..: Pět balmů :..

3m262_ivancicky viadukt, foto: zdenek sindlauer Zdálo se nám, že je balmů nekonečně mnoho. Bývaly takovou samozřejmostí našeho drážního světa, že by bez nich ráno snad ani nezačal den. Když už nebylo, co by jelo, vždycky je někde našli a přistavili na vlak. Ani snad v Československu nebyla normálněrozchodná trať, po níž by aspoň někdy nejezdily. No, a najednou už nejsou – a přesto si každý den beze všeho začíná ránem.

Říkalo se jim balmy pořád, ačkoli jim úředníci nechali bočnice popsat i úplně jinými písmeny, třeba i, x, t, nebo n. Zažil jsem obyčejné pravidelné vlaky v sestavách T 435.0 + Balm, T 478.1 + 10 Balm, M 152.0 + Blm + BDFlm + 2 Balm + M 240.0, E 426.0003 + 6 nákladních vozů + 2 Balm, 121.017 + 4 Bix (Balm), 753.001 + 3 Bix (Balm) a jiné. Leč, marná sláva - každý, kdo kdy čuchnul ke kolejnici, ví, že k balmu patřil především motor dvěstědvaašedesátka.

Vždyť bývalo nepřeberně osobních, spěšných vlaků i rychlíků, majících řazení motor M 262.0 + Balm, nebo M 262.0 + 2 Balm. Bývaly i vlaky, kde jediný motor tahal tři balmy; celkem běžná podívaná to bývala mezi Břeclaví a Znojmem, nebo na vlacích ze Zábřeha do Šumperka, a po celá osmdesátá léta takhle denně jezdil třeba i „roudničák“ (pár Os 9633/Os 9634 Děčín – Roudnice nad Labem a zpět).

m262_nad cirochou, foto: zdenek sindlauer

Šestivozové motorové vlaky nebyly v osmdesátých letech na trati Humenné - Stakčín ničím mimořádným. A dokonce ani člověk nepotřeboval nijak moc štěstí, aby se tady svezl motorem M 262.0004, který se po požáru chomutovského M 262.0002 (6. května 1985) na mnoho následujících let stal nejstarší provozovanou „dvaašedesátkou“.

Nejrůznější vozové variace mívaly motorové vlaky se dvěma motory dvaašedesátkami a různým počtem balmů. Asi nejčastěji jezdívaly soupravy M 262.0 + 2 Balm + M 262.0, nijak vzácné nebývalo ani řazení se třemi balmy mezi motory, a třeba trať Humenné – Stakčín by bez souprav motor + čtyři balmy + motor snad ani nemohla existovat. Zejména na českém severu zase spousta vlaků, a to i rychlíků, jezdívala v řazení M 262.0 + 2 Balm + M 262.0 + 2 Balm. A to konečně nemluvě o rychlíku Hradec Králové – Praha, který kdysi dávno, ještě před elektrizací této tratě, jezdíval v bizarní sestavě čtyř motorů a osmi balmů – tak jak se v Týništi a v Hradci postupně napojovala křídla od Letohradu, Meziměstí a Trutnova.

Mne osobně ovšem nejvíc fascinovala souprava M 262.0 + 5 Balm + M 262.0, čili – jak by asi řekl Jaroslav Kocourek – „královská“ souprava. Takové osobní vlaky na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let celkem běžně jezdívaly mezi Opavou a Porubou (dnes Ostrava-Svinov), stejně tak z Ostravy vyjížděly do Fýdku-Místku nebo Frýdlantu nad Ostravicí (a o víkendech až do Ostravice), kupodivu v tomto řazení občas jezdíval dokonce i odpolední Os 3135 z Veřovic do Ostravy, ačkoli „střechu“ v Kunčicích zdolával rychlostí dobře trénovaného sportsmana a to ještě oba fírové museli mít u drážního Pánaboha protekci jako řemen. Tytéž balmové hady dobře pamatuju i z tratě Frýdek-Místek – Český Těšín, a dodnes nechápu, jak se taková těžkotonážní souprava vůbec mohla rozjet ze zastávky Ropice-Zálesí směrem k Frýdku.

Ovšem, jak léta šla, těch pět balmů mezi krajními dvaašedesátkami se zponenáhlu stávalo jevem tak nějak stále vzácnějším. Minulostí se pětibalmové soupravy staly koncem osmdesátých let na tratích z Frýdku všemi směry (a do Těšína už odtud motory M 262.0, tehdy pomalu přeznačované na 830, nejezdily vůbec). Tři čtyři balmy mezi motory – to se ještě jinde vídat dalo. Třeba na tratích okolo Opavy, Šumperka, Krnova, nebo Prešova; víceméně jistotou bývaly již zmiňované tratě Znojmo – Břeclav nebo Humenné – Stakčín. Ale pět balmů mezi motory? Nějak jsem se začínal bát, že už tohle nikdy nikde neuvidím.

A tak jsem nevlídného 29. ledna 1988 v jakési temné předtuše vyrazil do Opavy – jestli tady nebude aspoň jeden vlak M 262.0 + 5 Balm + M 262.0, tak už opravdu nikdy nikde. Protivně krátký čas denního světla neumožnil nic víc, než výpad do Hlučína, ale ať jsem se kolem opavské stanice motal jak chtěl, dvaašedesátek i balmů tu měli požehnaně, ale pořád jen v takových nanicovatých soupravách. A když už se povedl „pořádný“ motorový vlak, tak z toho vznikl třeba neuvěřitelný štrúdl do Poruby v řazení M 152.0 + 3 Baafx + M 152.0 + M 152.0 + 4 Baafx + M 152.0. Znechucen humusáckým sněhodeštěm v Hlučíně, v ponuré náladě jsem se odpoledne vracel do Opavy, předem se smířiv s tím, že „královskou“ soupravou se už zřejmě ani ve Slezsku nesvezu.

Jenže nad osobákem 3421 do Poruby jsem se v Opavě štěstím rozškytal. Ano, díval jsem se dobře – odzadu motor, opravdických pět balmů, vpředu motor – a ještě jedna dvaašedesátka zrovna najížděla na přípřež! Tak přece!

2m262, foto: zdenek šindlauer

Jedva jsem šupnul do přípřežního motoru M 262.0190, jeli jsme. To byly panečku rozjezdy! Jako sergej, když má dva tisíce tun na háku. Nejprve se vždy přední motor nadechl, všechno, co nějak souviselo s táhlovým systémem, zasténalo, zaskřípalo, zarupalo a napjalo se, načež se bohatýrská souprava sotva znatelně pohnula - asi jako když se kluci v kovošrotu opřou do vagónu. Chviličku nato jako by kdosi do vlaku zezadu mimoděk jemňoučce šťouchl – to bylo neklamné znamení, že se probral postrk. Po deseti vteřinách se rychlost vlaku srovnala s chůzí cestujících, odcházejících ze zastávky, a naftový dvanáctiválec si dodal odvahy. Krůček po krůčku koňů nenápadně přibývalo, zanesený štěrk dole pod rantlem špinavočervené skříně ubíhal stále rychleji a rychleji, a po třičtvrtěminutě, sotva v třicetikilometrové rychlosti, se stará dobrá „stosedmdesátka“ (motor 12 V 170 DR) statečně rozvášnila na nejvyšších otáčkách a přípřežní motor jako by se hodlal utrhnout od vlaku. Navzdory tomu všemu snad jen z Děhylova do Třebovic jsme jeli jakž takž sedmdesát, ovšem jinak, nad šedesát ani ránu. No aby ne, když zastávky a stanice na trati se nabízely jako houby po dešti. A co hlavně – zjistil jsem, že ten bídák vlakový motor vůbec netáhl a drze se vezl! Takový těžkotonážní osobák si o celkové jízdní době 36 minut mohl nechat jenom zdát.

V Porubě jsme se skoro nevešli k prastarému opavskému kusému nástupišti, chvíle slastného štěstíčka skončila a já hned klusal na bohumínský osobák. Alespoň z jeho oken jsem ještě jednou přehlédl „královskou“ soupravu, která se chvíli poté (patrně i s dvojitým postrkem) vydala na zpáteční cestu do Opavy. Netušil jsem, že se na pět vložených balmů dívám naposledy a že už nikdy nikde něco tak úžasného neuvidím.

Inu - nepochybně ještě i dlouho poté někde někdy něco takového jezdilo. Jenže, já už u toho nebyl. Ale vzpomenu si na ten humusácký lednový den roku osmaosmdesát pokaždé, když jedu vlakem mezi Svinovem a Opavou. Jenom ty dnešní rozjezdy soupravy 471 + 071 + 971 jsou nějak jiné, než rozjezdy soupravy M 262 + M 262.0 + 5 Balm + M 262.0. Kdepak - ty elektrické kilowatty už nemají ani za mák té vznešenosti dieselových koní. Ty elektrické rozjezdy jsou takové prachobyčejné. To nejsou ty dramatické bitvy, kdy fíra, maje za zády tlukoucí a smrdící naftovou nestvůru, statečně bojoval o každý ždibeček zrychlení…


Zdeněk Šindlauer | 15.9.2013 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
15.09.2013 (19:34)  
Pánové a nezapomínejme kombinaci M240+Balm(1-2)...např. v okolí Veselí nad Moravou :-)
15.09.2013 (19:08)  
Krásné nedělní počtení s možností realizace představivosti čtenáře.
Po přečtení, prohlédnutí obrázků jsem si ještě otevřel Plánky kolejišť a kochal se plánky doplněné Vašimi obrázky s touláním mysli po české krajině protkanou železnicí, :-).
registrovaný uživatel stoupa  mail  
15.09.2013 (17:26)  
Pane Zdeňku, to je óda na Balm, co jste sepsal - nej nej železniční vozidlo pro přepravu lidského substrátu z počátku 60. let!

Asi tak 1964, dostal jsem se na dovolenou kamsi k Soběšínu na Sázavě (resp. zast. Vranice, úsek Č. Šternberk - Kácov). V Čerčanech, vpravo od výpravní budovy, stál připraven vlak, který jsem vídával z plovárny v Senohrabech a budil vždy mou pozornost. Vpředu, vzadu M 131.1, uprostřed krása nesmírná, zázrak techniky, přijemné estetické zpestření, aerodynamický tvar - prostě "ON", Balm osobně.

Můj klukovský zadek byl zocelen vozy Bi/Be i Bix z klasického Pacifiku i staré Tišnovky, rozmazlován mezi Brnem a Prahou koženkovými sedadly v rychlíkových "papírácích" a hýčkán v Hungárii GANZ. Ale toto bylo setkání s Balmem prvé.

Ladný tvar, panoramatická okna - urvat tam hbitým přesunem místo - toť byla klukovská povinnost. Radostné polomáčené zbarvení lákalo "pojď se ve mně svézt". A pak zázrak techniky - s dveřmi se posunující stupínek schodů uvnitř, a ne vně vozu. Jak moderní a poučné! (Bylo mi sedm, a sháněl se, jak funguje kulisa apod.).

Jen táta se divil, proč musím vždy bojovat o místo za panoramatickým oknem vravo ve směru jízdy.

Dneska řeknu - páni konstruktéři, díky Vám za spoustu hezkých prázdninových zážitků ve Vašm Balmu!
15.09.2013 (15:53)  
Krasa. No a nekde jsem videl fotku, kde i 150ka taha nekolik techto vozu s vyhlidkovymi kopulemi.

Na rychlicich Svinov - Jesenik kolem 97 dali nove motory jako 843, ale po jejich stazeni kvuli vadam kol se zase vratily kredence a bixy a bylo to k videni snad az do prelomu tisicileti.
editor nebo admin ŽP RaPa  mail  
15.09.2013 (15:23)  
Martin99: Nejen do České Třebové, kolony už popojíždí do Ostravy na fyzickou likvidaci. Počty Bixů jistě dohledáte na webu www.alanbutschek.cz
15.09.2013 (14:50)  
Těch Balmů bylo vyrobeno 710 ks + 30 ks v poštovní verzi, takže je prostě nešlo nepotkat. Pamatuji si jako malý kluk, že jsem je vídával v soupravách i s Hurvínky.
Když autor píše o Opavě a Krnově, tam jich stávalo na odstavných kolejích hromady. Ostatně po příchodu 843 jezdily tyto poměrně často s Balmy místo s 043....
A na zmiňované trati na Hlučín poměrně dlouhou dobu i po roce 89 jezdila ráno a odpoledne souprava 740 + 7 balmů a v úseku Opava-Kravaře ještě na přívěsu 810+ 2x 010 pro Chuchelnou.

Kdo ví, kolik jich ještě dnes zůstalo a nebylo sešrotováno... mimo ty předělané na 021....

A za nějaký pátek budeme číst podobný článek o 010-tkách, protože mnohé ty, co nešly na přestavbu na Regionovy, už se navážejí do České Třebové pro autogeny...
15.09.2013 (13:36)  
hank-tento článek a tvuj komentář mě vrací do doby kdy jsem stával v lipové na nádraží a díval se jak táta přivěšuje M262+balm k onomu M262+balm ze šumperku a v pul šesté večer to všechno odjíždí jako Sp vlak směr poruba.v Pá a Ne se dával ještě balm navíc a bylo to vše plné.
dopisovatel nebo člen ŽP Payus  mail  
15.09.2013 (11:57)  
Parádní čtení s hromadou mé vlastní představivosti mezi řádky a krásné obrázky k tomu. Palec hore
registrovaný uživatel hank 
15.09.2013 (10:38)  
Ještě si dovolím přidat další víceméně pravidelné kombinace: T 435.0 - Ds - 3xBalm (Jindřichovice), E 426.0 - Balm - BFalm (a různý počet nákladních vozů) na bechyňce, M 131.1 - Balm (- další M 131.1 podle okolností) na různých tratích - třeba na telčské nebo do Králík.

No a rozjezd M 262.0 s jediným obsazeným Balmem na ramzovské dráze do stoupání 32‰ z Branné do Ostružné byl nepochybně stejně heroický výkon jako zmíněná jízda na Opavsku. Teprve až mnohem později, při předloňské jesenické okružní jízdě s Jirkou Uhrem a jeho M 262.1002, kdy jsem měl příležitost celou trasu z Hanušovic na Ramzovou strávit na stanovišti a koukat fírovi na ruce, jsem zjistil, jak primitivní je ovládání motorového vozu a jaké nároky jsou tím pádem kladeny na automatickou regulaci elektrického přenosu výkonu. (Třeba mi někdo vysvětlí, jestli je v tomto ohledu nějaký zásadní rozdíl mezi M 262.0 a M 262.1.)
registrovaný uživatel rk_kn.  mail  
15.09.2013 (8:51)  
Najviac ma pobavilo upozornenie v zavádzacom rozkaze nového grafikonu, okolo 80 - 90. rokov , " Vyvarujte sa preťažovaniu mot. vozňov !" A nedali radu, čo dáte do súpravy, keď máte málo prívešákov a motorov ?!
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko