..: Rusko - země nezemě :..

Ministerstvo zahraničních věcí, v zeleném domě bydlel básník Puškin, foto: Tadeáš Rybka Moskva — Rusko není třeba úvodem asi nějak dlouze představovat. Největší státní zřízení na světě. Hlavní město Moskva. Politika tvořená Vladimirem Vladimirovičem Putinem, vysoká úmrtnost z důvodů spojených s alkoholismem, obrovské sociální rozdíly aj. Taková jsou naše současná média a snad někdy i mají pravdu. Ale o tom já vás nechci nějak hluboce přesvědčovat, chci nabídnout svůj pohled na Rusko očima železničního fanouška. A třeba vás vybídnout k cestě do této země, abyste se o situaci přesvědčili přímo na místě.

Je to velké, silné, s obrovskou vůli, modernisty zatracované, konzervativci nadhodnocované. To je velká ruská duše a to je lokomotiva ČS7 (eventuálně střídavá varianta ČS8). Dvě věci, které mě poslední 4 roky pořád a stále nutí se vracet do prostoru bývalého Sovětského svazu. A tak se pojďme podívat na mou cestu za těmito dvěma aspekty – které spolu dokonce mají elementární spojitost, avšak z našeho pohledu mírně násilnou, nebo minimálně nesvobodnou – uskutečněnou mezi 28. srpnem až 9. zářím 2017.

ČS7-017 čeká na odstavení vozů, které tvořily její vlak Rybinks-Moskva, foto: Tadeáš Rybka Ačkoliv píšu, že cesta začala 28. srpna, v Moskvě jsem se ocitl až 29. srpna. V čtyři hodiny ráno na letišti Šeremetěvo nacházející se na sever od Moskvy. Už zde je třeba projít prvním – ne však posledním – kolem ruské byrokracie. Při celní kontrole dostanete imigrační kartu, na kterou se poté musíte zaregistrovat na poště v doprovodu majitele pasu Ruské federace majícího stálou adresu na jejím území, nebo instituce podnikající na území RF. Špion prostě naší vesnicí neprojde, i když dostat se do problémů, které by žádaly legitimaci je na území Moskvy v podstatě nemožné, leda by člověk byl opravdu špion. První vlak jede v 5.30 z letiště, nástup je možný pouze 15 minut před odjezdem. Doveze mě – v sedačce až moc nápadně připomínající Borcad COMFORT – na Běloruské vlakové nádraží. Toto nádraží je v Rusku velice populární, protože odtud vyrážely ešalony s obránci Moskvy vstříc frontové linii. Je to na něm ostatně velice jasně dáno najevo. Nicméně mé oko už z dáli přitahuje jakási modrá lokomotiva. Natolik nezaměnitelná, že to snad už ani v Rusku nejde. Je to jasné. V 6 ráno potkávám stroj ČS7-017, Moskevské železnice, depa TČE-18 jména Iliča (originál: ТЧЭ-18 имени Ильича). Krásný nezaměnitelný nátěr určený pro stroje ČS7 tohoto depa září i přes ranní inverzi. Říkám si jaká škoda, že se s těmito stroji už nepotkám, jelikož mé fotografické cíle operují spíše zelené popř. korporátně šedé (které však již jezdí i pod TČE-18) lokomotivy ČS7 z depa TČE-1 Kurské (Moskevské železnice). Jak jsem se minul v představách, které navazovaly na mé vzpomínky z mé poslední návštěvy Moskvy před 2 lety, ale o tom později.

ČME3-1561 odstaven v obvodu stanice Kupavna, foto: Tadeáš Rybka Jelikož jsem bydlel asi 27 kilometrů za Moskvou východním směrem, v malé vesnici Kupavna s přibližně 12 500 obyvateli, vydal jsem se druhý den se svou hostitelkou do Moskvy na registraci. Při čekání na nástupišti se moje hostitelka (abych popsal: jezdím sem vždy do rodinného prostředí, domácí stravy a familiérního popíjení vodky) zeptala proč a stále Moskva, vždyť už tu jsem po tolikáte, proč nejedu do zajímavějšího Petrohradu. Odpověděl jsem, ať si počká. Že jenom cestou ji dám určitě alespoň 6 nebo 7 důvodů. První tři se objevily na vlakotvorné stanici Železnadarožnij, ne větší jak naše Ústí nad Orlicí (vzhledem k místním poměrům, i když stále s charakterem vlakotvorby a depem) zde mají tři aktivní zálohy v podobě ČME3. Do Moskvy se mi těch důvodů povedlo najít asi dvanáct včetně jedné šedé ČS7 jedoucí z Belgorodu do Moskvy nebo snad Petrohradu. Na cestě zpět jsem ještě ve šturcu vyfotil jednoho čmeláka, zrovna odstaveného, hruď se mi před hostitelkou, která mě celý ten den doprovázela, docela dmula hrdostí.

Samotnému mně teď vytanula otázka, proč nejet do Petrohradu, vždyť tam to bude stejné?! No možná ano, ale jenom Moskva a Moskevská oblast mají rozlohu stejnou jako celá Česká republika a já poznal sotva 1 %. Pro zajímavost doplním, že podle oficiálních statistik má toto uskupení dvakrát více obyvatel než Česko, reálné odhady místních hovoří o třikrát až čtyřikrát většímu počtu lidí, především díky větší ochotě cestovat za prací a ponecháním si bydliště na Kavkaze, na Uralu, v jiném státě SNS (Společenství nezávislých států – pohrobek SSSR) atp.

31. srpen 2017. V Rusku začíná školní rok – tedy ne úplně – ale přípravy na slavné 1. září. Místní zvláštností je, že se to děje i u vysokoškoláků. Pro mě začíná dovolená. A dovolená začíná výletem na zkušební okruh v Ščerbince. Kvůli možnosti dostat se na tento velice specifický testovací okruh, kde se nenachází žádná adekvátní a pro testování vhodná přímá kolej, jsem ostatně volil data výjezdu. Pořádá se zde hlavní veletrh železniční techniky pro rozchod kolejí 1520 mm, což je více než jasně zdůrazněno názvem „EXPO 1520“. Jedná se o paralelní veletrh k Innotransu pořádaného v sudé roky v Berlíně. Jelikož situace na železničním trhu v Rusku, potažmo v zemích SNS, se v posledních letech stabilizovala a je potřeba dodávat osvědčené lokomotivy ve velkých sériích (téma rád a velice kvalitně pravidelně zpracovává Železniční magazín), veletrh zásadní novinky nepřinesl. Nicméně jako Čech jsem zde používal nejčastěji svou rodnou řeč, protože o ruský trh stále jeví domácí firmy zájem - podle některých názorů na místě až moc defenzivně - a ruský trh jeví stále zájem o domácí produkty a služby.

2EV120-002 na EXPO1520, foto: Tadeáš Rybka Lotyšský sergjej zrekonstruovaný podle dokumentace firmy CZ LOKO sídlící v České Třebové, foto: Tadeáš Rybka

Velkou parádou na EXPu byla přehlídka retro lokomotiv a několika kusů současné i budoucí techniky. Bohužel kvůli nevhodně umístěným podiím se zde absolutně nedalo dobře fotit, proto nabízím záznam kolegy fanouška z akce na Youtube. Poznámka: Po úvodu tj. 10 sekunda klidně přepněte na vyšší rychlost.

ČS200-004 při dynamické ukázce na EXPO1520, foto: Tadeáš RybkaČME-3000 odstavena na hranici depa v Kupavně, foto: Tadeáš RybkaLokomotiva EP20-008 se soupravou Stryž, foto: Tadeáš Rybka

Další den jsem měl v plánu kulturu. Fajn, ale stejně se vrátíme na železnici. Mezi stanicí Kupavna a Moskva jezdí jednotky ED4M, 11 vozové soupravy. Každý vůz s kapacitou 110 lidí, samozřejmě kromě hlavových vozů. První vlak z Kupavny jede ve 4.29, poslední ve 23.53. V nejexponovanější časy jezdí vlaky i po 5 minutách a interval mezi vlaky po celý den nepřesahuje 20 minut, včetně ranních a večerních hodin. Ovšem kromě víkendu vlaky nejezdí v době od 10.38 až do 13.29. Zřejmě se předpokládá plné pracovní nasazení, nebo minimálně oběd – nevím, nezajímal jsem se. Ale vraťme se ke zmínce o kulturním programu. Moje vědomí předpokládalo, že poslední dopolední vlak do Moskvy jede v 11.38, jaké bylo překvapení, když to bylo o hodinu dříve. Nedalo se nic dělat, musel jsem zůstat buď v Kupavně nebo se otočit směr východ – na Vladimir. Neváhal jsem. Zjistil jsem, že přes Frjazevo, stanici, kterou jsem již navštívil před dvěma lety a mám tedy elementární znalost místních poměrů, pojede asi za hodinu a půl legendární vlak „001М Россияz Vladivostoku do Moskvy. Kdo by odolal?

Příklad JŘ - 1, foto: www.tutu.ruPříklad JŘ - 2, foto: www.tutu.ru001М Россия; Vladivostok - Moskva, foto: Tadeáš Rybka

Vlak družby ČSSR-SSSR 1973, foto: Tadeáš RybkaTiše se přehouplo 1. září a já se teď už reálně vydávám do Moskvy. Mířím na tržiště stereotypů bývalého Sovětského svazu. To se nachází v parkovém komplexu Izmajlovo. Nakoupil jsem tady zajímavé připomínky na doby minulé. Mnoho spojených s provozem mezi Moskvou a Prahou, např. i čistě český znak vlakových čet těchto vlaků vydaný ROH v roce 1973. Prostě prodejný skanzen reálného socialismu po 50 rublech (tj. asi 19 Kč).

Během textu je možné potkat kurzívou zvýrazněné úryvky textu. A přesně teď nadešla jejich chvíle. Neodolal jsem místní parkové stravě. Koupil jsem si skvělý šašlik, sedám na rozpadlou plastovou židli, které chybí část jedné nohy. Jím a poslouchám dění kolem. Slyším, že čtveřice pánů vedle mě se baví o – pro mě – velice interesatním nacionálním tématu. Jeden z nich by měl být z Polska, ačkoliv již déle žije v některém ze -stánů (omlouvám se, nevzpomínám si ve kterém). Dojídám, zbavuji se odpadků a ptám se, který z nich je tedy z Polska. Slovo dalo slovo a už sedím s pány, kteří se furt a stále motají kolem témat jako Polsko, Ukrajina, židé, baltské pobřeží. Pak příjde moje velká chvíle a zrak všech je upoután na mě. Mám říct, co tu vlastně sakra dělám, že nepodléhám západní propagandě. Odpovídám. S propagandou nebo bez propagandy se v Rusku, popř. zemích SNS nachází velké průmyslové dědictví Československa, ať již viditelné (tramvaje Tatra, lokomotivy ČKD, Škoda) nebo to méně zřetelné (např. turbíny ČKD Blansko – sám z Blanska pocházím, takže je to ještě furt hmatatelný důkaz). Zde je třeba se trochu pozastavit, přečíst text s kurzívou, zamyslet se čeho jsme dosáhli, ale za jakých podmínek. Rozhodně to není nad již zmíněné dmutí hrudi. Na druhou stranu už se nic nedá dělat a rozhodně to není na sklopení obočí a tváření se že jsme to – i když pod tlakem – nevytvořili my. Pány moje odpověď nicméně uchvátila a na místě stolu, která byla vyčleněna mně, se již začaly objevovat stakany s místními lihovinami. Dále to již není třeba rozebírat, získal jsem si první a rozhodně ne poslední místní obyvatele.

Nechci vyvolávat nějaké negativní reakce o dvoustranném přemýšlení jak se vlastně ČME3 staly jednou z nejhojněji vyráběných motorových lokomotiv na světě, ale opomenout to nejde. Ruská velká duše všechny bere stejně, být Němcem asi by se mi s mírným opovržením stejně stakany objevily na stole, nicméně říct, že jsem z Česka otevírá starší generaci a uvědomělé mladší generaci srdce do posledního pantu. Zní to pateticky, ale jinak to nejde. Existuje bohužel i představa, že mileniálové, generace rozená v kapitalismu, již není a nebude schopna náš úděl ocenit.

Podobná historka se mi povedla i další den, ovšem to bylo v Borodinu u stánku a posluchači a oponenty mi byla tříčlenná rodina. Mám obavy, že paní by se rovnou kvůli mému pasu, byla schopna rozvést!

Další dny, už Vám nic nerozepíši, počasí si vzalo svoje dny. Rusové, kteří mají mnohem primitivnější pudy, co se týče vnímání světla - doposud nejsou osvětlené některé hlavní ulice v Moskvě, také tahaly díky tomu za kratší konec. Sednout si do parku, nebo se tím procházet parkem – tradiční ruské zábavy, při kterých se dají navazovat známosti – v podstatě nebyly možné. A tak se dostalo na železnici a na důvod proč jsem na prvotní intervence ze strany člena ŽP neobohatil fotogalerii, ale nabídl jsem spíše takovéto shrnutí.

Říjnová železnice, Leningradské směrové vedení, úsek od Leningradského nádraží po stanici Schodňa:

Krasnaja strela, 16 vozů a lokomotiva EP2K-223, foto: Tadeáš RybkaEkspress, 16 vozů a lokomotiva ČS200-005, foto: Tadeáš RybkaSapsan, 20 vozů a dvě jednotky Velaro RUS, foto: Tadeáš Rybka

Moskevská železnice, Kurské směrové vedení, úsek od Kurského nádraží po stanici Ščerbinku:

Moskva-Belgorod, 16 vozů a lokomotiva ČS7-009, foto: Tadeáš RybkaSuchum-Petrohrad, 18 vozů a lokomotiva ČS7-321, poslední vyrobená ČS7, foto: Tadeáš RybkaCharkov-Moskva, 13 vozů a lokomotivy ČS7-222 a ČS7-158, foto: Tadeáš RybkaNákladní vlak vedený lokomotivou VL10-629 od stanice Carycino, foto: Tadeáš Rybka

Moskevská železnice, Kyjevské směrové vedení, úsek od Kyjevského nádraží po stanici Lesní městečko:

Pracovní vlak vedený strojem VL11-411, foto: Tadeáš RybkaNákladní vlak vedený strojem VL11-255, foto: Tadeáš RybkaNikolaev-Moskva, 17 vozů a lokomotiva ČS-054, foto: Tadeáš RybkaČME3-2878 na cestě ze stanice Vnukovo, foto: Tadeáš Rybka

Úmyslně jsem upozadil návštěvu metra, ale myslím si, že by to byla chyba! Ale jenom zběžně.

Stanice metra Mendělejevova, foto: Tadeáš RybkaStanice metra Náměstí revolucí, foto: Tadeáš Rybka

Drazí čtenáři, doufám, že jste přečtení článku neodsoudili jako ztrátu času. Že jste se třeba rádi podívali do míst, které na ŽP, nejsou tradiční.

Jeden šotoušský doplněk. Krásné zelené schéma TČE-1 na lokomotivách ČS7 se v článku nevyskytuje, protože jsem za celou dobu pobytu potkal pouze dvě, jedna při cestě z Borodina vezla vlak Moskva – Minsk a druhá stála odstavena uprostřed v koloně dalších, na službu připravených, ČS7 na Kyjevském nádraží. Velká část zelených lokomotiv podlehla korporátnímu nátěru, navíc bylo zrušeno turnusování lokomotiv v závislosti k jejich depům. Tedy i lokomotivy z TČE-1 popř. TČE-18 se nyní mohou vyskytovat na tratích, kde ještě před dvěma lety byl jejich výskyt velká vzácnost.


Tadeusz | 21.9.2017 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu Rusko


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel IvaA 
26.09.2017 (11:36)  
> ignác horský
Dík za rozepsání se. Rozdíly mezi Ukrajinou a Ruskem (jak jazykové tak železniční) jsou z kotliny opravdu těžko rozpoznatelné.
registrovaný uživatel Dale Cooper  mail  
26.09.2017 (10:45)  
Začínám si připadat jak v diskusi na novinkách. Úžasné Rusko kde zítra je vlastně včera nebo tak nějak...
Bude brzo článek o podobně skvělé KLDR?
26.09.2017 (14:33)  


Je nezodpovědné napsat takovouto zprávu a přitom se honosit vztahem k Balkánu - které by v mnohém mohlo brát příklad aspoň z toho Ruska! Aneb nepočítáme-li Gruzii do Evropy - Kavkaz je prostě hranice, ale mentálně je to Asie - tak poslední válka v Evropě byla vyvolána nevypočítatelností horkých jihoslovanských hlav a kupodivu bez větší angažovanosti Ruska, pokud počítáme tu Gruzii do Evropy tak ano má poslední válečný konflikt na území Evropy na svědomí Rusko... ale ani Gruzínci se za Evropany přímo nepovažují, takže říct to bude chtít hodně silně se kousnout do jazyka... :)

TR
25.09.2017 (20:00)  
Keprt a Railpic. Neodpustím si "pikošku". Při sledování třeba poštovních zásilek vím o pohybu zásilky na českém území detailněji třeba z Vladivostoku než z Prahy. Díky čemuž jsem se utvrdil v nečestném chování České Pošty, kdy mi, podle mého úsudku, zadržovala část zásilky tak, aby podle mého úsudku, ze mne vytáhla více peněz za celní deklaraci. Víte, že v Moskvě fungovalo wifi ve velmi hlubokém metru v době, kdy tady jsme si o tom mohli nechat jen zdát ?
25.09.2017 (19:49)  
Keprt. viz odpověď Railpicovi. Vy ze zvonku na dveřích rozeznáte občana Ruska a Ukrajiny ? Z mé zkušenosti nerozliší ruštinu od ukrajinštiny 99% obyvatel ČR. Nehledě na to, že část Ukrajinců mluví rusky.
Rusko je zemí, kde jsou platy 4x vyšší než na Ukrajině a kupní síla na obyvatele 3x vyšší. Před sankcemi byly mzdy v Mosvkě vyšší jak v Praze a benzín za půlku a plyn a proud za třetinu. V oblastech, kde se těží suroviny ještě vyšší. Nových aut si kupovali více nejen jak my a Španělé ale dokonce i jak Italové. Samozřejmě přepočteno na jednoho obyvatele. Kdo byl v Rusku ví, že jde většinou o zahraniční SUV. Vozový park je tam v průměru díky tomu i po zavedení sankcí mladší jak u nás. To s blízkostí Ukrajiny vysvětluje statistiku ČSÚ, kdy Ukrajinci jsou druhou nejvýznamější skupinou po Slovácích, která se usazuje v naší zemi a Rusů sem meziročně přibyde max. pár set. Řekl bych, že z Vaší strany došlo k této záměně. Za to, když se podíváme na statistiku přistěhovalých a odstěhovalých, tak Češi dlouhodobě naši zemi opouští. Na rozdíl od Rusů, kterých v Rusku při tomto poměru přibývá, jak se sestěhovávají z bývalých zemí SSSR. Vaší logikou by se to dalo pochopit tak, že v Rusku je dnes lépe jak v ČR, protože své původní obyvatele narozdíl od nás přitahuje.
25.09.2017 (19:25)  
Railpic. Já nepsal, že mé zkušenosti jsou pouze s cizineckou policií. Mám mnoho zkušeností z obchodní i osobní roviny s jinými úřady, fungováním pošt apod. V článku byla zmíněna byrokracie v souvislosti s nutností se hlásit v dané zemi. Nevím, jestli by bylo vhodné se tu rozepisovat o všech dalších zkušenostech, k tomu tento web asi neslouží. Bylo by to offtopic. Rusů se tu zas tak moc neusazuje. Podle statistiky ČSÚ a cizinecké policie je v naší zemi hlášeno kolem 20000 ruských občanů, což k velikosti a blízkosti Ruska je, řekl bych, zanedbatelné. Z části jde o lidi jako je manželka mého kamaráda, z části jsou zde i lidé, kteří nabyli nelegálně majetek v jelcinově éře a schovávají se zde před spravedlností. Za prací jsem z Ruska jde minimum lidí. Pár lidí zde studuje. Možná z idealizace EU a ČR, s kterou se v Rusku velmi často setkávám. Je zajimavé, že Rusové si ČR a EU idealizují a my Rusko démonizujeme, hodně to vypovídá o urputnosti a šikovnosti propagand obou stran. I my kdysi znali Západ z francouzských a italských filmů, německých a anglických detektivek a tak nás tam po příjezdu nic nepřekvapilo. Naopak bylo zajimavé po roce 1990 sledovat údiv Američanů, Holanďanů či Japonců po příjezdu do naší země. Jedni byli zaskočeni, že tu máme elektr. proud, asfaltky a dokonce kamenné domy, že nežijeme v zemljankách a "nežereme své děti", druzí byli překvapeni pouze nečekanou životní úrovní a Japonci byli šokováni z chalup pražáků se slovy, že u nich si toto může dovolit pouze horní procento. Nechci idealizovat Rusko ale ani není třeba ho tendenčně démonizovat a sebe idealizovat. Sebeklam není ideální cestou k trvale spokojené budoucnosti. K trvale spokojenému životu se ještě nikdo neprolhal.
25.09.2017 (19:14)  
Tadeusz: Odlet proběhl 28.8. z Bratislavy do Moskvy, kde bylo zařízené ubytování v jednom depu. Reálně si nedokážu představit, že by s námi jel jeho přednosta někam řešit registraci... 3.9. proběhl přesun nočním vlakem z Moskvy do Petrohradu, kde byl nocleh zajištěn u domorodců. 9.9. jsme opustili Rusko vlakem jedoucím do Helsinek. Kupodivu po celou dobu pobytu se nevyskytla ani jedna příležitost, při které by nás legitimovali a ani při opouštění Ruska nikdo nečinil problémy. Jestli je to tak legislativně správně nebo není, jest otázkou. Každopádně to byl pobyt krátký. Pro pořádný průzkum by to nechtělo dva týdny, ale alespoň dva měsíce. Snad se do budoucna ještě zadaří. Donesla se ke mě zvěst ohledně ukončení provozu přímého vozu z Petrohradu do Prahy. Třeba využití posledního spoje by byla ideální příležitost pro další expedici. :-)
registrovaný uživatel Keprt 
24.09.2017 (18:39)  
máte prosím nějaké odkazy na podporu svého
názoru ma vyšší personální transfer z Ruska kupříkladu do Česka, než naopak?


Mě stačí chodit po ulicích a poslouchat, dívat se na zvonky na sídlištích a zejména do prezenčních seznamů studentů na VŠ, kde působím. Dost pochybuju, že na ruských vysokých školách studuje tolik Čechů, jako Rusů u nás. Řečnická otázka: Čím to je, že tuto skvělou zemi houfně opouštějí její obyvatelé směrem na upadající a dekadentní západ?
23.09.2017 (21:25)  
Ha! Tak už konečně vím, k čemu je ta kartička, kterou každý dostane po příletu do Moskvy. Já jí založil do pasu a odevzdal až za dva týdny ve vlaku do Helsinek. :-)
24.09.2017 (19:05)  


...po 14 dnech v Moskvě bych si doporučoval opatřit ještě ten poštovní doklad, jinak po 7 dnech propadá platnost víza, viz. komentář pod Vámi - registrace je pro dlouhodobější pobyt v Rusku i přes vlastnictví víza nutná... na druhou stranu ani u nás to není jenom tak - u nás se platí pobytový poplatek v hotelích - což v Rusku ani v hotelu není...
registrovaný uživatel Etienne  mail  
23.09.2017 (9:25)  
Připojím fotku zelené ČS8, kterou jsem pořídil v Minsku, přímo na fotku odkaz žel nefunguje, tak je to obr. č. 71:
https://www.vlaky.net/servis/galeria.asp?page=3&id=6629

Jinak si neodpustím poznámku, ke které autor přímo vybízí. Odpovím mu, proč do Ruska nejet - nebudu mu platit výpalné ve formě víza a zprostředkovatelských agentur, abych ještě běhal s registrací po poštách. Ruští sousedé už poznali, že takto se turisté nevítají. I Lukašenkovi už to došlo a ač se stále vyplňují imigrační kartičky, nemusíte mít vízum a tuším do tří dnů ani razítko z hotelu.
Takže východ ano, ale bez Ruska.
registrovaný uživatel IvaA 
22.09.2017 (20:25)  
Railpic:
máte prosím nějaké odkazy na podporu svého
názoru ma vyšší personální transfer z Ruska kupříkladu do Česka, než naopak? Vím, že je to z hlediska článku O.T., ale navrhl jste hypothesu a zajímají mne argumenty, které by z ní mohly udělat theori hodnou souhlasu/vyvrácení? Obecně se o tom dá ledacos zjistit z veřejných zdrojů ČSÚ, ale bez srovnání s ruskými zdroji není s čím porovnávat (ty neumím).
Proč se ptám. Komentáře na tomto webu, i když zabrousí mimo primární thema by si měly IMO podržet určitou úroveň odborné argumentace.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2017 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko