..: Pojednání o styku kola a kolejnice :..

Podvozek lokomotivy ŠKODA 109E Protože se po roce opět přiblížila zima a s ní i termín dne otevřených dveří na Dopravní fakultě Jana Pernera (DFJP) Univerzity Pardubice, který se uskuteční ve čtvrtek 12. ledna 2012, přinášíme vám – čtenářům magazínu ŽelPage – další volné pokračování našeho seriálu. Zatímco předloňský článek se zabýval možnostmi studia oboru kolejových vozidel na DFJP a v loňském článku jsme se spolu seznámili s vybavením technických laboratoří DFJP pro experimentální výzkum v oblasti kolejových vozidel, tentokrát se zaměříme na styk kola a kolejnice – oblast, kde milimetrové rozměry rozhodují o jízdních vlastnostech mnohatunových vozidel. Kontakt kola a kolejnice má totiž zcela zásadní význam právě ve vztahu k jízdním vlastnostem kolejových vozidel. Asi v žádném jiném konstrukčním uzlu vozidla nehrají tak malé rozdíly tak velkou roli. V tomto článku jsou nastíněny alespoň základní aspekty problematiky styku kola a kolejnice s cílem přiblížit je trochu i laickému čtenáři.

O dotykové plošce, valivém odporu a adhezním přenosu sil

Dotykové plochy železničního kola a kolejnice

Princip odvalování ocelového kola po ocelové kolejnici je stejně starý jako železnice sama. Toto technické řešení pohybu dopravního prostředku po jízdní dráze má své výhody i nevýhody. Jednoznačným pozitivem je velmi nízká energetická náročnost takového druhu dopravy. Deformace ocelového kola a ocelové kolejnice je totiž i při velmi vysokém zatížení malá, což má za následek nízkou hodnotu valivého odporu a z ní vyplývající nižší energetickou náročnost. Zatímco obvyklá hodnota měrného valivého odporu je v případě silničních vozidel (resp. pneumatik na asfaltové vozovce) asi 80 N/t, v případě železničních vozidel je tato hodnota přibližně osmkrát nižší. Pro názorné přiblížení toho, na jak malé plošce se odehrává přenos veškerých sil mezi kolem a kolejnicí, je na přiloženém obrázku zobrazena dvojice otisků dotykových ploch kol loženého čtyřnápravového nákladního vozu o hmotnosti 90 t. Tato dotyková plocha, která je v ideálním případě eliptického tvaru, má velikost asi jako otisk palce (tj. cca 1,5 až 2,5 cm2), a přitom na ní jenom ve svislém směru působí statická síla cca 110 kN. Mezi nevýhody ocelových kol na ocelových kolejnicích však patří relativně nízká hodnota dosažitelného součinitele adheze, a to jak pro rozjezd, tak zejména pro brzdění. Adhezí se přitom rozumí schopnost přenosu tečných (tažných a brzdných) sil při odvalování kola po kolejnici a součinitel adheze je bezrozměrná veličina vyjadřující poměr tečné a svislé kolové síly. Za sucha je možné dosáhnout součinitele adheze asi 0,4, na mokrých a navíc znečistěných kolejnicích však tato hodnota může klesnout i pod 0,1. Například při návrhu adhezních brzd se proto z bezpečnostních důvodů obvykle uvažuje s maximální využitelnou hodnotou součinitele adheze 0,15.

Jak přinutit dvojkolí, aby projelo obloukem?

Dvojice železničních kol nalisovaných na nápravě tvoří velmi tuhý celek zvaný železniční dvojkolí. Toto dvojkolí vykonává dvě základní funkce – nese a vede vozidlo. Při průjezdu vozidla, resp. dvojkolí obloukem je však nutné, aby vnější kolo urazilo delší dráhu, než kolo vnitřní, jelikož se pohybuje na větším poloměru. Z automobilní techniky je nám známa konstrukce diferenciálu, umožňujícího rozdílné otáčky vnějšího a vnitřního kola jedné nápravy při průjezdu zatáčkou. V případě klasického železničního dvojkolí však rozdílné otáčky kol nejsou s ohledem na jeho konstrukci možné. Jak tedy zajistit, aby se dvojkolí mohlo obloukem odvalovat bez prokluzů kol a z nich vyplývajícího opotřebení kol a kolejnic?

Princip průjezdu volného železničního dvojkolí obloukem koleje

Klíčem k řešení je tvar jízdního obrysu kol dvojkolí, konkrétně kuželovitost jízdní plochy. Princip diferenciálního efektu dvojkolí s kuželovými jízdními plochami je znázorněn na přiloženém obrázku. Při průjezdu obloukem se dvojkolí vlivem působení odstředivé síly mírně posune směrem k vnější kolejnici, čímž dojde zároveň k posunutí dotykových bodů (resp. dotykových plošek) mezi koly a kolejnicemi. Díky tomu se vnější kolo odvaluje na větším poloměru než kolo vnitřní. Tento princip tedy umožňuje do určité míry kompenzovat rozdílnost délky dráhy, kterou musí urazit vnější a vnitřní kolo dvojkolí v oblouku. Není-li rozdíl poloměrů kol dostatečný (v obloucích malých poloměrů), dochází zpravidla na vnitřním kole k prokluzům. Tyto prokluzy mají za následek zvláštní formu opotřebení hlav kolejnic v obloucích malých poloměrů – tzv. vlnkovitost kolejnic. Ta je mimo jiné původcem nepříjemného "hučivého" zvuku a vibrací ve vozech (například při jízdě oblouky na trati prvního koridoru mezi Brnem a Blanskem, kde se při modernizaci nepodařilo trať vedenou údolím Svitavy dostatečně "narovnat").

Vlnkovitost kolejnic Boční opotřebení hlavy kolejnice Vlnkovitost kolejnic
Jízdní obrys železničního kola

Z důvodu lepší průjezdnosti oblouky tedy byla dvojkolí železničních vozidel "odjakživa" opatřována kuželovými jízdními obrysy, které měly v oblasti jízdní plochy konstantní kuželovitost. V souvislosti s rostoucí rychlostí vlaků ve 20. století se však ukázalo, že kuželové jízdní obrysy nejsou zcela vhodným řešením. Dvojkolí s těmito jízdními obrysy kol má totiž při jízdě v přímé koleji tendenci k sinusovému vlnivému pohybu, přičemž délka vlny tohoto pohybu nezávisí ani na amplitudě sinusovky, ani na rychlosti jízdy. Se zvyšující se rychlostí se tudíž zvyšuje i frekvence sinusového pohybu, s čímž souvisí i rostoucí dynamické účinky na vozidlo i na trať a zhoršující se kvalita jízdních vlastností vozidla. Aby bylo možné vozidla s dvojkolími opatřenými kuželovými jízdními obrysy provozovat vyšší rychlostí, bylo nutné u nich mimo jiné snížit právě hodnotu kuželovitosti. Dvojkolí s jízdními obrysy se sníženou hodnotou kuželovitosti však zase nejsou vhodná pro průjezd oblouky, protože rozdíl poloměrů obou kol je při stejném příčném posunutí dvojkolí vůči koleji nižší. Tato dvojkolí se proto v provozu opotřebovávala ještě rychleji než dvojkolí s klasickými kuželovými jízdními obrysy, a bylo tedy potřeba najít řešení tohoto problému.

Když tak málo znamená tak hodně…

Pracovníci železničního výzkumu si všimli, že se kuželový jízdní obrys velké části vozidel provozovaných na dané železniční síti po čase opotřebí do určitého stabilizovaného křivkového tvaru. Tento poznatek dal vzniknout tzv. křivkovým jízdním obrysům, které se vyznačují tím, že část jejich jízdní plochy není definována přímkou, ale křivkou; kuželovitost jízdní plochy tudíž není konstantní. Příkladem takového obrysu je jízdní obrys známý jako UIC-ORE neboli ORE S1002 vyvinutý v Německu. Ač je rozdíl mezi dvojkolím s kuželovým a křivkovým jízdním obrysem kol na první pohled prakticky neviditelný (rozměry jízdních obrysů se liší v řádu milimetrů), rozdíly v jízdních vlastnostech vozidel vybavených těmito dvojkolími jsou zcela zásadní! Zavedením křivkových jízdních obrysů je tak možné snížit opotřebení nejen kol, ale i kolejnic (a tím zároveň snížit provozní náklady), dále zlepšit průjezdnost vozidla oblouky (je možné dosáhnout daleko příznivějšího rozdílu valivých poloměrů jednotlivých kol dvojkolí) a také zvýšit bezpečnost proti vykolejení (křivkové jízdní obrysy mívají v porovnání s obrysy kuželovými větší úhel sklonu okolku). Zároveň křivkové jízdní obrysy umožňují i provoz vozidel vysokými rychlostmi při vyhovujících jízdních vlastnostech.

Podvozek Görlitz V

I když se z výše uvedeného může na první pohled zdát, že se s příchodem křivkových jízdních obrysů kol vyřešily všechny možné "nešvary" železničních vozidel, od opotřebovávání kol a kolejnic až po neklidnou jízdu vozidel, skutečnost je trochu složitější. Křivkové jízdní obrysy železničních kol sice představují mocný nástroj k ovlivnění dynamických vlastností kolejových vozidel, vždy je však nutné posuzovat vozidlo v kombinaci s tratěmi, na nichž je provozováno, jako jeden celek. Ve vztahu k jízdním vlastnostem vozidla jsou totiž kromě vzájemného vztahu dvokolí a koleje velmi důležité i další parametry, zejména tuhosti a tlumení vazeb ve vedení dvojkolí vozidla a v jeho vypružení, rozměrové a hmotnostní parametry jeho konstrukčních částí a vůbec celá koncepce vozidla, především však řešení jeho pojezdu. Při nevhodné kombinaci podmínek vztahu dvojkolí–kolej a charakteristik vazeb v pojezdu vozidla se může za určitých podmínek (např. při nadměrném opotřebení některých dílů vedení dvojkolí) při jízdě vyššími rychlostmi v přímé koleji rozvinout tzv. nestabilní chod, při němž dochází k nadměrnému příčnému kmitání dvojkolí. S nestabilitou je spojeno i zvýšené namáhání konstrukce vozidla a železničního svršku příčnými silami a u osobních vozů i snížení jízdního komfortu. Tento jev je možné zaznamenat například u některých vozidel s podvozky typu Görlitz V nebo 26-2.8.

Závěrem

Technické vzdělání = perspektivní budoucnost

Vzájemný vztah dvojkolí a koleje je základem dynamiky kolejových vozidel, která dnes již tvoří samostatnou vědní disciplínu. Poznatky z této oblasti jsou pak aplikovány při vývoji nových kolejových vozidel, optimalizaci jejich jízdních vlastností apod. Přitom se v současné době hojně využívá stále se rozvíjející výpočetní techniky, resp. počítačových simulací jízdy kolejových vozidel; o tom ale třeba zase někdy příště.

Doufáme, že vás tento článek alespoň trochu zaujal a že vám třeba i objasnil některé zákonitosti toho, "jak ono to vlastně jezdí." Zároveň jej můžete považovat za pozvánku na den otevřených dveří na DFJP v Pardubicích, který se uskuteční ve čtvrtek 12. ledna 2012 od 10 hodin. V případě, že Vás článek zaujal natolik, že byste se o kolejových vozidlech, jejich konstrukci, vývoji, provozu a údržbě chtěli dozvědět více, rádi Vás v novém akademickém roce přivítáme v řadách studentů oboru Dopravní prostředky – zaměření Kolejová vozidla u nás na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice…


ythomas_ct | 19.11.2011 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky ŽelPage

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Jenki 
23.11.2011 (11:45)  
Taktéž zdravím všechny,

dovolím si použít příspěvek Jiřího Bajera jako "mustr" a jako absolvent DFJP - Technologie a řízení dopravy z r. 1997 dát všem budoucím profíkům taktéž pár doporučení :

1) V každém případě "něco" dělejte už při studiu. Ano, je méně času na pařby a šotoakce, ale kromě peněz (i když mizerných) vám to dá obrovský náskok před ostatními - nejen z hlediska znalostí, ale hlavně z hlediska získávání kontaktů v oboru. Jezděte s tramvají, s trolejbusem, s kamionem, dělejte výpravčího, výhybkáře, zaskakujte za dispečera v logistickém centru, pomáhejte v projekční kanceláři klidně sázet výkresy do regálu, tahejte kabely u firmy stavějící SSZ. Prostě cokoliv v oboru který vás zajímá. Teda pokud vás alespoň trošku zajímá a nechodíte na VŠ jen qůli titulu.

2) Jazyky, jazyky, jazyky. Bez nich je z vás jen surovina k lopatě nebo na pracák. Hodí se tak 50/50 DE a EN, ideální je alespoň trošku umět oboje. Když už dojde na věc nějak se "rozkecáte", ale musíte mít ten základ. Z vlastní zkušenosti doporučuji raději cestovat (samozřejmě sólo), brigády v cizině vedou spíš ke zlepšení znalosti polštiny a ukrajinštiny, ale i ta A3bYKA se dneska sakra hodí :) Já zvládám velmi dobře EN, slušně RU a PL, základně DE a jak to tak vidím ještě by to chtělo trošku FR, ES a zjednodušené čínštiny...

3) Cena dnes rozhoduje nejen v konstrukci, ale i v provozu, v údržbě a v organizaci. A držete se hesla, že rozumná cena jde velmi dobře ruku v ruce s blbuvzdorností. Snažte se věci dělat jednoduše a pochopitelné i pro úplné blbce, protože jich je všude kolem opravdu hodně. Pokud se budete držet bodu 1 (práce při studiu) zjistíte to rychle sami - sofistikované, technicky dokonalé a perfektně vypočítané systémy selžou, když se k nim dostane nějaký blb, což nastane velice rychle. Pokud máte rádi vyumělkované kraviny dodělejte si ještě pár titulů, nechte se zavřít někam do výzkumáku a politujte ty chudáky, kteří váš výtvor budou uvádět do praxe :)

4) pokud hrozí, že se budete alespoň trošku motat kolem něčeho, co jezdí na elektřinu (tram, trol, vlak) zapátrejte po okolních SŠ a "nějak" si vytvořte maturitu nebo výuční list z libovolného elektro oboru, byť úplně stupidního. Nejde ani tak o to, abyste se v tom uměli hrabat (od toho jsou specializované obory), ale pokud nemáte "padesátku" (vyhl. 50/1978) tak to strašně omezuje v práci (i když tam třeba fyzicky s elektrikou nic neděláte, "jen" si tam potřebujete něco mechanického okoukat a de iure to nesmíte ani oddeklovat...)

5) prachy : po škole u Dopravního podniku nic moc, ale postupně to šlo nahoru, objevil se Inekon, teď se mám (na ostravské poměry) velmi slušně (čti : pražský průměr). Ale abych zaměstnavateli nekřivdil mám hodně věcí k řešení mimo ČR a diety to výrazně vylepšují.

6) Cizina : jo, proč ne, ale... v situaci, kdy už jsem se na to cítil a byla i nabídka "zvenku" tak už byla na světě rodina, v práci jsem byl spokojen, takže třeba v příštím životě, teď už asi ne.

Tolik názor jednoho absolventa - v současnosti vedoucího výroby u Inekon Group. Snad vás to k něčemu inspiruje.
22.11.2011 (12:19)  
Miluju technické počteníčko. Článek má v sobě (můj názor) čtivost Epochy a jiných... Rád se dozvím něco nového, v tomto případě to je to, že existuje i něco jiného než kuželovité kola a samozřejmě i víc. Děkuji autorovi za pěkný článek. Technika a technolilogie tady chybí.
22.11.2011 (10:34)  
Zdravím všechny,

jako absolvent oboru Konstrukce kolejových vozidel z r. 2004 chci poděkovat za kvalitně a srozumitelně napsaný článek a propagaci mé "Alma Mater". K následné diskuzi mám jakožto konstruktér asi tolik:

1) Určitě doporučuji studium dotáhnout až na Ing., lépe se hledá uplatnění. Doporučuji si hledat uplatnění přímo u výrobce, nejít k nějaké konstrukční kanceláři, která "pro někoho kreslí". Stáž u výrobce můžu taky jen doporučit, pokud tyto možnosti máte. Praxi je třeba poznat od začátku a pokud možno souběžně s teorií. A naprosto vynikající je jít na takovou stáž do zahraničí...

2) Učte se 3D modelování, technické kreslení a tvorbu technické dokumentace, protože toto se vám nikdy neztratí. Mně osobně se teoretické znalosti vypařily z hlavy po pár letech otloukání praxí, zato bez znalosti 3D softwaru bych byl ztracený, stejně jako bez znalosti norem a TD. Inu - šedá je teorie, zelený strom života praktického... A také se pilně učte jazyky, bez nich to v kolejařině už vůbec nejde. I čeští výrobci již nakupují stále více komponentů ze zahraničí, jelikož jsou dostupné zpravidla v široké škále pro různá uplatnění. A technická jednání jsou samozřejmě vedena v cizí řeči. Mám s tím spoustu vlastních zkušeností.

3) Psychicky se připravte na to, že vývoji (nejen) kolejových vozidel má hlavní slovo cena, nikoliv brilantní (leč drahé) technické řešení. Vidím to dnes a denně, jak se všude a na všem šetří. A v kolejařině se šetří o to víc, protože nejde o velkosériovou výrobu jako např. u automobilů. V porovnání s ní je kolejařina v podstatě kusová výroba a i použité technologie tomu odpovídají.

4) Pokud jde o nástupní plat: Já nastupoval po škole do Škodovky a nemohl jsem si stěžovat, postupně se to ještě zlepšovalo :) Záleží to samozřejmě na pozici a šikovnosti daného jedince.

5) Padl tady názor, že cizina to jistí: Já se svou šestiletou praxí konstruktéra v oboru hledal v zahraniční rok, než jsem uspěl. Ale stojí to za to - je to obrovská profesní zkušenost. Ovšem bez jazyků to samozřejmě nejde. Co do zemí - jednoznačně doporučuji Německo, Rakousko nebo Švýcarsko, protože tam je nejen výborná technická a technologická základna, ale v porovnání s ČR i odpovídající platové ohodnocení (řádově v násobcích českých platů).

Tolik názor jednoho absolventa - v současnosti konstruktéra tramvají u Bombardier Transportation. Možná pro někoho off-topic, ale když už se tu ta diskuze rozjela...
22.11.2011 (9:34)  
Hawkey: nebojte se realny pohled na svet mam,a ze nastupnicky plat je mensi taky vim a pokud se mi nebudou libit ceske podminky tak cizina to jisti
22.11.2011 (1:47)  
Mno třeba CZ-LOKO na svém webu prezentuje ~18k jako nástupní plat pro vysokoškoláka. Což není mnoho. Taková full-time brigáda (v oboru, ne v call centru).

EDIT: Tak koukám že v Praze je reálných i 110kč/h na callcentru. +400 měsíčně, to není dobrá motivace studovat... :-/
dopisovatel nebo člen ŽP Hawkey  mail  
21.11.2011 (23:59)  
Ťululu: Docela by mě zajímalo, jakou bys představu o nástupním platu jakožto čerstvý absolvent .. Docela rád bych slyšel, zda máš reálný pohled na svět či nikoliv.
21.11.2011 (23:21)  
Jsem rád, že tu tohle téma vzniklo. Začínají se mi více rozšiřovat obzory. Tak to vypadá opravdu na tu Prahu. V ní jsem chtěl vždy studovat. A taky jsem rád, že je na světě více mladých zájemců o železniční svět - jako tady Ťululu
21.11.2011 (16:00)  
šotky: jen 4 lidi?to zni jako velka vyzva :-D a z kolika lidi?Asi se zacnu snazit dodelat svoji soucasnou skolu a za 4 roky to asi zkusim.
registrovaný uživatel Keprt 
21.11.2011 (14:26)  
Přečtení šotkyho příspěvku by mohlo odpovědné činitele na UPCE inspirovat k vytvoření nějakého volitelného předmětu, kde by se budoucí inženýři učili stylistiku a pravopis..
registrovaný uživatel šotky 
21.11.2011 (13:50)  
Jako student výše zmíněného oboru DP-KV na DFJP mám tu možnost posoudit skutečný stav věci. Když jsem se v posledním ročníku na technickém lyceum rozhodoval, kam si podám přihlášky na VŠ. Přihlášky jsem si podal na DFJP (DP-KV) a na DF (ČVUT), po úspěšném absolvování přijímacích zkoušek, přede mnou stál úkol zvolit si školu. V té době jsem se rozhodnul věnovat se na 100% KV, a proto jsem si zvolil DFJP, kde je možnost studovat KV už v bakalářském studiu a poté v tomto studiu pokračovat. :-) Skutečná situace je taková, že v dnešní době klesá zájem studovat technické obory (nevím proč tomu tak je). Přístup cvičících je opravdu skvělý, musím si ho pochválit (rodinná atmosféra), protože situace je taková, že ve 3. semestru na bakalářském studiu jsme 4 studenti. S kolegy jsme se už zúčastnili celého sledu přednášek od různých firem (SIEMENS, ŠKODA TRANSPORTATION a.s., CZ LOKO, a.s. atd.), kteří opravdu nabízí stipendijní program a následné uplatnění ve firmě. :-) Dokonce katedra nabízí šikovným studentům přivýdělek při studiu o letních prázdninách, kdy jsou studenti financováni z různých grantů, kde se podílejí na řešení. ;-) Jinak doporučuji si přečíst brožuru studijního oboru Dopravní prostředky - zaměření Kolejová.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko