Letošní Vánoce byly bez sněhu, což možná vyhovovalo řidičům i železničním dopravcům, ale smutní byli kromě lyžařů i fotografové železnice. Zasněžená krajina, stromy obalené jako by před chvílí kolem nich prošel Mrazík se svou berlou „mrazilkou“, má své kouzlo a dobrý pocit ze zajímavého záběru vynahradí brodění sněhem, kluzký terén, mrazivý vítr a ostatní nepříjemnosti se zimním focením spojené. Sedl jsem si tedy za klávesnici s tím, že trošku připomenu šikovné fotografy publikující na ŽelPage. Netušil jsem, co jsem si na sebe vymyslel – vybrat šest fotografií od jednotlivých autorů byl opravdu oříšek. Vždyť 55 autorů má ve zdejší galerii více než sto fotografií, z toho 23 těch fotek vložilo přes 250. Snad se mně podařilo vybrat zajímavé. Pojďte se se mnou ohlédnout za tvorbou další desítky autorů.

Metys

Další mladý klučina, kterého jsem měl nedávno čest poznat i osobně, na mne působí charakterem tvorby podobně jako Malard. Kompozice jsou čisté a kolikrát nápadité, do galerie nevloží nevhodný záběr.

Louis Armstrong

Jirka je dlouholetý matador galerie ŽelPage. Jeho předností je fotografování pracovních mechanismů a činností s tím spojených. Vlastní aktivita se dost často soustředí na zkušební okruh v Cerhenicích, kdy nám tak může přiblížit zánovní vozidla. Další epicentrum jeho tvorby se soustředí v okolí odbočky Babín poblíž Nymburka. Do galerie vložil nejvíc záběrů a v současné době se blíží počtu 850. Při fotografování provozu nelení a je schopný si místa prořezat.

Andrew33

Autor, který nevkládá tak často záběry, ale pokud ano, jsou vždy zajímavé. Jeho regionem je Ústecký případně Karlovarský kraj. Zde snaží snoubit železniční dění s prostředím Českého středohoří či Krušných hor. Před časem navíc kolegům slíbil, že si někdy vezme na stanoviště strojvedoucího svůj fotoaparát a zkusí představit pohled na železniční provoz trošku jinak. Těším se, že se k tomu někdy dostane.

Tomáš Markovič

Pro mne zastává téměř identickou lokalitu jako Andrew33 a také zúžil svůj výběr na jedinečné scény. Kompozice jsou zřetelně postupem času propracovanější.

Robert Velechovský

Když už jsme poblíž Karlovarska, nesmím zapomenout ani na Roberta. Jeho tvorba mně přijde, že příliš nevybočuje a autor často navštěvuje stejná místa. Na druhou stranu i těmito záběry se někdy přiblíží provozní zajímavost či je prostor zachytit nevšední podmínky či setkání vozidel.

Trainmaniak

Jeho „hrátky s modely“ jsou až k neuvěření. Přitom zároveň člověk věří, že se jedná o realitu a až nakonec se dopátrá, že je vlastně ztvárněn model. Některé pohledy jsou realizovány za zvláštních světelných podmínek, což je další úroveň, která zásadně přidává na pohlednosti záběru.

Zlámalík

Svoji preciznost modelů představil i Zlámalík. Zaujal mne zachycením, kdy se mu daří řešit jinak úzkou hloubku ostrosti prozrazující, že se jedná o fotografii kolejiště. Zaostření je naopak na větší ploše a tak nabídnutý pohled vypadá jako skutečný.

TomBart

Když už je řeč o tvůrcích modelového kolejiště a fotografií samotných, byla by chyba nezmínit Tomáše. Sice na ŽelPage přispívá skromně, ale jeho výsledky práce jsou úžasné. Kdo si pořídil jeho kalendář, tuší o čem mluvím.

Matouš Vinš

Matouše považuji za umělce, už možná proto, že jeho zaměřením nejsou pouze železniční motivy, ale fotografuje i jiné. Takže od něj už tak často neuvidíme záběry se sterilním násvitem, kdy vlak jede zleva doprava, či opačně. To evidentně není jeho cílem. Naopak se pokouší vystihnout náladu nádraží i vlakových souprav, tu budou vždy dotvářet lidé. Zachytit momenty s patřičnými výrazy osob je úplně jiná disciplína a proto se možná v galerii takto pořízené fotografie moc nevyskytují. I navzdory nízkému hodnocení některých návštěvníků galerie se domnívám, že Matouš obohatil zdejší galerii o zajímavé příspěvky, kolikrát s tajemným, orientálním nádechem.

Martin Klecán

Ačkoli mě jeho tvorba přijde z části průměrná, jsou zde záběry, které mne zaujmou. Možná je to i osobní pouto u lokomotiv 743, jež vévodily dlouhá léta u nás na Liberecku, ale vždy se rád podívám na fotografie z jejich současného působiště, kde je třeba hned několik lokomotiv na vlaku a k tomu zátěž nemalá. Zajímavosti snímku přidává okolní krajina a optimálně zvolený foto-flek, který tomuto rázu dá vyniknout. Foto-fleky jsou pro mne kolikrát nové, neznámé.

Protože je mé ohlédnutí za šikovnými fotografy, kteří zásobují zdejší galerii zajímavými snímky ze železničního prostředí, poněkud delší, je rozděleno na několik částí:

• 1. část
• 2. část
• 4. část

Čtyřdílné Ohlédnutí Petra Holuba je zakončeno malým bonusem.

Autorský text.