Brno - Je neděle 27.11.2005, kolem půl páté ráno. Začíná chumelit, a v ulicích rozespalého Brněnského "štatlu" zůstává ležet první sníh. V tomto počasí, které sice není zcela dle našich přání, avšak mohlo by být i výrazně horší, se začínají v depu Brno-dolní scházet první lidé, kteří neváhali vykonat dlouhou cestu nočními vlaky, aby se zúčastnili jedné zvláštní jízdy po jižní a střední Moravě. V přítmí jedné z hal depa pro ně stojí připravený motorový vůz M240.0113 Klubu přátel kolejových vozidel, se kterým je tato jízda podniknuta. Zatímco pro první cestující je připraven a předtopen "malý" oddíl na dospání, v hale personál vykonává poslední přípravy na motoráku. Za stále intenzivnějšího sněžení se rozední, lidé se postupně scházejí, a kolem osmé hodiny ranní, kdy dorazí poslední z asi padesátky cestovatelů a fotografů ze čtyř evropských zemí, se může vyrazit na trať.

Po nákladní spojce a mimoúrovňovém křížení s koridorem Brno-Břeclav v Horních Heršpicích se dostáváme na trať 240 Brno - Jihlava. Po této malebné trati pokračujeme až do Náměšti nad Oslavou, kde nás čeká jedno z hlavních lákadel celodenního programu - jízda po téměř sedmikilometrové vlečce na vojenské letiště Sedlec. Motorák dojede až k zavřené bráně samotného vojenského prostoru, v programu cesty zpět do Náměšti je na této jak zajímavé, tak i malebné vlečce naplánováno i několik fotozastávek a opakovaný průjezd pro kameramany. Mezi zajímavosti této trati patří například ruiny pravděpodobně nikdy nepoužívané zastávky pro výstup vojáků základní služby.

Další cesta motoráčku vede dále přes Studenec do Velkého Mezižíčí, odkud se po vykřižování s pravidelnými vlaky vracíme do odbočky a nákladiště-zastávky Oslavice, odkud pokračujeme po dvouapůlkilometrové odbočce na Velkomeziříčské staré (horní) nádraží, kde již od roku 1953 není provozována pravidelná osobní doprava. Poté, co si všichni vyfotografovali zasněžený motorový vůz před výpravní budovou a u čerpací stanice, kam donedávna zajížděly z "hlavní tratě" zbrojit tamější motorové vozy řady 810, se vracíme přes Oslavici do Velkého Meziříčí. Po drobném zdržení, způsobeném nutným vymetáním výhybek, pokračuje motorák v jízdě přes Křižanov do Přibyslavi, kde přestavujeme na "starou trať" - vlečku SaZ a současně výletní trať KPKV Přibyslav - Sázava.

Zde však narážíme na problémy, které nám připravila matička příroda, a to v podobě zasněžených výhybek, zamrzlých přejezdů a stromu spadlého na trať. Není to však nic, co by se pomocí krumpáčů, lopat, pilky a letlampy nedalo odstranit; bohužel to však znamená další zdržení, které nám zabrání udělat poslední fotozastávky na této malebné trati, neboť se mezitím setmělo. Celkem škoda, neboť vzhledem k nejisté budoucnosti této trati nikdo neví, kolik takových jízd se tam ještě bude konat...

Okolo půl šesté večer motorák doráží do své koncové stanice - areálu firmy SaZ v Sázavě u Žďáru, a povětšinou spokojení cestující postupně opouštějí areál směrem k nádraží ČD na vlaky domů, některými směry i poslední. I přes nepříjemnosti, které nám připravilo opravdu zimní počasí, hodnotili účastníci akci jako velmi vydařenou. Mohlo být i daleko hůře, například déšť a rozbahněná pole by ani na fotkách nevypadaly tak romanticky. Zbývá jen pozvat na další jízdy s tímto motoráčkem, které připravujeme na příští rok, snad již za svitu slunce.

Před branou vojenského prostoru	Na vlečce	Vojenská stáčírna pohonných hmot	"Zastávka"	Mezi Náměští a Studencem
Setkání s 810 123 ve Velkém Meziříčí	Čerpací stanice na starém nádraží	Druhé setkání s 810 123 (odb. Oslavice)	Opatrný průjezd prokopaným přejezdem (Přibyslav)	Poslední přejezd (Sázava)