Evropa — Ač to na české železnici není tolik patrné, evropští výrobci kolejových vozidel, ale i technologií pro infrastrukturu, se můžou přetrhnout ve vývoji nových produktů a jejich distribuci provozovatelům. Vzhledem k počtu cestujících, které železnice každodenně přepravuje na rozličné vzdálenosti, musí být testování produktů k tomu určených věnována maximální pozornost. V prvé řadě jde samozřejmě o bezpečnost přepravovaných osob a posádky; nelze však zapomínat i na spolehlivost a účinnost, neboť právě tyto veličiny bedlivě sledují potenciální zákazníci, mající potřebu co největší úspory provozních nákladů, a tedy i rychlé návratnosti investovaných prostředků. Realizaci dalších zkoušek pak určuje typ produktu — u vozidel jsou to různé testy dynamiky, u prvků infrastruktury jejich odolnost vůči různým výkyvům a mimořádným stavům. Zcela pochopitelná tak je nutnost certifikace takových center, jejichž výsledné testovací zprávy mají patřičnou váhu a skutečně dokazují kvalitu a možnosti předmětů zkoušek. V následujících odstavcích se blíže seznámíme s místy, kde lze takovéto kousky provádět — nejvýznamnějšími zkušebními centry v Evropě. Konkrétně se podíváme na důvěrně známé zařízení u Velimi, jeho německý protějšek Wegberg-Wildenrath a francouzský okruh ve Valenciennes.
Co je doma, to se počítá - VÚŽ Velim
Mezi českými příznivci železnice by se asi nenašlo mnoho těch, kteří nikdy neslyšeli o zkušebním okruhu Výzkumného ústavu železničního ve Velimi. Jeho historie se začala psát roku 1963 a už o rok později zde byl ustaven rychlostní rekord vozidel parní trakce, když se lokomotiva 498.106 rozjela na 162 km/h. O osm let později se přepisovaly dějiny znovu — tentokrát však rekordní zápis měla na svědomí lokomotiva E469.3030 (dnes 124.601-6), dosáhnuvší maximum 213 km/h. Rekordní lokomotiva slouží centru dodnes jako jeden ze dvou strojů ve vlastnictví VÚŽ (druhým je posunovací lokomotiva 740.420-5.)
Zařízení spravuje dva testovací okruhy, přípravnou halu se dvěma kolejemi, halu pro simulaci namáhání pomocí hydraulických válců, testovací oblouk bez převýšení a srdce celého komplexu - měnírnu. Ta dokáže zásobit trakční vedení čtyřmi aktuálně užívanými hodnotami trakčního napětí, tedy 1,5 kV a 3 kV stejnosměrného (s možností přepnutí i na nižší napětí při testování prostředků MHD) a 25 kV/50 Hz a 15 kV/16 a 2/3 Hz střídavého napětí. Základní zabezpečení trati je klasické, avšak lze zde testovat i komunikaci vozidel v rámci ETCS a GSM-R (neboli v součinnosti ERTMS.) Hojně se provádí testy elektromagnetické kompatibility (EMC) či hluku, a to jak vně, tak uvnitř vozidla.
Velký okruh | Malý okruh | ||
---|---|---|---|
Délka trati | 13,276 km | Délka trati | 3,951 km |
2× přímý směr | 2× 1,979 km | Oblouk R = 800 m | 0,591 km |
2× oblouk R = 1400 m | 2× 4,136 km | Oblouk R = 600 m | 0,499 km |
Ve vodorovné | 9,144 km | Oblouk R = 450 m | 0,859 km |
Převýšení oblouku | 150 mm | Oblouk R = 300 m | 0,507 km |
Délka přechodnice | 0,261 km | Přímý směr | 0,645 km |
Přípustné zatížení nápravy | 25 t | Přípustné zatížení nápravy | 25 t |
Maximální rychlost | 210 km/h (s naklápěním 230 km/h) | Maximální rychlost (dle R oblouku) | 80 až 120 km/h |
Siemens Prüfcenter Wegberg-Wildenrath
V roce 1997 byla dokončena stavba zkušebního okruhu společnosti Siemens Transportation Systems v Severním Porýní-Vestfálsku. Krom ověřování vlastností továrních strojů jsou na trati k vidění i výrobky dalších společností — třeba Alstom to má do Německa přecijen blíž než do Velimi, o snadnosti přepravy mezi sousedícími státy nemluvě.
Koleje jsou uspořádány do dvou okruhů a tří kusých tratí. Napájení se děje buď pomocí trakčního vedení (opět obvyklým napětím AC či DC), nebo třetí kolejnicí napětím 750 V ("britský typ" s dotykem shora a bočním zakrytováním u okruhu T1, resp. se spodním kontaktem a zakrytováním shora u okruhu T2 a koleje T3.) Jak je patrné ze schématu, trať 4 ověřuje chování vozidla při průjezdu oblouky malých poloměrů a pátá kolej je určená k ověření adhezních vlastností (svah 40 a 70 promile). Výčet veškerých možností centra by přesáhl rozsah tohoto článku; z nejvýznamnějších možností však za zmínku určitě stojí zkoušení těsnosti skříně vozidla. Při průjezdu bránou s vodními tryskami se simuluje nejčastější rozmar počasí mírného pásmu - déšť.
Centre d'Essais Ferroviaire, Valenciennes
Další dva velikáni evropského průmyslu kolejových vozidel, Alstom a Bombardier, využívají pro primární zkoušky svých výrobků okruh Centre d'Essais Ferroviaire u severofrancouzského města Valenciennes. I v tomto případě jde o seskupení několika traťových celků: vnější kusá trať (VEV) slouží k ověřování akcelerace a brždění, na vnějším okruhu (VAE) se provádí vytrvalostní testy. Okruh vnitřní (PASC1) projíždějí automaticky řízená vozidla (bez obsluhy) včetně těch, jež jsou vybavena pneumatikami. V tomto případě se dostává ke slovu kolejnice sloužící zároveň k vedení i napájení soupravy. Právě tato rarita odlišuje Valenciennes od "konkurence". Dodejme, že automaticky vedená vozidla, ovšem klasické konstrukce, lze navíc pouštět i na vnitřní trať tvaru "S" (PACS2). Výčet možností realizace statických i dynamických zkoušek není o nic chudší, než u ostatních zkušebních center.
VEV (červená) | VAE (žlutá) | PASC1 (modrá) | PASC2 (fialová) | |
---|---|---|---|---|
Délka trati | 2,720 km | 1,828 km | 1,798 km | 1,628 km |
Max. rychlost | 110 km/h | 90 km/h | 80 km/h | 80 km/h |
Rovný úsek | 1,4 km | 0,201 km | 0,181 km | 0,06 km |
Max. podélný sklon | 7,6 ‰ | 8,8 ‰ | 9 ‰ | 10 ‰ |
Napětí v trolejovém vedení | ||||
25 kV/50-60 Hz | X | X | ||
15 kV/16 2/3 Hz | X | X | ||
3 kV DC | X | X | ||
1,5 kV DC | X | X | X | X |
750 V DC | X | X | X | X |
Napětí pomocí třetí kolejnice | ||||
750 V DC | X | |||
Napájecí a vodící soustava pro soupravu s pneumatikami | ||||
750 V DC | X |
Metro s pantografem nebo pneumatikami?
Jen velmi nerad bych se pouštěl do spekulací o tom, které z trojice zmíněných testovacích zařízení hraje v Evropě prim. Jednak jsem nepátral po dalších centrech, ač věřím, že každý výrobce disponuje vlastním, ušitým na míru. V přehledu chybí moskevský okruh u města Ščerbinka, ke kterému nejsou k nalezení téměř žádné informace. Se svým rozchodem 1520 mm je navíc předurčen ke zkouškám vozidel tamější provenience. Velim, Wildenrath a Valenciennes však umožňují zkoušky všeho, co si lze ve světě 1435 mm na kolejích představit, a tedy slouží i k ověřování a certifikaci souprav např. tramvají či metra. Velim nabízí jednoznačně největší délku okruhu, a zároveň nejvyšší traťovou rychlost, díky čemuž zde jsou nezřídka testovány - krom konvenčních lokomotiv a souprav - také vysokorychlostní jednotky (např. AGV.) Jediným omezením se tak stává absence třetí, napájecí kolejnice, a tak se zájemci o testování vozů metra musí, na rozdíl od okruhů ve Francii a Německu, smířit s nutností instalace střešního sběrače proudu. Ve Valenciennes dokonce lze zkoušet i vozidla s pneumatikami (např. pro pařížské metro); naproti tomu Wildenrath nabízí ověření adhezních možností na speciálním pahrbku se dvěma hodnotami stoupání. Možnosti napájecích stanic jsou vyrovnané, vybavení trati zabezpečovacím zařízením taktéž.
Zdroj: VÚŽ Velim, Prüfcenter Wegberg-Wildenrath, Centre d'Essais Ferroviaire, Wikipedie
Googlit je třeba výrazy jako "Centrul de Testări Feroviare de la Făurei" nebo "Poligonul de Încercări Feroviare de la Făurei"; aspoň obrázek http://wikimapia.org/62764/CFR-Test-track.
Malá drobnost -> "halu pro simulaci namáhání pomocí hydraulických válců" by stačilo nazvat "halu dynamických zkoušek" jak bylo prezentováno na exkurzi.
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.