..: Návrat pravidelného provozu na úzký rozchod v Polsku :..

Motorový vůz MBxd2-216 ve stanici Pleszew Miasto (19.9.2015), foto: Petr Jetelina Pleszew — Po třech letech od zastavení posledního pravidelného provozu se v Polsku opět vrací vlaky na úzký rozchod. Dne 4. dubna 2015 se znovu rozjely na Pleszewskej Kolei Lokalnej mezi stanicemi Pleszew Miasto a Pleszew Wąskotorowy, kde úzkokolejka tvoří přípoje na osobní vlaky společnosti Przewozy Regionalne. Dopravcem na trati je společnost SKPL Cargo. Funkčních úzkorozchodných tratí sice zůstalo v Polsku zachováno více, ve všech případech se však jedná pouze o letní turistické provozy.

Jízdní řád PKL 1.9. - 17.10.2015, foto: SKPL Cargo

Při zahájení provozu bylo v jízdním řádu zavedeno celkem 7 párů vlaků v pracovní dny, resp. 4 páry o víkendu. Po změně jízdního řádu od 1. září se počet spojů zvyšuje na 12 párů v pracovní dny, 11 v sobotu a 10 v neděli. Délka trati je cca 3,5 km, vlak tuto vzdálenost překoná za 10 minut. Obyčejná jednosměrná jízdenka vyjde na 3 zloté, měsíční stojí 60 zlotých, dopravce poskytuje státem nařízené slevy. Jízdenky je možno zakoupit u strojvedoucího bez přirážky nebo ve vybraných pokladnách dopravce Przewozy Regionalne ve Velkopolském vojvodství (např. Poznań Główny, Pleszew, Ostrów Wielkopolski). Dopravu zajišťuje původem rumunský motorový vůz řady MBxd2-216. Z této řady jsou vyrobeny i tzv. hašišbedny českého dopravce JHMD, díky čemuž se českému cestujícímu nabízí možnost srovnání vozu před rekonstrukcí i po ní.

Provozní zajímavostí je vedení vlaků bez dotací, jejich provoz je financován pouze z jízdného a zisků firmy z nákladní dopravy. Dle facebookového profilu společnosti SKPL vlaky jezdily bez dotací i v roce 2011. Lze se domnívat, že znovuzavedením vlaků chce dopravce přesvědčit místní samosprávu, že provoz trati má smysl a stojí za to jej financovat z veřejných prostředků.

Technický stav trati je však velmi špatný, je nutno provést opravu celého úseku. Stejně tak motorový vůz by si zasloužil úpravu interiéru pro cestující, především výměnu dřevěných lavic, nové obložení či dvouvrstvá okna pro lepší teplotní pohodu během zimy.

MBxd2-216, Pleszew Wąskotorowy (19.9.2015), foto: Petr Jetelina Interiér vozu MBxd2-216, foto: Petr Jetelina MBxd2-216, Pleszew Miasto (19.9.2015), foto: Petr Jetelina MBxd2-216, Pleszew Miasto (19.9.2015), foto: Petr Jetelina Pleszew Miasto (19.9.2015), foto: Petr Jetelina MBxd2-216, Pleszew Wąskotorowy (19.9.2015), foto: Petr Jetelina

Vývoj v minulých letech

Pleszewska Kolej Lokalna je posledním pozůstatkem původního úzkorozchodného systému Krotoszyńskej Kolei Dojazdowej, nacházejícího se asi 80 km jihovýchodně od Poznaně. Byl vystavěn v roce 1900, jeho délka činila až 54 km. Calá trať měla rozchod 750 mm, avšak do stanice Pleszew Miasto byla zbudována unikátní tříkolejnicová splítka s normálním rozchodem 1435 mm, jež se zachovala dodnes. Nákladní vlaky využívají standardní rozchod, zatímco osobní vlaky vždy využívaly rozchod úzký. Již od roku 1986 se však provoz odehrává pouze na úseku Pleszew Wąskotorowy – Pleszew Miasto, zbytek tratě byl zlikvidován.

Dne 10. 6. 2001 zasáhla úzkorozchodné kolejové systémy velká rána, když se PKP rozhodly zastavit veškerý provoz na všech těchto tratích. Pleszewská trať však dostala výjimku, osobní vlaky dojezdily až na konci školního roku, 22. června. Naštěstí proběhla rychlá jednání s místními samosprávami, a většina tratí se do dvou let dostala do jejich rukou. Na některých provoz již obnoven nebyl, na celkem sedmi tratích začal operovat soukromý dopravce SKPL (Stowarzyszenie Kolejowych Przewozów Lokalnych), který vznikl ze sdružení při Kaliskej Kolei Dojazdowej, a převzal provoz i na Pleszewskej Kolei Lokalnej.

Po zastavení provozu osobních vlaků v roce 2001 nákladní doprava fungovala stále díky standardnímu rozchodu, až v roce 2006 se přidaly osobní vlaky společnosti SKPL. Rozsah tří párů vlaků pouze v pracovní dny byl postupně navýšen až na pět párů. Tak jako na ostatních reaktivovaných tratích začala i zde kvůli zchátralé infrastruktuře, mizernému jízdnímu řádu a zastaralému vozovému parku osobní doprava skomírat, a v prosinci 2012, opět jako na poslední trati, utichla úplně, kdy z jízdního řádu byl vypuštěn poslední ranní pár vlaků. Nákladní doprava však fungovala bez přestání doposud, a 13. 6. 2015 se překvapivě vrátila doprava osobní.

Závěrem

Pleszewska Kolej Lokalna má mezi ostatními polskými úzkorozchodnými tratěmi výjimečné postavení. Se svými 3,5 km je nejkratší úzkorozchodnou tratí, osobní provoz se zde vždy udržel nejdéle, a v současnosti je opět jedinou tratí s pravidelnou dopravou. Nesmíme také opomenout již zmíněnou unikátní tříkolejnicovou splítku, která vede prakticky v celé délce dráhy.

Nezbývá jen než popřát dráze spoustu přepravených cestujících.

Zdroje: Web SKPL, Facebook SKPL, Rynek kolejowy, Rynek kolejowy, Vlaky.net


Petr Jet (intelpetr) | 4.10.2015 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád

Další z regionu Polsko


editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
08.10.2015 (23:24)  
Ok, to dává smysl. Díky.
08.10.2015 (21:32)  
Ano, 99% trati je tato tříkolejka. Úzký rozchod vede samostatně pouze na jedné koleji v obou stanicích, a na miastu do depa.

Logicky se nabízí, že se ta prostřední kolej mohla vytrhat, jenže z důvodu absence normálněrozchodných motorových vozů (Polsko až do začátku 21. století nemělo prakticky žádné) byl zachován provoz vozem úzkorozchodným.
registrovaný uživatel Etienne  mail  
08.10.2015 (19:25)  
Nickon: samotná tříkolejnicová splítka není opravdu unikátní, ale unikátní je délka - 3 km a skutečnost, že je de facto v celé délce. To se nedá s Brohltalbahn nebo Jindřichovým Hradcem srovnat. A přinejmenším zvláštní je také skutečnost, že nákladní doprava je provozována na normálním rozchodu, kdežto osobní vždy byla na úzkém.
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
08.10.2015 (15:03)  
Co je na tříkolejnicové splítce unikátního? Vždyť u Jindřichova Hradce či na Brohltalbahn ji mají také a v řadě měst (napadá mě třeba Liberec) je běžnou součástí tramvajové sítě. A prakticky v každém závodě vyrábějícím kolejová vozidla by se nějaká našla na testovací trati (v Plzni a Budyšíně jsem je viděl na vlastní oči). A ve Zwickau mají dokonce tříkolejnicovou splítku, společnou pro vlaky a tramvaje.
04.10.2015 (18:19)  
On je spíš zázrak, že provoz pod hlavičkou PKP vydržel tak dlouho. Muzejní vozidla a shnilé tratě v kombinaci s dlouhými jízdními dobami...
04.10.2015 (12:33)  
Však článek nehovoří o katastrofě, jen o ráně. Konec agónie však může znamenat také šanci na znovuzrození. Vždycky je lepší, když trať dokáže sloužit dopravě, než když skončí jako atrakce. Tomu však bohužel není současná evropská politika příliš nakloněna, raději staví další a další silnice pro stále větší počty automobilů. Takže se připojuji k přání co nejvíce přepravených a spokojených cestujících, a také dostatku nákladu.
registrovaný uživatel Etienne  mail  
04.10.2015 (11:00)  
Obávám se, že bez dotací to skončí jako všude jinde, kde se o to SKPL pokusilo (Krośniewice, Śmigiel), prostě to fungovat nebude.
A neřekl bych, že rok 2001 byl zase takovou katastrofou, naopak konec dlouholeté agónie ve službách PKP. Některé úzkokolejky sice zmizely v propadlišti dějin (Opalenica), ale jiné přešly na turistický provoz a dokonce se dokáží i úspěšně rozvíjet a čerpat z evropských peněz (Gryfice).

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko