..: Monografie stanic: České Velenice :..

Ilustrační obrázekMonografie stanic - Po delší odmlce Vám přinášíme další díl ze seriálu Monografie stanic, ve kterém nám autoři představují některá zajímavá nádraží na české železniční síti. Jedná se o otevřený seriál, do kterého můžete přispět i Vy. Dnes však zavítáme na jih Čech do malého města obklopeného lesy, ležící na hranicích s Rakouskem, oddělené od sousedního Gmündu řekou Lužnicí. České Velenice - žije zde přibližně 3500 obyvatel. Ve městě je hospodářský park, střední škola se zaměřením na železniční dopravu a jsou zde i Železniční opravny a strojírny, známé opravou historických vozidel.

Železniční stanicí České Velenice prochází dráha Františka Josefa z Vídně do Plzně (trať 199 Gmünd NÖ - České Budějovice) a odbočuje z ní trať do Prahy (226 Gmünd NÖ - Veselí nad Lužnicí). Ve stanici jsou 2 ostrovní nástupiště spojená podchodem s halou, 11 dopravních kolejí a jedna manipulační k odstavování nákladních vozů. Na českobudějovickém zhlaví se nachází bývalé depo, kde postupně probíhá demolice. Za stanicí leží Železniční opravny a strojírny, ve kterých se opravoval například parní vůz Komárek.

Stanice je osazena mechanickými návěstidly: 4 odjezdovými, 3 vjezdovými, které mají polohy stůj a výstraha; 3 neobsluhovanými předvěstmi a 2 světelnými seřaďovacími návěstidly sloužícími ke krytí přejezdů na vlečce do hospodářského parku. Výhybky jsou přestavovány ručně ze čtyř stavědel.

Provoz železnice z Vídně do Plzně v úseku Eggenburg - Gmünd – České Budějovice byl zahájen v roce 1869; odbočka do Prahy v roce 1871. Ze stanice České Velenice (tehdy Gmünd) vycházely dvě úzkorozchodné tratě Waldviertelbahnen do Litschau, ze které v Alt Nagelbergu odbočuje dráha do Heidenreichsteinu. Na nich byl provoz zahájen roku 1900; úsek do Weitry a Gross Gerungs se zahájením provozu v letech 1902 - 1903.

Ilustrační obrázek V roce 1868 se začalo s výstavbou železničních dílen, jejichž provoz byl zahájen o rok později. Roku 1874 byly dílny a nádraží v Českých Velenicích (Gmündu) poprvé rozšiřovány. Za 33 let, v roce 1907 zde byla zřízena trolejbusová doprava z nádraží do centra města Gmündu. Dopravu zajišťovaly O-busy. To vše ale jen do roku 1916, kdy byla doprava zastavena pro nedostatek financí. Po vyměření hranic Československé republiky připadly ČSR nádraží a železniční dílny, okolo kterých vzniklo 31. 7. 1920 spojením Dolních Velenic, České Cejle a Josefska město České Velenice. Podle Mnichovské dohody připadly České Velenice Německu a 20. listopadu 1938 byly podle Berlínské smlouvy přejmenovány na Gmünd III. - Bahnhof. Při bombardování anglo-americkým svazem 23. 3. 1945 bylo zničeno nádraží i dílny.

Osobní vlaky na obou úzkorozchodných drahách od roku 1922 již na českovelenické nádraží nejezdí. V roce 1950 byly úzkorozchodné koleje v Českých Velenicích sneseny, přeloženy na Rakouské území a v Českých Velenicích byly přeměněny na silnice, polní a pěší cesty. Dodnes zde zůstaly pozůstatky po točně a most přes řeku Lužnici u bývalého pěšího přechodu. Od 1. 10. 1993 jsou železniční opravny a strojírny privatizovány a 22. 12. 2000 byly transformovány a nyní nesou název ŽOS České Velenice CZ a.s.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Osobní dopravu zde zajišťují vozidla motorové trakce v řadách 749, 809, 810 a 842 a vozy Bmx, Bds, Bdt, Bt, BDtax, B, BDbmsee, Bmz (ÖBB) a Bmee. Nákladní dopravu zde zajišťují lokomotivy řad 742, 751, 771 včetně provozu na vícenásobné řízení. Dříve se zde v provozu objevovala vozidla rozmanitých řad, mimo jiné 735, 750, 753, 754, 781, 801, 852 apod. Známý zde byl i provoz řady 556.0 na všech tratích v okolí. Také tudy jezdily rychlíky Vindobona, Sanssouci a Smetana. V současnosti postupuje od Českých Budějovic elektrifikace soustavou 25 kV / 50Hz. Tím v blízké budoucnosti dojde k výrazné změně ve skladbě zde provozovaných vozidel.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Fotografie: Michal Šimek, Václav Šimek


Michal Šimek Poslat mail autorovi | 24.8.2008 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu ČR Jihočeský


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel dave  mail  
31.08.2008 (21:03)  
Děkuji za poutavy clanek o dnes méně využívaném nádraží, které snad v budoucnu dostane ještě jednu šanci!
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
26.08.2008 (20:14)  
Hele, dobrý. Nápad: a co trocha historie a planky provázání s Gmündem v běhu času Franz Josef "Jesusmariagottes" Bahn? (tak tomu fopráfdu ržíkali dědečci..)
26.08.2008 (18:59)  
Teodor : že by zrovna po válce, kdy se stavěla "nová" nádražní budova stavěla, byl v těch končinách čilý ruch si nejsem jistý. V osobní dopravě určitě moc ne.
Velikost té budovy byla mimo jiné dána tím, že v ní bylo zázemí pro celní orgány a komerční službu obou sousedních železnic. Podobnost s mnoha staničními budovami hraničních nádraží není náhodná (Dolní Poustevna, Vejprty, Moldava, Meziměstí, Železná Ruda). Nakolik se staniční budova podobala původní nebo zda se obnova dělala podle původních stavebních plánů si netroufám odhadovat.
Vlastně pouze díky dokonalému vybombardování nádraží (v nějakém článku popisujícím stav po provizorním obnovení provozu, se psalo, že strojvedoucí dostávali rozkaz znění "ve stanici Gmünd jednejte jako na širé trati") dostala stanice podchody a ostrovní nástupiště. Podobně na tom je Cheb, který byl také zničen při náletu a údajně i Klatovy.
25.08.2008 (23:00)  
Teodor: a k cemu by se asi mela ta budova pouzit? Kdyz nadrazi slouzi jen mensi casti puvodniho Cmuntu, kdyz uz nelezi na paterni trase z hlavniho mesta do Prahy, ale na konci dvou lokalek? Kdyz uz to nadrazi neporebuje desitky lidi k obsluze, ale jen par?
registrovaný uživatel A.N. 
25.08.2008 (20:44)  
tyto stránky jsou pro mne defacto "konkurence" takže žádné rady a články psát nebudu...Zelpage je spíš fotogalerie a to ještě jednostraně zaměřená, převážně na "dokonalé" fota stylu Jakuza. Ovšem pak vyjde článek, kde pěkné staré fota přetlučou nenasvícené braky! Ale pokud se chce někdo poučit, tak ať na netu hledá a najde moje články...
registrovaný uživatel Paragon  mail  
25.08.2008 (16:10)  
Milda IV:Nezapomínej,že to nádraží vznikalo v době,kdy tam byl čilý ruch...
To,že dnešní doba nedokáže plně využít tyto budovy je jen smutný fakt reality...
registrovaný uživatel JOHNZ 
25.08.2008 (1:16)  
JnR: Klatovy!
registrovaný uživatel JnR 
25.08.2008 (0:54)  
Milda4: Kolik okresních měst má takhle obří nádražní budovu?
registrovaný uživatel bub 
24.08.2008 (23:15)  
8.fotka v 1. serii, to je fotomontáž? Kde jsou koleje? :-)
registrovaný uživatel Qaws 
24.08.2008 (21:14)  
Ďulo, ukaž co v tobě je, a ukaž nám pořádný článek! Rád ti k němu přihodím komentář. =:o)
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2017 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko