..: Níhov 1962 :..

498.106, Níhov - Řikonín, foto: Drahos Svestka Rok 1962 nepřekypoval mimořádnými událostmi. Najel ropovod Družba, byl odstřelen pomník J. V. Stalina v Praze na Letné, konal se sjezd vládnoucí strany, Alžírsko vyhlásilo nezávislost a Mongolsko vstoupilo do RVHP. Americké špionážní letadlo U2 v říjnu pořídilo 14. října při přeletu Kuby fotky budovaných raketových základen SSSR a počala „Karibská krize“. Již v únoru vykonal úspěšný let do vesmíru americký astronaut John Glenn, později senátor. (V roce 1998 letěl ve věku 77 let na palubě Discovery do vesmíru podruhé). Za pozornost stojí, že v tomto roce byla založena skupina The Rolling Stones.

Strojvedoucí I. , Níhov - Vlkov u Tišnova, foto: topič Podařilo se ale nalézt kresbu, dokumentující nepravidelnost v železniční dopravě mezi Brnem a Prahou, kdy dne 26. dubna 1962 uvízl ve stoupání u Níhova rychlík R9, Štúrovo – Praha. Tou dobou jediný rychlík touto trasou, turnusový stroj 498.0, případně 498.1, norma až 640 tun, odjezd z Brna cca 16.40 h. I po elektrifikaci, zejména při překročení normy, vozily tuto zátěž dvě laminy.

Událost byla o to významnější, že se přesouvala nemalá část naší rodiny a předznamenávala neblahou skutečnost, že záhy budu definitivně přesunut z „rozmazlovny“ u dědečků a babičky z Brna do Prahy, za účelem začlenění do vzdělávacího procesu. Bylo mně pět let.

Níhov 1962, foto: Libor Zapletal senior Jak bylo v té době dobrým zvykem, rychlík byl tažen parním strojem, dle následných vzrušených diskusí pravděpodobně bratislavskou strojní četou. Počasí bylo přívětivé, teplo bez deště, a již razily „kočičky“. Z Brna vyjel vlak na čas a bez problémů dojel do Tišnova. S mohutnými výfuky se rozjížděl proti stoupání (až 20 promile) ku Žďáru. Ale ne dlouho. Do Řikonína to šlo, pak ale začaly být výfuky zřetelnější, pomalejší a naléhavější, klepání kol na styku kolejnic pomalejší, až se to u tunelů u Níhova zastavilo docela. A Vlkov u Tišnova byl nedostižně daleko.

Dlužno dodat, že před elektrifikací (1965-66) byla tahle trať pro parní mašiny prubířským kamenem. Nákladní vlaky měly často stroje tři, 556.0, ale i 524.2. Valná většina rychlíků i expresů jezdila kolem Svitavy, po sklonově méně náročné trati a v České Třebové přepřahala na bobiny, případně byla spojována s rychlíky od Ostravy, hlavně před ukončením dodávek E 499.1. Výjimkou byl Ex Hungaria vedený jednotkou GANZ (M 498) – bez zastávky mezi Brnem a Prahou. Přes Havlíčkův Brod byl veden jen jeden pár rychlíků v celé trase.

Topič I., Vlkov u Tišnova - Níhov, foto: topič Po uvíznutí vlaku začal shon. Trať neměla mezistaniční zabezpečovačku, ve stanicích byla místní elektromechanika, úseky s hláskami, jízda na odhlášku telefonem. Vlaková četa musela hbitě zabezpečit vlak proti najetí zezadu. Cestujícím bylo stroze sděleno, že došla pára. A nebylo možno přeslechnout hlasité hádání se vlakvedoucího se strojní četou. Strojvůdce údajně hrdě odmítl postrk – a šup. No schytal jmen nepočítaně a hlavně slovy, která čekatel studia posledního ročníku mateřské školy dosud neznal. Byly provedeny dva marné pokusy vlak vyprostil vlastní silou vlakového stroje. (Slyšitelný spor vlakvedoucího se strojvůdcem.) Až poté byl povolán stroj pomocný. Přijela nákladní mašina (komín s lapačem sazí) ze směru Žďár nad Sázavou, jela dolů do Řikonína a přijela na vlak jako postrk. Až pak se jelo dál.

Pro vlakovou četu to byla další zátěž, neb po druhém marném pokusu o rozjezd, vlakvedoucí uložil, že vlak má vycouvat z tunelu, kde při druhém pokusu uvízl, což cestující v jarním počasí pochopili jako pokyn k procházce. Například můj strýc vystoupil, nařezal několik „kočiček“ a po návratu povzbuzoval spolucestující výkřiky „Indiáni přepadli trať a vytrhali koleje! Chraňte děti, ženy a strace!“ Vlaková četa stěží zaháněla cestující do vlaku, zejména s ohledem na kolej směr Tišnov, kudy mohl kdykoliv projet vlak.

230.101-8, Níhov - Vlkov u Tišnova, foto: Strnda 1216.227-9, Řikonín - Níhov, foto: Dobromil Retych 230.085-3, Řikonín - Níhov, foto: Dobromil Retych 230.095-2 + 230.092-9, Řikonín - Níhov, foto: Dobromil Retych 230.098-6 + 230.081-2, Níhov - Vlkov u Tišnova, foto: Dobromil Retych 362.021-8, Řikonín - Níhov, foto: Dobromil Retych

Kresba: Libor Zapletal senior (1919-1983). Táta nebyl mašinkář, takže stroje předloze neodpovídají.

Poděkování Drahoši Švestkovi a Pavlu Dobromilu Retychovi za zpřesnění „územně příslušných“ detailů.


stoupa Poslat mail autorovi | 29.9.2013 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel hank 
02.10.2013 (7:47)  
Ještě musím opravit sám sebe: Ten poslední pětikolák v Brně s Rihoskovým komínem ("heligónem") byla lokomotiva 524.0140. Mnou zmíněná 524.0144 měla klasický prvorepublikový komín s korunou a byla jako úplně poslední své řady v Brně zrušena 1. května 1971.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
01.10.2013 (21:29)  
Pro "Hank":

1) Mašiny: Dík za opravu a doplnění ve věci ř. 542.0 (eště tak moc sklerotický nejsem, snad) :-)
2) Tunely do Blanska: Na těch mně rodiče i dědečci učili počítat do deseti. Tam se opravovalo pořád...
3) To hodnocení roku 1962 jsem pojal poněkud "volněji", subjektivně. Nemyslím, že bych byl pacifista, vím, co byla Karibská krize, ale zastávám názor, že "tam, kde končí lidská blbost, tam začíná vojenské umění". A tak holt za nejzávažnější považuji ten vznik "Stounů" :-)

PS ad 3) Asi proto jsem v HO na synkovu žádost vybudoval, dobastlil, kamufláží opatřil a postaršil zhruba jeden neúplný prapor tanků a bojových prostředků WH (Wehrmacht), 2 čety USA (Sherman, Halftrack), 2 čety Rudé armády, 2 a kus čety BW (Bundeswehr). Ta Merkava je jaksi navíc .. :-)
registrovaný uživatel hank 
01.10.2013 (20:42)  
stoupa: Ještě ke tvému hodnocení roku 1962 jako bez mimořádných událostí... Byl jsem tehdy jen o fous větší dítě než ty (obecná škola...:-)), ale karibskou krizi si pamatuju naprosto přesně, nejen proto, že tátu jako jednoho z klíčových pracovníků strategické letecké továrny v těch dnech povolali do armády - sice normálně chodil do práce a spával doma, ale měl doma uniformu kapitána vojenského letectva a dokonce osobní zbraň - pistoli vz. 52 a dva zásobníky plné ostrých... Po večerech jsme spolu seděli s ušima přilepenýma na prastaré čtyřlampovce a chytali z éteru všechny možné i nemožné stanice komentující tehdejší dramatické události. Nakonec to naštěstí "nepískli", ale jako silný zážitek to mám doživotně hluboce zaryté do paměti. Moji rodiče válku zažili coby deseti- patnáctileté děti, máti se stala za války oboustranným sirotkem, a i sedmiletý kluk jako já si díky jejich dospěláckým hovorům dokázal udělat představu, co to mohlo být za hrůzu, zvlášť když byly ve hře atomovky. Takže tvé hodnocení roku 1962 jako roku bez mimořádných událostí s prominutím nesdílím.

Ale už jsem zase OT... omlouvám se.
registrovaný uživatel hank 
01.10.2013 (20:18)  
M: "...proc byla jeste skoro 50 let po valce hlavni trati mezi Prahou a Brnem..."
Elektrizace trati přes Českou Třebovou se začala plánovat už dávno před její "korytoryzací", jenže ji řádně zkomplikovaly tunely mezi Brnem a Blanskem postavené s nízkým průjezdným profilem. Že bude jejich oprava složitější, než se očekávalo, to došlo drážním bafuňářům nejpozději v r. 1968, kdy při opravě tunelu č. 4 začaly dělníkům padat klenáky na hlavy, načež došlo k jeho úplnému závalu. (Nutno ovšem podotknout, že to nebyl první podobný případ, v tunelu č. 10 došlo k závalu už v r. 1866, což svědčí o drsných geologických podmínkách v údolí Svitavy.) Tunely č. 5 a 6 byly proto nakonec raději sneseny (za plného provozu, jako student jsem si často dopřával coby mimořádnou atrakci cesty z domova na Slovácku do školy v Pardubicích oklikou přes Brno, abych si užil jízdy osobáku s pětasedmou krokem pod tenčícím se nadložím tunelu č. 5), k tunelu č. 8 přibylo jeho úplně nové dvojče 8/2 s profilem pro jednu kolej, protože úprava původního tunelu (dnes 8/1) pro dvojkolejný profil s trolejí byla neřešitelným oříškem i pro zkušené tuneláře z tehdejšího Železničního stavitelství Brno, a dlouho se taky váhalo, co s tunelem č. 1 v Obřanech - ten byl nakonec rekonstruován jako poslední až v r. 1996. (A jeho památkově chráněný empírový portál, stále v majetku SŽDC, leží rozebraný na hromadě v Maloměřicích... nebo v r. 2010 aspoň ještě ležel.) Takže většinu z těch skoro 50 let po válce, kdy byla páteřní trasou z Prahy do Brna havlbrodská trať, zabraly předelektrizační úpravy tunelů v údolí Svitavy.
registrovaný uživatel hank 
01.10.2013 (19:49)  
stoupa: Asi bych si tě dovolil malinko opravit, v Brně nebyly 524.2, ale 524.0. A některé z nich - třeba 524.0144 - s tím heligónem opravdu dosloužily. Poslední brněnské pětikoláky jezdily v Zastávce u Brna, kde bývala strojová stanice pro obsluhu rosických uhelných dolů, ještě v roce 1971. A taky odtamtud vyjížděly na postrky do Rapotic. Ale to už jsme na jiné trati...
30.09.2013 (23:24)  
Když už se tu rozvinula diskuze o nové trati přes Vysočinu, nemohu neodkázat na vynikající knížku Miroslava Vaňka:
http://www.fortifikace.net/odb_lit_m_vanek_diana.html
Škoda, že máme tak málo kvalitní drážní a lidské literatury, jako je tahle. Zdravím, ZdŠ
30.09.2013 (23:08)  
Proč tam vznikla...protože bylo třeba alternativní propojení mezi Brnem a Prahou. Než ta trať byla vybudována,jediné spojení bylo přes Č.Třebovou. V případě nějaké vážnější nehody nebylo kudy jezdit(snad jedině přes Jihlavu-při tehdejší délce a zatěži vlaků zcela nereálné). Trať přes Třebovou byla sice sklonově celkem příznivá,ale v některých úsecích pomalá. Trať na Havl.Brod...pominu-li náročné sklonové poměry,které byly ale jen v relativně krátkém úseku, byla na svoji (i na dnešní) dobu projektována velkoryse...téměř v celé délce traťová rychlost 100 km/hod a minimum úrovňových křížení s pozemními komunikacemi. Problém byl,jak pokračovat dál z Havl. Brodu pomalým úsekem kolem Sázavy...což se ovšem nepodařilo vyřešit ani dnes. Ale do optimalizace trati Brno-Č.Třebová to bylo (po elektrifikaci) nejrychlejší spojení mezi Brnem a Prahou. Navíc při minimálních úpravách by zde bylo možno zvýšit traťovou rychlost o dalších 10,místy 20km/hod. Ale nakonec bylo rohodnuto ve prospěch trati přes Třebovou...otázka je, bylo-li to správné rohodnutí,příp.co za tím stojí.
registrovaný uživatel M 
30.09.2013 (22:42)  
Trať byla naprojektována vnitrozemím, aby se nedotýkala "Sudet", zejména kolem MuN.

Urcite? Vzdyt je to trat uz z Rakouska? Tehdy se resily Sudety? Navic Brod byl dokonce Nemecky (s velkym N, ale asi ne nahodou).
Nasel jsem i pomerne nedavny clanek prave o teto trati. Sudety jsou odpovedi na to, proc se v urcite fazi mela opravovat, ale nemyslim, ze je to odpoved na to, proc tam vznikla nebo snad proc byla jeste skoro 50 let po valce hlavni trati mezi Prahou a Brnem.
registrovaný uživatel rk_kn.  mail  
30.09.2013 (22:13)  
Ešte by ma zaujímalo, ako to zvládala dvojprúdovka s Pannoniou ?
30.09.2013 (21:29)  
Stoupa: Teď nevím jak jsi to myslel,Libore. To je 30 bílých chlaďáků "INTERFRIGO". To kdyby jezdilo dnes místo těch zasr...kamionů, podstatně by ubylo mrtvol na silnicích. A ta délka staničních kolejí ve zmíněném úseku snad je v pořádku...párkrát jsem tam jel...dříve jako pomocník a posléze v zácviku na elektriky a do každé stanice jsme se vešli...i s tím nejdelším vlakem.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko