..: Historie výhybny Praha-Vyšehrad :..

Ilustrační obrázekPraha - kousek od Vltavy pod starobylým Vyšehradem se choulí i stejnojmenná výhybna. Bývalá stanice Praha-Vyšehrad dnes již jen vzpomíná na doby své slávy, přesto tu stále je a pozornému cestujícímu na trati mezi Smíchovem a Hlavním nádražím dokáže připomenout doby dávno minulé.

Již brzy poté, co byla 14.7.1862 stanice Praha Smíchov slavnostně otevřena protokolárním vlakem do Plzně, se začalo uvažovat o jeho propojení s dalšími, původně izolovanými pražskými nádražími, tedy i s dnešním Hlavním nádražím, tehdy nádražím císaře Františka Josefa, a s Hrabovkou. Výsledkem bylo 14. srpna 1867 zahájení prací na projektu Pražské spojovací dráhy a 1. září 1869 vydané stavební povolení. Následujícího roku se stavitelství bratří Kleinů společně s V. Lannou pustilo do stavby, kterou financovala KFJB (Dráha císaře Františka Josefa).

Právě na této trati vznikla i stanice Praha-Vyšehrad, otevřená 15.8.1872. Byla nutností, neboť původní jednokolejná trať se opodál dělila o jediný vinohradský tunel s tratí do Vídně a Budějovic. Pravděpodobně o měsíc později byla stanice otevřena i pro rychlozboží a nákladní dopravu. Mezi pražskými nádražími a Vyšehradem se však zásilky k přepravě nepřijímaly.

Situace se dále vyvinula až v roce 1901, kdy byla postavena i druhá traťová kolej Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov. Stavitelem a provozovatelem byly KkStB Kaiserlich-königliche Österreichische Staatsbahnen (Rakouské státní dráhy). Protože byl dostavěn i 2. vinohradský tunel, začal 1. tunel sloužit jen pro trať Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov. Zároveň byl vyměněn most přes Vltavu za současný, tedy ten nýtované konstrukce, který je dnes součástí panoramatu údolí Vltavy a památkáři je požadováno jeho zachování. Spolu se zdvojkolejňováním byla rozšířena i stanice Vyšehrad. Byla postavena novorenesanční staniční budova a mezi první a třetí kolejí bylo zřízeno ostrovní nástupiště s hrázděnou čekárnou, přístupné prvním nádražním podchodem v Praze. Na obou zhlavích přibyla stavědla.

Ještě před tím ale přibyla i krátká spojka z Vyšehradu do Vršovic. Tu postavil během jediného roku podnikatel Antonín Housek v režii společnosti Dráhy císaře Františka Josefa; provoz na ní byl zahájen 1. listopadu 1882.

Osobní doprava jen načas

Pravidelná osobní doprava mezi tehdejším nádražím Františka Josefa (tzn. dnešním Hlavním) a Smíchovským nádražím začala 1. října 1888. I když se Vyšehrad stal součástí Prahy už v roce 1883 (tj. pět let před otevřením stanice pro osobní dopravu), tak název Vyšehrad byl změněn za současný Praha-Vyšehrad až 4. května 1942. Dne 29. května 1960 přestala stanice sloužit osobní přepravě, a stala se pouze výhybnou.

Do této změny zbývalo ještě několik let, když bylo v roce 1954 zřízeno elektromechanické zabezpečovací zařízení, zrušen přejezd a nahrazen podchodem v prostoru Ostrčilova náměstí. To vše v návaznosti na elektrifikaci pražského uzlu a modernizaci zabezpečovacího zařízení na Smíchově. Další částečná rekonstrukce stanice na sebe potom nechala čekat až do roku 1989, kdy byla zrušena kratičká vlečka pod Nuselským mostem v prostoru dnešního kamenictví, která sloužila uhelným skladům. Bylo zrušeno i stavědlo St. I, které po zrušení přejezdu sloužilo jen k zjišťování volnosti vlakové cesty a v případě potřeby k dání ruční přivolávací návěsti, staniční a traťové koleje směr hlavní nádraží a Vršovice byly navíc doplněny izolovanými obvody. V další fázi rekonstrukce byly výměny výměny na smíchovském zhlaví opatřeny elektromotorickými přestavníky a vložená návěstidla nahrazena odjezdovými návěstidly.

Staniční budova postavená v novorenesančním slohu se bohužel dočkala jen jedné opravy, a to v roce 1990. Ta se příliš nepovedla a naopak ještě více urychlila chátrání této architektonicky cenné budovy. Budova je v současné budově prázdná, vyjma dopravní kanceláře. V roce 2005 byla kolem budovy v úrovni 1.NP instalována vodorovná sít částečně chránící chodce před padajícími kusy omítky. Letos na jaře měla budova namále, protože zásluhou obyvatel bez stálého domova došlo k požáru, který byl naštěstí včas uhašen a zasáhl pouze dvě místnosti jednoho bytu v přízemí.

Ve stanici se nacházely od přelomu čtyřicátých a padesátých let sochy lva, vodníka, medvěda a také kašna. Zapůjčil je sochař Karel Novák. Jeho dědici však roku 2000 požádali o vrácení originálů s tím, že nechají udělat kopie, které vrátí. Roku 2001 sochy skutečně dostali, ale kopie zatím nikde.

Fotogalerie

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázekIlustrační obrázek

Správa železniční dopravní cesty vypsala letos na jaře výběrové řízení na zpracování přípravné dokumentace stavby „Optimalizace traťového úseku Praha hl.n. - Praha Smíchov“ včetně provedení průzkumu, geodetického doměření vč. hodnocení vlivu stavby na životní prostředí. Zakázku v létě zadala společnosti SUDOP Praha a.s.

V prostoru stanice Praha-Vyšehrad by měla vzniknout nová železniční zastávka s návazností na tramvajovou zastávku Ostrčilovo náměstí. Změny se nejspíš nevyhnou ani železničnímu mostu.

Související odkazy - příběh prodeje nádraží


Jiří Průša Poslat mail autorovi | 20.10.2007 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu ČR Praha


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel otiko 
23.10.2007 (21:35)  
moc hezký článek. Na Vyšehradě jsem v mládí vystupoval/nastupoval. Osobní vlaky trať Praha-Zdice-Protivín. Tedy pokud to nejelo až ze Smíchova. Bydleli jsme Na Zvonařce a rodiče ještě používali zastávku Královské Vinohrady, zrušena po otevření 2. tunelu. Nač je dnes ta staniční budova pod Nuselskými schody využívána ? Tam se o obnovení zastávky pro "S" neuvažuje ? Což kdyby o tom někdo napsal ?
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
22.10.2007 (18:38)  
J.P.: Tak to doufám, že to nebyl on. Díky za info, myslím že by se pěkně vyjímalo i doplněné do textu.
22.10.2007 (20:16)  


No vzhled a vůně bezdomovce,tak asi ne.Bydlel v bytě hned vedle schodů podél budovy s okny pouze do ulice.
22.10.2007 (14:48)  
to Jugy : musím se MZ zastat slovo "kursbuch" se na dráze mezi vlakovýma četama dost používal.
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
22.10.2007 (13:45)  
Jiří Průša: Věděl byste, odkdy je budova prázdná? Známý v ní totiž ještě v osmdesátých letech bydlel. Legálně :)
22.10.2007 (16:43)  


Nájemníci byly přestěhováni v letech 2004 a 2005. Posledni nájemník zemřel v bytě přibližně před rokem(odmítal všechny náhradní byty). Budova by měla být již na základě výběrového řízení prodána.
registrovaný uživatel Jugy  mail  
22.10.2007 (11:46)  
to Miroslav Zikmund: jděte do háje s výrazem "kursbuch". Tohle není diskusní fórum Deutsche Reichsbahn :-)
editor nebo admin ŽP Nick  mail  
21.10.2007 (23:46)  
MZ: Nebo takovy Nymburk-Depo, zastavuji tam nektere osobni vlaky. A jedna mala perlicka, napriklad Detvan ze Slovenska zastavuje z dopravnich duvodu v Mostech u Jablunkova pro vystup celniku. Avsak mistni uz to znaji a tak vystupuji/nastupuji, jakoby tam mel vlak normalni pravidelnou zastavku pro cestujici ;-)
21.10.2007 (21:25)  
to Miroslav Zikmund : tak je vidět asi jsi SJŘ ještě neviděl. Tam máš totiž napsáno jestli tam stavíš z provozních důvodů nebo ne. Jo a můžu tě ujistit .že to bylo i v jízdním řádu pro veřejnost. Mám ještě několik svědků z té doby kteří na tom vlaku jezdili a to jak strojvedoucí tak jako vlakvedoucí. Jo a jestli nevěříš tak ti s některýma můžu dojednat schůzku ,stejně už většina je jako já v důchodu.
21.10.2007 (15:16)  
Sharky33 :
Zastavoval tam normálně ? Ona existují taky nenormální zastavování ?
Z hlediska zastavování vlaků z pohledu cestujícího není rozhodující, co je v SJŘ, důležité je to, co je uvedeno v "kursbuchu", čili zastavování pro uspokojování přepravních potřeb…
Kursbuch je "úřední vydání železničního jízdního řádu", zatímco SJŘ je interní = neveřejná pomůcka. Já nezpochybňuji fakt, že tam 19906 pravidelně zastavoval, ať již byly důvody jakékoli, ale nikoli pro cestující veřejnost.
Kdyby tomu bylo "pro cestující veřejnost", tak by této skutečnosti jistě již dávno chytili ti, kteří by rádi viděli obnovení této zastávky, zejména z hlediska "nepřijatelného poloměru oblouku".

Takových "pravidelných" zastavování uvedených v SJŘ pamatuji více (výhybna Dluhonice, Přerov přednádraží, Brno Maloměřice apod.). Dnes existuje neveřejná zastávka u depa Praha–Vršovice, která je taky v SJŘ, ale v kursbuchu ji budete hledat marně.
21.10.2007 (14:56)  
snad jenom pro upřesněí, 2. vinohr. tunel se stavěl za II. svět. války. Předtím asi byla pod Nusel. schody výhybna?
21.10.2007 (20:13)  


Za druhé sv. války se začal stavět III tunel(dostavěn vlastně celekm nedávno).Jinak hned za poráli tunelů bývala nejdřív stanice a pak jen zastávka Královské Vinohardy.Jediný pozůstatek je dnes budova vpravo od kolejí při jízdě z hl.n.
20.10.2007 (21:37)  
akorat bych rad vedel,co je to tam za papouska...rek bych 477.043,ale nejsem si ´tim jistej....
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko