..: Po roce: elektrifikace trati Letohrad - Lichkov :..

Ilustrační obrázekLetohrad - V sobotu 3. května tomu byl přesně rok, co začala série významných změn na železniční trati z Letohradu do Lichkova, v rámci kterých je tento úsek postupně elektrifikován. Modernizační práce si vyžadují nepřetržité výluky, z nichž první, probíhající v úseku Lichkov - Jablonné nad Orlicí, byla zahájena 21. dubna. Další dočasně uzavřenou částí tratě se pak 5. května stal úsek mezi Jablonným nad Orlicí a Letohradem. Tato dvě přerušení provozu mají být ukončena ve stejný den - 30. září letošního roku.

Ilustrační obrázekDíky projektu elektrifikace, zahájenému 3. května 2007 v úseku Letohrad - Lichkov-státní hranice s Polskem, tudy budou moci projíždět v elektrické trakci dálkové rychlíky a nákladní vlaky z Polska bez nutnosti přepřahu, čím se zkrátí jejich jízdní doba a trať tak nabídne atraktivnější železniční propojení Polska s východními Čechy a jižní Evropou. Doposud se přitom musely měnit lokomotivy v Letohradě. "Rozsáhlé investice si zasluhují nejen tratě koridorové, ale také další významné železniční tratě v České republice. Elektrizace úseku Letohrad - Lichkov patří mezi nejvýznamější nekoridorové stavby, které právě probíhají," doplňuje Ing. Jan Komárek, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty.

Ilustrační obrázekMezi železniční stanicí Lichkov a státní hranicí byla zrekonstruována traťová kolej již v roce 2007; přípravné práce pro stavbu dále do Letohradu, včetně železničních stanic Jablonné nad Orlicí a Těchonín, byly zahájeny na jaře 2008. Začátkem výlukové činnosti byl 21. duben, kdy byla přerušena doprava v úseku Lichkov - Jablonné. Od 5. května na ní navázala výluka zbylé části do Letohradu. Obě výluky mají být ukončeny ve stejném termínu - 30. září 2008. Mezitím budou rekonstruovány traťové a staniční koleje v celkové délce přibližně 22 km, výhybky a 23 železničních přejezdů, včetně světelných a zvukových signalizačních zařízení. Zásadních oprav se dočkají všechny stanice a zastávky, jež dostanou nová nástupiště, přístřešky, informační systémy pro cestující a osvětlení. Obyvatelé v blízkosti trati si začínají zvykat na novou scenérii ve formě stožárů trakčního vedení a protihlukových stěn, instalovaných na základě provedené studie akustických poměrů. Všechna tato opatření si vyžadují rovněž zásadní změny v dopravě - ty cestující pocítí zejména v nutnosti přesedat na autobusové spoje ve vyloučených úsecích.

Ilustrační obrázekNa zavedení náhradní autobusové dopravy byli cestující upozorněni v době uveřejnění jízdního řádu pro GVD 2007/2008. Současnému nepřetržitému přerušení provozu již od začátku dubna předcházely menší denní výluky v celém rekonstruovaném úseku. Některé autobusy náhradní dopravy budou navíc pravděpodobně obsluhovat stanici Dolní Lipka, resp. Králíky. Kvůli nutné opravě mostu ve Verměřovicích jsou autobusy náhradní dopravy v obou směrech vedeny přes Jablonné nad Orlicí. 31. srpna 2008 proběhne slavnostní otevření "zadrátovaného" úseku z Polska do Lichkova a 27. listopadu i otevření zbývajícího úseku Lichkov - Letohrad.

Investorem celého projektu je Správa železniční dopravní cesty, s.o. Na realizaci se podílí konsorcium "Sdružení Lichkov", složené ze společností Viamont DSP, Stavby silnic a železnic a Skanska DS. Projekt je financován Státním fodnem dopravní infrastruktury, přičemž celkové náklady činí 1,54 mld. Kč.

Aktuální stav prací

Situace na trati v ČR na konci dubna

V posledních měsících na trati Lichkov - Jablonné nad Orlicí probíhá masivní trhání kolejových polí a odstraňování starého štěrkového lože. K 2.5.2008 jsou vytrhány koleje z Lichkova až po Jamné.

Úsek Jablonné - Letohrad se prozatím dočkal pouze přípravných prací, které probíhaly v rámci denních výluk během dubna. Připravuje se usazení patek pro trakční vedení. Souběžně s tím probíhá i odstraňování porostu v okolí tratě a přípravy pro odvodnění celého úseku.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek
Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Situace na polské straně

Trať na polské straně v úseku Mędzylesie - Lichkov-státní hranice vypadá dokončeně. Koleje jsou položeny a podbity; trakční vedení stojí a až po hranici je v kompletním stavu.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Použité fotografie: Jakuza

Zdroj: ŽelPage, Silnice-zeleznice.cz


PPeťa | 17.5.2008 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Pardubický


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
06.06.2008 (21:10)  
Něco jsem zmapoval i já práce na 021 ze dne 5.6.2008 Letohrad - Lichkov - Miedzylesie na adrese www.ceskazeleznice.cz
registrovaný uživatel PPeťa 
28.05.2008 (21:21)  
Nesmíme, spíš nemusíme srovnávat Švýcarsko a čESKO!
24.05.2008 (20:03)  
Tomáš Záruba : to je ta odbočná výhybka na NBS Olten - Bern do Solothurnu ?
21.05.2008 (18:05)  
Technická: Švýcaři jezdí do odbočky 220 km/h.
20.05.2008 (19:44)  
Milda IV : ano, v Prosenicích jsou stovkové výhybky, ale také jen na 50 ... (kolejové spojky 3/4, 21/24, 23/25, 26/28).

Ano, štíhlejší výhybky vyžadují větší pečlivost ... a vyšší náklady na údržbu; naši jižní sousedé mají na Westbahn dokonce výhybky na 120 nebo 140, které jsou ještě náročnější. Švýcaři jezdí z/do odbočky 160 ... Když chceme, aby na kvalita české železniční dopravy odpovídala tomu, nač závistivě koukáme, na západ a jih od Šumavy a Krušných hor, tak se holt musí investovat i do těch vekslí. A to ještě nezmiňují horkou Itálii, kde se přes štíhlé výhybky přejíždí minimálně 120 mezi "starou" a "novou" tratí Florencie – Řím...
20.05.2008 (18:20)  
MZ: K těm Dluhonicím, nejsou náhodou v Prosenicích ještě rychlejší výhybky ? Nevýhoda štíhlých výhybek je taky myslím v jejich menší životnosti a nutnosti je častěji kontrolovat (vetší pravděpodobnost zlomení), což v konečném důsledku znamená vetší provozní náklady. 50ková výhybka na koridoru, která je často využívaná, ale tyhle náklady dost rychle vymaže :(
19.05.2008 (23:16)  
WEB : uvažujete jako "ekonom" odpovědný za vaše investiční výdaje, bez ohledu na výdaje v provozu a provozní problémy. Ty vás jako investora nebudou pálit. To zaplatí dopravce a odskáče cestující.

Každé brzdění vlaku znamená opotřebování brzd, každý rozjezd vlaku znamená zbytečné plýtnání elektrickou energií / naftou = zvyšování provozních nákladů. On je ekonomický rozdíl rozjíždět se na 160 z 50/60 nebo 100.

Použití štíhlých výhybek – prodlouží se zhlaví. No a co, tak se prodlouží... Zejména v tom Lanžhotě by to byla katastrofa ...., na 316 by to taky nevadilo, resp. ty výhybky by se daly v některých stanicích posunout blíže ke stanici. Tam jsou dlouhé stanice, užitečná délka kolejí mnohem delší než maximální povolená délka nákladního vlaku 550 m / 110 náprav - a kolik jich tam denně jede.

Prostorové oddíly.
A jsme zase na začátku. Pro rychlost 120 - 160 je sice vyhláškou 173/1995 Sb. (dopravní řád drah) stanovena zábrzdná vzdálenost 1 000 metrů, jenže reálně se návěstidla rozmístila minimálně na vzdálenost 1 550 metrů. Takže se oddíly trojznakého autobloku prodloužily, čímž se snížila propustnost trati, místo toho, aby se buď ponechala zábrzdná vzdálenost 1 000, ale přešlo se na čtyřznaký autoblok s návěstěním nedostatečné zábrzdné vzdáleností, anebo se udělaly oddíly po 800 metrech taky na nedostatečnou zábrzdnou vzdálenost... s tím, že 2x800 = požadovaných 1 600 metrů. "Druhý" – předjížděný – vlak se může rozjíždět již na žlutou s bílou a nemusí čekat až na čistou žlutou, čili rozjede se o nějakých 30 vteřin dříve ...u rychlého vlaku, u pomalého vlaku třebas o minutu dříve.
Důkazem budiž čtyřznaký autoblok na DZZ z Plzně do Chebu, který výrazně zvýšil propustnost, nebo úsek z Vítkova na HLN. Já tam pamatují jízdu v mezistaničním úseku, s pomalou jízdou v tunelu 10, následné mezidobí cca 9 minut. Dneska se dá udělat následné mezidobí do 2 minut.
Rovněž tak z odbočky Rokytka do Holešovic.
Jednou z mála inteligentních stanic, kde jsou historicky smysluplné výhybky jsou Dlouhonice, dopravně výhybna, kde jsou na obou zhlavích výhybky pro přejíždění na rychlost 80 km/h.
19.05.2008 (21:10)  
Ok, jsou to docela dobre argumenty. Nicmene jedna vec je technologie a druha vec je ekonomika jejiho nasazeni. Rozhodnuti o technologii investice se (aspon v normalnich podminkach soukromeho sektoru) dela po zvazeni obou faktoru.

A obavam se, ze jako lidi zvenku nemame uplne informace, ktere by nam davaly moznost jednoznacne kritizovat nasazeni horsi technologie.

V nekterych pripadech, ktere pan Zikmund zminil, to ale opravdu vypada, ze se pomalymi vyhybkami zbytecne vytvorilo uzke hrdlo cesty.
19.05.2008 (21:02)  
Web) By jsi se divil, kolikrát si "zamyškuješ" jen na takové 011ce, než se na Hlavní nádraží v Praze dostaneš ... co třeba Kolín - Poříčany vklidu po "pravé", Poříčany odbočka doprava, Český Brod (ešus v cestě), šup na střed, Úvaly nebo Klánovice doprava, neb musíme do podjezdu a do Malešic, takže kolikrát? Klidně i 3x ;) a to ti nějakých cca. 300 km do Ostravy chybí ...
registrovaný uživatel Web 
19.05.2008 (20:19)  
Pane Zikmund, grafikon s odbočkami pochopitelně počítá (tam kde je nutné křižování, předjíždění). Pokud jede vlak do odbočky z důvodu předjíždění, není jeho rychlost vůbec podstatná (bude čekat na uvolnění 2 oddílů před sebou tak jako tak). Navíc tam kde je to pravidlem se to řeší kupodivu i v oddělené DC. No a údržba? Kolik takových vjetí do odbočky průměrně absolvuje vlak třeba na trase Praha-Ostrava, aby to ospravedlnilo vyšší investice do výhybek?

Vzdálenost návěstidel od zhlaví pak můžeme kritizovat, ale to snad není věcí majitele DC, ne? Navíc použití štíhlých výměn vám zhlaví opět natááhne...
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko