..: Přes Vysočinu s modrou dvouproudovkou :..

Atlasový obrázek dvouproudové lokomotivy, foto: Zdeněk ŠindlauerZpožděný ranní rumburský spěšný vlak zastavil u pátého nástupiště v Kolíně, dav se vyhrnul a lhostejně pospolitě zamířil k podchodu. Než i mne pohltilo schodiště, mimoděk jsem ještě pozdvihl hlavu, a hle – přesmykovou kolejí od Prahy v čele štrúdlu barevných vagónů majestátně proplouvala ta modrá elektrická lokomotiva. Opravdu tak krásně modrá, jako by právě vyjela z obrázku pana Janaty v ábíčkovém technickém atlasu. „Počkej mami,“ vyhrkl jsem zasažen střelou okamžiku, „jede dvouproudová lokomotiva!“ A jak jsme stáli na schodišti, čouhaly nad perónem jen naše hlavy, a všechno vůkol zaplnila ES 499.0 s patnácti vozy „Balt-Orient-expresu“. Já jsem tehdy strašně toužil přes Vysočinu jet vlakem s takovou lokomotivou. Jenže „Balt-Orient“ v Kolíně nezastavoval.

A nezastavoval ani vedle v Kutné Hoře. Ostatně, bylo snad těch pošetilých uspořených deset, dvanáct minut pobytu mezi stejnosměrnou a střídavou soustavou důvodem k tomu, že tolik lidí přemýšlelo, počítalo, vyvíjelo, vyrábělo, zkoušelo, předělávalo a znovu rozjíždělo něco tak úžasného – dvousystémovou elektrickou lokomotivu? Silnou, rychlou a k tomu všemu ještě krásnou? Kdepak, v tom muselo být něco mnohem vznešenějšího. Něco, co i mírně informovaného technického laika po bezmála půlstoletí dokáže ohromit. Vždyť už jen při vzpomínce na tabulku, začínající tím královským ES 499.0, běhá mráz po zádech.

Jízdní řád ČSD 1977-1978, foto: Zdeněk ŠindlauerJak noblesně vypadala v jízdním řádu ta dlouhatánská čára všemi projížděnými stanicemi včetně Kutné Hory a jak neuvěřitelně třeba u „Hungarie“ nebo „Slovenské strely“ proťala i Havlíčkův Brod, načež se ty vlaky z tabeláru tratě číslo 23 vytratily kamsi do neurčita, jako by bývaly odjely z Prahy a už nikde nikdy nezastavily! Jako by zanechaly poslední vznešenou stopu, když navzdory staženým sběračům té modrokrémové lokomotivy pluly vyvýšenými průjezdnými kolejemi kutnohorského nádraží! To vždycky všichni místní ajznboňáci i oprýskaný „hektor“ místní zálohy všeho nechali a neodvážili se rušit tu sváteční chvíli.

Na elektrizované místní dráze, foto: Zdeněk ŠindlauerNějak to s tou perspektivou na obrázku moc nevyšlo, nicméně čtrnáctivozový rychlík v půlkruhové serpentině u Golčova Jeníkova – to bylo panečku divadlo; a co teprve třeba osmnáctivozový Balt-Orient nebo Pannonia! Jen jsem se tak kochal jízdou, když tu za remízkem na protějším svahu úvozu někam bokem zčistajasna uháněla nějaká další dvouproudovka – a ona, to, holka, ta naše …

Podvozky svíjející se vagónové housenky zvučely sytými tóny a hlavy kolejnic skoro ve všech obloucích byly zvlnkovatělé od dvojkolí, jejichž kuželovitost nestačila vyrovnávat rozdíly v délce vnějších a vnitřních jízdních drah. A kdesi vpředu se nad traťovou sedmdesátkou ušklebovala modrokrémová gazela, kterou stvořili pro rychlosti z úplně jiné drážní galaxie. Tady v obloucích „dvoukolejné elektrizované lokálky“, jak jsem si tuhle trať pojmenoval, se bratislavská perla jen tak drbala za uchem, a přesto, když to bylo potřeba, dokázala oněch 74 kilometrů z Kolína do Brodu vystřihnout i za méně než hodinu.

Tunel na Vysočině, foto: Zdeněk ŠindlauerKýho výra – který je to tunel? Loučský, Lubenský, nebo snad Níhovský? Takhle přeci žádný tunel na nové trati mezi Tišnovem a Žďárem nevypadá! Ale - není to nakonec jedno? Vždyť přeci se ten vlak žene Vysočinou. Tedy – alespoň tou mojí Vysočinou, jak jsem si ji hned po první cestě na jaře roku 1979 doma nakreslil. Bez vzorů, bez předloh, bez nějakého dlouhého rozmýšlení. Než trasové, stavební a přírodní scenérie, spíše mi v hlavě zůstala dlouhé desítky minut ničím nerušená stokilometrová rychlost, s níž ta čtyřmegawattová klisnička běhala s kopečka do kopečka.

Dodnes věřím, že tam za Tišnovem směrem k Řikonínu, jak býval ten poctivý sklonovník s červenou sedmnáctkou, onehdy o letní noci měl devatenáctivozový „Meridian“ výjimku z fyzikálních zákonů. Anebo se snad dynamika a silová elektrotechnika navzájem nějak „vyrušily“, ačkoliv se mi to coby technikovi příčí takhle napsat.

Slovenská strela, foto: Zdeněk ŠindlauerSedmivozová „Slovenská strela“ možná byla výsměchem těmhle pyšným dvousystémovým aristokratkám. Ale když jsem celou cestu od Králova Pole až někam k Perknovu navzdory místence prostál na konci posledního vagónu, za nic na světě nehodlaje oželet tu pekelnou projížďku zasněženou Vysočinou, nechápal jsem, jak mohla být ta předválečná motorová a opravdová „Slovenská strela“ přes Českou Třebovou o tolik rychlejší. A naopak věřit tomu, že rychlonohé škodovácké atletky jednou budou jezdit přes Třebovou a že dokonce budou ještě rychlejší než ona prvorepubliková legenda – blázínku …

Jednou zase ranní rumburský rychlík zastaví u pátého nástupiště v Kolíně, dav se vyhrne a lhostějně pospolitě zamíří k podchodu. Než i mne pohltí schodiště, mimoděk ještě pozdvihnu hlavu, jestli přesmykovou kolejí od Prahy v čele štrúdlu barevných vagónů majestátně nepopluje ta modrá elektrická lokomotiva. Opravdu tak krásně modrá, jako by právě vyjela z vybledlého obrázku pana Janaty v ohmataném ábíčkovém technickém atlasu. „Počkejte,“ vyhrknu na vnuky, zasažen střelou okamžiku, „jede dvouproudová lokomotiva!“ A jak budeme stát na schodišti, budou čouhat nad perónem jen naše hlavy, a všechno vůkol zaplní třistapadesátka a patnáct vozů „Balt-Orient-expresu“. Já strašně toužím přes Vysočinu ještě jednou jet vlakem s takovou lokomotivou. Jenže - „Balt-Orient“ v Kolíně už nikdy nezastaví.

Možná už modrou dvouproudovku na Vysočině nikdy neuvidím.

No nic. Půjdeme. Při delším stání na schodech člověka začínají bolet nohy.

Autorský text.


Zdeněk Šindlauer | 22.3.2015 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu ČR Vysočina


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
22.04.2015 (19:17)  
Ještě bych rád doplnil, že mezi Řikonínem a Tišnovem byl a měl by stále být sklonovník s 18 promilemi, jestli mě paměť neklame;-).
17.04.2015 (15:27)  
Pridávam svoj hlas za "krásne modrú". Považujem ju za najelegantnejšiu lokomotívu zo Škody, páči sa mi viac, než nová 380. Pamätám sa, ako ju zavádzali. Ťahala spomínané vlaky, ktorými som jazdil z Prahy domov. Pán Šindlauer si môže splniť svoj sen aj teraz, aj keď len čiastočne, pretože "modrá dvouproudovka", alias "Hugo" 350.004, v súčasnosti jazdí Považím na rýchlikoch. Pekný deň.
27.03.2015 (7:20)  
Nádherný článek, přímo óda na tu "čtyřmegawattovou klisničku", ikdyž zdaleka nesdílím a nikdy jsem nesdílel autorovo nadšení nad Krysou ES 499.0, která mi naopak přijde jako jedna z nejošklivějších lokomotiv a od počátku jsem jí pohrdal jako s technickým bastardem a krokem zpátky, který zbytečně plýtvá energií a pálí ji v odporech i na střídavé trakci. (Jo, to její následovnice, spanilá Princezna ES 499.1, dnes 363, to je jiná elegance, a jak si krásně vrní svojí tyristovou písničku)

Chtěl bych ale upozornit, že na obr.3, to nemůže být ten známý půlkruhový oblouk v Golčově Jeníkově. Ten je totiž schovaný mezi pešuňky, zarostlými smrky a hustým roštím, a v pozadí by z tohoto pohledu muselo být vidět měst(ečk)o s výraznou dominantní věží, stojící mimo kostel. Tohle je asi nějaký úplně jiný oblouk, ne tak prudký a neotáčí o 180°.
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
26.03.2015 (11:08)  
Nemohlo by svou roli hrát to, že u těch francouzek se na systému 1,5kV= udává nižší výkon, zatímco ES499.0 má ty čtyři mega podobojí?

Čísly
25200: 3400 kW (1,5kV) 4130 kW (25kV)
20005: 3290 kW (1.5kV) 3890 kW (25kV)
26.03.2015 (9:37)  
Jak tu byl zmiňovaný Technický atlas ABC (taky ho mám archivovaný a občas přemýšlím, co v něm ještě vyšlo od doby, co abíčko už nekupuji, tj. od nějakého roku cca 1982), tak v něm se tenkrát tuším psalo, že se jedná o "nejvýkonnější dvousystémovku na 4 dvojkolích na světě", což samozřejmě nebyla pravda.
V r. 1965 vyrobili Francouzi AC/DC loko ř. 25 200 (4200 kW, 160 km/h), následně v r. 67 ř. 25 150 (4200 kW, 140 km/h) a už v r. 1960 loko 20 005 (3900 kW).
Jenže tenkrát bylo celkem obtížné takové údaje sehnat a školou povinní pionýři byli od informací odříznuti zcela, tak proč trochu nepovznést národní sebevědomí...
24.03.2015 (20:42)  
Krásně napsaný článek. Vždycky když jsem se blížil k školním vlakem k depu Praha střed, vyhlížel jsem, zda tam nějakou z goril uvidím. Ale jako student elektrotechniky jsem k nim měl ambivalentní vtah. Na jedné straně to byly silné mašiny s tehdy neuvěřitelnou rychlostí 160 km/h, na druhé straně to byly „obyčejné“ odpororovky. Ve škole jsme se učili o tyristorech, na elektrických pohonech nám ukazovali frekvenčně řízené mašiny Brown-Boweri a tady ztrátová regulace vydávána za vrchol techniky.
Až za pár let mne Škodovka uspokojila, když, jako úplně čerstvý inženýr, jsem stál na nádraží ve Veselí a zíral, vlastně hlavně poslouchal rozjezd rychlíku do Jihlavy s fungl novou, oranžovou ES499.1001.
registrovaný uživatel vasekpetr1  mail  
24.03.2015 (13:04)  
Safra Zlámalíku, já na té lavce v době okolo pětasedmdesátého roku stával taky, protože rodiče měly pod Centrálkou zahradu a mě nebavilo rejpat se do hliny, tak jsem se ztratil na lavku nebo do depa k pantografům. A to se koukalo na laminátky, ceckaté a potkany na střechu :).
24.03.2015 (9:46)  
Keprt: děkuju za vysvětlení.
registrovaný uživatel Zlámalík  mail  
23.03.2015 (23:50)  
Zdeňku, děkuji za krásný článek. Ano, i já jsem stával jako malý kluk na prvním perónu brněnského nádraží a pozoroval majestátního "potkána Štěpána", jak se těmto strojům tehdy (taky) říkalo, na Hungarii. A průjezdy pozorované z lávky v Heršpicích, s klapáním podvozků na modřickém zhlaví, které si přesně vybavím i teď.
registrovaný uživatel JK ml. 
23.03.2015 (22:41)  
A k té tabulce jízdního řádu....Když už tu oplakáváme ty veterány studené války :-) :-) Přátelé uctěme zde minutou ticha rychlík Dyje jenž léta letoucí zastavoval v Roudnici nad Labem okolo třetí hodiny odpolední,okolo půl páté poté co se vyúvraťoval na Masně, pokračoval do Kolína,Havlobrodu a právě Znojma.... v poloze zhruba bezjmenného rychlíku 613 z tabulky jř. Zde ještě namalovaná není a dneska ten vlak už není....Vím to jezdili jsme s ní v neděli od babí s výpěstky :-)A hlavně přátelé v tuhle dobu na přelomu bolševika na Středu/Masně byly jedinkrát denně zaplněny všechny nástupní hrany a tuším jedna i dvěma vlaky :-):-)
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko