Praha - kousek od Vltavy pod starobylým Vyšehradem se choulí i stejnojmenná výhybna. Bývalá stanice Praha-Vyšehrad dnes již jen vzpomíná na doby své slávy, přesto tu stále je a pozornému cestujícímu na trati mezi Smíchovem a Hlavním nádražím dokáže připomenout doby dávno minulé.

Již brzy poté, co byla 14.7.1862 stanice Praha Smíchov slavnostně otevřena protokolárním vlakem do Plzně, se začalo uvažovat o jeho propojení s dalšími, původně izolovanými pražskými nádražími, tedy i s dnešním Hlavním nádražím, tehdy nádražím císaře Františka Josefa, a s Hrabovkou. Výsledkem bylo 14. srpna 1867 zahájení prací na projektu Pražské spojovací dráhy a 1. září 1869 vydané stavební povolení. Následujícího roku se stavitelství bratří Kleinů společně s V. Lannou pustilo do stavby, kterou financovala KFJB (Dráha císaře Františka Josefa).

Právě na této trati vznikla i stanice Praha-Vyšehrad, otevřená 15.8.1872. Byla nutností, neboť původní jednokolejná trať se opodál dělila o jediný vinohradský tunel s tratí do Vídně a Budějovic. Pravděpodobně o měsíc později byla stanice otevřena i pro rychlozboží a nákladní dopravu. Mezi pražskými nádražími a Vyšehradem se však zásilky k přepravě nepřijímaly.

Situace se dále vyvinula až v roce 1901, kdy byla postavena i druhá traťová kolej Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov. Stavitelem a provozovatelem byly KkStB Kaiserlich-königliche Österreichische Staatsbahnen (Rakouské státní dráhy). Protože byl dostavěn i 2. vinohradský tunel, začal 1. tunel sloužit jen pro trať Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov. Zároveň byl vyměněn most přes Vltavu za současný, tedy ten nýtované konstrukce, který je dnes součástí panoramatu údolí Vltavy a památkáři je požadováno jeho zachování. Spolu se zdvojkolejňováním byla rozšířena i stanice Vyšehrad. Byla postavena novorenesanční staniční budova a mezi první a třetí kolejí bylo zřízeno ostrovní nástupiště s hrázděnou čekárnou, přístupné prvním nádražním podchodem v Praze. Na obou zhlavích přibyla stavědla.

Ještě před tím ale přibyla i krátká spojka z Vyšehradu do Vršovic. Tu postavil během jediného roku podnikatel Antonín Housek v režii společnosti Dráhy císaře Františka Josefa; provoz na ní byl zahájen 1. listopadu 1882.

Osobní doprava jen načas

Pravidelná osobní doprava mezi tehdejším nádražím Františka Josefa (tzn. dnešním Hlavním) a Smíchovským nádražím začala 1. října 1888. I když se Vyšehrad stal součástí Prahy už v roce 1883 (tj. pět let před otevřením stanice pro osobní dopravu), tak název Vyšehrad byl změněn za současný Praha-Vyšehrad až 4. května 1942. Dne 29. května 1960 přestala stanice sloužit osobní přepravě, a stala se pouze výhybnou.

Do této změny zbývalo ještě několik let, když bylo v roce 1954 zřízeno elektromechanické zabezpečovací zařízení, zrušen přejezd a nahrazen podchodem v prostoru Ostrčilova náměstí. To vše v návaznosti na elektrifikaci pražského uzlu a modernizaci zabezpečovacího zařízení na Smíchově. Další částečná rekonstrukce stanice na sebe potom nechala čekat až do roku 1989, kdy byla zrušena kratičká vlečka pod Nuselským mostem v prostoru dnešního kamenictví, která sloužila uhelným skladům. Bylo zrušeno i stavědlo St. I, které po zrušení přejezdu sloužilo jen k zjišťování volnosti vlakové cesty a v případě potřeby k dání ruční přivolávací návěsti, staniční a traťové koleje směr hlavní nádraží a Vršovice byly navíc doplněny izolovanými obvody. V další fázi rekonstrukce byly výměny výměny na smíchovském zhlaví opatřeny elektromotorickými přestavníky a vložená návěstidla nahrazena odjezdovými návěstidly.

Staniční budova postavená v novorenesančním slohu se bohužel dočkala jen jedné opravy, a to v roce 1990. Ta se příliš nepovedla a naopak ještě více urychlila chátrání této architektonicky cenné budovy. Budova je v současné budově prázdná, vyjma dopravní kanceláře. V roce 2005 byla kolem budovy v úrovni 1.NP instalována vodorovná sít částečně chránící chodce před padajícími kusy omítky. Letos na jaře měla budova namále, protože zásluhou obyvatel bez stálého domova došlo k požáru, který byl naštěstí včas uhašen a zasáhl pouze dvě místnosti jednoho bytu v přízemí.

Ve stanici se nacházely od přelomu čtyřicátých a padesátých let sochy lva, vodníka, medvěda a také kašna. Zapůjčil je sochař Karel Novák. Jeho dědici však roku 2000 požádali o vrácení originálů s tím, že nechají udělat kopie, které vrátí. Roku 2001 sochy skutečně dostali, ale kopie zatím nikde.

Fotogalerie

Správa železniční dopravní cesty vypsala letos na jaře výběrové řízení na zpracování přípravné dokumentace stavby „Optimalizace traťového úseku Praha hl.n. - Praha Smíchov“ včetně provedení průzkumu, geodetického doměření vč. hodnocení vlivu stavby na životní prostředí. Zakázku v létě zadala společnosti SUDOP Praha a.s.

V prostoru stanice Praha-Vyšehrad by měla vzniknout nová železniční zastávka s návazností na tramvajovou zastávku Ostrčilovo náměstí. Změny se nejspíš nevyhnou ani železničnímu mostu.

Související odkazy - příběh prodeje nádraží

• Pomalá smrt vzácné památky pod taktovkou ČD - iDNES.cz
• Historická budova nádraží Vyšehrad je na prodej - Novinky
• O Vyšehradském nádraží definitivně rozhodnuto - Euro online