..: Rozloučení s pozemní lanovkou :..

Ilustrační obrázekNa jaře letošního roku proběhla odbornými i veřejnými médii zpráva, že pozemní lanovka ze Starého Smokovce na Hrebienok půjde do starého železa a místo ní bude zbudována nová, moderní, rychlejší a s vyšší přepravní kapacitou. To bylo signálem a impulsem zároveň pro uspořádání malé rozlučkové výpravy do Vysokých Tater, za účelem zdokumentování této lanovky, která je jedním ze symbolů tatranské dopravy. Mačky, pohorky, lana a hůlky na „Nordic walking“ zůstaly doma a jejich místo v batohu vystřídaly foťáky, kamera, jízdní řády a deníček na poznámky. Kromě dokumentování jsme se chtěli oddávat i fotografování TEŽ a OŽ (Tatranské elektrické železnice a Ozubnicová železnice), ale lanovka byla hlavním cílem.

Nejprve snad něco o principu pozemní lanovky. Ten je kyvadlový, tedy dvě vozidla připojená na koncích tažného lano, která se potkávají ve výhybně zhruba uprostřed trasy, jezdící po běžných kolejích o rozchodu 1 000 mm. Ocelové tažné lano má průměr 31 mm. Strojovna a pohon lanovky se nachází ve vrcholové stanici Hrebienok, stejně jako stanoviště náčelníka lanovky, který má na starost řízení jízdy.

V každém vozidle je při jízdě přítomen na stanovišti pracovník, který před odjezdem ze stanice hlásí připravenost vozu k jízdě, zavírá pneumaticky ovládané dveře pro cestující, obsluhuje světla vozu a v případě havárie může vozidlo brzdit. To je pro tyto účely vybaveno kleštinovou brzdou, která se "zakusuje" do kolejí. Na palubě lanovky jsou baterie pro osvětlení vozu a také kompresor. Pro jejich napájení je ve stanicích zřízeno trolejové vedení o napětí 750 V, kterého se dotýká malý sběrač na vozidle.

Stávající vozidla jsou dílem italské firmy Ceretti & Tanfani z Itálie a na svém místě slouží již od roku 1970, kdy po tříleté přestávce vystřídaly staré vozy z roku 1950, skalním příznivcům známé z filmu Anděl na horách. Přepravní kapacita lanovky je 900 osob za hodinu. Vozidla jsou zajímavá svým podvozkem. Jeho kola mají totiž nákolek jen na jedné straně každé ze čtyř náprav, zato však po obou stranách kola. Tím je zajištěno vedení vozu ve výhybně, kde jeden vůz má nákolky napravo ve směru jízdy vzhůru a druhý nalevo. Délka celé trati je 1 937 metrů a převýšení je 238 metrů s max. stoupáním 150 promile. Rychlost jízdy je 5 m/s a doba jízdy 7-8 minut. K dispozici je i malý nákladní vozík s možností připojení smetadla, které má odstranit sníh z prostoru mezi kolejemi, kde se pohybuje tažné lano.

Při rozhovoru s pracovníkem v dolní stanici Starý Smokovec jsem se ptal, kolik lidí denně lanovka přepraví. Přesné číslo neznal, ale prozradil mi, že to bylo i 15 000 lidí. V další větě ale dodal, že tento údaj se týkal dob ČSD – Východná dráha, kdy lístek na cestu nahoru stál 2,20 Kčs a zpáteční 3,40 Kčs. Dnes stojí jízdné 130 Sk nahoru, 40 Sk dolů a zpáteční 150 Sk. Není proto divu, že na stezce vedoucí v těsné blízkosti lanovky, lze potkat velké množství turistů, kteří místo peněz vynaložených na jízdu dají přednost zahřívací procházce. Dávno pryč jsou i doby papírových lístků které se procvakávají. Vystřídaly je turnikety se čtečkami magnetických proužků na jízdenkách.

Na můj další dotaz, jestli se počítá s nějakou formou muzejního zachování jednoho vozu anebo alespoň nějaké jeho části (např. čela), pracovník pouze pokrčil rameny a zakroutil hlavou, že s největší pravděpodobností se s ničím takovým nepočítá. Je to škoda, většina z nás má tuto dráhu spojenou právě s těmito červenými vozíčky. Své místo mohly případně najít ve spodní stanici visuté lanovky Tatranská Lomnica – Štart – Skalnaté Pleso. Ta je již více jak 4 roky mimo provoz a v souvislosti s muzeem tatranských lanovek se o této stanici mluvilo.

Jestli Vás tato dráha zajímá a jste příznivci lanovek, neváhejte a dráhu navštivte, je v provozu do září letošního roku denně od 7.30 do 19.00 hod.

zdroj: vlastní pozorování a zápisky, web TLD a.s.

Míjení vozů na trati Vůz č.1 Vůz č.2 Spodní stanice Starý Smokovec Vůz ve spodní stanici Výhybna Horní stanice Hrebienok
Nákladní vozík a sněhové smetadlo Vodící kotouč tažného lana Pult obsluhy lanovky Stanoviště náčelníka lanovky Detail sběrače proudu

Petr Martinek Poslat mail autorovi | 14.7.2007 (10:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Slovensko (celé)


  1 2      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel -mot-  mail  
25.07.2007 (13:29)  
Samovrat a Abtova výhybka jsou dvě naprosto odlišné konstrukce, byť slouží podobnému účelu. Samovrat je v podstatě běžná výhybka, uzpůsobená tak, aby bylo možno povolit její "rozříznutí" a doplněná o zařízení (v nejjednodušším případě pružiny), které ji po průjezdu vlaku vrátí do předem určené polohy. Základní myšlenkou Abtovy výhybky je absence jakýchkoliv pohyblivých částí. Zatímco ve výhybně sestavené ze dvou samovratů je vlaku přidělena "dopravní kolej" podle toho, ze které strany do výhybny přijíždí, a mohou tam projíždět úplně běžná železniční vozidla, u Abtovy výhybky je "dopravní kolej" "naprogramována" provedením podvozku vozidla - tu chybějící, onde naopak oboustranný nákolek ap. Tedy kankrétní vozidlo jede vždy po konkrétní kolejové větvi, bez ohledu na směr jízdy. Velmi vhodné pro pozemní lanovky a korektní vedení veškerých lan.
Za zmínku stojí, že při rekonstrukci pražské petřínské lanovky nebyl ani tak problém podle starých výkresů znovu postavit sesuvem půdy zcela zničenou Abtovu výhybku. Tehdejší českoslovský průmysl nebyl ale schopen vyrobit příslušné podvozky. Takže ty současné příšerně ošklivé slovenské vozy mají podvozky z vozů původních, jinak zcela zničených. Zničených ne zubem času (15 let pod střechou není zas tak dlouhá době), ale aktivitami blbečků, co si chtěli bouchnot a bylo jim to přinejmenším tolerováno. Kovové podvozky blbečkům s ryčemi či sekyramu odolaly. V době neprovozování lanovky sídlila v jejích objektech škola elektrických drah, a tak byl asi tímto způsobem formován vztah nových tramvajáků k jejich povolání. Taky bylo u "řidičů" v té době vyškolených zcela běžné, že třeba na konečné použil služební WC a pak jen tak "ze sportu" třeba rozmlátil mísu.
15.07.2007 (23:05)  
Abtova výhybka je naprosto geniální vynález. Dokud nebyla, musely být lanovky 3 kolejnicové, jako původní petřínská. Bez pohyblivých dílů se dá udělat odbočení tratí o jiném rozchodu ze splítky, tam je lehčí pochopit činnost. Kdyby něco takového měly ČD, tak by se Junák nepokusil o cestu do Nové Bystřice.
registrovaný uživatel rk_kn.  mail  
15.07.2007 (21:24)  
15.07.2007 (22:21)  


He, proč hledat, fotka je součástí článku ;-)
registrovaný uživatel rk_kn.  mail  
15.07.2007 (21:20)  
Ospravedlňujem sa za moje mylné vysvetlenie. Abtova výhybka je jedna vec, samovrat druhá. Po preštudovaní viacerích prameňov musím Vám všetkým dať za pravdu. Našiel som aj snímku Abtovej výhybky z Hrebienka.
http://www.metroweb.cz/slovensko/starysmok/lanovka/P7173547.jpg
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
15.07.2007 (11:12)  
Abtova výhybka dle původní definice je skutečně to, co je na snímku, viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Abtova_v%C3%BDhybka
registrovaný uživatel rk_kn.  mail  
15.07.2007 (7:32)  
Pavel Večeřa : Abtova výhybka je zjednodušene samovratná rozrezateľná výhybka. V základnej polohe je postavená na určenú koľaj, a opačná výhybka na druhú koľaj. Prvú výhybku prejde vozeň po hrote na svoju koľaj. V strede výhybne sa vozne stretávajú. Pri jazde po druhej výhybke okolesník túto výhybku " režie " , t.j. násilne prestaví výhybku tak, aby koleso podvozku prebehlo po výhybke, ale aby vozeň nevykoľajil. Potom po určitom čase hydraulický alebo pružinový systém vráti výhybku do východzej, zákl. polohy, pre ďalšiu jazdu. Samozrejme, že sa zdá výhybka komplikovaná, nakoľko musí zabezpečiť aj ľahký pohyb ťažného lana.
15.07.2007 (11:01)  


Potom ale zařízení na lanovce Smokovec-Hrebienok není Abtova výhybka v pravém slova smyslu, protože zde se nic nepřestavuje, neřeže ani nevrací. Kromě přídržných kotoučů lana se v tomto zařízení nic nepohybuje. Viz druhý obrázek zprava v horní řadě.
14.07.2007 (19:58)  
No vidíte, zase hrr hrr ať to mám přečtené a tohle mi uniklo, děkuji za vysvětlení.
14.07.2007 (15:58)  
Pavel Večeřa: Jak je psáno v textu, jeden vůz má oboustranný nákolek napravo ve směru jízdy vzhůru a druhý nalevo ve směru jízdy vzhůru. Tak si drží stále svou stranu ve výhybně. Opačné kolo soukolí nemá nákolek vůbec, proto se přes opěrné koleje ve výhybně pouze převalí. "Stopu" tedy drží pouze jedna strana vozu.
14.07.2007 (12:48)  
860 003: "kde na to vezmou penize?" Spolecnost TLD (Tatranske lanove drahy) cca pred rokem koupila slovenska firma J&T www.jtbank.cz, ktere patri pulka Slovenska (druha pulka Slovenska patri slovenske financni skupine Penta) a treba i prazska Sparta a rada klicovych energetickych spolecnosti v severozapadnich Cechach. Jen ve Vysokych Tatrach hodlaji behem par let proinvestovat cca 5 mld. SK.
14.07.2007 (12:15)  
Proč je tam 750 V není to nějak moc pro kompresor a dobíječ? Oplocené to není, co kdyby se někdo nebo něco zamotalo do toho lana?
14.07.2007 (15:53)  


Těch 750 V je nahoře v trolejích jen v obou stanicích, ne v tym laně mezi kolejemi... Vidět na předposledním a posledním obrázku vpravo dole.
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko