveb požaduje jen jeden projekt či pouze územně technickou studii nebo přípravnou dokumentaci na jednu vysokorychlostní trať v posledních třech letech. Zde je podle názoru některých odborníků vidět snaha Správy železniční dopravní cesty preferovat domácí uchazeče, kteří se stavbou nemají tolik zkušeností, případně celé projekty zdržovat do doby, než se to zdejší společnosti naučí. To však správce infrastruktury logicky popírá.

Zdroje: CEDOP, SŽDC, Zadávací dokumentace k veřejné zakázce


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 13.11.2014 (9:29)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Legislativa Stavby a projekty

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 12      Zpráv na stránku:   
19.11.2014 (21:58)  
JiP: nemáte pravdu. Jednak ty učebnice o dopravě... No... Raději nic. Ale zcela určitě mluví o čistě VRT trati, že ano? To RS nejsou. Tady se bude stavět i po cestě, bude se jezdit i něčím do 230 (RJ). A sjíždět mimo VRT. S tím koncept RS počítá.
Příklad Cheb-Zlín byl dvou odlehlých míst. Ale i těm by přeci Hořovice-Praha-Brno-??? pomohla, ne?
Jinak Německo. Co třeba takové Bavorsko a MUC NUR? Asi se shodneme, že ten Mnichovan pojede častěji do Norimberka, než do Brém.
A Rakousko: Westbahn? Koralmbahn?
více na http://de.wikipedia.org/wiki/Schnellfahrstrecke
hledejte Österreich.
Jasně je to na 250, ale nové tratě. Případně 4kolejky. No a tím se dostáváme k tomu hlavnímu. Když už stavím hlavní trať úplně zrguntu, tak už je fakt jedno, jestli na 250 (mimochodem některé VRT jsou u nás na 250 plánované) a nebo z ní na Praha-Brno vymáčknu maximum, což je systémová hodina do Brna, abych měl ITG. Další ďábel, který děsí šotoveřejnost.
19.11.2014 (21:52)  
JiP: Představte si, že musíte postavit novostavbu páteřní osobní dvoukolejky v nové trase. Postavíte ji s budoucími max. návrhovými parametry na 160, 200, 250, 300 nebo 350 km/h? Co vím, Rakousko má úsek Ybbs/Donau – Amstetten pro rychlost 250 km/h. Zkuste se podívat třeba na tuhle mapku pro širší souvislosti v delším časovém horizontu: http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/wp-content/uploads/2012/10/HighSpeedRailroad_Map_Europe_Wikimedia_BIL_2014.jpg
Občas se říká, že kilometr dálnice a VRT v obdobných podmínkách je finančně podobně náročný, je takový problém si výhledově představit výstavbu nové železniční dálnice Německo - Pha - Brno?
registrovaný uživatel JiP 
19.11.2014 (21:40)  
RABDe 500: Ta vase myslenka ma ale porad jednu podstatnou mezeru. Zatimco v te nasi zemicce zije cca 10 mil. lidi, tak v nemecku na cca 3 nasobnem uzemi 80 milionu. A ten Mnichovan kdyz dojede nekde na sever, tak tam je napr. Hamburk a Bremy, dohromady skoro 4 miliony lidi, jedny z nejdulezitejsich svetovych namornich pristavu apod. zatimco v tom vasem Zline, prominte, ve srovnani s timto regionem davaj lisky dobrou noc. A to je oc tu bezi. Je to super myslenka, kdyz budete pod hodinu z Brna v Praze. Ale kdyz skocite na zacatek diskuze, tak jsem pocital jaky je to benefit oproti autu a zjisitite ze uplne minimalni. Ja na nadrazi nebydlim a obvykle moje cesty na nadrazi nekonci. Kdyz otevrete jakoukoliv ucebnici o doprave, tak se doctete ze stavet plnohodnotnou VRT z pohledu casove uspory proti autu vyzaduje minimalni vzdalenost 300(400)km a 700(900)km pro letadlo. Pak uz se vyplati obvykle letet. Praha-Brno je hluboho pod minimalni vzdalenosti a soucasne tam neni ani dostatecna kapacita obyvatel. Reknete mi, proc napr. stejne velke a pritum mnohem bohatsi Rakousko VRT nestavi a drzi se konceptu 200 (230) km/h. Dekuji
19.11.2014 (21:21)  
Rail-2005: Pěkně napsáno. Snad již je obecně chápáno lidmi, že už nejsme myšlenkově, jestli VRT ano či ne, ale kudy a kdy. VRT se nepřipraví a nepostaví do finálního stavu za 5 či 10 let, proto je nutné pokračovat, abychom se neptali za 10 let, co jsme dělali dříve...
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
19.11.2014 (20:23)  
RABDe 500: Za tu poslední větu dávám pochvalu - to už jsem měl říci dávno.

Problém je, že ekonomika, ve které mají všichni k sobě navzájem daleko, není dostatečně konkurenceschopná, protože vytváří bariéry (a to i v Evropském měřítku). V nějakém kraji (zemi) může chybět určitá pracovní síla, která v případě, že je to "časově daleko" se tam nedostane. Ne každý se chce totiž na trvalo stěhovat. Dotyčný region se pak nemůže rozvíjet tak, jak bych chtěl. Opačným směrem zase půjde za turistikou méně lidé než by mohlo, protože nebude existovat pobídka příležitosti.

Čím více měst v rámci republiky bude k sobě do 1 hodiny, tím lépe. A to zejména ve vztahu k Praze. A ne ani tak kvůli Praze jako takové, ale naopak opačně vůči těm městům. Když z daného města (i když bude více než 150 km daleko) bude možné dojet do Prahy nebo Brna za 1 hodinu a méně, bude takové město zajímavější, jak pro lokální podnikání, tak pro zahraniční investory, kteří pochopí, že není třeba se za každou cenu cpát do metropole. A pak dojde částečně k opačnému jevu, že pražáci a brňáci budou denně dojíždět do těch menších měst za prací z důvodu, že tam budou zvyšovat kvalifikovanost pracovní síly. Kdyby neexistovalo rychlé spojení, nikdy tam nepůjdou oni ani investoři.
19.11.2014 (17:57)  
Pro všechny odpůrce VRT: Dobrá, tak co tedy chcete? Železnici lokálek, kde se bude dotovat provoz šukafonů a dvakrát ročně udělá historická jízda párou?
Jak chcete řešit výjezdy z měst? Praha, Brno?
Jak chcete řešit nedostatek kapacity v např. Kolíně?
Konkurenceschopnou železnici v Libereckém kraji, na Vysočině?
Chápete, že zrychlením na 200 snižujete kapacitu? Pokud tedy trváte na tom, že to co je stačí trochu narovnat a zrychlit a pokud zároveň trváte na zastavování v Bezpráví.
Opravu je ČR malá? Což si zkusit vynést izochrony. Jsme pomalu větší než Německo: Za dobu, kdy já pojedu z Chebu do Zlína, je Mnichovan u Baltu.
19.11.2014 (17:29)  
IR: Pokud by měla být VRT stavěna pro prestiž a dálnice měly řešit dopravu, pak bych snad radši ani žádnou VRT nestavěl. V tom totiž spočívá zásadní problém současné disproporce ve vnímání dálkových tras pro auta a pro vlaky.

Dále mám za to, že nízká poptávka po cestách vlakem přes hranice není dána ani tak hranicemi, jako právě parametry spojení jednotlivými druhy dopravy (čas, pohodlí, cena), což se rozhodně nezmění s politickým uspořádáním. A že by manažeři s odstraněním hranic přešli z letadel do aut? Možná tak po další výstavbě dálnic. A nebylo by potom lepší spíše podnítit poptávku po kolejové dopravě?

Flikování "koridorů" - i kdyby byla všechna vozidla nakrásně na 80 (Os), 120 (R, N) či 120 (Ex) km/h, pořád jsou tu úseky nejen na 160, nýbrž i 120 či méně (!), jejichž narovnáním ovšem v aktuální variantě hrozí například odříznutí Brandýsa nad Orlicí od regionální dopravy (i když byla varianta přes město i na 160, zatím bohužel i přes minimální negativa neprotlačená). Rozhodně pak nelze srovnávat 010 (přímá v rovině) se 171 (klikatá v údolí), kde reko/nereko stav nemá na rychlost příliš vliv. Naopak plánovaný VR tunel Praha - Beroun (v mírnější variantě i s kratším povrchovým meziúsekem) se zachováním 171 pro regionální a klasickou nákladní dopravu dává celkem jasnou odpověď na úlohu "koridorů" a VRT a jejich součinnost. Divím se jen, že si nevzali příklad i u Plzně.
dopisovatel nebo člen ŽP IR  mail  
19.11.2014 (15:32)  
Rail-2005:
Ale já tam níže píšu, že "Břeclav - Vídeň" (nikoli Brno - Břeclav) ;-)
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
19.11.2014 (8:52)  
IR: Jen si dovolím podotknout, že zrychlením úseku Brno-Břeclav ze 160 na 200 nic moc nezískám. Naopak by to ještě zhoršilo kapacitu pro příměstskou dopravu před Brnem. Když už, tak zde by to chtělo 2 zcela nové koleje na rychlost až 250 km/h minimálně do Vranovic.

Naopak, co by mělo obrovský přínos, to by byla modernizace rakouské části Kreuz Süssenbrunn - Břeclav na 160. V současnosti se tam prakticky více než 100 nejede.
19.11.2014 (8:15)  
IR Takže mi pořád připadá tak nějak málo ospravedlnitelné, vynaložit desítky miliard na to, abych dojel z Prahy do Brna o nějakou desítku minut dříve.

jenomže ono to není jenom nějaká desítka minut. Po VRT se tam dostaneme za hodinu. A není to jenom pro Brno, ale v podstatě pro většinu Moravy.

R52 a R35 ale přece nejsou s novou tratí nijak v rozporu. Než nějakou potenciální VRT budeme mít vůbec naplánovanou, tak už tady rozestavěná R35 může být a R52 snad taky.
  1 2 3 4 5 ... 12      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko