Pardubice - Dne 12. dubna 2008 organizuje Společnost přátel Československého opevnění o. p. s., provozovatel muzea opevnění při dělostřelecké tvrzi Bouda, ve spolupráci se ŽelPage o. s., pochod po pozůstatcích vojenských úzkorozchodek v Pardubicích. Podrobnosti jsou uvedeny v propozicích. Nehodlám dnes popisovat kompletní historii drážek, protože tu již dávno a vyčerpávajícím způsobem zpracoval p. Ing. Ladislav Podivín (viz odkazy pod článkem) a já bych to vlastně pouze opsal. Mám ale ve své sbírce dva dobové snímky a tak bych se rád trochu rozepsal o lokalitách na nich zachycených. Nepovažujte to, prosím, za něco objevného, ale spíše za pozvánku na zmíněnou akci, při níž obě popsaná místa a mnoho dalších navštívíme.

Výkonnost drážní dopravy se již od devatenáctého století stala jedním z důležitých faktorů úspěšnosti vojenských tažení. Pro zásobování bojujících vojsk tam, kde se zrovna stabilizovala fronta, bylo nutné v armádní režii zvládnout operativní a rychlou výstavbu železničních tratí a lanových drah a na nich potom zajištění kompletního provozu. Vojáci museli být schopni provést realizaci stavby se vším všudy od navržení projektu až po dosazení dopravních zaměstnanců a poté ji zase jako stavebnici složit. Nácvik všech zmíněných činností probíhal na výcvikových plochách pardubického železničního pluku po celé meziválečné období.

Do těchto činností patřila samozřejmě i výstavba a demontáž mostů. Na prvním snímku je zachycena montáž impozantní konstrukce Roth-Wagnerovy mostní soustavy v lokalitě Vinice pod pardubickou nemocnicí. Jednalo se o rakouskou soustavu navrženou již v roce 1900. Jejím nejznámějším dodnes sloužícím zástupcem je bratislavský Starý most (dříve most Červenej armády), konkrétně jeho silniční část. Na snímku je varianta s využitím horní mostovky, v Bratislavě je využita mostovka spodní. V Pardubicích bývaly dva mosty umožňující výcvik s RW soustavou. První byl součástí normálněrozchodného železničního systému a jeho pozůstatky v podobě elegantních krajních betonových oblouků se nacházejí o něco severněji ve veřejnosti nepřístupném vojenském prostoru. Zde zvěčněný druhý most byl napojen na asi 1 km dlouhou úzkorozchodnou odbočnou trať „Špitálku“, spojující prostor hlavního cvičiště u řeky Chrudimky s nemocnicí. Původně měla „Špitálka“, stejně jako celý hlavní systém, rozchod 600 mm. V roce 1934 pak byla přerozchodována na 760 mm. Most vedl takříkajíc do vzduchu. Na pravém břehu Chrudimky, tj. na straně, na které se na něj dalo vjet, byl vybudován permanentní železobetonový pilíř, na levém břehu pak konstrukce končila na montovaném provizorním pilíři stojícím na betonovém základu. Do současné doby se dochoval pouze základ levobřežního a kompletní pravobřežní pilíř. Ten byl v devadesátých letech velice oblíben pardubickými horolezci. Jeho jinak nepřístupná nosná plocha bývala dokonce vybavena lavičkou.

Cvičiště u řeky Chrudimky přestalo brzy stačit a proto byla vybrána nová lokalita u břehu Labe severovýchodně od města. V roce 1925 byly započaty vytyčovací práce na nové permanentní úzkorozchodné trati, která měla obě cvičiště spojit a zároveň sloužit k výcviku rutinního provozu. Počáteční výstavba probíhala opět za použití rozchodu 600 mm, poté došlo stejně jako u drážky „Špitálky“ k postupnému přebudování již postaveného a dostavbě zbytku v rozchodu 760 mm. Trať si vyžádala další přemostění Chrudimky v km 3,5 a právě při betonáži pilířů byl pořízen druhý snímek. Po již stojícím mostu v jeho pozadí vede dodnes hlavní železniční trať z Pardubic na Českou Třebovou. Pilíře slouží dodnes, jen místo kolejí nesou horkovod. Do současné doby se dochoval i navazující násep na levém břehu. V období vegetačního klidu je dobře vidět i z hlavní trati, přičemž ho zvýrazňují betonové sloupy plotu, který po něm vede.

Po vojenských úzkorozchodkách a dalších souvisejících stavbách se toho v Pardubicích samozřejmě dochovalo více. S ubíhajícím časem ale pozůstatků ubývá. V poslední době zmizely další vzácné relikty. Původní podjezd pod hlavní tratí zanikl při stavbě koridoru, část tělesa „Špitálky“ pohltila nová cyklostezka. Proto neváhejte a přijeďte. Za nějaký čas už může být k vidění zase o něco méně.

Prameny:

• Ing. Ladislav Podivín – Vojenské polní dráhy Pardubice
• Petr Kunc – Historie zanikajícího technického cvičiště v Pardubicích
• Tomáš Adam – Ocelové mostní konstrukce československé armády 1918 - 1939