Łódź - Velkolepý výlet do Polska několik týdnů připravoval Tomáš Votoupal z klubu Moravské železniční muzeum. S ohledem na výpadek v komunikaci s dráhou v Krośniewicích bylo využito nabídky přátel z nadace, která se stará o provoz úzkokolejky Rogów - Biała (od Varšavy jihozápadně směrem k Łódźi).

Naše cesta rychlíkem Silesia probíhala pohodově, leč namísto kdesi před Varšavou jsme se nad ránem vyskytli ve stanici s poetickým názvem Tunel (kdesi u Krakowa) a do Varšavy tak dojeli s více než dvouhodinovým zpožděním. Nejen že nás na odklon předem nikdo neupozornil, ale nikdo se nám ani nepokusil vysvětlit proč jel vlak odklonem nebo se za to omluvit. Na Varšavském západním nádraží následoval pokus o chycení posledního rozumného přípoje. Paní v pokladně nám ještě stihla říct namísto spojení cenu a když zjistila, že nakupovat již nehodláme, ukončila komunikaci. Než jsme pochopili, že leták pod odjezdovou tabulí obsahuje celkem zásadní informace o výluce, kvůli které předchozí rychlík jede právě teď a další dva nejedou, tak nám tento ujel. A tak nezbylo než přejít na dworzec autobusowy, neb první skupinu bychom již příliš zdrželi. Naštěstí přímý autobus do půlky trasy jel za necelou hodinu a tak se vše v dobré obrátilo. Inu cestovatelská lekce.

Přijeli jsme do Rawy Mazowiecké, největšího sídla uprostřed úzkokolejné trati, a začali hledat nádraží, neboť jsme na příkaz Richarda vystoupili hned na kraji města. Místní na nás koukali jako bychom potřebovali vyšetřit u psychiatra. Vlak tady totiž už nějaký čas pravidelně nejezdí a jezdit asi nebude. Přesto se nás ujal jakýsi mladý student hovořící dobrou angličtinou. Přestože zjevně kráčel jiným směrem, na nádraží nás odvedl. Budiž mu tyto řádky výrazem poděkování. A jak jsme zjistili, tak přímo u nádraží je i to autobusové. Procházka ale jistě nikomu z nás neuškodila. Inu začali jsme čekat na vlak a skutečně asi po 45 minutách se z mlžného oparu ozvalo houkání a pak se vynořil fantastický až téměř pohádkový vláček - malý diesel, nádherně upravený dřevěný vagon a pošťák s kamny - tak trochu jiný vlak. Zlý průvodčí se nikde nenašel a tak jsme nastoupili. Cesta do Bialé a zpět do Rogowa probíhala v pohodě a s množstvím šotozastávek na požádání (a bez potřeby vlastnictví fotopasu). Po cestě zpět v Rawě proběhlo občerstvení v podobě výborných utopenců. Vůbec občerstvení ve vlaku bylo na vysoké úrovni. Typická širá a přesto ne zcela fádní polská rovinatá krajina se zvolna ponořila pod roušku tmy, která po příjezdu do depa definitivně zvítězila. Pohostinnost týmu zdejší úzkokolejky neznala mezí - na cestu do 1,5 km vzdálené pizzerie byl vypraven zvláštní vlak na řepné řízky, tentokrát jsme jimi ale byli my.

Nad ránem jsme si ještě spěšně prohlédli areál depa v Rogówě. Překvapil nás svou na naše poměry pro jedinou trať obrovskou rozlohou. K dispozici je řada vozidel nejen místních ale i z různých zrušených polských tratí. Po prohlídce expozice historických jízdních řádů a dalších artefaktů jsme se již vydali plni dojmů na vlak do Łódźe za poznáním tamních tramvají.

Něco málo z historie - trať dlouhá asi 48 km byla vybudována v r. 1915 během první světové války o rozchodu 600 mm. Vozila materiál na frontu a raněné zpět. Po válce provoz převzalo ministerstvo železnic. V roce 1954 byla úzká v rámci modernizace přerozchodována na 750 mm. To umožnilo nasazení silnějších lokomotiv (Px48) i větších nákladních vozů. Od roku 1968 byly v provozu podvalníky pro provoz normálněrozchodných vozů. V roce 1974-5 byly parní lokomotivy nahrazeny rumunskými diesely Lxd2. Ještě v roce 1987-8 byly dodány 4 osobní vozy také rumunského původu. V roce 1996 byla trať prohlášena technickou památkou. Roku 2002 byla předána okresu Rawa a provozovatelem je Nadace polských úzkokolejek. Ta má od roku 2005 status veřejně prospěšné společnosti a je tak možné ji věnovat 1% z daní.

Pravidelné jízdy byly v roce 2007 nabízeny každou neděli odpoledne na úseku Rogów - Głuchów s možností prohlídky barokního kostela a ohniště. Nosným programem jsou ale jízdy na objednávku. Depo v Rogówě je asi 10 minut od tamního nádraží. Návštěvu můžeme rozhodně doporučit.

Fotky

Foto: Pospeco a Richard Vyhlídka

další informace: Fundacja Polskich Kolei Wąskotorowych (FPKW)