Medzilaborce/Łupków — Přelom měsíců května a června loňského roku byl obdobím, kdy opět na krátký čas ovládlo oblast Lupkovského průsmyku na pomezí Slovenska a Polska burácení šestiválců z ČKD. Stalo se tak z důvodu odklonové vozby nákladních vlaků, jež si vyžádala plánovaná výluka na sousedním hraničním přechodu Plaveč/Muszyna, resp. na polské straně v úseku Stróże - Muszyna. Po více než třech letech tak opět na několik týdnů ožila nákladní doprava na jinak uzavřeném hraničním přechodu Medzilaborce/Łupków a železničním nadšencům se tak naskytla příležitost zdokumentovat poměrně čilý provoz na jinak již neprovozovaném úseku trati. Pravidelný provoz nákladní dopravy byl zastaven v roce 2009, osobní dopravu potkal stejný osud v roce 2011.
Na rozdíl od poslední rozsáhlé odklonové vozby po povodních v roce 2010 nebyla tentokrát zátěž z hraničního přechodu Plaveč/Muszyna směřována přes západněji položený přechod Skalité/Zwardoń, ale velké množství ložených souprav bylo po dobu výluky odstavováno v nácestných stanicích na trase Haniska – Plaveč, a stejně tak i na polské straně, aby o víkendu mohly projet svou standardní trasou. Zbylé vlaky, především ucelené vyrovnávky vozů Eas, prázdné kryté vozy řad Shimms a Shimmns a různé směsky prázdných vozů nejčastěji z/do Hanisky pri Košiciach, Strážského a Slovenského Nového Mesta, resp. z Maďarska pak byly trasovány právě přes přechod Medzilaborce/Łupków. V období od 5. května do 13. června byly zavedeny 2 páry nákladních vlaků denně. Zátěž zpravidla byla pouze v úterý až čtvrtek, protože od pátku do neděle byl vždy otevřen přechod přes Plaveč a veškerá zátěž pak proudila přes něj.
Provoz na slovenské straně obstarávaly, stejně jako v roce 2010, lokomotivy řad 751 a 752 depa Humenné a Košice. Ve vrcholovém úseku trati ŽSR 191 z Medzilaborců do polského Lupkova vlaky zpravidla vozily 2 lokomotivy v kombinaci vlaková a postrková. Na polské straně si pak vlaky přebíraly šestinápravové Sulzery řady ST 43. Dlouhé vlakové soupravy se v mezistátním úseku zpravidla dělily na 2 poloviny s tím, že na polské straně po spřažení pokračoval Sulzer s vlakem na Zagórz a dále do vnitrozemí, a stejně tak tomu bylo na slovenské straně v Medzilaborcích, kde po spojení obou souprav zpravidla stanula dvojice lokomotiv na přípřeži večerního Pn do Humenného a dále do Strážského, Hanisky, či jiné destinace.
Náročné traťové poměry v podobě četných protisměrných oblouků a táhlého stoupání místy dosahujícího až 25 promile letité pegasy a cecaně náležitě prověřily. Např. 22. května svou pouť pár kilometrů před tunelem ukončila lokomotiva 752.021 a 29. května na krátko zakončila svou cestu v Udavském košická posila 751.113. Ještě týž den však po krátké opravě pokračovala v plnění náročných úkolů na slovensko-polském pomezí. Jinak tyto osvědčené stroje obstály opět na výbornou a průsmykem během odklonů úspěšně vyvezly nebo naopak svezly několik desítek vlaků. Na dlouhou dobu poslední nákladní vlak projel Lupkovským tunelem odpoledne 12. června 2014, a tak se uzavřela další krátká epizoda z bohaté historie této trati.
Přejděme nyní od textového popisu historických událostí k popisu obrazovému, který si můžete vychutnat v rámci dnešního tematického dne naší fotogalerie.
Autorský text.
Taky priklad Jaworzyna Slaska, kde sa to tiez pekne preplieta
http://www.bazakolejowa.pl/index.php?dzial=stacje&id=329&okno=galeria&&photoid=50069
Možná chybí jen ten kus fotky, který by to objasnil, ale dosud jsem žil v přesvědčení, že standardem pro stanice je (velmi laicky řečeno, sorry) "co nejpřímější, hlavní průjezdná" kolej, jinými slovy to, kam se nemusí do odbočky.
A i když je zhlaví v oblouku (což v tomto případě asi je), tak geometrie obou vpravo odbočujících kolejí je taková zvláštní...
Fakt se omlouvám, pokud se ptám úplně blbě, ale ta fotka mě praštila do očí.
Dík.
Celkově bych neřekl, že rušení přeshraničních spojení bylo o tolik drastičtější než rušení vnitrostátních tratí v příhranicí. Také se dneska nedivíme tomu, kde jsou mezistátní vlaky v Novém Údolí, Chebu (na Waldsassen), Aši, Hranicích, Vejprtech, Křimově, Brandově, Moldavě a Jiříkově.
Nechic: Alespoň tam v obou případech existuje autobusové spojení, takže úplná opona to asi nebude. Navíc v případě Fratres je tím "východním blokem" spíš Rakousko, protože mezitím si téměř kompletně porušili místní regionální síť, na kterou by ty potenciální vlaky z ČR navazovaly. Ale moc se jim nedivím, v čistě venkovském regionu daleko od větších sídel, natož od centra spolkové země, těch pár motoráků za ÖBB tarif těžko mohlo autům konkurovat.
Nechic: no nevím, ono s PLR je to takové těžké všude... U nás funguje díky nadšencům trochu Harrachov, Lichkov žádná velká výhra, ale aspoň něco jezdí durch. Chalupki a Petrovice ve velké aglomeraci, ale regionálka tam snad taky není...
No a pak máme Žacléř, Otovice, Meziměstí, Bernartice, Velká Kraš, Glucholazy, Krnov (2x), Opava, Chuchelná a Těšín a všechno velký prd, půlka z toho nemá ani koleje...
Některé úseky, které nevedly po lesních svážnicích, byly mnohdy i hodně neprostupné.
Laborec jel do ML ještě na podzim 2002; to jsem s ním jel do Popradu.
Jo, mizerná turistická infrastuktura, to je letitá bolest celého Slovenska (v poslední době snad částečně vyjma Vysokých Tater a Bratislavy), to jste popsal naprosto výstižně. Ale příroda je v oněch končinách často fakt nedotčená. Před devíti roky jsme projeli okolí jižní poloviny slovensko-ukrajinské hranice (z jejích obou stran) a i to bylo super. I když tam už ta nedotčenost přírody na slovenském území zdaleka není taková jako v okolí Medzilaboriec.
- http://portal.cp.sk/Data/pdf/L705401_141214_44471.pdf
- http://www.mapy.cz/s/h2y8
Ono to zas takový "kdysi" není - rychlík Laborec v "klasickém" trasování až do Medzilaborců je ještě v GVD 2002/2003, pak někdy byl zkrácen jen do Humenného.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.