..: Nelehký život elektrické jednotky 470, díl první - Zrození :..

Ilustrační obrázekPraha - Na začátku 80. let minulého století vypršela výrobcem udávaná doba provozu jednotek 451/452. Federální ministerstvo dopravy se proto rozhodlo tuto situaci řešit. Jelikož se ale tuzemská vagónka ve Studénce momentálně zabývala jinými úkoly a hlavní dodavatel výzbroje pro elektrické jednotky MEZ Vsetín se přeorientoval do jiného oboru, padaly návrhy na jiná řešení. Nejčastěji se objevoval nápad na nákup elektrických jednotek ze sousedního, taktéž socialistického Polska, kde Pafawag Wróclav produkoval stovky již tehdy zastaralých jednotek EN57.

Vzhledem k zastaralosti produktů z bratrských socialistických zemí a nemožnosti nákupu téměř čehokoliv ze západního bloku se nakonec tehdejší MD přeci jen rozhodlo pro produkci tuzemského výrobce. Prvotní zadání vycházelo z koncepce jednotek řad 451/2 a 460. Jednotky měly být dodávány ve dvou verzích - čtyřvozové se dvěma hnacími a dvěma vloženými vozy a dvouvozové s hnacím a řídícím vozem. V obou případech šlo o jednopatrové vozy. Vývoj byl zahájen v roce 1987 s termínem dokončení 1990.

Socialistický stát ale nebyl zas tak konzervativní, aby se bránil využití zkušeností z imperialistického západu. A tak se předlohou dnešní jednotky 470 staly dvoupatrové elektrické jednotky známé z příměstské dopravy Paříže. Ani toto řešení ovšem nebylo jediné uvažované. Ve hře byla i vratná souprava tvořená elektrickou lokomotivou vycházející z řady 83E, několika vložených patrových vozů a patrového řídícího vozu. Tato varianta se ukázala jako nejvýhodnější, a proto očekával zvolení jiného řešení jen málokdo. Osud tomuto řešení ale nepřál. Nakonec padlo rozhodnutí na výrobu pětivozových dvoupatrových velkokapacitních jednotek řady EM 499.0 (dnešní 470).

Samotný vývoj začal v roce 1986. Vzhledem k výše popisované situaci ovšem trpěl fatálním nedostatkem jakýchkoli komponent. Hlavní tuzemští výrobci výzbroje pro předešlá kolejová vozidla byli zatíženi jiným úkolem a o spolupráci neměli zájem. Tím se dostala severomoravská výrobna do zásadních vývojových potíží. Konstruktéři navíc neměli mnoho času - za 18 měsíců od vydání rozhodnutí se měl první prototyp nové jednotky prohánět po kolejích - a tak přistupovali k velmi netradičním řešením. I když se spolupráci s určitými technickými vývojovými kapacitami podařilo navázat, celková koordinace složitého projektu, na jehož splnění navíc nedostal podnik dostatek času, byla velmi složitá.

Vzhledem k tomu, že šlo o první vývoj dvoupatrového vozu v ČSSR (jednotky Bpjo a spol. pocházely z NDR), byla projektu věnována zvýšená pozornost. Konstruktéři využívali archivních zkušeností, zejména ze stavby dávno zapomenutého pradědečka řad 451/2 - EM 475.0 postavené v polovině 50. let. Předchůdce dnešních "žabotlam", který se vyznačoval základy technologie dnes označované jako distribuovaný pohon, neměl jednoduchý život. Do 20 let byl zrušen. Ale vraťme se k příběhu jednotky 470.

Prvním z konstrukčních problémů byla váha motorového vozu. V případě plně loženého dvoupatrového provedení by totiž přesahovala veškeré normy a předpisy. Oba dva hnací vozy proto musely být upraveny na jednopodlažní. ČSD ovšem na svém požadavku velkého množství míst k sezení trvaly, a tak bylo zvoleno dnes kritizované řešení zmenšení rozteče sedadel na 1600 mm, podobně jako u vozů pro osobní dopravu z NDR, dnes známých jako Bdmtee.

V dalším dílu tohoto článku vám přineseme informace o provozu a budoucnosti této unikátní jednotky.

Zdrojem informací v tomto článku je kniha ŽM Atlas vozidel 4 - Elektrické jednotky od vydavatelství M-Presse.

Za námět děkujeme uživateli předchůdce.


Samir Lepara | 17.8.2008 (15:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu ČR Praha ČR Středočeský


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Web 
18.08.2008 (23:29)  
Jojo, to jsou všecko super nápady. Udělá se generálka, kdy z toho zbudou původní jenom holé skříně (všechno včetně podvozků pryč), v ceně minimálně stejné jako nový ešus. A jako výsledek budou zase dva prototypy se všemi pozitivy týkajícími se prototypů jako drahá údržba a nemožnost sehnat ND :-) Ještěže už i na ČD někdo trošku prozřel.
18.08.2008 (22:11)  
Připojil bych se k dotazu GC - odkud se vzal název Kraken?
18.08.2008 (20:52)  
Paninaro: No jasně, hned na ráz obě. A platit se to bude asi z čeho? Prozatím by stačilo, kdyby se dal dohromady alespoň ten modrej pro normální ježdění.

Jinak dneska jízda bez problémů. Rozjezdy svižné, brzda ostrá, interiér o mnoho lepší než žabotlam (to pro arsgals), pravda s exteriérem je to horší. Co se jízdních vlastností týká, tak na té oranici co na 171 máme, je to takové pohlazení. A oproti ešusům podvozky nevržou a nemlátí, ale to asi také záleží na vymlácenosti jednotlivých kusů.
18.08.2008 (19:16)  
Měli by obě jednotky dát dopořádku a udělat z nich muzejní kousky nebo z nich za čas nic nezbyde.
18.08.2008 (16:44)  
Nevím, jestli mám takové štěstí, ale já si ho dám teď z Berouna na Smícháč a zpět. Doufám, že budu úspěšnější než předminule, kdy jsem se takto také vychloubal a nakonec jsem jel v režiji rychlíkem do Prahy pro tlamu, protože Kraken lehnul v Dobřichovicích. Držte mi palce. :-)))
18.08.2008 (14:15)  
Samozřejmě, že efektivní by bylo další využití vozidlových skříní Krakenů.
Motoráky by se daly využít jako řídící vozy - stanoviště strojvedoucího konstrukčně existuje, patrové vozy bych modernizoval současně jako jejich generálku. Taková modernizace stejně představuje vybrakování vnitřností na holou vozidlovou skříň, repasi poškozených částí a komplet nový interier. I kdyby ty řídící vozy měly být zase jenom jako prototypy.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
18.08.2008 (9:58)  
... jeste si mane vzpominam na zdeseni na FHMTS a ZSE, kdyz si Studenka a MEZ vyvstekaly v rezimu planoviteho rizeni, ze je super zakazka na "nove pantaky" vlastne nezajima ... A to v dobe, kdy Skodovaci s CKD elektro a Polovodice vymejsleli asynchronni motóry pro masinky. Tehdy ten vlak jeste nebyl ujetej.

PS. HEZKY CLANEK
dopisovatel nebo člen ŽP Railfort  mail  
18.08.2008 (7:07)  
Mně by přišlo škoda hlavně těch patrových vozů. Nedávno se zkoušelo jezdit 242-954, tak kdyby se jimi protáhl kabel, udělaly by někde v příměstské ještě spoustu práce.
17.08.2008 (22:46)  
Jak vlastně vznikla přezdívka Kraken?
17.08.2008 (21:15)  
jak dlouho jezdí není podstatné.vemte si třeba M 262 ty snad přežijí vše.nebo se mílím
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko