..: Přístupnost osobní dopravy pro handicapované :..

výtahČeská republika - České dráhy se snaží pro tělesně postižené zákazníky vytvořit takové podmínky, aby pro ně bylo cestování vlakem stejně snadné jako pro cestující bez handicapu. Podmínky se České dráhy snaží vylepšovat především nákupem či rekonstrukcemi železničních vozidel uzpůsobených pro přepravu právě těchto osob. K vytváření přijatelných podmínek, především formou bezbariérových přístupů, dochází i při rekonstrukcích nádražních budov, nástupišť a sociálních zázemí stanic. Bezbariérová stavební řešení a nízkopodlažní vozidla, případně vlaky vybavené zvedací plošinou, ovšem nevítají pouze vozíčkáři, ale také například senioři, rodiče s malými dětmi a kočárky, osoby se zraněními dolních končetin apod.

Služby pro vozíčkáře včera a dnes

České dráhy patří v odstraňování bariér pro cestování vozíčkářů mezi přední dopravce v Česku. Zřejmě jako vůbec první z veřejných dopravců uvedly v bývalém Československu do provozu speciální bezbariérové vagóny. V jizdním řádu 1991/92 se poprvé objevilo značení spojů, které nabízely bezbariérové vagóny. Nutno ovšem podotknout, že objem těchto spojů byl téměř zanedbatelný. Nabídka zahrnovala pouhých 16 dálkových spojů. A přepravu vozíčkáře bylo nutné objednat nejméně 7 dní před cestou. Bezbariérová přístupnost nádraží a nástupišť se v této době žádným zásadním způsobem neřešila. Handicapovaný cestující tak byl odkázán výlučně na asistenci personálu stanice.

V jizdním řádu na rok 2009 můžeme najít celkem 1 464 bezbariérových spojů, což je celkem o 402 spojů více než v loňském roce. Bezbariérové spoje tak tvoří přibližně jednu pětinu všech vlaků vypravených Českými drahami. Navýšení počtu spojů umožnil především nákup 42 nových nízkopodlažních souprav a vozů. České dráhy provozují bezbaríérové spoje téměř na všech hlavních tazích. Díky nákupům jednotek CityElefant a rekonstrukcím řad 810 se tato přeprava čím dál více rozšiřuje i v rámci dopravy příměstské, resp. regionální. V loňském roce nechaly dráhy provést také desítky bezbariérových úprav při rekonstrukcích nádražních prostor. Příkladem může být nová schodišťová plošina v Domažlicích, přístup do nádražních hal v Pelhřimově, Luhačovicích, Hradci Králové, dále bezbariérově řešené toalety v Pardubicích, Borohrádku, Olomouci a v řadě dalších stanic. Celkem 84 vlakových stanic je vybaveno mobilními plošinami. Což je v globálním měřítku do jisté míry zanedbatelný počet. V oblasti služeb a informačního servisu se situace rovněž oproti létům minulým zlepšila. Veškeré potřebné informace může handicapovaný cestující najít na webu ČD. Mimo jiné je zde k dispozici seznam vlakových spojů vybavených zdvihací plošinou či spojů s vozy pro vozíčkáře.

Celkové zajištění služeb Českých drah, nabízené handicapovaným občanům, však není ideální. Jedním z velmi často se vyskytujících problémů je chybějící bezbariérová úprava staničních budov a nástupišť. Jedná se ve většině o hojně využívané stanice, které však ještě neprošly rekonstrukcemi. V těchto případech pak do jisté míry postrádá na významu nasazování i výše zmíněných vlaků, jelikož se k těmto vozidlům bez cizí pomoci handicapovaní ani nedostanou. Dalším z problémů, na které tito cestující často naráží, je chybějící zařazení vozu s úpravou pro cestující na vozíku přesto, že má být takový vůz pravidelně na spoji řazen a dopravce byl i vyrozuměn o záměru uskutečnění cesty. V mnoha stanicích rovněž chybí zvedací plošiny, které jsou jediným možným řešením problému s nástupem do vozidla v případě, že hodlá uskutečnit cestu spojem, který nemá ve svém řazení alespoň jeden nízkopodlažní vůz, případně vůz vybavený zvedací plošinou. Dle vyjádření Českých drah pro pořad Reportéři ČT se již o nákupu dalších zvedacích plošin pro hanicapované v režii ČD ani neuvažuje.

Jak na to

U vlaků s vozem pro vozíčkáře stačí přepravu nahlásit 24 hodin dopředu. To ovšem jen v tom případě, pokud vozíčkář vyžaduje asistenci ze strany zaměstnanců drah. Pokud cestující asistenci nevyžaduje, nemusí přepravu hlásit vůbec. Jestliže cestující hodlá realizovat přepravu v místech, kde je nutné mimořádně zařadit upravené bezbariérové vozidlo, musí nahlásit přepravu až 6 dní dopředu formou objednávky. Objednávku lze realizovat elektronickou cestou pomocí formuláře na stránkách dopravce. Objednávka však bude po přijetí drahami přezkoumána. Pokud nelze přepravu dle objednávky ve zvoleném vlaku nebo trase realizovat z provozních či technologických důvodů, je objednávka zamítnuta. O rozhodnutí je objednavatel vyrozuměn nejpozději dva dny před plánovanou cestou.

Cestující, kteří jsou držiteli průkazu ZTP, ZTP/P, mají nárok na zvláštní jízdné, které se přiznává pro cestování ve 2. vozové třídě všech vlaků. Dále má držitel těchto průkazů nárok na bezplatnou přepravu svého průvodce a bezplatnou přepravu vozíku pro invalidy. Rovněž i asistenční a vodící psi se přepravují zdarma. Pokud by chtěl držitel průkazu využít 1. třídy, zaplatí obyčejné jízdné nebo jízdné, na které prokáže nárok.

Vozy přizpůsobené pro vozíčkáře

VozidloPočet místDostupnost WC
osobní vůz BDbmsee3 ano
RegioNova 8142ano
Pendolino 6802ano
451/452nást. prostorne
osobní vůz BDbmrsee3 ano
8432ano
CityElefant 4712 + nást. prostorano
9542ano

* Dále je možné realizovat přepravu cestujících na vozíku dle provozních možností ve služebních oddílech.

Zdroje: České dráhy, Reportéři ČT


J.F. Poslat mail autorovi | 25.1.2009 (9:11)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   
28.01.2009 (18:51)  
Junkrs: Jenže je tu ještě jedno mnohem levnější řešení. Začít nabízet spoje i jiným dopravcům. Třeba by ČD přehodnotily toky peněz a najednou by také našly prostředky na obnovu vozového parku. Je sice hezký říkat "stát by měl" jenže stát na to taky nemá, takže víc nedá (a bude hůř).

Já si myslím, že stát "by to dělat neměl", ten by měl investovat do infrastruktury.
registrovaný uživatel junkrs 
28.01.2009 (17:28)  
To M:
Nevím, proč pořád porovnáváš koridory jenom s D1? Nebo to bereš jako kvalitativní vzor našich dálnic? A co třeba zkrácení vzdáleností? To ke kvalitě "nově" budovaných staveb nepřipočátáváš? O kolik se třeba zkrátila vzdálenost Praha-Brno před D1 a s D1? A teď si to porovnej s tratí. A to samé udělej i u dalších úseků: např. Praha-Ústí n/L, Praha-Ostrava, Praha-Plzeň atd. Pak tu máme ještě ostatní silnice, kde se obchvaty měst také zkracují vzdálenosti a tím i o dost roste rychlost i komfort cesty. To se u železnice vůbec neděje!!! Takže jeden z předpokladů pro kvalitní a rychlou dopravu mluví pro silnice.
Pojem "státe dej..." se sice nezamlouvá ani mě, ale
prakticky s ním souvisí pořizování nových kolejových vozidel při stavu, jaký momentálně je. Přechází-li totiž cestující průběžně ze železnice na silnici a nic se s tím dlouhodobě nedělá, aby se tento trend zastavil nebo zase obrátil (nákup nových vozidel, zrychlení dopravy a další), pak pochopitelně průběžně ubývají i příjmy železniční dopravy na obnovu a narůstají příjmy dopravy silniční až se dostaneme do stadia, kdy už železnice bude mít zastaralý vozový park a nebude už mít peníze na obnovu, kdežto po silnicích se budou prohánět zánovní autobusy.
V tomto stadiu se právě nacházíme a je třeba říci, co chceme. Nová vozidla? Musíme je koupit = zaplatit = přísun více peněz. Stačí nám stará vozidla nebo max. reko = minimum peněz.
Na tom, že financování čehokoliv by mělo být jasně průhledné se doufám shodneme!!!
registrovaný uživatel M 
28.01.2009 (9:15)  
Aha... Takze kdyz se komplet novej material naveze na zelenou louku, tak je to nova trat. Kdyz se ten samej material naveze na misto, kde uz nejaka trat byla, tak je to stara trat... Navzdory tomu, ze se pouziji stejne postupy jako v pripade te zelene louky...

Jinymi slovy - pokud nekde ve meste postavim novej barak, tak je to defacto starej barak, protoze tam uz driv nejakej barak stejne stal...

Oprava je u mne, ze se tu a tam opravi kolejnice, vymeni prazec. Ne ze se pouzije komplet nova vec. Kdyby se z D1 vytrhaly ty schody a udelal tam novy povrch s novyma pripojovacima pruhama, tak je to u mne nova dalnice. Duvod? Nicim by se totiz nelisila od D1, co zacina za Vyskovem. No, vlastne lisila - byla by na miste, kde uz jedna D1 "kdysi" stala...

Kamo, muzes si narikat jak chces, ale I. i II. i III. koridor jsou trate, ktere vesmes umoznuji rychlost 100 kmh a vyssi. Soucasne to v zadnem pripade nejsou nejake vymlete trate, kde by to bylo o vyhrkani duse z tela (na rozdil od te D1). Takze infrastruktura si tam zaslouzi rekneme nejakou dvojku (jiste, malokdo dokaze pochopit, proc se to stavelo na rychlosti, jake se to stavelo). Vozidla, ktera se po teto infrastrukture pohybuji jsou ale nekde za dva, nekde za tri a nekde za ctyri minus. U silnic a dalnic je to presne opacne. Nekde jsou dalnice na jedna minus, jinde jsou ale na jasnych ctyri minus. Navzdory tomu, autobusy jsou nekde na dvojce, max na trojce.
Takze v souhrnu, koridory jsou bud v lepsim nebo nanejhur ve stejnem stavu jako dalnice. Vozidla, ktera po poridorech jezdi jsou ovsem v horsim, v nejlepsim pripade stejnem stavu, jako vozidla, ktera jezdi po dalnicich.
Takze ty tve natazene ruce "state dej", state oprav, neda se po tom jezdi jsou uplne mimo. Infrastruktura neni ani omylem uzkym hrdlem pokroku ceske zeleznice

PS: Praha-Budejovice, ani Brno-Budejovice ("among others") neni ani dalnice, ani koridor a cesta je to blba jakkoliv. Nicmene z Brna a rekl bych, ze ani z Budejovic 30 let stare autobusy do Budejovic nejezdi. Ackoliv by, s ohledem na starou silnici, vlastne logicky mely (vlaky to totiz delaji taky tahle "logicky")...
registrovaný uživatel junkrs 
28.01.2009 (8:50)  
To M:
Aha, takže podle bagru a hromad písku a kamení jsi poznal, že se staví nová trať a ne, že se ta původní jenom opravuje :-)
Tuhle větu jsem jaksi nepochopil..."Kvalita vozidel na infrastrukture neni nijak zavisla, protoze zeleznicni infrastruktura neni v zalostnem stavu." ???
A znovu opakuju, že se nejedná o nové tratě, ale o rekonstrukce tratí stávajících. Nová trať by znamenalo to, že povede v místech, kde před tím trať nevedla. A to se kromě několika málo přeložek nestalo.
registrovaný uživatel M 
28.01.2009 (5:34)  
Jop, v Brne defacto stejny system. I vcetne toho druheho pozorovatele
27.01.2009 (22:16)  
M : v Praze jezdí dvě linky (1,3) speciálně pro "vozíčkáře". Před časem na nich jezdily upravené (zelené) Karosy, jednak prostorově, jednak u středních dveří byla pozoruhodná skládací plošina používaná pro vyzdvižení vozíčkáře, která se poskládala jako nástupní schody. Mimo řidiče tam byl doprovodný pracovník DP. Linky mají centrální přestupní bod na Florenci, kde se dá vzájemně přestoupit.
V současné době jsou staré Karosy nahrazeny moderním nízkopodlažním vozidlem.
registrovaný uživatel M 
27.01.2009 (17:20)  
Ano, mame tam postavene nove trate. Docela dobre si pamatuju, jak se po prislusnych tratich jezdilo tak, ze vedle byl bagr a hromada pisku a kameni. Resp. tedy pevne doufam, ze tam misto toho pisku a kameni nepostavili zpatky tu starou trat...
Jsou to nove trate, je tam zpravidla tratova rychlost 80-160 kmh (tedy vyssi, nez kolik busy jezdi na dalnici) a rozhodne to nejsou zadne tankodromy ala D1 kolem Jihlavy nebo z Brna na Vyskov.
Kde jsou postavene (na miste tech starych) v teto diskusi dosud nehralo roli (dokud jsi, opet, neposunul jinam), protoze ty psal neco o tom, ze autobusy SA se nemusi kodrcat padesatkou po okreskach. Na to ti pisu, ze po "okreskach" se nemusi kodrcat ani vlaky!

Cili - co jsem psal ja: Kvalita vozidel na infrastrukture neni nijak zavisla, protoze zeleznicni infrastruktura neni v zalostnem stavu. Rozhodne infrastruktura neni uzkym hrdlem mezi Prahou a Ostravou. Napriklad...
Je ve spatnem stavu trat z brna do Budejic? Ano, je... Ale soucasne se neda rict, ze bysme tak meli sestiproudou dalnici. Co se ale s jistotou da tvrdit, ze tam nejezdi autobusy vyrobene v sedesatych letech. Cili rozdil je ne v infrastrukture, ale ve vozidlech. Jasne a zjevne...

D1 je ve stavu katastrofalnim. Pokud by to melo byt o infrastrukture, tak po ni nikdo nejezdi. Maximalne mlikari, co chcou levne utlouct maslo...
registrovaný uživatel junkrs 
27.01.2009 (17:00)  
To Chikatetsujin:
Ano správně popisuješ přítomnost. Ale už do toho nezahrnuješ katastrofální stav z minulosti. Všichni získají ČD dostaly vloni...., SŽDC nestíhá.....atd. Ale jak dlouho tu působí odděleně SŽDC a ČD? Neříkám, že by se s penězi nemělo zacházet rozuměji. Ale je tu spoustu dluhů a neduhů z dob dřívějších, které se neřešily a z přísunu současných peněz se taky nevyřeší.
A mimochodem, když už zmiňuješ ČSA, tak to je taky jedna z těch "malejch domů" :-(
27.01.2009 (16:32)  
Jukrs: Nehnal bych to do extrému, nové tratě nebudou, kdo ví bude-li kdy nějaká VRT. Nicméně ty stávajcí koridory se modernizují ve slušném rozsahu, bohužel ovšem často do nesmyslných parametrů (např Vmax 100 km/h). Koridory platí stát z SFDI, údžbu zase SŽDC z poplatků za užití DC. Nevím kdo tady na to peče víc, ale na první pohled to vypadá na ŠŽDC.

Nevím proč by měl vozový park jakkoliv zajišťovat stát. Když ČD vloni prodaly baráky, taky si je nechaly zaplatit za tržní cenu, takže majetek státu to určitě nebyl. ČD jsou a.s. tedy podnikatelský subjekt, to že 100% akcií vlastní stát nehraje na principu fungování akciovky podstatnou roli.

Nebo stát pořídil ČSA a.s. kopec airbusů a tlupu boeingů a hejno ATR? Kurnik jak to ty aerolinky dělají. V ZDO nejsou, konkurence pěkně vostrá, a víš ty co stojí éroplán? Kam se hrabe Pendolíno. Přitom se na palubu zase tak moc lidí nevejde a ten petrák co stojí peněz.....
registrovaný uživatel junkrs 
27.01.2009 (16:07)  
To M: Tak to je mi novinka! Mezi Prahou a Brnem a Prahou a Ostravou máme postavené nové tratě? A co se stalo s těma původníma? :-)
Pokud je mi známo, možná se pletu, tak se jedná o opravené staré tratě a s několika málo přeložkami uvedené do jakž takž slušného stavu. Ale jak už někdo poznamenal i tady už se opět projevuje spoustu stavebních nedostatků formou pomalých jízd.
Takže je třeba rozlišovat nové tratě (u nás už několik desítek let nebudované) a tratě opravované (modernizované, optimalizované), mezi které patří právě tebou zmiňované Praha-Brno, Praha-Ostrava.
A co se týká odlišnosti vozidel pohybujících se po silnicích a železnicích, tak v tom, jak už jsem psal, se projevuje několik desetiletí trvající netečnost státu k železnici a neochota k její průběžné modernizaci jak kolejových vozidel, tak i železničních tratí.
  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko