..: Norsko očima železničního nadšence: Fordem fjordem 2007, 2. díl :..

Parní lokomotiva řady 452O víkendu vám ŽelPage přináší krátký seriál o letní cestě skupiny turistů a jednoho čistokrevného železničního fandy po zajímavostech Norska. Hlavní roli zde hraje, jak jinak, železnice všech forem a velikostí, a to i přesto, že hlavní dopravní prostředek výpravy je vozidlem výsostně neželezničním. Jak ale ukazuje pokračování, tyto dvě věci nemusí být nutně v protikladu. Den po návštěvě hlavního města Oslo se posádka českého Fordu Transit vydává na sever do Hamaru - cílem bylo největší norské jezero, a pochopitelně, největší norské železniční muzeum.

Díl druhý - Železniční muzeum v Hamaru

Podvečerní rozjímání v HamaruV Hamaru jsme se probudili do krásného slunečného rána a rozhodli se, že část dne strávíme prohlídkou železničního muzea. Norsk Jernbanemuseum je největším norským železničním muzeem. Bylo vybudováno a určitou dobu také provozováno soukromými osobami - železničními nadšenci. Teprve v nedávné době přešlo do státního vlastnictví, zejména kvůli finanční náročnosti provozu muzea. Po příjezdu na místo jsme zjistili, že část železničního muzea je propojená s místním národopisným muzeem a skanzenem. Přátele jsem přesvědčil, že návštěva muzeí bude stát rozhodně zato, a tak jsme vyrazili všichni společně na prohlídku. Nejprve jsme si prohlédli skanzen a poté procházkou kolem jezera Mjøsa (největší norské jezero) dorazili do železničního muzea. Do větší části expozice byl vstup zdarma, pouze na konkrétních místech a atrakcích se platilo zvláštní vstupné.

Parní lokomotiva řady 470Muzeum zahrnovalo velký otevřený areál na břehu jezera, s navzájem propojenými úseky a různými atrakcemi. Byla zde funkční modelová železnice v měřítku cca 1:4, stylová restaurace ve vagónu, úzkokolejná dráha o délce jednoho kilometru, několik hal s muzejními exponáty a venkovní expozice historických vagónů a lokomotiv. Celé muzeum bylo koncipováno jako příjemné místo pro rodinnou odpolední návštěvu. Protože jsem dosud nebyl v našem největším železničním muzeu v Lužné u Rakovníka, nemohu srovnat; v jedné věci ovšem Lužná vítězí na celé čáře: hamarské železniční muzeum nemá napojení na železnici! Areálem muzea prochází jak úzkorozchodná, tak normálněrozchodná trať - existují ovšem samy o sobě a vedou odnikud nikam. Z toho důvodu mi přišlo norské železniční muzeu tak trochu „mrtvé“.

Děti milují vláčky!Modelovou železnici v měřítku 1:4 představoval stometrový okruh, na kterém akumulátorová lokomotiva řízená krásnou slečnou strojvedoucí vozila na dvou vagóncích děti. I my jsme dostali povolení se (zadarmo) svézt a lze říct, že to byl pro všechny příjemný zážitek. Po projížďce jsme dorazili k první výstavní hale. V přístavku haly měla čestné místo největší norská parní lokomotiva, NSB 49c 470 "Dovregubben". Bohužel stísněné prostory, ve kterých se tato mohutná parní kráska nacházela, neumožňovaly kromě detailů prakticky žádné kloudné focení. V hale pak byly vystaveny různé drezíny, motorové vozy, akumulátorová parní lokomotiva a stylové vozy, včetně královského vagonu.

Replika 
stanice Kloften v areálu muzeaZa první halou se nacházelo nástupiště na 750mm úzkokolejnou železnici. Její délka zahrnovala přibližně kilometr kolejí včetně několika výhybek, koncová nástupiště a tři repliky malých nádražíček na trati. V pravidelném časovém intervalu trať včetně zastávek projížděla souprava osobního vláčku v čele s parní lokomotivou. Jízdné na této dráze se platilo zvlášť a nebylo levné. Proto jsme nabídku na svezení odmítli a pokračovali dál po svých. Celá atrakce na mne působila trochu kýčovitě. Podél úzkorozchodné železnice jsme se vydali směrem ke druhé výstavní hale. Zde byly umístěny další exponáty – většinou norské parní lokomotivy, staré elektriky a vagony. Na konci areálu muzea leží třetí, největší výstavní hala, jejiž prohlídka ovšem opět vyžadovala samostatné vstupné. Vzhledem k jeho výši jsme i tento bod programu prohlídku zavrhli.

Protože bylo krásně teplo, návštěvu muzea jsme zakončili koupáním v přilehlém jezeře Mjøsa (teplota vzduchu 25, teplota vody 18 stupňů). Mimo jiné to byla naše první očista od chvíle, kdy jsme před třemi dny vyrazili z domova na cestu. Čistí, voňaví a příjemně unavení jsme vyrazili směrem na Lillehammer.

Akumulátorová parní lokomotiva Motorový vůz Drezína Zahradní železnice v hamarském muzeu Parní lokomotiva řady 234

Další díl seriálu si můžete přečíst ještě dnes večer na našich stránkách.


Otmar Humplík Poslat mail autorovi | 12.4.2008 (18:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu Norsko

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko