Březno u Chomutova - Osud sedmikilometrového úseku Buštěhradské dráhy se naplnil v pátek 16.3.2007, kdy došlo k vyloučení traťového úseku Březno u Chomutova – Chomutov se spojkou výhybna Spořice – Odb. Dubina. Zrušený úsek bude přeložen z důvodu postupně rozšiřující se těžby hnědého uhlí společnosti Severočeské doly.
Posledním drážním vozidlem, které po této trati projelo, byl stroj 726.516-8 „Karkulka“ (KPKV Brno). Kromě zmíněného stroje 726.516-8 se na odvozu kolejových párů podílí i lokomotiva řady 710.722-0 "Rosnička", obě na tyto výkony nasazuje společnost KŽC Doprava. Na likvidaci trati pracují dva pokladače, jeden společnosti SSŽ, druhý společnosti Viamont. Práce mají být dokončeny do čtvrtku 22.3.2007. Realizaci přeložky trati zajišťuje společnost Viamont.
Zatímco ze staré trati koleje pomalu mizí, práce na nové přeložce finišují. V nové železniční stanici Droužkovice se instaluje zábradlí na peronech a malují bezpečnostní pruhy, což realizuje trutnovská firma NOR. Toho času chybí ještě napojení přeložky na stávající trať směrem k Chomutovu. Fotografie jsou ze soboty 17.3.2007.
Aktualizace, 21.3.2007Dnešního dne trhá pokladač staniční kolej ve Spořicích. Po dnešku tedy nezbude z původní tratě již ani metr.zdroj a foto: Roman Hrůza
Rentabilita elektrifikace z mikroekonomického pohledu ČD/SŽDC je jasně dána. Tady by byly investiční náklady 0 (platí SD), takže postačí, aby ztráty napětí v troleji = úspory v nákladech na trakční energii. Jak jsem již zmínil, kdysi jsme spočítali, že náklady na 1 kWh z troleje jsou zhruba třetinové, proti dieselu. Pokud bychom proto neamortizovali vedení, uživil by to tu i ten jeden páreček vápenců, vedený z Žatce v elektrické trakci.
Druhé osočení ze lži taky trochu nechápu. Samozřejmě, že je věcí SŽDC, aby drátovala tam, jde je to účelné. Dráty z Louky tu ale jsou a není pro ně využití. Především dílem politiky výhradního dopravce ústeckého kraje, tedy ČD, které nemají vlastní neschopností vhodná vozidla pro lehkou dopravu v elektrické trakci. Na obroušení ZOXIDOVANÉ mědi by stačilo opravdu jen pár vlaků denně.
Budiž, je to boj ČD. O to větší poplatky zaplatí i za použití dopravní cesty (diesel pod dráty). Nesmí se pak ale divit, že to jiskří, když trať potřebují. Přesto to tu funguje.
Tak druhá kolej se přistavět dá, ovšem ta je ještě zbytečnější, než ta trolej. Pro 16 párů opravdu není třeba dvojkolejky. Kdyby náhodou někdy byl provoz brutálně zvýšen (tzn. nejméně na dvojnásobek), lze prodloužit výhybnu Droužkovice až třeba do Chomutova, případně ji osadit cestovými či oddílovými návěstidly.
A jinak ČD/SŽDC požadovaly trať jednokolejnou s přípravou na elektrifikaci s rychlostí 80 km/h v celé délce a kapacitou trati pro 3 páry vlaků/hodinu (tj. až 72 párů vlaků denně). A to bylo splněno, bonusem je traťová rychlost 100 km/h v celé délce.
Přes louku se elektricky odklonovalo jen chvilku. Pak to bylo zastaveno. Takže nelži. Dále nelži, že za to můžou dopravci proto, že nejezdí s elektrickými náklady po nějaké trati. Proč by tam asi jezdili, když je to dražší, než přes Bílinu? Proč tam nejezdí soukromníci, aby ojeli dráty? Ty we, to jsou argumenty!
O rentabilitě elektrifikace to nejsou žádné poučky, tak se to skutečně počítá. Tím neříkám, že veškeré elektrifikace v ČR byly rentabilní, holt politika dokáže i nemožné. Svou roli v tom hrají i prachy z EU, například na dráty Brno - Jihlava půjde 80% prachů z EU, tak to se to pak samozřejmě České republice vyplatí zadrátovat. Nebýt této dotace, tak na trati Brno - Jihlava nikdy nebudou, a to je smysluplnější elektrifikace, než Droužkovické přeložky. Jinak SD platí přeložku a její NEELEKTRIFIKACÍ NIKOMU ŽÁDNÁ ÚJMA NEVZNIKNE. Tak nevím, proč by to měly SD platit.
Jinak si zapátrej na internetu, o rentabilitě elektrifikace existují studie, např. ve VTS na stránkách ČD, pak nějaké semináře z Czech Raildays a podobně. Výcuc z toho je v ŽM 12/2006.
Za druhé, náklady na stavbu přeložky hradí Severočeské doly, které tu něco chtějí. Nikoli stát, nikoli SŽDC. Ti by se pohodlně obešli s dosavadní variantou. SD však chtějí další uhlí, tak musí zajistit, aby tím nedošlo k ničí újmě. Stejný princip, jako u rekultivací. Proto je chybou, že příslušné orgány nechtěly víc, na což měly zjevně i nárok.
Naonec bych se rád zeptal, odkud čerpáš ty poučky o rentabilitě elektrifikace v závislosti na objemu nákladní dopravy.
Zeptám se vás: KDO TU ELEKTRIFIKACI ZAPLATÍ? Dopravci, nebo daňoví poplatníci? Kdo z toho bude těžit? Aby se dráty do určité doby splatily, MUSÍ na té trati být určitý provoz. A ten tam není a během deseti let NEBUDE. Baťa si svoje fabriky a infrastrukturu platil ZE SVÉHO a tak si postavil jenom to, co se mu vyplatilo (včetně domků pro zaměstnance, kteří byli spokojeni a on si je tím udržel). Jenže vy chcete za státní prachy postavit něco, co se během své životnosti nezaplatí z dopravy. Jó, za státní prachy umí stavět každej blbec. To na takové lokálce přes Nošovice aspoň budou jezdit náklady, které ty dráty zaplatí. Ale tady??? A odklony? Problematika neznalosti místních poměrů jsou blbost POUZE jednoho dopravce - ČD. Soukromníci mají poznání skoro všude.
Lobezská spojka slouží pro nákladní vlaky. Dnes možná ne, ale postavena byla pro ně a byla jimi silně využívána, tedy se vyplatila. A nezrušila se proto, protože vytrhání kolejí taky stojí prachy. No elektrické odklony po trati, kde několik let smeták nešoupal trolej jsme viděli. Bylo to na trati Most - Louka - Oldřichov. Projel to jeden rychlík a elektrická vozba byla ukončena, jelikož trolej byla tak zkorodovaná, že z toho byl úplný ohňostroj.
Takže znovu opakuji, dráty jsou dnes zbytečnost. Baťa by nebyl tak blbej, aby svoje prachy vyhodil za dráty, které se mu nevyplatí. Kvalitní trať může být i bez drátů.
http://public.zapisky.info/121083_20060311_Brezno_zp.jpg
Jinak ono by to smysl mělo. Jedna kWh v elektřině stojí zhruba třetinu, co z dieselu. Proto by elektrifikace umožnila vozit místo 25 tunové obsazené 810 za stejný peníz třeba 70 tunový elektrický vůz. Navíc, chystá se nám projekt 460+960, ten by sem náramně pasoval.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.