..: Komentář: Oprava trati Praha - Beroun je prioritní investicí! :..

Lokomotiva 163 ČD Cargo, Všenory-Černošice, foto: Vítek_V BerounTrať 171, vedoucí z Prahy do Berouna podél řeky přes Karlštejn, je vskutku nedůstojnou součástí 3. tranzitního železničního koridoru. Do povědomí široké veřejnosti se dostala především kvůli tragickému stavu a četným mimořádnostem, jež jsou zde na denním pořádku. Ať již jde o stržené trakční vedení, velmi častý lom kolejnice nebo jinou závadu, dojde téměř vždy k úplnému ochromení provozu. Zpoždění tu nevznikají jen při mimořádnostech, které se předvídat nedají (avšak dá se jim předcházet odpovídající údržbou tratě), ale i při plánovaných výlukách. Ani ty se však občas nedaří správně organizovat. Trať s přehledem vede také v počtu odřeknutých vlaků. Uvažovaný „supertunel“ má být k dispozici později než v roce 2025; rekonstrukce stávající tratě se nedočkáme dříve než za osm let. Co bude dál? „Nějak se to vyjezdí…“

Provoz na trati

Elektrická jednotka 471.026 u zastávky Praha-Velká Chuchle, foto: Honza Beránek/JTB Osobní vlaky linky S7 zde až na výjimky jezdí v pravidelném půlhodinovém intervalu, od 12. prosince 2010 jsou navíc vybrané spoje během ranní a odpolední dopravní špičky prodlouženy až do Úval, kde tak vzniká čtvrthodinový (ráno z Radotína do Prahy desetiminutový) interval. České dráhy na tyto výkony nasazují výhradně moderní elektrické jednotky CityElefant, které s příchodem jízdního řádu 2010/2011 zcela nahradily zastaralé jednotky řady 451, zde provozované v netradiční šestivozové variantě. V pracovní dny jsou navíc zavedeny osobní vlaky mezi Prahou a Řevnicemi. Rychlíková doprava je taktéž hustá – vlaky vyjíždějí vždy v 10. minutu z Prahy a směřují přes Plzeň do Chebu, Klatov nebo Německa. Opomenout bychom neměli ani rychlíky do Českých Budějovic přes Beroun a Příbram, které jezdí v dieselové trakci se dvěma výjimkami v pravidelném dvouhodinovém intervalu. Nákladní doprava zde během denních hodin až na výjimky spíše stagnuje a v případě sebemenší mimořádnosti nejezdí vůbec, neboť pro ni již nezbývá na trati místo. Největší frekvenci nákladních vlaků proto zaznamenáme od večerních hodin po celou noc, kdy je zejména stanice Radotín využívána pro přepřahy, postrky, střídání strojvedoucích a jiné technologické úkony.

Stanice na trati

Zastávky na trati

Hradla a jiné drážní objekty na trati

Mimořádnosti za poslední dny

4. března 2011 12.00 – 15.00

  • Úsek: Praha–Radotín
  • Příčina: porucha trolejového vedení; stržené nosné lano při nakládce dřeva na 5.koleji
  • Vliv: zpoždění všech projíždějících vlaků (provoz přes stanici pouze sudou skupinou), odřeknutí minimálně osmi spojů osobní dopravy bez náhrady

7. března 2011 7.10 – 9.00

  • Úsek: Praha–Smíchov – Praha–Radotín
  • Příčina: technická závada na trati
  • Vliv: odklon R 751, 823, 1243 přes Prahu–Krč, rychlíky mimořádně stavěly ve stanicích Řevnice, Dobřichovice a Praha-Radotín
    Odřeknutí Os 9908, 9910, 9912, 9921, 9923, 9925 v celém úseku bez náhrady, odklon Os 8813 a 9915 přes Prahu–Krč

8. března 2011 6.30 – 9.10

  • Úsek: Dobřichovice – Řevnice
  • Příčina: technická závada na trati
  • Vliv: odřeknutí Os 9904, 9906, 9908, 9913, 9917, 9921 v úseku Řevnice – Dobřichovice a opačně bez náhrady

9. března 2011 5.30 – 8.00

  • Úsek: Řevnice – Zadní Třebaň
  • Příčina: technická závada na trati; lom kolejnice
  • Vliv: zpoždění vlaků v postiženém místě

9. března 2011 14.30 – 16.00

  • Úsek: Praha–Radotín – Dobřichovice
  • Příčina: odstranění nakloněných stromů nad TK
  • Vliv: odřeknutí Os 9928, 9930, 9939, 9941 v úseku Řevnice – Praha–Radotín bez náhrady

12. března 2011 6.29 — 8.10

  • Úsek: Praha–Smíchov – Praha–Radotín
  • Příčina: technická závada na trati; lom kolejnice
  • Vliv: provoz vlaků veden po jedné koleji

Tunel z Prahy do Berouna – budou velkolepé plány skutečně dobrým řešením?

Zaústění VRT do stanice Beroun, foto: SUDOP Praha Praha - Beroun: nové železniční spojení. Přesně tak zní název projektu, na jehož konci by měla stát nová trať mezi Prahou-Smíchovem a Berounem. Trať, která má té současné ulehčit od rychlíkové a částečně i nákladní dopravě. Předmětem stavby je, mimo jiné, 25 kilometrů dlouhý tunel Barrandov, rekonstrukce samotné železniční stanice Beroun i rekonstrukce trati 170 mezi Berounem a Královým Dvorem, jenž je taktéž v nevyhovujícím stavu. V Praze by mělo dojít například k rekonstrukci stávající trati do Prahy–Krče a jejímu zdvoukolejnění. Plán představuje jakýsi zárodek vysokorychlostní tratě, díky níž se značně zkrátí jízdní doba mezi Prahou a Plzní, resp. Německem. A datum realizace? Podle SŽDC se s výstavbou nezačne dříve než v roce 2019. Ačkoliv je projekt již zařazen v Superstrategii ministerstva dopravy, není ještě definitivně rozhodnuto o jeho naplnění. Náklady na jeho realizaci jsou totiž příliš vysoké. Pro ilustraci – částka by údajně pokryla kompletní rekonstrukci poloviny stávající tratě Praha–Cheb. Uvidíme tedy, zda bude projekt za desítky miliard korun skutečně dobrým východiskem z dnešní situace…

MD ČR: Havarijní stav trati není důvodem ke spěchu

Lokomotiva 363.062 Praha-Vyšehrad, foto: Andrew33 Vraťme se ale k realitě. Ke stávající trati, která je dějištěm většiny mimořádností na železnici v okolí Prahy. Kdo tudy cestuje, dá mi jistě za pravdu, že mimořádnosti jsou na denním pořádku. Koleje, vybavení dopraven a staniční zabezpečovací zařízení je zde zastaralé, od Radotína do Berouna elektromechanické. Zejména v úseku Řevnice až Praha–Radotín, kde bychom našli 10 úrovňových přejezdů, je trať v otřesném stavu a už několik let vyžaduje kompletní rekonstrukci. Na tu se ale zatím nedostává – SŽDC sice právě provádí technicko–ekonomickou studii proveditelnosti opravy celého úseku, avšak realizace se středočeští cestující dočkají dle tzv. Superstrategie Ministerstva dopravy nejdříve za šest let.

O to horší je fakt, že trať 171 je jednou z nejvytíženějších tratí minimálně v rámci Středočeského kraje, ne–li státu. Ani nádražní objekty na trati nejsou v nejlepším stavu – například výpravní budova v Řevnicích sice prošla revitalizací exteriéru, interiéru už se však práce nedotkly. Rozpadlé nevyhovující perony prakticky v celém úseku a zchátralé přístřešky na zastávkách už v dnešní době nemají na trati s takto silným provozem a frekvencí cestujících co pohledávat. Nevyhovující je taktéž stav zařízení pro bezbarierový přístup, které dokonce v nejvíce vytíženém Radotíně zcela chybí, stejně jako automaty na jízdenky PID.

363.061, Praha-Radotín, foto: Vítek_V Největší překážkou během realizace přestavby bude samotná doprava. Trať je totiž, jak již bylo řečeno, opravdu na hranici kapacitních možností a provoz je zde velmi hustý. V podstatě neexistuje ani použitelná paralelní objízdná trasa – trať 173 občas slouží pro odklony rychlíků do/z Českých Budějovic. Odklony jsou zde navíc většinou možné pouze při odřeknutí pravidelného osobního vlaku, neboť i tuto trať zasáhly kolejové redukce, a trpí proto nízkou propustností. V případě, že bychom uvažovali skoro nemyslitelné vyloučení provozu linky S6 (vytížené jsou zejména spoje z Nučic do Prahy a opačně), bylo by možné využít odklonovou trať alespoň pro část rychlíkové dopravy. Zbývající rychlíky by musely být výchozí z Berouna a ve zbytku trasy nahrazeny NAD, případně už tak někdy kapacitně nedostačujícími osobními vlaky linky S7.

749.240, Srbsko, foto: Hrady Jednotka 451 při výluce v Radotíně odjíždí po nesprávné koleji do Dobřichovic, foto: Vítek_V Vyloučení či radikální omezení provozu linky S7 na trati 171 je taktéž nemyslitelné – vzhledem k tomu, že v náročných krajinných podmínkách není příliš možností, jak se dopravit do škol či zaměstnání, je zde nejvyužívanějším dopravním prostředkem vlak. Noční výluky by sice řešily problémy s osobní dopravou, která by tak vlastně nemusela být nijak zásadně omezována, nicméně jednalo by se vždy jen o časový úsek mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, kdy již vyjíždí první spoje a platí půlhodinový interval osobních vlaků.

Ani během nočních hodin není trať zdaleka prázdná, neboť právě v této části dne jsou zde vedeny nákladní vlaky. A pokud to stát, potažmo SŽDC myslí s podporou železniční nákladní dopravy skutečně vážně, nemělo by se již stát, že nákladní doprava bude zcela vyloučena a převedena na výrazně delší objízdné trasy, které jsou kromě výrazně nižší kapacity, únosnosti a horších sklonových poměrů navíc často sjízdné pouze pomocí hnacích vozidel nezávislé trakce – zboží se vždy musí dostat na místo určení…

Výrazně pomoci by už nyní mohly kolejové spojky v mezistaničním, téměř desetikilometrovém, úseku mezi Prahou-Radotínem a Dobřichovicemi. Bohužel, SŽDC s nimi zatím nepočítá, a to ani po mnoha urgencích ze strany ČD i ROPIDu. Předmětem samotné rekonstrukce by pak mohla být instalace banalizovaného autobloku, optimalizace výhybek na traťovou rychlost, výstavba zmiňovaných spojek a další nezbytné změny v samotných stanicích. Podrobnosti se dozvíme až po zveřejnění projektu Správou železniční dopravní cesty.

Pro dokreslení současné situace a výhledu na blízkou budoucnost připojuji vyjádření, které nám před dvěma lety ke článku o mostu inteligence poskytl mluvčí SŽDC Pavel Halla: "Do ukončení stavby přeložky III. koridoru v úseku Praha - Beroun, tedy cca do roku 2018, se toho s největší pravděpodobností ve stávající stopě mezi Prahou a Berounem příliš "neodehraje", kromě běžných oprav pro zajištění bezpečného provozu. Po dokončení tunelu dojde k rekonstrukci tratě včetně výměny TZZ. Trať 171 bude totiž, kromě běžného uvažovaného provozu, také zálohou pro případ technického problému či mimořádnosti právě v tunelu."

Zdroj: ŽelPage, Ministerstvo dopravy ČR, Trať Praha-Beroun


Dominik Jaroš | 12.3.2011 (20:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Komentáře

Další z regionu ČR Středočeský


  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel KarelB 
17.03.2011 (9:43)  
Většina diskutujících tu spekuluje o razantním zvýšení rychlosti v celé trati Praha-Plzeň, nebo ještě lépe až do Norimberka. To jen dokládá, že téměř nikdo z diskutujících po této trati nejezdí. Naprostá většina cestujících (a tržeb) na této trati se pohybuje mezi Berounem a Prahou, denně dojíždí do škol a do práce. (Nebo řekněme mezi Srbskem a Prahou, protože Beroun sám o sobě má pro cestu do Prahy i jiné varianty. Další obce v údolí Berounky jsou zcela odkázané na vlak.) Z Černošic nebo ze Řevnic nemůžete jet autem. Tedy můžete, ale jízdní doba do Prahy je ještě delší než současným vlakem. Tisíce lidí v praxi každý den neřeší zvýšení traťové rychlosti o 20-40 km a zkrácení jízdní doby do Prahy o 3-7 minut, ale řeší, zda vlak pojede alespoň přibližně včas, či zda vlak pojede vůbec. Trať 171 je nutno řešit zejména z hlediska příměstské dopravy. A to by bylo možné poměrně jednoduše. Trať ponechat v současné stopě (problémy s pozemky by stejně nic jiného neumožnily - viz dálnice před HK), ale přidat zde již zmíněné kolejové spojky někde u Mokropes a v Třebáni, a hlavně postavit autoblok. Za relativně málo peněz výrazný vzrůst kapacity tratě a veliký efekt pro 90% cestujících na trati. Ale současně asi malý kšeft pro stavební firmy, aby SŽDC o takové variantě vážně uvažovala.
registrovaný uživatel Sim 
17.03.2011 (8:58)  
Martyss > dulezite je si tu jizdni dobu rychliku rozdelit na usek hlavni-Smichov a Smichov-Beroun:

hlavni odjezd xx:10
usek 4 km
Smichov prijezd xx:17
jizdni doba 7 minut, prumerna rychlost 35km/h

Smichov odjezd xx:18
usek 39 km
Beroun prijezd xx:46
jizdni doba 28 minut, prumerna rychlost 84km/h

... v tomhle svetle je jasne, ze razantniho zrychleni je mozne dosahnout:
- vyraznym zvysenim rychlosti ... ve stavajici stope zrejme nemozne
- zkracenim cesty ... leda tunelem
- kombinace obojiho

... pokud na vyse uvedene nemame finance, muzem se bavit o pricmrndavkach:
- zkraceni jizdni doby hlavni - Smichov na cca 4 minuty (prumer 60km/h, pri tratove rychlosti 120km/h a soupravach esa se sedmi by to melo jit i s rezervou)
- zvyseni rychlosti trate ve stavajici stope na 120km/h s vyjimkou esicka u Karlstejna by mi vychazelo na jizdni dobu kolem 22 minut, (takze cca 25 minut s rezervou)

usetrime tedy kolem 5ti minut, takze celkova jizdni doba hlavni-Beroun by pak (vcetne minutoveho pobytu) vychazela na 30 minut, prumerna rychlost (on se to nezda, ale ten minutovej pobyt s tim zamava, takze nezapominat na nej) 78km/h.

Tak, a ted je otazkou, jestli do toho cpat prachy kvuli 5ti minutam, kdyz to bude stat urcity balik penez. A nebo s tim pockat a ten balik penez prihodit do kasicky k tunelu (az bude) a do te doby "pouze" zvysit propustnost trate bez zvysovani rychlosti.

Mi je samosebou jasne, ze uprava zabezpecovacky a zmena konfigurace stavajiciho kolejiste (kolejove propojky, kde to jde aspon trikolejka) by jako vedlejsi efekt na nekterych usecich prinesla i zvyseni rychlosti ... ale proste aby se nedelala takova "opicarna", jako treba u Zdic nebo Horovic (nove naspy o par metru vedle) - v useku Praha - Beroun by to smysl ponekud postradalo, kdyz stejne driv nebo pozdeji tunel nutny bude (a je fuk, v jake variante). Naopak v useku Beroun - Rokycany trat povede tam kde se ted stavi, takze to soupani o par metru svuj smysl ma.
registrovaný uživatel Neonym  mail  
17.03.2011 (7:52)  
No když už se tady řeší úspora času, tak jde také o to, jak moc dopravce čas chce uspořit. Přijde mi zatím zbytečně sypat miliardy do tunelu, když se rychlíky stejně zdrží zastavováním všude možně kvůli 3 lidem a následným přepřaháním v Plzni. Řekl bych, že je tam možnost úspory času, která se bude blížit k té, která vznikne postavením tunelu. Je mi jasné, že na Domažlice se přepřahat musí, ale na jiné tratě?
16.03.2011 (23:20)  
A pak už je to opravdu podstatný rozdíl (který může přetáhnout lidi z aut, ale i z letadel(!)), pokud do cíle dorazíte místo (např., skutečné časy neznám) za 5 a půl hodiny jen za něco přes tři hoďky. Na druhou stranu ale jestli dorazíte do cíle za 3 h a 10 min. díky "berounskému" tunelu nebo za 3 h a 15 min "jen" díky "optimalizované" trati údolím Berounky
Současná jízní doba rychlíku v úseku Praha-Beroun je 36 minut. V případě optimalizační varianty lze očekávat pouze minimální zkrácení této doby. V případě modernizační varianty lze očekávat zkrácení jízdní doby o 15 - 20 minut. Takto se poskládá zrychlení z pětihodin ke třem...

Podstatný moment taky je, že dálnice Praha - Norimberk je dávno v provozu, kdežto až možná za 10 let pojede tamtéž za stejnou dobu i vlak, tak už budete těžko přesvědčovat automobilisty, aby přesedli do vlaku. Přesvědčíte jeom ty, kteří chtějí cestu využít zčásti k odpočinku, zčásti k práci a ještě budou mít jednání (nebo bydliště) někde poblíž nádraží. Jinak stejně zase pojedou autem, když už jsou na to za ty roky zvyklí. Takže, přátelé, jak z toho ven...???

Nabídnout více.....
registrovaný uživatel Busman 
16.03.2011 (18:10)  
Miroslav Zikmund:

s Vaším návrhem řešení souhlasím, rychlíky na 173 a S6 dočasně odvolat (vést ji busy). S těmi autobusy Plzeň - Praha-Zličín jsem to myslel tak:

Poslední dobu se při rozsáhlých výlukách stalo dobrým zvykem, že ČD cestujícímu nabídly alternativu, jak se inkriminovanému úseku zcela vyhnout:

a) 220/221 vs. rychlíky dobrého vojáka Švejka,
b) chebská 170 vs. tarifní opatření na ústeckých rychlících - povolená jízda bez doplatku jízdného.

Předpokládám, že většina frekvence z plzeňských i švejkovských rychlíků končí v Praze, přes Hlavní nádraží jistě tranzituje méně než 50 % cestujících. Proto bych snad pražskou MHD ani neřešil a cestující vyklopil z drážního busu na metro B a zamával jim au revoir. Neřešil bych to jako NAD, ale jako regulérní doplňkové (k rychlíkům na 170/173) spoje v JŘ pod hlavičkou ČD. Za úvahu by stály i Praha-Řepy s návazností na trať 122.

Pokud se však rychlíky na 173 vejdou, budou jezdit přesně, aby vypočtená křižování hrála jak Wiener Symphoniker, tak dávám definitivní pokoj...;-)
dopisovatel nebo člen ŽP IR  mail  
16.03.2011 (16:07)  
Martyss: Ano, rozumím Vám a souhlasím, že nejrychlejší spojení (a nejpodstatnější zkrácení jízdní doby) by bylo po proražení tuenlu do Berouna. Ale vycházím z toho, že v této diskusi mnozí konstatují, že tunel bude buď za hódně dlouho, nebo taky vůbec, protože na něj není... Svým příspěvkem jsem ale chtěl upozornit na to, že se v úvahách pohybujeme buď jen v meřítkách typu Praha - Beroun, nejvýš pak Praha - hranice ČR. Ale ty úspory v řádu hodin ta železnice poskytne až teprve když vykoukneme z té naší české kotliny a všimneme si, že větší část toho projektu leží za našimi hranicemi. Takže ty úspory v řádu hodin budou až teprve na trase Praha - Norimberk/Mnichov. A pak už je to opravdu podstatný rozdíl (který může přetáhnout lidi z aut, ale i z letadel(!)), pokud do cíle dorazíte místo (např., skutečné časy neznám) za 5 a půl hodiny jen za něco přes tři hoďky. Na druhou stranu ale jestli dorazíte do cíle za 3 h a 10 min. díky "berounskému" tunelu nebo za 3 h a 15 min "jen" díky "optimalizované" trati údolím Berounky, tak to už zase moc velkou roli nehraje. Spíš jsem hned ve svém prvním příspěvku vyjádřil obavu, že ta "optimalizovaná" trasa údolím Berounky sice může být zdánlivě levnější, ale dotýká se tolika soukromých pozemků, ev. jiných nemovitostí a zejména ChKO, že když se do toho náležitě vloží nějací rádobyochranáři a ještě nějaká místní právnická lobby, tak se může stavba jednak slušně protáhnout v čase, jednak tak prodražit, že svou cenou tomu tunelu bude nakonec těžce konkurovat. Ale to jsou zatím jen úvahy. Podstatný moment taky je, že dálnice Praha - Norimberk je dávno v provozu, kdežto až možná za 10 let pojede tamtéž za stejnou dobu i vlak, tak už budete těžko přesvědčovat automobilisty, aby přesedli do vlaku. Přesvědčíte jeom ty, kteří chtějí cestu využít zčásti k odpočinku, zčásti k práci a ještě budou mít jednání (nebo bydliště) někde poblíž nádraží. Jinak stejně zase pojedou autem, když už jsou na to za ty roky zvyklí. Takže, přátelé, jak z toho ven...???
registrovaný uživatel Sim 
16.03.2011 (11:56)  
Pavel Z > rychliky z Nemecka plne byvaji (zazil jsem, ze nebylo kde sedet), vcetne zavazadel. Chebaky jsem zazil nejplnejsi 5 lidi v beckovem kupe, u Klatov snad jeste o neco plnejsi... vzdy mysleno v useku Plzen - Praha, zpravidla v patek behem odpoledni spicky.
16.03.2011 (11:21)  
Miroslav Zikmund:
Jak bude fungovat autobus při dlouhodobé výluce na 173 si můžeme vyzkoušet v květnu, ale vždy když nějaká taková výluka je, tak "vlakem" jezdí opravdu minimální počet lidí. Faktem je, že proti minulým letům, byla třeba ta poslední NAD vedená přes Barrandov a ne objezdem Smíchova přes Radlickou, takže nějaká ta minuta se získala, nicméně na vlak to nemá.

do toho prostoru nafutrujete zavazadla - stejně kapacitní police na zavazadla nad sedadly jako v klasickém voze jaksi v RS1 nejsou, takže reálná kapacita bude kolem 50 míst k sezení ...
Trojsedačkové mutace s vyšší kapacitou nejsou právě tím, co by mělo nahrazovat rychlík ... hlavně byste tam nenacpal zavazadla ...


Sorry, ale kolik rychlíků na 171 jezdí opravdu plných a které jsou přecpávány zavazadly?
16.03.2011 (10:42)  
Tedy v tomto případě pár minut do Berouna, pár minut do Plzně, pár do Domažlic a pár na hranici a dohromady už máte rázem nějmíň půl hodiny (nebo i víc?). A ani to není cílem té naší domácí "optimalizace". cílem je podstatné zkrácení jízdní doby do Norimberka(?), Mnichova(?), ani přesně nevím, kam vlastně. Ale na tuhle vzdálenost už se ta úspora (naskládaná po těch malých několikaminutových kouscích) má pohybovat v řádu hodin, jestli jsem to dobře pochopil.

Jedna věc je maximální rychlost v daných usecích Praha-Beroun. Druhé věc je reálná propustnost při velmi hustém provozu EC/IC,R,Os a nákladů.


Hodinová zkrácení jsou možná pouze při realizaci projektů tunel Praha-Beroun a modernizace Plzeň-Rokycany. Pokud nedojde k jejich realizaci bude vlakové spojení oproti busům při podobné jízdní době nabízet vyšší cenu. Otázka je také jak kvalitní vozy budou na soupravy zařazeny.
registrovaný uživatel suri 
15.03.2011 (23:49)  
tak proběhlo první kolo připomínkového řízení k "superstrategii". Z něj vyplývá, že Praha se sice jaksi snažila upozornit na důležitost 171 a žádala přesunout na 2011-2013, ale nebylo to akceptováno s konstatováním, že termíny staveb jsou dané v tom kterém roce. Zůstává tedy "Rekonstrukce trati Praha Smíchov - Beroun, stará trať" na roky 2017-2019 s asi 3 mld. Kč. Středočeský kraj na rozdíl od jiných krajů se ani nenamáhal účastnit připomínkového řízení. Nesmysly jako elektrizace hrbaté nebo zkapacitnění Semmeringu vůbec superstrategie neřeší.
Teď běží druhé kolo připomínkového řízení, které dle mého názoru v předložené superstrategii nepřinese pro spojení Praha-Beroun vůbec nic nového. A např. na připomínku Prahy na to proč se Praha-Kladno řeší až po roce 2025 odpověď neakceptováno, protože problém si hl.město a Praha 6 způsobily sami tím, že projekt dlouho brzdily a kladly neúěrné požadavky, tak si teď prostě počkají.
  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko