Ostrava - Vzhledem k tomu, že jsem si dneska opět vyslechl názor, že Pendolino je špatné, protože má zastaralé GTO a moderní jsou IGBT, rozhodl jsem se napsat tento krátký článek, který by měl tento omyl vyjasnit jednou provždy.
GTO x IGBT
GTO – Gate Turnoff Thyristor, IGBT – Insulated Gate Bipolar Transistor
Srovnat GTO a IGBT jazykem železničáře by šlo následovně. Představme si GTO jako ono Pendolino a jako IGBT nám poslouží 471. Pendolino, ze kterého se postupně vyvinula naše řada 680, tedy ETR460 jezdí už od roku 1993. Prošlo dalším vývojem v podobě ETR470 a konečně dospělo do naší řady 680. Oproti tomu 471 jezdí zhruba od roku 2001 a v současné době prodělává drobné úpravy v podobě faceliftu. Kdybych položil jednoduchou otázku, co je starší, jestli Pendolino, nebo řada 471, tak odpověď nebude jednoduchá. Podobná situace je i s GTO a IGBT. GTO je starší, ale stejně jako IGBT se vyvíjí. Tak jako Pendolino má vyšší výkon, než 471, tak i GTO může spínat větší výkony (a vyšší napětí), než IGBT. Ale na druhou stranu, 471 má širší dveře, a tím umožňuje rychlejší výměnu cestujících. Podobně jako IGBT má kratší spínací a vypínací dobu a tím umožňuje vyšší spínací frekvence.
Pro srovnání může posloužit následující tabulka: (Doc. Ing. Jiří Danzer, CSc.: Elektrická trakce 4. – Vozidla s asynchronním trakčním motorem)
Z tabulky, kromě výše již řečeného, je vidět ještě jedna zásadní věc. Všimněte si špičkového proudu GTO a IGBT. Je tedy zřejmé, že GTO vydrží mnohem horší zacházení v porovnání s IGBT. Tady se mi přímo nutí otázka: „Stálo už nějaké Pendolino kvůli poruše tyristoru?“ Pokud ano, tak rozhodně v menší míře, než stojí 471 kvůli poruše IGBT. Další výhodou GTO jsou nižší ztráty, ale bohužel se ke GTO přidávají odlehčující obvody, takže celková ztráta větve střídače je pak vyšší. A aby to nebylo všechno tak jednoduché, tak ani prostá výměna GTO za IGBT není možná, neboť GTO se zapíná i vypíná proudovým impulzem. Oproti tomu IGBT vede, pokud je na řídící elektrodě přiloženo napětí.
Je zřejmé, že vývoj vede k vyšším výkonům spínacích součástek a zároveň lze říci, že GTO bude ještě dlouhou dobu umožňovat spínat vyšší napětí a vyšší výkony než IGBT. Je však jen otázkou času, kdy IGBT bude schopno plně vytlačit GTO z oblasti železničního průmyslu. Pokud ta doba ještě nenastala, tak je určitě velmi blízko.
Proč nejsou IGCT tyristory, oproti IGBT, tolik populární v kolejových vozidlech ? Existuje nějaké srovnání pro a proti ?
Děkuji za odpověď na randel@polovodice.cz .
Robert Anděl
a mimochodem jsem slovak tak pardon za tou zlou cestinu ...:)
Ve firme kde ted pracuju pouzivame velke lisy italske vyroby. Kdyz kouknu do rozvadece a vidim zpraseny desky ovladacich obvodu (dratove propojky na deskach svedcici o spatnych navrzich desek), je mi zle. Lis ovlada pocitac s windows 98 italske jazykove mutace. Proste na bliti. A to to nebyl zadny levny stroj. Cca 1 milion Euro. Takze taky bych si nekoupil italsky auto... mozna ferrari :-)
AVV - nechtěl by někdo o tom napsat podrobnější článek?
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.