..: Po roce: elektrifikace trati Letohrad - Lichkov :..

Ilustrační obrázekLetohrad - V sobotu 3. května tomu byl přesně rok, co začala série významných změn na železniční trati z Letohradu do Lichkova, v rámci kterých je tento úsek postupně elektrifikován. Modernizační práce si vyžadují nepřetržité výluky, z nichž první, probíhající v úseku Lichkov - Jablonné nad Orlicí, byla zahájena 21. dubna. Další dočasně uzavřenou částí tratě se pak 5. května stal úsek mezi Jablonným nad Orlicí a Letohradem. Tato dvě přerušení provozu mají být ukončena ve stejný den - 30. září letošního roku.

Ilustrační obrázekDíky projektu elektrifikace, zahájenému 3. května 2007 v úseku Letohrad - Lichkov-státní hranice s Polskem, tudy budou moci projíždět v elektrické trakci dálkové rychlíky a nákladní vlaky z Polska bez nutnosti přepřahu, čím se zkrátí jejich jízdní doba a trať tak nabídne atraktivnější železniční propojení Polska s východními Čechy a jižní Evropou. Doposud se přitom musely měnit lokomotivy v Letohradě. "Rozsáhlé investice si zasluhují nejen tratě koridorové, ale také další významné železniční tratě v České republice. Elektrizace úseku Letohrad - Lichkov patří mezi nejvýznamější nekoridorové stavby, které právě probíhají," doplňuje Ing. Jan Komárek, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty.

Ilustrační obrázekMezi železniční stanicí Lichkov a státní hranicí byla zrekonstruována traťová kolej již v roce 2007; přípravné práce pro stavbu dále do Letohradu, včetně železničních stanic Jablonné nad Orlicí a Těchonín, byly zahájeny na jaře 2008. Začátkem výlukové činnosti byl 21. duben, kdy byla přerušena doprava v úseku Lichkov - Jablonné. Od 5. května na ní navázala výluka zbylé části do Letohradu. Obě výluky mají být ukončeny ve stejném termínu - 30. září 2008. Mezitím budou rekonstruovány traťové a staniční koleje v celkové délce přibližně 22 km, výhybky a 23 železničních přejezdů, včetně světelných a zvukových signalizačních zařízení. Zásadních oprav se dočkají všechny stanice a zastávky, jež dostanou nová nástupiště, přístřešky, informační systémy pro cestující a osvětlení. Obyvatelé v blízkosti trati si začínají zvykat na novou scenérii ve formě stožárů trakčního vedení a protihlukových stěn, instalovaných na základě provedené studie akustických poměrů. Všechna tato opatření si vyžadují rovněž zásadní změny v dopravě - ty cestující pocítí zejména v nutnosti přesedat na autobusové spoje ve vyloučených úsecích.

Ilustrační obrázekNa zavedení náhradní autobusové dopravy byli cestující upozorněni v době uveřejnění jízdního řádu pro GVD 2007/2008. Současnému nepřetržitému přerušení provozu již od začátku dubna předcházely menší denní výluky v celém rekonstruovaném úseku. Některé autobusy náhradní dopravy budou navíc pravděpodobně obsluhovat stanici Dolní Lipka, resp. Králíky. Kvůli nutné opravě mostu ve Verměřovicích jsou autobusy náhradní dopravy v obou směrech vedeny přes Jablonné nad Orlicí. 31. srpna 2008 proběhne slavnostní otevření "zadrátovaného" úseku z Polska do Lichkova a 27. listopadu i otevření zbývajícího úseku Lichkov - Letohrad.

Investorem celého projektu je Správa železniční dopravní cesty, s.o. Na realizaci se podílí konsorcium "Sdružení Lichkov", složené ze společností Viamont DSP, Stavby silnic a železnic a Skanska DS. Projekt je financován Státním fodnem dopravní infrastruktury, přičemž celkové náklady činí 1,54 mld. Kč.

Aktuální stav prací

Situace na trati v ČR na konci dubna

V posledních měsících na trati Lichkov - Jablonné nad Orlicí probíhá masivní trhání kolejových polí a odstraňování starého štěrkového lože. K 2.5.2008 jsou vytrhány koleje z Lichkova až po Jamné.

Úsek Jablonné - Letohrad se prozatím dočkal pouze přípravných prací, které probíhaly v rámci denních výluk během dubna. Připravuje se usazení patek pro trakční vedení. Souběžně s tím probíhá i odstraňování porostu v okolí tratě a přípravy pro odvodnění celého úseku.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek
Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Situace na polské straně

Trať na polské straně v úseku Mędzylesie - Lichkov-státní hranice vypadá dokončeně. Koleje jsou položeny a podbity; trakční vedení stojí a až po hranici je v kompletním stavu.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Použité fotografie: Jakuza

Zdroj: ŽelPage, Silnice-zeleznice.cz


PPeťa | 17.5.2008 (7:00)
Related newsopen/close

More on Stavby a projekty

More from ČR Pardubický


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
19.05.2008 (17:25)  
Seath & WEB : ŽST. Lanžhot, kde jsou koleje 1+2 na 160, všechny výhybky, z výjimkou výhybky z koleje 1 na kolej 3 ve směru od Břeclavi, která je na rychlost 80 a výhybky číslo 10 z koleje 4 na kolej 2, která je na 60. Takže při jakékoli variantní jízdní cestě než po koleji 1 nebo 2 musíte jet v konečném důsledku 50.
Navíc vjezdové návěstidlo od Kútú je v km 8,800, krajní výhybka v km 8,143, takže když se pojede do odbočky od Kútú, musíte jet to 50 už od vjezdu cca 700 metrů navíc. Takže argumentem pro levné a krátké výhybky nemůže být ani tvrzení o nedostatku místa.

A takhle je zprasený celý koridor, resp. všechny koridory. Např. Podivín – kolejová spojka mezi výhybkou 1 a 2 na 60, kolejová spojka 3/4 na 80, kolejová spojka 23/25 na 80, kolejová spojka 26/27 na 60. K čemu je možnost souběžného provozu na obou kolejích týmž směrem, když tako jízda musí vždy skončit brzděním na nesmyslných 50,60,80 ... Na koridor s traťovou rychlostí 160 by měly být použity výhybky minimálně na 100 km/h.
Podívejte se na Poříčany. Při modernizaci v 90. letech se tam od Peček vložila výhybka tuším na 100 (možná jen na 80) a o cca deset let později se zhlaví přestavuje aby se tam vložila výhybka na 120. To se to nemohlo udělat najednou.
Podobně "zpackaná" je novostavba Svinov – Opava východ, kde je traťová 100, ale většina výhybek je tam na 50. Takže při odjezdu "odbočkou" – pravidelné křižování se musí hliník plazit k odjezdu těch 50, ačkoli trakčně by tam mohl mít 80 možná víc.

Zpoždění "z viny dopravce". To může být třebas 10 minut, takže se vejde do tolerance, ale další minutky naběhnou jízdou odbočkou, za kterou pochopitelně dopravce už nemůže a … je to v háji.

Předpis D2 někdy z toho roku 1962 uváděl, že jízda odbočkou představuje cca 3 minuty zpoždění a ono to celkem odpovídalo realitě. Při 10 odbočkách Praha – Přerov měl vlak v Přerově zhruba půl hodiny zpoždění.
Grafikon s odbočkami pochopitelně nepočítá, ale zdravý rozum velí něco o nutné údržbě trati, nutností počítat s mimořádnostmi apod.
19.05.2008 (8:03)  
Jo, Moravany... Tak s temi jste se zrovna dneska trefil :)
18.05.2008 (22:12)  
MZ: mate k tem vyhybkam nejake konkretni priklady zrekonstruovanych stanic, kde se takto setrilo a prokazatelne to zpomaluje bezny provoz?
V miste krizovani stejne jeden z vlaku musi zastavit a jedna z koleji je preci prima, umoznujici plnou TR.

Jinak u dopraven s planovanym krizovanim bez zastavovani obou vlaku verim, ze se s minimalne sedesatkovymi vyhybkami pocita a sedesatka neni vzhledem k realite ceskych vedlejsich trati zasadni omezeni...
Registered user Web 
18.05.2008 (20:59)  
MZ: Jenom drobnost, které jste si neráčil všimnout - postihují se zpoždění zaviněná dopravcem (neschopnost stroje, průvodčí má průjem, strojvedoucí padla, ...), nikoliv vyšší mocí (lom kolejnice).

Co má se zpožděním společného pomalá výhybka mi asi budete muset taky vysvětlit trochu více. Vždycky jsem si myslel, že se JŘ stanovuje pro dané vlaky na dané trati, nikoliv pro neexistující VRT :-)

PS: A samozřejmě by se to všechno vyřešilo převedením pod státní ČD, ty jediné myslí na cestujícího (akorát kvůli zlým soukromníkům musí poslední dobou škudlit na kultuře cestování apod) :-)))

PPS: Já v elektrizaci nic zázračného nevidím. V Anglii sem jel řadou motoráků, které nebyly prostorově, designově, výkonostně ani jinak odlišné od elektrických souprav. Jsou mnohem důležitější investice než elektrizace pro pár vlaků za hodinu...
18.05.2008 (16:23)  
Bram : uhodil jste hřebíček přesně na hlavičku.
Co má SŽDC s.o. z toho, že nějakou trať elektrifikuje ? Náklady nese SŽDC s.o., eventuální výhody má provozovatel drážní dopravy, který sníží svoje náklady, jednak přímé provozní (nafta dražší elektrické energie, jednak na údržbu - údržba kolejových vozidel elektrické trakce je levnější, protože vozidla mají delší kilometrické proběhy).
Zjednodušeně řečeno, zájem kraje, vlastníka (provozovatele) dráhy a provozovatele drážní dopravy nejsou totožné, ba dokonce "antagonistické". Každý chce šetřit, ale na úkor toho druhého.
Klasický příklad : SŽDC v rámci "investice" používá levné výhybky, které v lepším případě umožňují jízdu odbočkou rychlostí 50 km/h, zatímco provozovateli drážní dopravy při jízdě "odbočkou" - tedy pomalu přes levné výhybky - vzniká zpoždění vlaku a kraj hodlá postihovat za vzniklé zpoždění provozovatele drážní dopravy, že nejezdí včas.
Dopravce = provozovatel drážní dopravy nemůže ovlivnit jednak jaké výhybky budou použity (drahé "stovkové" výhybky by podle okolností umožnily jízdu nesníženou rychlostí nebo měli menší negativní dopad na přesnost jízdy vlaku), jednak zda vlak pojede nebo nepojede "odbočkou". V mnoha případech použití "levných" výhybek znemožňuje využití plného výkonu hnacího vozidla, například tam, kde dochází k pravidelnému křižování, čili jízdní doby jsou zbytečně dlouhé ... takže tu či onde se nestíhají přípoje a vlaky si pak třebas o minutu ujíždějí.
Zájmy "dańového" poplatníka by mělo hájit "objektivní" ministerstvo dopravy, jehož úředníci by měli ... co ??? Prosazovat drahé výhybky umožňující rychlou jízdu nebo levné výhybky vyžadující pomalou jízdu a zpoždění vlaků ???? Prosazovat existenci výhyben zhruba v polovině dlouhého mezistaničního úseku, takže v případě mimořádnosti nebo jen pravidelné údržby trati budou dopady na včasnost jízdy spojené s jednokolejným provozem omezeny nebo "ušetřit" a na modernizovaném koridoru mít desetikilometrové mezistaniční úseky ...
Co například udělá s pravidelností dopravy "lom kolejnice" mezi Radotínem a Dobřichovicemi, kde výrazně chybí výhybna ... pro SŽDC zcela zbytečná investice, pro dopravce a cestující investice zoufale chybějící...
18.05.2008 (15:49)  
zirecek: a ještě dřevěné pražce...
18.05.2008 (15:26)  
Zajímavá podobnost polských a švýcarských podpěr TV...
Registered user Bram 
18.05.2008 (13:05)  
Miroslav Zikmund: Je snad problémem někoho jiného, než našeho veskrze majoritního dopravce, kde, jak a za kolik si vhodná elektrická vozidla pořídí? Není. Záměrně píšu pořídí a nikoliv koupí. Proč, je snad zcela jasné. Kraj si objedná, kraj si zaplatí, tak ať se ČD snaží. Tuplem to není můj problém a už tuplem ne problém SŽDC. SŽDC by ve spolupráci s kraji měla vytvářet podmínky, aby byl umožněn vznik smysluplných dopravních řešení. Nevyužijí li vhodných podmínek ČD, časem dojde k tomu, že je využije někdo jiný. I za skřípění zubů ČD a vyhrožování krajům.
18.05.2008 (11:18)  
pekar: no asi od te doby, co naklady na kilometr netvori jen palivo.
Variabilni naklady tvori palivo, mzdy, amortizace a naklady na udrzbu (neboli VC=F+L+A+M :) ).
A elektrika je sice treba 3x levnejsi, ale nema sanci rovnici zvratit ve prospech moderni elektricke jednotky, jejiz amortizace je pomerne vysoka (u 810 je nulova), stejne tak jsou u elektrickeho Desira vyssi naklady na udrzbu (810 je ekvivalent Skody 120 co se moznosti domaciho servisu a vyroby ND tyce).

Mimo toto srovnani pro elektricke jednotky samozrejme hovoi fakt, ze nabizeji jizdni komfort adekvatni 21. stoleti, nikoliv lowcost dobytcak pro prevoz obcanstva totalitniho statu. Ovsem jak vsichni vime, doposud se nenasla systemova cesta verejneho dotovani nakupu techto vozidel.
18.05.2008 (11:09)  
Jednoduché trolejové vedení je hezká věc, já bych jej také rád viděl na mnohých lokálkách, ale zlovolná otázka – čím tam budete jezdit.
Jednoduchý elektrický vůz, k němuž by se daly podle potřeby připojit další vozy prostě ČD nemají. Tento nedostatek se proro nahrazuje lok 110/111/210 s jedním nebo dvěma vozy.
"Elektrizace" M 810 by patrně nebyla možná, není moc místa kam dát příslušnou elektrickou výzbroj. I když jí dáte pod podlahy, tak je ta M 810 poněkud krátká.
Použitelná by byla čtyřnápravová skříň. Otázka zní - nakolik by byla použitelná skříň od 850/851.
Efektivita motorové a elektrické trakce je relativní. Při stejné hmotnosti soupravy je z hlediska energetických nákladů výhodnější E trakce, pokud z hlediska frekvence nahradíte žabotlam nebo hlíník či E lok se dvěma B jednou M 810, tak je M 810 i pod trolejí efektivnější.
Spočítejte si to sami. Měrná spotřeba M 810 nepřekračuje 10 l/1 000 tkm, elektrická trakce je zhruba na 34 kWh/1 000 tkm.
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko