..: Sbohem, Těšíne! :..

Z Těšína do Těšína, foto: Martin Ostruszka Český Těšín/Cieszyn — 12. prosinec byl posledním dnem platnosti polského i českého JŘ 2008/2009. Následující den již dle platnosti JŘ 2009/2010 začalo jezdit z Polského Těšína (Cieszyna) ve směru na Zebrzydowice 7 párů vlaků, tedy více než doposud, ale ve směru na Holešov (Goleszow) a do Českého Těšína již bohužel žádný vlak nedorazil! Polský Těšín tak přestal být po letech železničním uzlem, a také mezinárodním železničním přechodem pro osobní přepravu. Malou reportáž z obou Těšínů o velkém loučení a konci jednoho vlaku si můžete přečíst v následujících řádcích.

Poslední Těšínka u Bażanowic. Zásněžky podél trati budou chránit trať, po které však běžně nic nepojede, foto: Jan Šantrůček Je chladné sobotní ráno 12. prosince těsně před sedmou a při druhém nástupišti katovického nádraží se objevuje souprava mezinárodního vlaku "Cieszynka" (Těšínka) do Českého Těšína. Dnes však pojede naposled. V 6.58 se vlak dává do pohybu a přes Tychy, Pszczynę, Skoczów, Goleszów a Cieszyn směřuje do cíle v Č. Těšíně. Od Pszczyny do Cieszyna již ve vlaku cestuje kolem 90 lidí a značná část s neskrývaným údivem pročítá smuteční oznámení nalepená v soupravě a schvalují tuto iniciativu. Někteří cestující jedoucí do Cieszyna, kteří původně chtěli jít na českou stranu pěšky, když zjistili, že se jedná o poslední jízdu, rozhodli se pokračovat vlakem přes most do Č. Těšína. Všichni obdrželi památkovou jízdenku a repliku kartónového lístku relace Cieszyn – Č. Těšín v ceně 0 zlotých, která nebyla nikdy železnicí vytisknuta. Ve vlaku po cestě probíhá intenzivní diskuse především na téma potřeby železničního spojení Bielsko-Biała – Cieszyn, které v novém polském JŘ již nebude figurovat. Mnoho cestujících je zase naopak překvapeno posílením spojů ve směru na Zebrzydowice. Ti, kteří doposud využívali „Cieszynku“, se ptají po alternativním ranním spojení do Cieszyna.

Těšínka na hraničním mostě, foto: Martin Ostruszka Na nádraží v Cieszynie již vlak očekávají jak početní zástupci polských médií, tak skupinka cestujících, kteří se chtějí svést jedním z posledních vlaků. Nechybí ani fandové železnic z Česka. Přesně dle jízdního řádu v 9.03 vlak vyráží s asi 40 osobami směrem k hraničnímu mostu, kde je již očekáván fotografy, a vjíždí do stanice Český Těšín. Překvapení náhodných cestujících i pokladních ve stanici z přítomnosti televizních kamer je patřičně znát. V 9.30 se vlak vrací zpět na polskou stranu, kde bude čekat až do odpoledne na poslední obrat do Č. Těšína. Nastupují i Češi jedoucí na polské trhy, kteří když se dozvěděli, že dnes spojení obou měst končí, rozhodli se nejít tradičně pěšky, ale využít vlaku. Symbolicky tak ukázali, že namísto pěší půlhodinové cesty přes kopec je vlak za pět minut dopraví pár kroků od „velkého“ trhu…

Č. Těšín - polská média v akci, foto: Martin Ostruszka Okolo třetí odpoledne dorážejí na stanici v Cieszynie další média. Na nástupišti před vlakem zaplály smuteční svíce. V 15.33 skupina opět cirka 40 osob vyráží na poslední cestu na českou stranu. Na prvním nástupišti českotěšínského nádraží vyhlížejí vlak další polští redaktoři. Česká média však chybí. Houfně se kupují poslední jízdenky, které si mnozí uschovají na památku. A již se blíží chvíle odjezdu posledního vlaku do Katowic. 16.10 - „Těšínka“ pomalu vyráží do tmy. V Cieszynie přicházejí na stanici jak cestující, tak mnozí obyvatelé města rozloučit se s vlakem. Redaktorka Głosu Ziemi Cieszyńskiej paní Dorota Krehut Raszyk neskrývá slzičku v oku, sledujíc jednu z obyvatelek města zapalující svou smuteční svíčku na rozloučenou. 16.21 – vlak olepený smutečními oznámeními, která si mnozí vzali na památku, mizí v dálce. Zvláštní pocity přítomných i těch posledních cestujících se pomalu rozplývají mezi drobnými sněhovými vločkami předvánočního času.

Cieszyn - poslední sbohem, foto: Dennis Hübsch Smutné zůstává i to, že během posledních jízd přes Olzu se nikdo z oficiálních zástupců místní samosprávy nepřišel podívat na tuto událost, odvézt se posledním vlakem či podiskutovat na peróně s občany o významu železniční dopravy ve Slezském regionu. Přestože ve Slezsku přibylo v letošním jízdním řádu 100 nových vlakových spojení, „Cieszynka“ spojující dvě části rozděleného města musela být zrušena. Nyní je tak město z pohledu železnice rozděleno již podruhé. Vztah drah i města k železnici v Cieszynie dokládá i fakt, že čekárna v staniční budově je uzamknuta a oficiální JŘ zde nikde nenajdete. A tak alespoň místní příznivci železnice pro své spoluobčany vytiskli a nalepili na budovu leták informující o odjezdech vlaků.

Dvojí pohled na žel.dopravu na Těšínsku, foto: Martin Ostruszka A tak se toho dne již za tmy vydává vlak na svou poslední jízdu přes most na řece, která mu původně dala jméno, za sebou nechává červeně do tmy svítící návěstidla těšínského nádraží, mine „Saskou kupu“, najíždí na hraniční most, proplete se okolo teplárny, jedním očkem koukne na vedle trati stojící bývalé depo těšínské tramvajové dráhy, vzhlédne nahoru ke kopci na Piastovskou věž a pivovárek pod ním a již dojíždí do nádraží, kde opět svítí červená světla, tentokrát však ze zapálených svíček smutečních lampiček na peróně. Do třetice pak už jen červená světla koncových svítilen soupravy vzdalující se ve tmě někam ke Goleszowu a Katowicím…

Z historie

Historie části trati, která vycházela z hlavního těšínského nádraží na významné Košicko-bohumínské dráze (KBD), překračovala mostem řeku Olzu a pokračovala na zastávku Těšín - Bobrky (po rozdělení města v roce 1920 polské nádraží Cieszyn), aby nakonec dorazila do Bílska (dnes Bielsko-Biała) na stejně honosné nádraží jako to hlavní těšínské, se započalo psát na konci 80. let 19. století, kdy byla zahájena stavba tzv. Dráhy Moravskoslezských měst z Kojetína do Bílska. Provoz na celé trati byl zahájen 1. června 1888.

Železniční spojení obou těšínských břehů Olzy bylo definitivně zlikvidováno v 60. letech minulého století. Tento stav trval po celou dobu „vlády lidu“ a most, stejně jako břehy Olzy, bedlivě střežila „Straż Graniczna“ ze svých „špačkáren“ (strážních věží). Se změnou politické situace v roce 1989 započaly i úvahy o znovuotevření železničního spojení mezi těšínskými nádražími. Teprve v roce 1994 začaly práce na umožnění průjezdu vlaků. Na polské straně bylo nutné především zrekonstruovat a elektrifikovat kolejovou spojku, která v té době zčásti ležela na území zdejší teplárny a elektrárny a nacházela se do té doby za zamknutou bránou závodu.

Až přišel 28. únor roku 1995. V ten den historická souprava v čele s parní lokomotivou Ty42-107, poštovním vagónem řady Gmhx a osobními vozy řady BCy a BCi zahájila obnovené železniční spojení osobními mezinárodními vlaky přes těšínský přechod. Vůně páry evokovala doby, kdy obě města byla ještě městem jediným, a to honosným a významným Těšínem, a jeho obyvatelé se mohli po kolejích z jednoho břehu Olzy na druhý dostat nejen vlakem, ale i tramvají.

Pravidelné vlaky začaly jezdit od 1. března, kdy do Českého Těšína přijížděly spoje z Katowic, Holešova (Goleszów) a Bílska (Bielsko-Biała). Další JŘ pak přinášely další rozvoj spojů, objevily se vlaky Cieszyn – Český Těšín, které jezdily ve středu a v sobotu, kdy se konají známé trhy. V roce 1997 byl vlak „Olza“ prodloužen do Žiliny. Zlatá éra „Olzy“ trvala do JŘ 05/06, kdy byla klasická souprava nahrazena elektrickou jednotkou a vlak ukončen v Č. Těšíně. Pokračování do Žiliny již supluje rychlík „Kysuca“. Následující rok je „Olza“ přejmenována na „Cieszynka“ (Těšínka). Není však dodnes zodpovězena otázka, zda tvůrci JŘ měli při přejmenování na mysli známé pušky ptáčnice zvané „Těšínky“, vyráběné zde od konce 16. století do 1. poloviny 18. století, nebo něco zhola jiného. „Cieszynka“ z Katowic do Č. Těšína a zpět pak jezdila až do osudného 12. prosince 2009, kdy se vlak vydal na svou pouť naposled. Tímto dnem skončila, alespoň prozatím, jedna historie zdejší mezinárodní osobní železniční dopravy a jednoho oblíbeného vlaku.

„Sbohem, Těšíne“, loučil se tento vlak při posledním odjezdu z perónu českotěšínského nádraží a na mostě přes Olzu ještě na rozloučenou mohutně zapískal…

Poznámka: V článku je s ohledem na historický název řeky a zároveň jméno vlaku používán autorem namísto oficiálního českého názvu „Olše“ pojmenování řeky „Olza“. Poděkování polským přátelům sdruženým kolem kolejcieszyn.pl za trochu smutný, leč příjemně strávený den v jejich společnosti.

Autoři: Martin Ostruszka, Przemysław Szczepanek; článek v polském jazyce na kolejcieszyn.pl


Martin Ostruszka Poslat mail autorovi | 22.12.2009 (13:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
06.01.2010 (20:15)  
Napsal jsem to jak to němci čtou.Sorry,ale když opravuješ tak opravuj pořádně. Ne Leignitz,ale Liegnitz. To by si četl Lajgnic a ne Lignic. Jo jinak Legnica je docela pěkné město,ale v létě bylo celé námko rozkopané. Nádraží nic moc. Na tu velikost žádný provoz. Ovšem koridor ze Zhořelce do Vratislavi se jim povedl. Desiro vyjede,nasadí plnou a zpomaluje až před stanicemi.
05.01.2010 (17:15)  
Vítě někdo důvod, PROČ vlastně bylo spojení ukončeno? Už to nechtěla Polská, nebo česká strana?! Díky!
02.01.2010 (16:02)  
Jinak k názvům měst a míst jsem udělal skupinu na FB, abychom si mohli vyměňovat své znalosti a nepsat (železné)koniny.

http://www.facebook.com/group.php?v=info&gid=229102059412
01.01.2010 (2:43)  
Ví někdo, kdy bude opravena peáž a postavena zastávka v Porajówě?
01.01.2010 (2:41)  
ivanp: Z druhé strany Polska, trať Katowice-Zgorzelec a další, mám o něco příznivější informace, pilně se tam koridorizuje a jezdí tam dost lidí. Jinak otevírající se nůžky mezi slabými a silnými dny jsou patrné i v ČR, je to dáno růstem počtu vysokoškolských studentů.

Staňa Kulatý: Zase mají waskotorówky v hojném počtu ... A také nákladní doprava je tam velice silná. Problém je v běžné osobní dopravě, ta je tam bídná, mimo pár hlavních tahů (na velikost Polska velmi málo) a okolí Varšavy a Gdaňsku. Ještě tak trochu ten Krakov jde a zbytek ...
01.01.2010 (2:35)  
Tomáš Kraus: "takový patetický, truchlivý a "pohřební" národ aby člověk na světě pohledal"

V Evropě skandinávské národy, mimo Evropu třeba Vietnamci, Japonci, Indové, Číňani ...

Co se týče spojení Těšína a Bílska, problém je v traťové rychlosti, resp. ve stavu tratě, ne v tom, že by v dané relaci neexistoval přepravní potenciál.
01.01.2010 (2:27)  
Jinak ne Lignic, nýbrž Leignitz a asi tam máš i další chyby ...

Těšín nebyl nikdy německý, ani z části, narozdíl od míst, jako Chalupki (Annaberg) a dál na západ.

Co se týče Student Agency, myslet si, že bude provozovat tratě, jako Hostašovice-Nový Jičín nebo Český Těšín-Bílsko, je opravdu mimo realitu. Ty jsou ve špatném stavu a nejprve je někdo musí opravit. SA tu opravu platit nebudou, to vím bezpečně.
01.01.2010 (2:23)  
Borecek: Až bude Německo islamizované, budeš rád za Poláky ;)
28.12.2009 (22:01)  
Vyber si to první a poslední. Jestli tě to tak bere, tak ať se klidně ten tok nazívá staroslověnsky OLZA. A co se spojení obou měst týká tak se nedivím,že je zrušeno.Poláci se pořád snaží nedělat nic,maximálně kšeftovat. Stačí se podívat na Meziměstí nebo Lichkov. Peážní úsek po polském území je také v katastrofálním stavu. Uvidíme jak to rozjedou do Poreby. Těmi názvy jsem chtěl naznačit,že pokud by tam byl původní soused vypadalo by to asi jinak co se železniční dopravy týká,ne? Prostě Poláky zrovna dvakrát nemusím.
28.12.2009 (17:23)  
Velká škoda, že toto spojení se zrušilo protože jsem tímto vlakem jezdil do polského Těšína po přestupu v Českém Těšíně. Moc velká škoda. :(
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko