..: Nová železniční stanice Roma Tiburtina aneb investice po italsku :..

Návrh interiéru nové stanice Roma Tiburtina, foto: http://www.rfi.it/ Řím — Rekonstrukce či přestavby nádražních budov i samotných kolejišť nejsou dnes vlastně žádnou novinkou. Jejich provedení (ať už koncepce nebo technické řešení) se však liší stanici od stanice, natož pak v různých zemích. Zavítejme do slunné Itálie a přibližme si, jak probíhá přeměna nejen železniční stanice Tiburtina… Současná Roma Tiburtina je druhou největší železniční stanicí v Římě a zároveň jednou z největších v Itálii. Nachází se v severovýchodní části města a je elektrifikována napěťovou soustavou 3 000 V. V říjnu 2007 byla zahájena výstavba nové stanice s tím, že v současné době by měla být hotova již drtivá většina prací. Ty zahrnují i výstavbu nových parkovacích míst, úpravu zeleně, ulic a také obchodních ploch a kanceláří. Kolejiště je situováno ve výšce zhruba devíti metrů nad zemí. Stanice je navržena jako „galerie vzduchu“.

Investice na italský způsob aneb co u nás neuvidíte

470 ETR, foto: Tomáš Kubovec Klášterec nad Ohří, Třeboň, Písek, Jablonec nad Nisou – to vše jsou jedny z mnoha nádražních budov, které v minulosti prošly rekonstrukcí v rámci revitalizačního projektu Českých drah. Stavební práce u nás však většinou zahrnují jen nutné, na první pohled viditelné změny. Jmenujme například novou střechu, opravu čekárny či výměnu starých oken za nové. Podíváme–li se však do zahraničí, nemůžeme přehlédnout rozsáhlé práce například ve vídeňském uzlu nebo úroveň nádraží v Německu. Itálie vzala rekonstrukce železničních stanic po svém. Přeměny se zde nedočká pouze samotná nádražní budova, ale také kolejiště nebo rovnou celá přilehlá městská zástavba. Ostatně Italy k tomu motivuje úspěch samotné železniční dopravy, zejména pak té vysokorychlostní. Jmenujme například stanici Torino (Turín) Porta Susa, jejíž rekonstrukce byla započata na jaře 2006 a skončit by měla v roce příštím, který je zároveň stopadesátým výročím sjednocené Itálie. Předloženo tehdy bylo celkem více než 50 návrhů. Po skončení rekonstrukce budou všechny koleje této turínské stanice situovány pod zemí. Maximální zahloubení zde dosahuje hodnoty -11 m. Nad kolejištěm se tyčí velká skleněná hala. Náklady na přeměnu této stanice dosahují částky 55 milionů eur, což v přepočtu činí zhruba 1,4 miliardy korun.

Exteriér Torino Porta Susa, foto: www.presstletter.comInteriér Torino Porta Susa, foto: www.zeroundicipiu.itInteriér Torino Porta Susa, foto: www.zeroundicipiu.itVýstavba skleněné haly stanice Torino Porta Susa, foto: www.stradeferrate.blogosfere.it

Nyní se přesuneme do Boloně. Zdejší stanice bude stejně jako ta turínská zahloubena do země, nicméně tato realizace potrvá o něco déle – stavba má trvat údajně šest let a ukončena by měla být tedy v roce 2015. Pro samotnou stavbu byla vyhrazena astronomická částka 340 milionů eur, tedy zhruba 8,6 miliardy korun. Historická budova, jejíž otevření proběhlo v roce 1864, zdemolována nebude. Projde naopak počítá s renovací a bude zachována jako historická památka. Vítězný návrh předložil devětasedmdesátiletý japonský architekt Arata Isozaki. Stavba se přímo dotkne plochy o rozloze asi 162 tisíc metrů čtverečných.

Zaměříme–li se na samotné italské hlavní město Řím, pak nemůžeme přehlédnout stanici Tiburtina. Všechny spoje jedoucí ze severu na koncové Roma Termini jím totiž projíždějí. Rozsáhlá rekonstrukce se nevyhnula ani této stanici a probíhá již od roku 2007. Završit by se měla příští rok. Koleje vyhrazené pro VRT mezi Tiburtinou a Termini byly položeny již v říjnu 2006. Pojďme si stavební práce v rámci této stanice více přiblížit.

Územní plán

Plán rozvoje Říma je nyní úzce spjat s železniční dopravou. Nejen díky tomu byly na tento velmi nákladný projekt vyčleněny finance – stavba totiž výrazně změní ráz okolí stanice a stane se mimo jiné také novým místem pro obchod a cestování. Stejně jako v dalších velkoměstech představuje obnova infrastruktury tohoto druhu příležitost reorganizovat mobilitu města a proto byla stavba pojata jako revitalizace městské části Tiburtina v okolí stanice. Investice se přímo dotýká plochy o rozloze zhruba 92 hektarů. Pro ilustraci níže uvádíme výčet investic, které se v rámci projektu uskuteční nebo již uskutečnily.

Vizualizace - pohled na stanici Roma Tiburtina, foto: Roma TiburtinaVizualizace - pohled na stanici Roma Tiburtina, foto: Roma TiburtinaVizualizace - pohled na stanici Roma Tiburtina, foto: Roma TiburtinaVizualizace - pohled na stanici Roma Tiburtina, foto: Roma Tiburtina

Obsah revitalizace

  • 324 019 m2 železniční trati
  • 219 480 m2 nové silnice
  • 101 107 m2 travnatých ploch
  • 13 005 m2 nové komunikace pro pěší
  • 108 593 m2 parkovacích míst
  • 48 655 m2 administrativních objektů (kanceláře, prostory pro cestující, výstavní prostory)
  • 156 900 m2 sídlištních ploch

Vítězem mezinárodní soutěže se stal již před lety italský architekt Paolo Desideri. Římské čtvrti Nomentano a Pietralata již nebudou díky nově vybudované konstrukci vzájemně odděleny. Výstavba nového nádraží posloužila též jako příležitost k výstavbě nového městského centra. Nyní si přibližme novou koncepci stanice Roma Tiburtina, jejíž kolejiště je umístěno zhruba devět metrů nad zemí na nosné konstrukci a dělí se na dvě atria. 4,5 metru pod zemí se nachází stanice metra, na povrchu pak samotná nádražní budova, v jejíž nadzemní části najdeme restaurace, obchody a další služby pro cestující. Mezi náměstím a stanicí metra se pak nachází technologické budovy, zajišťující chod zabezpečovacích a jiných zařízení.

Vizualizace - schéma stanice Roma Tiburtina, foto: Roma TiburtinaVýstavba stanice Roma Tiburtina, foto: Skyscrapercity.comVýstavba Roma Tiburtiny, foto: Skyscrapercity.comVýstavba Roma Tiburtiny, foto: Skyscrapercity.com

Stazione di Roma Termini

Roma Termini v roce 1952, foto: http://angelotrusiani.it Železniční stanice Roma Termini je nejdůležitějším osobním nádražím v Římě, největším v Itálii a druhým největším v Evropě. Rekord totiž drží francouzské Gare de Nord. Historie této slavné římské stanice sahá až do druhé poloviny 19. století, kdy bylo nutné rozhodnout, zda bude italské hlavní město mít jednu centrální stanici nebo velkých stanic více. Se stavbou bylo nutné začít ihned po otevření dvou prvních železničních tratí a první „prototyp“ nádraží byl veřejnosti otevřen údajně 25. února 1863. O šest let později byl vybrán konečný návrh, jehož realizace byla téměř okamžitě zahájena. V roce 1883 se Termini dočkala elektrického osvětlení, rok 1935 se pak nesl ve znamení elektrifikace kolejiště. Ve třicátých letech minulého století bylo rozhodnuto o modernizaci římského železničního uzlu. Součástí plánu byla i výstavba zcela nové stanice Termini, nicméně II. světová válka tomuto úmyslu zabránila. Ministerstvo dopravy pak přistoupilo k vyhlášení nové soutěže, na jejíž konci stála opravdu nová stanice. Ta byla otevřena v roce 1950 a vydržela až do dnešních dnů.

ALe801-062, Roma Termini, foto: Wikimedia.org Staniční budova se stala taktéž důležitým bodem nejen pro turisty, ale i samotné občany – poskytovala nejrůznější služby a v suterénu pak mohli najít velké obchodní středisko. Provoz kolejiště je řízen elektronicky, nicméně až do října 1997 byl řízen mechanicky. Zabezpečovací zařízení tehdy údajně čítalo celkem 750 přestavovacích pák. Elektronické zabezpečovací zařízení nemusí obsluhovat tolik lidí, jako to mechanické a umožňuje zaměstnancům sledovat provoz v reálném čase. Roma Termini je nejrušnějším nádražím v Itálii a ani v Evropě na tom není špatně – umístilo se na třetím místě. Denně odbaví přibližně 800 vlaků a 400 000 cestujících.

Roma Termini: tratě procházející/výchozí (italsky)

Videa:

Námět: Mexicannos

Zdroj: Wikipedia.org, RomaTiburtina.it, Trenitalia, Skyscrapercity.com


Dominik Jaroš | 3.1.2011 (15:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Reportáže

Další z regionu Itálie


07.01.2011 (15:57)  
pěkné,líbí se mi,že investují.
Na druhou stranu,nemyslím si,že natolik zadlužená země si může toto dovolit.
Češi mají desátý nejstabilnější rozpočet v evropě a naše vláda
přesto šetří kde se dá.
registrovaný uživatel Anowis 
05.01.2011 (18:48)  
pekař: To sice zatím nejsme, ale vzhledem k potencionálu jaký jsme měli bych se spíše snažil o srovnání se Švýcarskem nebo Bavorskem a né se chválit, že jsme ještě stále lepší než 50% ostatních států na světě.
registrovaný uživatel pekař 
04.01.2011 (21:12)  
Anowis: u nás poslední dobou nejde opravit ani přednádražní prostor v jednom z největších měst v republice. Ten rozdíl je obrovský, tak chudá a zadlužená země snad nejsme...
registrovaný uživatel Busman 
03.01.2011 (19:20)  
registrovaný uživatel acolmiztli  mail  
03.01.2011 (19:15)  
Omlouvám se, že jsem mimo mísu, ale nemá někdo nějaký odkaz, kde by se podle čísla spoje daly dohledat jaké vozy/soupravy nasazuje DB?
03.01.2011 (18:16)  
Zajímalo by mne, co je měřítkem "rekordu Gare de Nord". O tom, že Termini je největší v Římě a patrně i v Itálii (zřejmá konkurence Milano Centrale) není třeba pochybovat. ale podle jakého porovnání je druhým největším v Evropě ?
registrovaný uživatel junkrs 
03.01.2011 (18:16)  
Anowis:
K tomu to taky mílovými kroky zatím směřuje. Tady budou mít moderní budovy za pár let jenom banky, budovy pojišťoven a dalších podobných ústavů.
registrovaný uživatel mara.t 
03.01.2011 (17:01)  
Pavel480:souhlas,radeji si na takove mega stavby u nas pockam jeste par desitek nez aby sme dopadli jako Spanelsko a Italie, sice tam vrazi miliardy do infrastruktury ale za cenu toho ze ty jejich dluhy polozi Eurozonu.
registrovaný uživatel Anowis 
03.01.2011 (16:51)  
Pavel480: Hlavně, aby to tady nedopadlo tak, že budeme mít dluh 120% HDP a nikde nic postaveného.
registrovaný uživatel Pavel480  mail  
03.01.2011 (15:34)  
No nevím, jestli bych chtěl, aby se ČD vydali touto cestou. Taky by to šlo za cenu ohromného zadlužení jako v Itálii. K čemu by pak ale bylo luxusní nádraží, když by ČD nebo ČR neměla na splátky a zkrachovalo by to. Jsem radši za střízlivější postup v ČR. V Itálii má stát dluh kolem 110% HDP.
Z něčeho se ta rekonstrukce zaplatit musí. Buď to zaplatí cestující v jízdenkách nebo všichni lidé na daních. Pronájem obchodů v nádražní hale je jen malý příspěvek.

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko