..: Šotoušův průvodce po Česku a Slovensku - Košicko-bohumínská dráha :..

Ilustrační obrázek Šotoušův průvodce po Česku nám již představil nejznámější a nejfotografovanější fotomísta v České republice, uvedl několik lokalit, které mají své známé promotéry a dnes nás zavede částečně do zahraničí. Jelikož Slovenská republika je nám celkem dobře dostupná a doba, kdy jsme byli jeden stát není tak vzdálená, můžeme i v této galerii nalést mnoho fotografií z této země. Hned několik "nej" se nachází na jediné a důležité spojnici, proto si dnes představíme nejfotografovanější místa Košicko-bohumínské dráhy, jak zní historický název hned tří současných tratí - 320 Bohumín - Čadca, 127 Čadca - Žilina a 180 Žilina - Košice.

Krátce k historii trati

Vydáním "Pamětního spisu o Košicko–bohumínské železnici" roku 1864 ve Vídni začínají oficiální úvahy o zbudování této v součanosti důležité železniční trati. Koncesi dostalo belgické konsorcium bratrů Richeových, ale ti postavili jen úsek Bohumín – Těšín, zbytek již připadl Anglo–rakouské bance, která převzala po jejich zadlužení stavbu. Trať byla v celé úseku dostavěna roku 1872. Překvapivé je, že ač se řízení provozu nacházelo v Těšíně a Košicích, ředitelství bylo KBD v Budapešti. Pod tuto společnost spadala také odbočná trať Kysak – Prešov.

Trať byla vojensky důležitá zejména pro prvorepublikové Československo. Umožňovala zásobovat Slovensko během bojů s Maďarskem o něj. Sama se ale v roce 1918 stala kořistí Polska, které obsadilo v listopadu tohoto roku Těšínsko. ČSR nesouhlasila se záborem území, kudy vedla tak strategická dráha a proto po nesplnění podmínek daných v diplomatické nótě z ledna 1919 v přesile zaútočila na polské pozice v Těšíně. Sedmidenní válku ukončilo až diplomatické vyjednávání Dohody a následná mezinárodní arbitráž přiřkla sporná území Československu.

Trať byla velmi vytížená a proto již v roce 1898 byl úsek z Čadci do Jablunkova zdvoukolejněn. Celá trať byla však dvojkolejná až v roce 1955. 12. červen 1949 byl slavnostním výkopem základu trakční podpěry zahájen proces elektrifikace celé trati Ústí nad Labem - Praha - Ostrava - Čierna nad Tisou. První úsek ze Žiliny do Vrútek byl funkční v roce 1953 a probíhaly na něm nejprve zkušební, později turnusové jízdy lokomotiv řady 140. Elektrifikace KBD byla dokončena v roce 1964.

Trať Košicko-bohumínská dráhy byla zestátněna až v roce 1945. V roce 1955 zaniká její dosavadní název a vyjma číselného označení nese název Trať družby, do kterého se zahrnuje i úsek z Košic do Čierne nad Tisou. Po trati, vyjma osobní dopravy, jsou vedeny četné nákladní vlaky - dříve ve velkém železná ruda z Ruska, a naopak uhlí z Ostravska. Pod Tatrami projely zřejmě i soupravy pražského metra z Mytiščinského strojírenského závodu.

Jablunkovsko

Jablunkov–Návsí, Bocanovice a Mosty u Jablunkova, tři obce v Moravskoslezském kraji, které mají mnoho společného - nachází se poblíž česko-slovensko-polského pomezí, zeměpisně v Jablunkovské brázdě patřící do Slezských Beskyd a probíhající od Jablunkovského průsmyku po Třinec. V oblasti žije také polská menšina a místní těšínské nářečí je tím silně ovlivněno. Všechny tři obce protíná dráha, o které si dnes více povíme. Ale napřed něco ke zmiňovaným obcím… Asi pětitisícové město Jablunkov se nachází na soutoku dvou řek, Olše a Lomné. První zmínka o něm pochází již z roku 1435. Ve městě je umístěna stálá pobočka Muzea Těšínska s expozicí o minulosti a okolí Jablunkova. V obci Mosty u Jablunkova trvale žije zhruba 4000 obyvatel. Zprávy o osídlení pocházejí ze 16. století a z tohoto období pochází v současti pouze ruiny opevnění Šance, které mělo zabránit nájezdům Tatarů a Turků. Mosty protíná mezinárodní silnice E75 s dvěma v současnosti již zrušenými hraničními přechody. Až do přístupu k Schengenskému systému zde povinně stavěly všechny vlaky kvůli pasové a celní kontrole, ty jsou však již minulostí.

Koleje zde procházejí skrze dva jednokolejné tunely o délce 607 metrů, které byly dobudovány v roce 1870, resp. roku 1917. Úsek Jablunkovska je sklonově nejnáročnějším na celé KBD, a díky stoupání 16 promile je nutné na některé nákladní vlaky nasazovat postrky. V současnosti je úsek Bystřice nad Olší - Mosty u Jablunkova st.hr. podrobován celkové modernizaci, díky které bude jeden z tunelů zrušen a druhý zdvoukolejněn. Kvůli výlukám byla vybudována odbočka Šance.

Malebnost Beskyd přitahuje fotografy celoročně a jak prozrazují fotografie, silný a rozmanitý provoz na tomto mezinárodním tahu Praha - Košice jen nahrává k pořízení mnoha zajímavých záběrů. Aktuálně jsou zde vedeny dva páry nočních vlaků (Cassovia a Excelsior), tři a půl páru mezinárodních vlaků vyšší kvality (Beskyd, Odra, Detvan a Olše), několik rychlíků a osobních vlaků. Naši v současnosti nejsilnější řadu 151 přes den však nepotkáte, neboť se vlaky v Bohumíně přepřahají na slovenské peršingy řady 162. Nákladní vozba je v režii českých i slovenských šestikoláků řad 181 až 183. Ty obstarávají také službu na postrku. Náklady taktéž vozí i slovenské dvojičky řady 131 z RD Spišská Nová Ves. Osobní vozbu zajišťují peršingy řady 163, české tornáda (řada 460) a nově i polské lokomotivy EU07 PKP.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Strečno

Nad hradem Strečno vlaje slovenská vlajka a nikdo snad ani nepochybuje, že právě okolí tohoto hradu je pravým národním fotomístem. Památka situovaná na skále nad údolím řeky Váh nabízí krásný výhled. Naopak z širokého údolí je krásný výhled na skálu a hrad, a je mnoho možností, jak hrad zvěčnit i s pod ním vedoucí traťí ze Žiliny do Vrútek. Zajímavostí je, že zde byly natáčeny exteriérové záběry filmu Dračí srdce. Na trati se v úseku Strečno - Vrútky koleje rozchází a každá samostatně prochází jedním z tunelů (s délkou 524 m). Zdvojkolejnění tohoto úseku bylo jedno z nejnáročnějších a proto byla druhá TK předána až 27.11. 1940.

I zde, na hlavní slovenské železniční magistrále, panuje čilý provoz. V dvouhodinovém intervalu projíždí rychlíky Košice - Bratislava vedené dvousystémovými lokomotivami řad 362, 363, či nejlépe 350. Těm však náleží vozba zejména elitních vlaků InterCity Kriváň, Tatran a Šariš (ještě do nedávna Gerlach). Kromě toho zde potkáte českou řadu 151 na EuroCity Košičan a dieselové lokomotivy řady 754 na expresu Detvan do Zvolena a další spešných vlacích na této relaci. Nákladní vozbu zajišťují taktéž šestikolové lokomotivy a dvojičky od ŽSCS. Asi nejtypičtější je ranní záběr IC 501 Kriváň do Košic, na který si musí leckterý snímkuchtivý fanda přivstat. Místo je často vyhledávané právě fandy řady 350, jak dokazuje i ultimátní monografie této řady, ale ani to nezaručuje, že je zde potkáte - někteří by mohli vyprávět o tom, jak zažili den, kdy tu ani jedna gorila pod hradem neprojela!

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Krpeľany

12 kilometrů na východ od Vrútek, v Turčianskej kotlině a obklopené pohořím Velké Fatry, těsně pod soutokem řek Oravy a Váh nachází se vodní dílo Krpeľany, jedno z nejdůležitějších na Hornovážské kaskádě. Po břehu probíhá kvůli stavbě přehrady zbudovaná přeložka námi sledovaná železniční magistrála do Košic. A právě toto vodní dílo dává vzniknout velmi zajímavým záběrům. Trpěliví fotografové jsou odměněni klidnou hladinou a odrazem vlaku IC 404 Tatran na ní. Stejně známým záběrem je i "stary ocko" nerušeně pasoucí své kozy na louce poblíž přehrady.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Kraľovany

I přes pouhých 465 obyvatel patří Kraľovany mezi rychlíkové stanice na KBD. Nachází se nedaleko přehrady Krpeľany a otevírá cestu do Oravského regionu. Městem protéká řeka Váh a do něj se vlévající Orava, kterou protíná po dvoudílném mostě také trať. Jedním z fotomíst je právě silniční most nad východním zhlavím stanice, které prozrazuje vystříhaná mezera v ochranném pletivu, do níž akorát pasuje objektiv fotoaparátu. Most však lze fotit i z jiných míst. Fotogenický je také tunel na odbočné trati do Oravského Podzámku a Trstené.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Podtureň

Jen čtyři ani ne rok staré snímky ukazují zajímavé prostředí obce Podtureň nacházející se 7 km od Liptovského Mikuláše. Z úpatí Liptovské kotliny vychází dálnice D1 na nepřehlédnutelné betonové mostní těleso o délce 1024 metrů čnící vysoko nad údolí. To bylo dostavěno již v roce 1983. Dnes jej doplňuje pod ním stojících několik domů s různými, až extravagantně barevnými fasádami. Naopak z přilehlého úbočí, a také ze samotného dálničního mostu se naskýtá pohled vskutku kouzelný. Ti, kdož se na něj odvážili vystoupit, se mohli za odměnu pokochat výhledem, který nám ukazují některé ze snímků. Naopak v letních dnech brzy ráno se dá fotit z kopce nad tratí a pohled je to neméně krásný.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Štrba

Jak by vypadalo Bezpráví s velehorami v pozadí? Asi tak, jako právě Štrba. Že by zárodek nejednoho generátoru? Svým způsobem ano. Typické horské štíty tyčící se na pozadí fotografií a zejména neopakovatelný oblouk a úsek mezi Štrbou a stejnojmennou zastávkou se staly jakýmsi know–how železničních fotografů, kteří se na Slovensko vypravili. Lovnou zvěří na Štrbské rampě, nejvýše položeném místě celé Košicko–bohumínské dráhy, se po většinu doby stávají lokomotivy řad 350, 363 a české banány, které na území Slovenska zajíždějí z důvodů reciprocit výkonů. Nákladní vozbu mají na starosti stroje řad 181-3, 140 a dvojičky 131. To, že Štrba je také mekkou šotoušů, dokazuje i samotná staniční budova na Štrbě. V odbavovací hale najdete zdi vyzdobené mnoha železničně tematickými plakáty a ve vitrínách mnoho železničních relikvií. Mezi největší evergreeny jistě patří "Kriváň pod Kriváněm", Excelsior v oblouku a s kacejícím rychlostníkem 80/60, Košičan v obloučku za stanicí či pohled z louky u Štrby zastávky, odkud se dá zabrat téměř celé pohoří Vysokých Tater. Kolik fotografů ale ví, jak se všechny jednotlivé tatranské vrcholky jmenují?

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Ružín

Na východě Slovenska, mezi Margecany a Kysakem, přehrazuje řeku Hornád soustava tří vodních děl - Ružín, Velká a Malá Lodina. Tímto údolím prochází také KBD. K překonání tohoto obtížného terénu byl postaven 3410 metrů dlouhý, a vlastně nejdelší dvojkolejný železniční tunel bývalého Československa; stejně jako Ružínský viadukt nad přehradou Malá Lodina. Dvoukolejný se tento úsek stal až v roce 1955 a byl také stavebně posledním dokončeným úsekem celé traťi družby. Fotografovat se dá jak u obou stran tunelu, tak samotný most přes přehradu. Ač okolí nabízí zajímavé pohledy, zájmu fotografů zřejmě uniká.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

 

Další zdroje

Předchozí díly seriálu

Ilustrační foto: Bea Želtvayová, Otmar Humplík, Johník, topič, Tomáš Kubovec, Duhy, mernoše, djexpres, Payus, Mira.H, KuTom, Petr Dostál, Jakuza, Railman, InterCity a Josef Petrák

Dovolím si závěrem skromnou výzvu. Prošel jsem si důkladně v naší galerii 92 snímků z trati 180 ŽSR a konfrontoval místa se seznamem zajímavých míst, který jsem si předtím shromáždil. Mnoho jmen jsem nemohl fotografiemi podložit. I když jsem slyšel tvrzení, že na této trati se dá fotit téměř kdekoliv. Asi to není pravda, a nebo jen uniká zájmu fotografů. Proto doufám, že tento díl šotoprůvodce bude nápomocný a inspirativní v hledání známých i nových míst na této "Transslovenské magistrále". Čtvrtý díl je u konce a redakci čeká hledání dalších námětů. Pokud máte tip či přání, kam by Vás měl šotoprůvodce v dalších týdnech zavést, nebo máte konkrétní náměty, které byste nám chtěli pomoct zpracovat, ozvěte se redakci. Budeme rádi za jakékoliv návrhy.


Josef Petrák Poslat mail autorovi | 27.7.2008 (9:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže ŽelPage

Další z regionu ČR Moravskoslezský Slovensko (celé)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel optus 
30.07.2008 (10:19)  
A ještě jeden doplňek k detailům fotofleku (jak se tam dostat, kdy je tam nejlepší fotit). Pro člověka, který to má přes 500km je tato informace poměrně dost užitečná, aby si dokázal zorganiovat cestu a vytěžil z ní maxium, když už do ní investuje prostředky a čas. Tak jako má BEA do Podturně kousek a může tyto informace o fleku dát do placu, můžu třeba já dát do placu místa a informace třeba o Bechyňce. Pak pro mne bude snažší si naplánovat cestu na Slovač, abych tam něco hezkého pochytal a naopak pro ni, když bude plánovat cestu do Česka.HM?
registrovaný uživatel optus 
30.07.2008 (10:09)  
VLAD: Prvně si myslím, že si Martin protiřečí. Jednou větou říká že je to jakási prezentace dobrých míst k focení, což v mém vnímání je návod a na druhé straně píše, jak je krásné objevovat fotofleky. Jestliže píše o objevování.ů Postačí pak v průvodci poznámka, že hezky se fotií např. v okolí Bešeňové.Tečka! Nechť si pak fotograf projde mapu, podívá se do JŘ, kdy je největší hustota provozu, atd.
Josefa jsem včera zkoušel chytnout na ICQ, abych s ním probral jeden z možných dílů.... Už má vzkaz....
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
30.07.2008 (9:36)  
optus: Nevidím Martina v opozici, ale vnímám, že má na věc jiný názor.
Je jednoduché říkat: "ono by se mělo." Ale to ONO se samo nevloží do počítače. :-)
Co si tak sednout za stroj, ozvat se Josefu P. nebo Vítkovi V. s tím, že jste připraven napsat další pokračování šotomíst u našich východních sousedů... Vždyť Průvodce nemusí psát jen redaktoři, ale kdokoliv z fotografů, kterého některá místa lákají, jsou mu blízká, dobře je zná... (a že kromě fotek nosí domů i hřiby, to nemusí prozrazovat).
registrovaný uživatel optus 
29.07.2008 (19:13)  
Martine, nabývám dojmu, že jsi vždy v opozici. Já jsem mimo jiné psal, že pokud není po ruce fotka, stačí tručný popis jako TIP. On článek sám o sobě, resp. i jeho předešlé díly je v podstatě návodem, kde fotit. Jak píšeš, kouzlo objevování ... to se tím ztrácí, nemyslíš?
Na druhou stranu, mnoho fotagrafů si fleky tají, aby jim je někdo nevyfoukl a má to logiku. Řekni, který houbař Ti prozradí, kde nasbíral košík plný krásných praváků :)
dopisovatel nebo člen ŽP Martin Grill  mail  
29.07.2008 (14:31)  
Toto není návod jak a kde fotit. Je to pouze prezentace míst, která "jsme tady na ŽP" zatím objevili a ukázali. Nevidím jediný důvod, proč bychom si měli dávat práci s mapami, souřadnicemi či nedejbože rozvrhy, kdy se kde co dá fotit. Objevování je právě oním kouzlem, které k železničnímu fotografování patří. Není nic kouzelného na špalíru kobylek, fotících si páru pod Strečnem, nebo sergejobrejlí umělinu na Novině. je to právě o tom si onen flek sám najít, a sám si na základě zušeností zjistit, kdy se tam dá fotit, co se tam dá fotit a jak. A abychom přiblížili jednu z mnoha podob onoho místa, přiložíme snímek...až se jednoho krásného dne začnou prodávat fotomapy se směrem násvitu, a náhledy fotek, půjdu foťák prodat, a najdu si raději nějaký jiný koníček, se kterým budu moci objevovat...aspoň se budu vyvarovat toho, že někdo svou sytě červenou oktávu zaparkuje přímo v záběru.
registrovaný uživatel optus 
29.07.2008 (13:52)  
Johník: Souhlasím s tebou a psal jsem to hned v první reakci, že mapový podklad je základ. Taky si typuju místa podle mapy a sluníčko odhaduju, jak by asi mohlo být....
registrovaný uživatel optus 
29.07.2008 (13:42)  
Josefe, já to taky beru, že je to základní orientační seriál. Už jsem taky uvažoval o něčem podobném. Já se spíš chytl těch nezveřejněných míst, u kterých nejsou k dispozici snímky. Pakliže to tam někdo zná, může dát do placu alespoň přibližný návod jak se k fleku dostat a kdy je nejlepší doba na focení. Já myslím, že nejlepším vodítkem pro nalezení fleků projet si trať vlakem oběma směry, třeba tehdy, když je pod mrakem a najít si fleky. Pozorně si prohlédnou krajinu kolem...Ideálním pomocníkem je GPS, ale musí mít externí anténu, bo se jinak ve vlaku nechytá. Ale to vše je velmi časově náročné......
registrovaný uživatel Johník  mail  
29.07.2008 (13:41)  
Pěkný článek, dobrá práce. Pro nezasvěcené mohou být některé pasáže trochu nesrozumitelné. Třeba poznámka o generátoru... :-)

Mapy, popis přístupu a poloha slunce jsou dobrým návodem. Mně to však nechybí, v mapách se celkem vyznám, navíc mě to baví vymejšlet a polohu slunce zjišťuju azimutem. Dobrá fotka je pro mne dostatečně silným lákadlem.

Tento článek nechť je apelem na naše slovenské kolegy, pro nás z Česka je to opravdu trochu dál. Ten, kdo jede od nás na Slovensko, tak ten pochopitelně míří na ty nejlepší fleky, aby si to náležitě užil. Pochopitelně nechce riskovat v "neznámém" území, raději zvolí Štrbu, či Strečno.

Fotky pro takový článek je možné čerpat i jinde než v galerii ŽP. Třeba zdejší autoři mají něco v šuplících a pokud by byli osloveni, tak by to pro potřeby článku vytáhli. Mohou to být fotky, které by třeba neprošly do galerie, ale mají tu správnou informační hodnotu.
Mluvím sám za sebe, totiž pár fotek, které by se hodily pro tento článek bych měl, jen jsem je z rozličných důvodů ještě nepublikoval. Není čas, zapomněl jsem na ně, nebo nenastala ta správná doba... :-)
29.07.2008 (13:31)  
optus) To je pak na uvážení, jak kdo chce pojmout tento seriál. Já a Vítek jsme se po konzultaci rozhodli napsat spíše povšední představení míst prostřednictvím fotografií a přesný popis, jak najít sicnu a vyšlapanou šotostezku, naopak chuť psát nemáme...

Co se zkušeností "alpského generátoru" týká, jak mne a Toma někteří zovou, tak většinou hledáme právě ty fotky v různých galeriích, dále vezmeme mapu, podíváme se zhruba na situaci a jedeme na blind nebo využijeme fakt, že dříve jsme místem třeba jen projížděli... Násvit se nějak odhadne dle času a světových stran, záškodnický sloup, keř či strom naopak prozradí právě ty fotky... Zatím jsme neměli problém se dostat nikam, i na Arlbergu jsme se zorientovali v místech, kde ani místní o existenci nádraží už netuší, neb je jen výhybnou. Takže v tomto bych problém neviděl.

Tento seriál je spíše je populárně-naučný, než konkrétním návodem. Další zkušenosti, ať si uživatelé vymění mezi sebou a nebo ať rozšíří portfolio článků na dané téma, a po svém.
registrovaný uživatel optus 
29.07.2008 (12:56)  
MG: Ano i to je možné. Mylsím, že normálně uvažující fotograf, zde publikující si poradí s informací, kde co a jak a v kolik. A fotku jak to tam vypadá moc nepotřebuje. Ano je to dobrá pomůcka. Já jsem si v zimě udělal lyžařsko fotografický výlet na semmering (A) a musím říct, že ać jsem viděl z těchto míst mnoho fotek, bylo mi to k ničemu, protože jsem nevěděl jak se k flekům dostat, a když jsem se třeba k nějakému dostal, zjistil jsem, že mi uteklo slunce.... I bez fotky lze říct že například dojet do Podturně se dá tak, že sjedeš na exitu D1 Liptovský Mikuláš a budeš pokračovat dále po stání silnici do Liptovského Hrádku. Dále se tam dostaneš z opačné strany exitem D1 na Liptovský Hrádek a pak zpět po silnici I. tř do LM. Fotit se tam dá kolem 11 - 14 kdy hezky svítí na skálu vedle trati a je tam tuším strážní domek. Kazí to však dálniční nadjezd, který by se dal při vhodné kompozici vynechat. V tom samém čase a možná i trošku dříve se dá fotit z dálničního nadjezdu směrem k LM. DO oblouku tam svítí na vlaky do Košic dopoledne v opačném směru je lepší světlo až v pozdějším odpoledni, ale to je třeba fotit ne z dálníčního nadjezdu,ale zepsoda. Jinak je boční násvit.
Myslím, že toto řekne mnohem víc než 4 fotky a informaci že je to Podtureň.....

Jak píše SHALOMEK já měl taky smůlu na počasí.... Bohužel... Příště
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko