..: Reportáž: Konference Vysokorychlostní železnice 2011 :..

Konference Vysokorychlostní železnice 2011 Praha — Dne 19. května proběhla v prostorách jednacího sálu Senátu Parlamentu České republiky konference Vysokorychlostní železnice 2011 – důvody a přínosy. Hlavními tématy byly klíčové otázky týkající se VRT – smysl a výhody vysokorychlostní železnice, jak by měla vypadat VRT v Česku a jaké mají zkušenosti s rozvojem a provozem vysokorychlostních drah kolegové v zahraničí. Konference se zúčastnili nejen zástupci krajů a Českých drah, ale také představitelé UIC a zahraniční hosté z USA i Asie. Konference byla rozdělená do čtyř bloků, přičemž po každém z nich byl vyhrazen čas na diskusi. Moderátor Václav Žmolík, známý z pořadu Svět na kolejích, zahájil setkání slovy: „Dámy a pánové, dobré dopoledne. Prosím ukončujte nástup, protože za chvíli pojedeme,“.

Konference Vysokorychlostní železnice 2011 - sál, foto: Vojtěch BeranV úvodním vystoupení dostal prostor generální ředitel Českých drah Petr Žaluda. Poukázal na to, že se myšlence vysokorychlostních tratí (VRT) nebrání, ale zároveň je těžké konkurovat silniční a letecké dopravě, čímž je rozvoj železnice omezený. Jedinou relací, o niž se aktivně zajímá konkurence, je dnes úsek mezi Prahu a Ostravou. „Na ostatní tratě nejde konkurence z jediného důvodu: protože na nich nelze konkurovat automobilové ani letecké dopravě,“ pokračoval Žaluda. Připomenul také, že je důležité napojit se na železnice v Evropě a poukázal na projekt VRT z Berlína do Vídně, v němž se ale objevila také varianta vést trať přes Norimberk a Mnichov, a vyhnout se tak Praze z důvodu rychlosti. „Pak by se Česká republika stala malým ostrůvkem, kde bude velmi dobře zajištěna regionální doprava, ale dálková a mezinárodní doprava bude hodně limitovaná.“

Jediné tratě, na kterých by poté bylo možné dopravu dále rozvíjet, jsou Praha – Ostrava a Praha – Brno. Dalším problémem je také skutečnost, že ne na všech úsecích koridorů je možné dosáhnout rychlosti 160 km/h. Trať Praha – Brno je navíc o 20 km delší než dálnice, což je evropské unikum. Jedním z důvodů, proč nedochází k přesunu cestujících ze silnic na železnici, je podle Žaludy delší jízdní doba, která by se po vystavění nové VRT podstatně zkrátila. Náklady na stavbu by přitom měly být srovnatelné s dálnicemi; nesrovnatelná je naopak energetická náročnost a bezpečnost železniční dopravy. Své vystoupení Petr Žaluda zakončil opětovným upozorněním na nutnost propojení české a evropské železniční sítě a připomenul, že je potřeba jednat o vedení VRT z Vídně do Berlína přes území ČR a napojení do ostatních směrů.

Petr Šlegr poskytuje rozhovor novinářům, foto: Vojtěch BeranPoté se za řečnický pult postavil Petr Šlegr, ředitel Centra pro efektivní dopravu. Poukázal především na relativní znevýhodnění železnice: „Uživatel auta za použití infrastruktury prakticky neplatí,“ uvedl Šlegr a pokračoval v porovnání situace ČR se zahraničím. Připomenul, že v západní Evropě se také stávaly chyby v dopravních koncepcích, které ovšem byly převážně napraveny ještě v době, kdy se v ČR podobné chyby začaly dělat. „Srovnání pro nás možná nebude vůbec příjemné, ale je nutné ho udělat,“ pokračoval Šlegr. Oproti stavu před druhou světovou válkou Česko značně pokročilo v nejrůznějších technologiích; po železnici se zde ale stále jezdí zhruba stejně rychle, jako v dobách motorového vozu M290 Slovenská Strela z roku 1936. Svůj projev zakončil konstatováním, že nyní se ČR nachází v situaci, kdy si může vybrat to nejlepší a postavit VRT tak, aby byla pro kraje i celou republiku co nejvýhodnější.

1. blok - Smysl vysokorychlostní železniční dopravy

V prvním bloku konference vystoupil Ignacio Barron, ředitel oddělení osobní přepravy UIC. V začátku upřesnil, že technicky se za vysokou rychlost považuje 250 km/h a více, poté navázal popisem celého systému a infrastruktury VRT. Dále poukázal na její výhody, zejména v porovnání s leteckou dopravou. Uvážíme-li, že letadlo letí rychlostí 900 km/h, je schopné přepravit cestujícího na dlouhé trase velmi rychle: vzdálenost mezi Berlínem a Londýnem činí přibližně 900 km, což by letadlo překonalo za hodinu. Připočteme-li ale další dvě hodiny na letišti, dostáváme se na 3 hodiny, přičemž průměrná rychlost cesty klesá na 300 km/h. Této rychlosti už ale dosahují i vlaky na VRT – a při srovnání energetické náročností i nákladů cestujícího jednoznačně vítězí železnice.

Rozvoj vysokorychlostní železnice v Polsku poté představil Andrzej Zurkowski, generální ředitel Instytutu Kolejnictwa. Polsko zatím žádnou VRT neprovozuje; v současné době se ale maximální rychlost na vybraných konvenčních tratích zvyšuje ze 160 na 210 km/h. V druhé fázi by měla být dokončena VRT na 350 km/h, jak je tomu například v Španělsku nebo Číně. Zprovozněna by měla být přibližně v roce 2030.

Plán výstavby VRT v USA, foto: CEDOP.infoProstor dostaly také ženy: Kelly Anne Gallagher z amerického American Public Transportation Association prezentovala představu prezidenta Baracka Obamy o vysokorychlostních koridorech v USA, které by měly pomoci zbavit se závislosti na fosilních palivech. Ve Spojených státech dosud funguje jediná elektrifikovaná dálková trať – Severovýchodní koridor z Bostonu do Washingtonu. Americká vláda teď chce vybudování nových koridorů vložit 10,1 miliard dolarů a o dalších vkladech uvažuje. Investic do VRT se nebojí, jelikož nejdražší vysokorychlostní tratě mají perspektivu být také nejrentabilnější. Např. v Chicagu a jeho okolí operuje konvenční železnice už nyní se ziskem 6,1 milionu dolarů a zájem o rychlejší a komfortnější cestování po železnici v USA dle průzkumů nadále roste. Christina Suchy poté prezentovala americkou společnost Amtrak, která provozuje 34 tisíc kilometrů linek, ale jen 362 km z toho s rychlostí větší než 200 km/h – jedná se o Severovýchodní koridor, na němž jezdí rychlovlak Acela Express rychlostí až 240 km/h při 20 spojích za den.

2. blok - Vysokorychlostní železnice v České Republice

Mapa VRT v ČR nnapojné na evropskou síť, foto: CEDOPPo přestávce se opět dostal ke slovu Petr Šlegr, aby představil CEDOP, které vzniklo během Evropského týdne mobility dne 23. září 2009 a funguje jako nevládní, nezisková organizace. Poukázal na převládající výstavbu nových silnic a dálnic, zatímco poslední vybudovanou železnicí na území ČR, nepočítáme-li Nové spojení, je trať z Havlíčkova Brodu do Brna v roce 1953. Poté se zaměřil na stav koridorů, které nesplňují základní podmínky evropského standardu – mimo jiné razí heslo: „dvojnásobnou rychlostí auta, poloviční rychlostí letadla“, tedy 120 km/h pro nákladní dopravu a 160 km/h pro osobní. Ve skutečnosti ale nejenže vlaky nejedou souvisle rychlostí 160, ale mnohdy ani 120 km/h, což platí zejména pro úsek Brno - Česká Třebová, kde je trať navíc vedená oklikou, stejně jako z Prahy do Ústí nad Labem. Nová VRT by měla být o třetinu kratší. Šlegr se dále zaměřil na „zboření mýtů o VRT v Česku“:

  • Mýtus 1. – ČR je pro VRT příliš malá – lidově řečeno: „sotva vlak nabere maximální rychlost, musí zas brzdit do stanice“. To je ovšem omyl, na stokilometrovém úseku VRT by jel vlak maximální rychlostí 75 kilometrů. V zahraničí jsou VRT na krátkých vzdálenostech provozovány celkem běžně, například ve Švýcarsku jezdí vlaky mezi Bernem a Curychem po trati v délce 45 kilometrů rychlostí 200 km/h; v Německu je úsek mezi Norimberkem a Ingolstadtem Nord o délce 81 km/h optimalizován pro rychlost 300 km/h. Vlak TGV dosáhne rychlosti 150 km/h po dvou kilometrech jízdy, z této rychlosti se na 300 km/h dostane na dalších dvanácti kilometrech.
  • Mýtus 2. – Vysokorychlostní vlaky jsou určené hlavně pro mezinárodní dopravu – tento mýtus byl ve své podstatě vyvrácen spolu s prvním mýtem, kde je patrné, že i v malé zemi, jako je Švýcarsko, se dá provozovat vnitrostátní VRT. Existuje také studie, podle niž by VRT mezi Prahou a Brnem denně využilo cca 20 tisíc cestujících.
  • Mýtus 3. – VRT nepomohou dopravní obsluze krajů, přes které vedou – vysokorychlostní železnice není vůbec separovaná od konvenčních tratí, naopak, pro dobré fungování VRT je potřeba dobré napojení na železniční síť i na další dopravní systémy, jako je tomu v zahraničí, kde tento systém funguje velmi dobře. Vlaky mohou z VRT sjíždět podobně, jako auta z dálnice, a po zastavení ve stanici se na trať opět napojí. VRT mohou využít také regionální vlaky, určené pro vysokou rychlost – například jednotka Škoda 7Ev, která se v současné době vyvíjí. Díky vysoké rychlosti se uvolní kapacita vlakové cesty, což je v některých oblastech ČR také problém.
  • Mýtus 4. – VRT jsou investičně velmi náročné – pro novou trať se vyměří pásmo široké 600 metrů, nebude ale využito celé – Konečnou polohu pak určí stavební projektant. Pásmo je jen chráněné územním plánem, podobně jako u dálnic. Šířka tělesa pak bude 12 metrů. Náklady na stavbu navíc nerostou přímou úměrou s maximální rychlostí na trati a výslednou cenu utváří také umělé stavby jako tunely a mosty. Samozřejmě je jasné, že náklady v kopcovitých oblastech budou vyšší a kvůli tunelům ve městech cena také stoupne, ale ve volném terénu může být cena poloviční až třetinová v porovnání s dálnicí. Pokud pak chceme navýšit kapacitu, není to díky vysoké rychlosti problém; zatímco pokud se rozšiřuje dálnice, jsou náklady podstatně větší.
  • Mýtus 5. – Vysokorychlostní vlaky jsou energeticky velmi náročné – řekne-li se větší rychlost, lidem jistě podle přímé úměry dojde, že se musí spotřebovat i více energie. To ale není tak docela pravda: konvenční vlaky, které jezdí dnes, nemají v porovnání s vysokorychlostními soupravami příliš aerodynamický tvar. Proto mají vysokorychlostní jednotky při rychlosti 270 km/h zhruba stejnou spotřebu energie, jako konvenční vlaky při rychlosti 160 km/h. Navíc například na trase Praha – Brno (přes Českou Třebovou) mění vlak v průměru každých pět kilometrů svou rychlost, protože traťová rychlost na koridoru není konstantní, ale kolísá mezi 80 a 160 km/h. Kolísání rychlosti na VRT je však minimální – celá trať je optimalizována pro maximální rychlost, a vlak tedy překonává jen odpor vzduchu a sklonové poměry tratě. Rychlost pak kolísá cca o 20 km/h. Vlak je navíc jedno těleso, které proráží vzduch, na rozdíl od aut, která mají každé zvlášť větší odpor vzduchu.
  • Mýtus 6. – srovnatelná cena letenek a jízdenek – pokud by byl tento mýtus skutečně realitou, byl by „podkopán“ celý systém VRT a pět předchozích „zbořených“ mýtů by tomu nijak neulehčilo. Železnice by měla jezdit pro lidi a pokud by kvůli vysoké ceně jízdného využívala vysokorychlostní vlaky pouze malá skupina těch majetnějších, bylo by budování VRT bezvýznamné. Samozřejmě záleží také na dopravci a na dopravní politice státu. Ve Švýcarsku například nejsou žádné příplatky za vlaky vyšší kvality; od těchto poplatků jsou osvobozeny i vlaky TGV a ICE, přijíždějící ze zahraničí.
Příklady možného zrychlení cestování v České republice pomocí vysokorychlostní železnice
Spojení Současná jízdní doba (hod.) Cílová jízdní doba (hod.)
Dresden - Praha 2:15 1:00
Praha – Brno 2:45 (Pendolino 2:23) 1:00
Brno - Ostrava 2:24 1:00
Pardubice/Hradec Králové – Praha 1:40 0:45
Praha – Nürnberg cca. 5 hodin 1:30 – 2:00
Praha – Mnichov cca. 6 hodin 1:30 – 2:00
Praha – České Budějovice 2:40 1:15
České Budějovice – Linz 2:09 1:00
Praha – Liberec 2:33 1:00

Jindřich Kušnír, ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy MDČR, foto: Vojtěch BeranPo Petru Šlegrovi se ke slovu dostal ředitel odboru drah Ministerstva dopravy ČR Jindřich Kušnír. Připomněl, že první plány na stavbu VRT v Česku se objevily již v 70. letech minulého století za účelem získání kapacity pro nákladní vlaky. V ČR se za uplynulých dvacet let při plánování VRT uplatnily zejména zahraniční zkušenosti a díky čtyřem modelům VRT ve světě se máme kde inspirovat. Modely můžeme označit podle toho, kde byly použity – francouzský, německý, španělský a japonský.

  • Ve francouzském modelu využívají VRT pouze vysokorychlostní vlaky, které sjíždějí na konvenční tratě; naopak konvenčním vlakům vjezd na VRT umožněn není.
  • Ve Španělsku využívají VRT i konvenční vlaky, především na jejich okrajových částech, vysokorychlostní vlaky jsou ale provozovány výhradně na VRT.
  • V Německu je provoz po VRT umožněn i konvenčním vlakům, které dosahují rychlosti 200 km/h. Část trasy tedy jedou po VRT a část po konvenčních tratích. Toto platí i naopak, soupravy ICE jezdí nejen po VRT, ale jsou standardně vedeny i po běžných tratích.
  • Čtvrtý, japonský systém zcela oddělil VRT a konvenční tratě – přestože se systémy vzájemně vůbec nesetkají, jsou vedeny paralelně vedle sebe, a tak není zanedbaná důležitá návaznost.

Ve druhém bloku dostal prostor také náměstek generálního ředitele ČD Antonín Blažek, který se shodl se svými kolegy a shrnul vše z pohledu ČD. Poukázal na nedostatek kapacity na některých traťových úsecích. Porovnal také jízdní doby mezi krajskými městy po železnici a po silnici v současnosti a jak by měla jízdní doba vypadat mezi lety 2010 - 2030.

Schema stavebního uspořádání VRT Praha - Brno a navazujících tratí, foto: ČD Schema linkového vedení dálkových vlaků s využitím VRT Praha - Brno, foto: ČD Ideální-(teoretické)-konkurenceschopné-jízdní-doby-po-železnici, foto: ČD

Další na řadě byl projektant Jiří Kačík, který přirovnal železniční dopravu k trojúhelníku, ve němž je základnou (nedostatečná) infrastruktura, a jehož ramena pak tvoří dobrý vozový pak a výborný jízdní řád. Pokud se podaří zrealizovat projekt VRT, dojde ke zlepšení nejen základu – infrastruktury, ale i celého trojúhelníku. Následovala diskuze, do které bylo možno přispět svými podměty skrze vyplněný diskusní formulář, na příspěvky pak odpovídal zejména Jiří Kušnír.

Část B: Potenciál železničního průmyslu a výzkumu v ČR

V druhé části druhého bloku se představily společnosti, jejichž činnost úzce souvisí se stavbou a provozováním VRT. Nejprve Jaroslav Grim představil Výzkumný ústav železniční, v němž působí jako generální ředitel. Připomenul historii ústavu a vysvětlil, že v současné době není VUZ zaměřený přímo na výzkum, ale spíše na testování kolejových vozidel, které probíhá na zkušebním okruhu ve Velimi. Následovalo představení společnosti Siemens Mobility, která vyvíjí vysokorychlostní vozidla pro řadu železniční správ nebo lokomotivy pro Amtrak. Obchodní náměstek divize dopravních staveb Jiří Tesař prezentoval stavební společnost Subterra, která se podílela na modernizaci koridoru Praha – Brno, nebo na výstavbě Nového spojení.

V rámci diskuse pak vystoupil senátor za volební obvod Jihlava Miloš Vystrčil. Ve svém projevu kladl důraz na to, že je potřeba změnit způsob jednání s lidmi, kteří žijí v oblastech zasažených stavbou VRT. Upozornil na to, že dnes se do územního plánu zanese pruh chráněného území o šířce 600 metrů, což se lidem příliš nelíbí. Tento přístup by se podle něj měl změnit tak, aby nejdříve lidem vysvětlil, že VRT není žádné monstrum v krajině, jaké má přínosy, a teprve poté začít s územním plánem.

3. blok: Evropské zkušenosti v oblasti vysokorychlostní železnice

Po obědě pokračovala konference třetím blokem, v němž se o své zkušenosti dělili zástupci zahraničních železničních společností. Španělsko zastupoval Adolfo Sánchez ze společnosti RENFE. Ve Španělsku je v provozu 2056 km vysokorychlostních tratí s aktuální provozní rychlostí 300 km/h. Dalších 1767 km je ve výstavbě a 1702 km je naplánováno. Christophe Keseljevic představil vysokorychlostní síť ve Francii, která sestává z 1896 km VRT, ve výstavbě je 210 kilometrů a plánuje se stavba dalších 670 kilometrů. Maximální rychlost je zde 320 km/h. Projekty DB Netz představil Otmar Grein: na území Německa zajišťují vysokorychlostní dopravu soupravy ICE s maximální rychlostí 330 km/h. Využívat mohou 1285 km koridorů, dalších 378 km je právě ve výstavbě a 670 kilometrů je naplánováno. Německo se od ostatních prezentovaných zemí liší v počtu středně velkých měst, což má za následek více zastávek – i proto má německý model VRT svou specifickou podobu se systémem napojení regionálních tratí. Výhledově je pro německé dráhy zbytečné zvyšovat maximální rychlost, protože náklady potřebné pro zvýšení rychlosti by byly příliš velké v poměru zkrácení jízdní doby.

4. blok – Vysokorychlostní železnice v Asii, Jižní Americe a Africe

Čtvrtý, poslední blok byl věnován VRT mimo Evropu, především v Asii. Jako první z tohoto kontinentu představil Xiong Kanf železniční projekty v Číně. Ta v současné době hraje světový prim v délce hotových a rozestavěných VRT: v provozu má 4576 km, k tomu pokračuje výstavba dalších 5657 km a naplánováno dalších 2901 km je projektováno. Na nejfrekventovanějších čínských tratích jezdí vlaky v tříminutovém intervalu, obrat v koncové stanici trvá 10 až 15 minut. Stanice jsou dobře napojeny na ostatní dopravní systémy a některé jsou dokonce integrované s letišti. Xiong Kanf zastoupil také Japonsko, kde je v provozu 2664 km, z čehož přibližně 80 % tvoří mosty, vysoké náspy a tunely. Výstavba v současnosti probíhá na 378 km a dodatečných 583 km se plánuje. V Japonsku za 46 let provozu VRT nezaznamenali žádnou smrtelnou nehodu. V geologicky velmi činné oblasti je přitom potřebný dobrý systém včasného varování před zemětřesením. VRT ovšem nejsou chráněny jen proti otřesům země, ale také proti zavátí sněhem, čemuž napomáhají vodní trysky.

Chen Chiang poté představil malou VRT na Tchaj-wanu, která sice dosahuje délky pouhých 345 km, vezmeme-li ale v úvahu celkovou délku ostrova kolem 400 kilometrů, je pokrytí velmi dobré. Taiwan zaznamenává nárůst cestujících, a proto mají VRT velmi dobrou návratnost. Příkladná je také včasnost spojů, na každý spoj připadá průměrné zpoždění 10 sekund. Tchaj-wan také zavedl odbavení cestujících přes magnetické karty a poslední novinkou je také aplikace pro smartphony, skrze kterou se dají koupit jízdenky i rezervace. Průvodčí pak odečte jízdenku přes QR kód. Vynikající je také systém deseti kyvadlových linek z nádraží do městských částí, který měl na následek 13,5% nárůst počtu cestujících. Příkladem pro ČR by mohlo být také to, jak začínal Tchaj-wan s výstavbou VRT: na začátku proškolili odborníci ze zahraničí (Německa, Francie či Španělska) vlastní personál, který byl pak schopný předávat potřebné praktické i teoretické informace a zkušenosti dál. Také zde přitom existuje trvalé riziko zemětřesení; VRT ale neohrozí, jak dokázaly reálné zkušenosti s otřesy o síle 6,4° Richterovy stupnice. Situace byla výborně zvládnuta, 2375 pasažérů bylo evakuováno z šesti vlaků a za 2 až 4 hodiny přepraveno autobusy do cílových stanic.

Na konci čtvrtého bloku dostal prostor opět Ignacio Barron z UIC, aby krátce představil plánované projekty v dalších zemích. V Maroku se v současnosti staví 200 km VRT a dalších 480 km se plánuje. Argentina má v plánu postavit 315 km a Brazílie 511 km vysokorychlostních tratí.

Závěrem konference se za řečnický pult postavil Petr Šlegr, aby poděkoval všem zúčastněným, přednášejícím i organizátorům a partnerům konference. Ve slovech na závěr také vyjádřil důvěru v to, že se podaří VRT v ČR za pomoci zahraničních kolegů a jejich zkušeností zrealizovat.

Zdroj: CEDOP, UIC, MDČR, sborník konference


Vojtěch Beran Poslat mail autorovi | 6.7.2011 (13:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Reportáže

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 11      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel SYN 
09.07.2011 (22:46)  
DJTiësto: to jako myslíte fakt vážně že chcete udržovat cestující na trase Pha-Ova ve vlaku zdržováním dostavby R35? Já snad sním... toto je nebetyčná blbost. S takovouto vydržíte ještě chvíli, a pak už to padne definitivně na hubu. Jediná reálná alternativa je budovat neco co tu dálnici předčí, aspoň v osobní dopravě (když už pro kusové nákladní zásilky už je to dávno prohrané)...

Právě proto tu musíme debatovat jako co nejlíp vymyslet tu VRTku, aby nebyla drahá a byla efektivní, jinak pokud se tu bude razit názor milovníků páry a Barun že je vhodnější masově rekonstruovat regionálky na 80(90,100)kmh tak potěš koště, kromě nemajetných dojižděčů do práce a alkoholiků tím člověk z jen trošku vyšší společenstké vrstvy nepojede ani za zlaté prase a tím pádem půjde reputace kolejové dopravy úplně do kopru (ještě níž než je teď, až do mínusu). A pak už ty prachy na železniční projekty nebudou tuplem...
registrovaný uživatel Busman 
09.07.2011 (22:18)  
Ze schématů plyne, že Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod (spolu s Novým Městem na Moravě a Chotěboří 70.000 obyv.) budou ve směru na Prahu napojeny přes Jihlavu, což mi přijde jako zajížďka degradující rychlé spojení. Myslím, že VRT by měla více kopírovat D1 (uklidní se také odpor obcí na Vysočině), měla by se přimknout více k Humpolci než k Pelhřimovu a vytuněná trať 237 by mohla být využívána jako spojka od 250 z HB. Jinak by bylo dobré využít současných poloh nádraží v Humpolci, Jihlavě a Velkém Meziříčí, do nichž by měly být trasovány sjezdy z VRT, aby se nemusela budovat nová nádraží v polích se špatnou dostupností.

Jinak ČR patří ve světovém měřítku k nejbohatším zemím světa, problém však je, že chybí dlouhodobé koncepce jednotlivých odvětví veřejného sektoru, což způsobuje jeho neefektivitu. A taky se tu dost krade.

Konkurenceschopnost přes cenu práce nevede (jen částečně), protože na globalizovaném trhu práce český zaměstnanec nebude nikdy schopen cenově konkurovat zaměstnanci čínskému (dnes), zítra indickému (protože v Číně již jde cena kvalifikované prac. síly dost nahoru) a pozítří pákistánskému.
registrovaný uživatel IR  mail  
09.07.2011 (22:00)  
240.025: Ano, chápu Vás a taky bych chtěl, abychom tu měli 1.000 km VRT. Ale možná jste si nevšimnul, že v tom Španělsku (a v Itálii, a v Portugalsku, nemluvě o Řecku) probíhají bouře, které nemají daleko k revoluci, protože ty země jsou enormně zadlužené a jejich vlády se snaží tu více, tu méně přijatelným způsobem ty dluhy (zatím zcela marně) snížit. Takže je úžasné, že ve Španělsku mají 2.000 km VRT, 2.000 ve výstavbě a 2.000 v plánu, ale kdo to zaplatí? Jejich němečtí věřitelé? Nebo to splatí zvýšeným vývozem rajčat? Chápu jak Vás, tak i další lidi u nás, že toto vůbec nevnímají, protože naše média před námi aktuální bouřlivý vývoj v Evropě přísně tají(!). A ani se nedivím, že tak činí, a je mi celkem jasné, proč tak činí (tedy v čí prospěch). Ale náš stát je na tom ekonomicky lépe opravdu jen minimálně. A máme-li v budoucnu stavět VRT, tak musíme nejdřív najít způsbo, jak nejen zastavit odchody firem do zahraničí, ale naopak sem přilákat nové a u zdejších firem zajistit, aby vyráběly více a efektivněji a produkty s vyšší kilogramovou cenou atd. atp. Ale hlavně: Nová vládní garnitura (která snad jednou vznikne?!?) bude mít obrovský úkol, a to postupně vrátit ceny (ale i mzdy! - protože růst mezd u nás vůbec neodpovídá ani růstu výroby, ani růstu produktivity) na racionální úroveň. Aneb to, že tu stavíme dálnice dražší než v Německu, to ví už každý (jen vláda se stále tváří, že o tom nic neví), ale méně si zatím uvědomujeme, že toto předražení se u nás už týká téměř čehokoli(!). A my už na to prostě nestačíme vydělávat a další zadlužování už vede pouze do řecké pasti... No, teď se zase omlouvám já za tyhlety laické ekonomické úvahy, ale nějak jsem chtěl naznačit, že uvažovat o VRT musíme, ale taky musíme vyřešit to, kde na ně (a na 1.000 jiných aktuně potřebných staveb celostátní důležitosti) vezmeme prachy...
09.07.2011 (21:30)  
když tu nakousáváte ekonomiku... podívejte se na ekonomiku Španělska, není to světový tahoun, a přes to má 2000 km VRT, 2000 staví a 2000 je v přípravě. Pořád tady dost lidí nechápe to, že VRT vlaky budou stavět v menších městech > snad je to taky potřeba. Na Vysočině je relativně dost menších měst a spojení mezi nimi? Pokud nemáte to štěstí a nejsou propojeny přímou autobusovou linkou, dostáváte se na zdlouhavé spojení s velkou zajížďkou, přestupy, naprostý chaos, kde odbčas NÁHODOU něco na sebe navazuje. Potom tu máme občany s auty a dálnici D1. Například si najděte spojení z Benešova do Jihlavy a dostanete se na nehoráznou 3 až 4 hodinovou cestu, při tom autem tu jedete zhruba hodinu po dálnici. A v těchto "InterVysočina" spojích hledejte potenciál... Města to největší nejsou, ale 15000 či 30000 města je dobré spojit hodinou či půlhodinou, viz mapky v článku.
registrovaný uživatel IR  mail  
09.07.2011 (20:41)  
Busman (09:47): Omlouvat se nemusíte a už vůbec ne za mentorování. Zejména když Vaše názory mají hlavu a patu a dovedete vysvětlit svá východiska, ba i naznačit cílový stav. Já se na železnici dívám spíš jako na součást dopravní infrastruktury, jejíž součásti potřebujeme v nějaké míře a podobě všechny. Samozřejmě bych ale byl nejraději, kdyby co nejvíce lidí jezdilo vlakem (a to vlakem v rámci možností co nejrychlejším a co nejkulturnějším) a kdyby se co nejvíce zboží přepravovalo též po železnici. Jenže se mi do těch úvah občas připletou i hospodářské výsledky a výhledy tohoto státu a ... pak mám většinou dojem, že tady zhusta spíš jen tak hlasitě sníme... Ale potom si řeknu, že i snít je třeba, ba i něco v šuplíku je potřeba mít připraveného, protože kdyby se nějakým omylem či šťastnou shodou náhod tomuto státu nějak ekonomicky zadařilo, tak ty prachy dostane ten, kdo v té chvíli bude připravený. Doufám, že to budou železničáři!
Takže snad už i další diskutéři chápou, že tu nejsem sabotérem vyslaným tou silničářskou lobby. Jen se na ten problém VRT ( i na jiné problémy) občas dívám trochu více v širších souvislostech.
Jo a taky mám dojem, že našim železnicím by vůbec nejvíc pomohlo, kdyby se nám už konečně podařilo vyměnit celou tu dosavadní vládní garnituru (jen nějak nevidím nikoho, kým bychom ji nahradili (tedy na ŽP i jinde takové lidi vidím, ale - bohužel - nikoli na politické scéně, která je pro tu výměnu tak nějak rozhodující... :-( )).
registrovaný uživatel IR  mail  
09.07.2011 (20:09)  
DJTiësto (9.7., 01:59): Tak když se toho chcete dožít, tak se tolik nevztekejte.
A věčně jenom nebrblejte, nenapadejte všechny kolem sebe a něco konkrétního pro to taky udělejte!
09.07.2011 (13:37)  
které investice do železnice jsou důležitější
VŠECHNY kromě brněnské sabotáže.
Je třeba méně krást a efektivněji projektovat. Ale pokud to veřejnost (pro začátek aspoň ta železniční), nezačne po svých zaměstnancích (tj. státní správě, samosprávě a dráze/SŽDC) vyžadovat, pochopitelně se nic nezmění.
Ta zbytečná skromnost a autocenzura nádražáků či fandů železnice mě naplňuje údivem. S takovou nám síť opravdu postupně shnije a rozpadne se na muzejní dráhy.

Chcete skanzen, nebo veřejnou dopravu pro 21. století?
09.07.2011 (13:32)  
tak prostě společnost nemá zájem o VRT
Protože jí málokdo vysvětluje, že to jde i jinak, než
- popojíždět v koloně, ať už ve velkoměstě nebo na dálnici kvůli opravám/nehodě
- lepit se na slizkou koženku a být rád, že se nemáčkám na chodbě
- doufat, že v pátek nebudu muset na brigádě zůstat přesčas a pak se "šťastně" tahat s krosnou na konečnou metra s jízdenkou a místenkou v kapse
09.07.2011 (13:20)  
naroznej:
K vytížení VRT:
Žlutý dopravce (například) provozuje autobusy zcela komerčně. Má to drobnou vadu, že v pátek a v neděli máte smůlu, pokud jste si nejmíň týden předem nezvolil a nezarezervoval místo v konkrétním spoji.
Veřejná doprava s povinností rezervace v žádném případě není srovnatelná alternativa k autu.

Pokud by panu Žlutému někdo nabídl přijatelnou finanční kompenzaci za zrušení povinné rezervace, nejpíš by na ni přistoupil. Najednou by si pár lidí rozmyslelo páteční dopravní zácpy a dopravce by musel ještě přikoupit autobusy, aby vyhověl poptávce. Pokud se dobře nastaví výše dotace, aby byla přijatelná pro dopravce i pro stát, máme kvalitní systém veřejné dopravy.
Takto to funguje ve Švýcarsku, a proto jsou Švýcaři "mistři světa v ježdění vlakem".
Proč by tohle nemohlo fungovat na VRT?

Navíc nemůžete odhadovat vytížení VRT podle dnešního objemu poptávky.
1) Zkrácením jízdní doby přibude část lidí z aut a autobusů,
ALE ZEJMÉNA
2) Díky výraznému zlepšení časové dostupnosti Prahy a Brna z většiny republiky vznikne zcela nová poptávka, která rychlovlaky zaplní.

Uvědomte si prosím, že snad s výjimkou panťáků kolem našich 3 největších aglomerací a pár EC/EN se bez osobní železnice obejdeme, pokud nebude v dálkové dopravě na rozhodujících relacích (zejména časově) atraktivnější než auto.
Přičemž "atraktivnější" neznamená kratší jízdní dobu o 15 min, protože je nutno srovnávat srovnatelné, tedy cestovní dobu ode dveří ke dveřím.


Nadměrné kamiony nijak nesouvisí s 071.
A s čím tedy? Pokud vím, Škodovce by vyhovovalo vozit auta vlakem, pokud by pro ty vlaky byla k dispozici dostatečná kapacita dopravní cesty. Kdyžtak mě prosím opravte.
09.07.2011 (13:09)  
Busman:

Ad 240 a 225:
Jak jsem již psal, odsun Brna považuji za sabotáž.
Běžná údržba či drobná modernizace typu zvýšit převýšení a doplnit to pár přeložkami je něco, bez čeho se na rozdíl od tzv. Europointu neobejdeme.
V žádném případě netvrdím, že je třeba dávat "železniční" miliardy pouze do VRT a zbytek sítě nechat hnít.
  1 2 3 4 5 ... 11      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko