O minulém víkendu jste měli možnost přečíst si první díl z miniseriálu nazvaného „Šotoušův průvodce po Česku“. V něm jsme Vám představili několik známých míst na české železniční síti. Pro připomenutí to byly: Bezpráví, Blížejov, Červený Kostelec a Dolní Loučky. V dnešním pokračování putování po vyhlášených místech železničních fotografů zavítáme na výsostné území jednoho krále, dále se přesuneme na Liberecko, odtud pak východněji do pohoří Jeseníků a cestu zakončíme nedaleko Prahy, v Posázaví.

Kunčice pod Ondřejníkem

Tuto destinaci jsem vybral z jednoho prostého důvodu. Kunčice a směr do Frenštátu pod Radhoštěm lze svým způsobem považovat za v této oblasti Severní Moravy nejčastěji focený úsek. Trať mající číslo 323 začíná v Ostravě a pokračuje směrem na jih podél CHKO Beskydy, přes Frenštát pod Radhoštěm do Valašského Meziříčí. Podobně, jako v Bezpráví lze i zde fotit prakticky celý den, neboť se zde nachází nespočet oblouků, které trať natáčejí do všemožných úhlů. Typické pro tuto lokalitu bývá Ondřejnická skála, která se tak velmi často objevuje na zde pořízených fotkách. Po kolejích tu prakticky denně prohání lokomotivy řady 754, motorové vozy řad 842 a 810.

Zajímavostí na trati byly "povodňové" odklony v roce 1997, kdy byl hlavní koridorový tah na mnoha místech přerušen. Díky tomu se na koleje, kde nákladní doprava jezdí jen v dílčích úsecích, na čas vrátily Berty. Trať se však postupem času eletrifikuje. V loňském roce bylo "zadrátování" dokončeno až po Ostravu-Kunčice. Nedílnou součástí této romantické krajiny jsou původní mechanické závory Brown Boveri. Letošní rok se jim však podle všeho stane osudným a budou nahrazeny novým PZZ.

• Další fotografie z oblasti Kunčic naleznete ve fotogalerii ŽelPage
• Kunčice pod Ondřejníkem - Mapy.cz
• Doplnil: Martin Grill

Kryštofovo údolí, Novina

Obec Kryštofovo údolí a její část Novina ležící nedaleko Liberce v údolí přírodního parku Ješťed a říčky Rokytky je známá především krásnou romantickou krajinou, která dává fotografům šanci pořídit snímky, kde vynikne jak onen známý viadukt z počátku 20. století, tak i okolní podhorská příroda, která své nejkrásnější barvy ukáže především v podzimním období. Samotný viadukt v Kryštofově údolí byl s délkou 198 metrů do provozu uveden roku 1900. Se svými 14 oblouky sahá do výšky 29 metrů. Po něm je vedena trať 086 spojující Českou Lípu s Libercem.

Tato oblast je terénně velmi náročná, železnice je zde vedena přes mnohé tunely a mosty typické kamenné stavby. Nedaleko viaduktu v Kryštofově údolí směrem na Liberec bychom asi po půl kilometru našli právě další, tzv. "Malý viadukt". Ten je 127 metrů dlouhý a 17 metrů vysoký. Novina bezpesporu patři k několika místům, které stojí za to navštívit. Snad jediným problémem v této oblasti jsou časté změny počasí, což může potvrdit nejeden galerista.

• Další fotografie z oblasti Noviny naleznete ve fotogalerii ŽelPage
• Novina - Mapy.cz

Ramzovské sedlo

Značná část fotografů vždy uvítá pohled na burácející šestiválce v akci. Ano, mluvíme zejména o lokomotivní řadě 749. Ta je pro tuto doslova horskou trať typická. Právě v okolí Ramzové je krásná příležitost spatřit tyto stroje v plném zatížení, jak každý den ukusují z ostrého stoupání po úbočích Jeseníků. Jak by řekl jeden ze správců galerie, absence tlumiče tomu všemu dodává říz. Takže již kolikrát máte možnost zaslechnout onen "bublající šestiválec", když teprve opouští, několik kilometrů vzdálenou sousední stanici. Svým způsobem právě trať 292 proslavily i známé Ostružinové hody.

Na této sklonově náročné horské trati v okolí Ramzovského sedla se právě setkáváme s těmito impozantnímy lokomotivami a motorovými vozy různých řad. Trať je prakticky poslední v zemi, kde je ve větším zachovaný provoz těchto dieselových lokomotiv, které zajišťují vozbu především na rychlíkových spojích. Známá je zde i farma šesti větrných elektráren.

• Další fotografie z oblasti Ramzové a Ostružné naleznete ve fotogalerii ŽelPage
• Ostružná, Ramzová - Mapy.cz
• Doplnil: Jakuza

Žampach, Posázavský pacifik

Nyní se podíváme na úsek malebné tratě Posázavského pacifiku nedaleko Prahy. Zaměříme se na část vinoucí se na vysokých skalách a příkrých úbočích nad řekou Sázavou. Tato část tratě byla stavebně nejobtížnější, koleje jsou zde vedeny mnoha tunely ve skalních masivech tyčících se nad kaňonem řeky. Typickým a velmi známým je zde skalní ostroh zvaný Pikovický komín. Důležitým a nepostradatelným prvkem bylo zároveň i přemostění nad roklí zvanou Kocour u osady Žampach. Stavba kamenného viaduktu započala roku 1898 a hotov byl za neuvěřitelné, necelé 2 roky. Tato, doslova chlouba stavitelství měří délkově 110 metrů a nejvyšší ze sedmi oblouků měří kolem 41 metrů (některé prameny uvádějí až 46 metrů). Provoz na mostě, jakož i v tomto úseku nynější tratě 210 byl zahájen v roce 1900. Zprovoznění celé tratě tak významnou měrou přispělo k zatraktivnění celého posázavského regionu a koleje pacifiku se staly zdejší neodmyslitelnou součástí.

Jako zajímavost uvedeme, že viadukt Žampach je prakticky nejvyšší kamenný viadukt na území našeho státu. Pro představu a lepší srovnání, je jen o metr nižší, než Nuselský most v Praze. Avšak ani oblast kolem Žampachu neunikla válečnému stavu. Zdejší tunely byly podobně jako tunely u Tišnova využity pro válečný průmysl. Nacházely se zde továrny Avia a výrobny z Rakouska, produkující letecké komponenty. Továrny byly označeny Omega I a Omega II. Na několika místech jsou tak i dnes patrné zbytky tehdejších přístaveb.

• Další fotografie z oblasti Žampachu a Posázavského pacifiku naleznete ve fotogalerii ŽelPage
• Žampach - Mapy.cz

Zdroje informací k Žampachu: Encyklopedie mostů

Zdroje informací k Posázavskému pacifiku: Wikipedie, Encyklopedie mostů

Předchozí díly seriálu

• Šotoušův průvodce po Česku - díl první: Evergreeny

Náš výčet je u konce. Rád bych však poznamenal, že zde nešlo ani tak o přesné vyjmenování a charakteristiku všech foto-fleků na naší železniční síti, jako o přiblížení některých, dle našeho mínění známých a hezkých míst, které mají své "čaro" (kouzlo, chcete-li). Pokud se Vám tento článek líbil, již zanedlouho se můžete těšit na jeho pokračování. V něm zavítáme do míst, které mají své "hvězdy" a vydáme se možná také do zahraničí.