Kolín — Další rok rychle uplynul a s rokem letošním přišlo i další výročí založení portálu ŽelPage. Jak je již v posledních letech tradicí, oslavy se nesly ve znamení jízdy zvláštního vlaku, který se tentokrát podíval do oblasti středních Čech, konkrétně na Kolínsko. Vlak, který byl tvořen historickým motorovým vozem M 262.1002 (831.113) společnosti Junior Market, projel několik zajímavých železničních tratí, včetně různých spojek, nebo již běžně nepoužívané tratě 013, kde se běžní cestující již jen tak vlakem nesvezou a jezdí zde pouze sezónní nostalgické motoráčky. Pojďme se tedy nyní podívat, jak tedy vlastně letošní narozeninová jízda ŽelPage probíhala.

Náš motorový vůz přijel do Kolína ze svého nedalekého depa téměř přesně podle plánu krátce po půl deváté, ale všichni účastníci měli přesto ve tvářích nejprve výraz překvapení, jelikož nepřijel z důvodu nepozornosti výpravčích k avizovanému prvnímu nástupišti, ale téměř úplně na opačnou stranu osobního nádraží. Ze stejného důvodu byl mírně odlišný i následující posun po obvodu nádraží Kolín a došlo také ke vzniku prvního zpoždění, které bylo způsobeno nedostatkem volných nástupišť. To však nikomu z účastníků asi příliš nevadilo, protože se alespoň mezitím vylepšovalo počasí a přestávalo pršet. Když jsme se po posunu na pardubickém zhlaví vrátili k nástupištím a nabrali některé opozdilce, již jsme se mohli vydat přes odbočku Hradištko na koleje 116h a 118h, které vedou do areálu společnosti TPCA a odbočují z trati 231. Pak jsme se po úvrati vrátil zpět do Kolína. Následovala zajímavá podívaná, kdy náš vlak z Kolína vyjel současně s motorovým rychlíkem jedoucím do Rumburka, se kterým jsme jeli několik kilometrů souběžně téměř vedle sebe, takže cestující našeho i pravidelného vlaku zažili zajímavou dopravní podívanou.

Za pár minut jsme pak dorazili do Velkého Oseka, kde jsme bleskově projeli spojku mezi výhybnou Kanín a stanicí Velký Osek, čímž se motorový vůz obrátil. V Nymburce jsme pak projeli areál nákladového seřaďovacího nádraží, kde bylo možné vidět například instalované kolejové brzdy. Následně jsme se vrátili do Poděbrad, abychom se mohli po nákladní spojce dostat do stanice Veleliby. Po úvrati jsme pak pokračovali po spojce do stanice Nymburk město, která je dnes pojížděná pouze jedním osobním vlakem týdně a není v příliš dobrém stavu. Všudypřítomné větve zasahující mírně do průjezdného profilu pak přiměly vlakový doprovod, aby antény k příjmu signálu do palubního Wi-Fi připojení raději schoval dovnitř.

Jízda do Poříčan a dále do Peček proběhla bez problémů a my museli spěchat, abychom stihli přijet do stanice Plaňany na trati 012 včas a mohli se vykřižovat s pravidelným vlakem jedoucím od Kouřimi do Peček. Poklidným tempem jsme poté dojeli do stanice Bošice a dále do koncové dopravy Kouřim, kde některé překvapila pěkně opravená nádražní budova a přístřešek pro cestující. Pak jsme se rychle vrátili do Bošic, abychom opět potkali pravidelný osobní vlak a mohli se vydat po trati 013 směrem na Zásmuky a Bečváry, kde se již běžně vlakem nesvezete.

Trať nebyla zřejmě v nijak žalostném stavu, nicméně mezi vysokou trávou a rostlinami nebyly kolejnice téměř vidět a v některých úsecích měl náš motorový vůz co dělat, aby na trati neuvázl. V Zásmukách byla rovněž opravená nádražní budova se zbrusu novou střechou, na většině ostatních stanic a zastávek po trati zase zaujaly masivní cedule s názvy stanice, a to v počtu pěti na každou zastávku, ačkoliv zde jezdí třeba pouhých deset výletních motoráčků ročně a o účelnosti takové investice by se jistě dalo polemizovat. To už jsme ale dojeli do Bečvár, kde jsme se napojili na trať 014 a přes Chotouchov a Červené Pečky se dostali zpět do výchozí stanice Kolín, kam jsme dojeli přesně podle jízdního řádu. Po nezbytném loučení se pak motorový vůz vydal zpět do depa v Červených Pečkách, aby členy a přátele ŽelPage třeba zase někdy někam odvezl.