..: Historické stavědlo na křížení tratí v Kerzers :..

Ilustrační obrázekKerzers – Na rozhraní německé a francouzské části Švýcarska severně od Bernu najdete stanici, kde se v ostrém úhlu kříží dvě normálněrozchodné jednokolejné elektrifikované trati různých společností. Jde o trať Lyss – Lausanne z roku 1876, kterou v roce 1902 převzala SBB, a trať Bern – Neuchatel společnosti BN, která byla před několika lety převzata společností BLS. Trať každé společnosti má své tři koleje a na jednom zhlaví stanice dochází ke křížení s propojkami. Toto křížení projíždějí všechny vlaky včetně TGV Bern – Paříž maximální rychlostí pouhých 50 km/h.


Ilustrační obrázekPrávě vybudování druhé spojky, která umožnila vedení linky S5 S-Bahn Bern tak, že se v Kerzers od vlaku Bern – Neuchatel oddělí jednotka na Murten, znamenalo konec pro zdejší mechanické stavědlo. To více než 100 let zabezpečovalo bezpečnost zdejšího provozu. Ne že by snad nešlo do něj nové závislosti zabudovat, ale už se nenašel žádný mechanik, který by byl ochoten svým podpisem stvrdit bezpečnost takového doplnění. Navíc se zapojením na dálkové řízení ušetřilo na místní obsluze a tím i na provozních nákladech.

Podle plánů SBB mělo být nádraží původně „modernizováno“ podle současných šablon, budova stanice a stavědla měla navždy zmizet. Proti tomu se však postavilo sdružení místních nadšenců, kterým se ve spolupráci s městem a památkovým úřadem podařilo prosadit pro místní stavědlo památkovou ochranu a zachránit i autentické prostředí zdejší stanice. Vlastní stavědlo typu Bruchsal G z roku 1896 sestává z řídícího pultu ve staniční budově, odkud jsou dávány příkazy k přípravě vlakové cesty, a výhybkářského stanoviště, odkud jsou obsluhovány výhybky a návěstidla. Dodala ho firma Maschinenfabrik Bruchsal AG, dříve Schnabel & Henning a jednalo se v podstatě o první model stavědla, který již splňoval dodnes platné požadavky na staniční zabezpečovací zařízení. Tato firma je přímým předchůdcem i u nás známého výrobce zabezpečovací techniky Siemens & Halske AG Berlín.

Nádraží je dnes řízeno dálkově z centrály BLS v Bern Bümpliz Nord a historické stavědlo, i když od roku 2004 již odpojené od kolejí, je ve vlastnictví města Kerzers, sdružení jej má v pronájmu. Toto uspořádání majetkových vztahů stavědlo v podstatě zachránilo a dnes se v něm provozuje muzeum. Výhledově se počítá s řízením všech tratí BLS z jedné centrály.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

zdroj: www.stellwerk-kerzers.ch


Zdeněk Michl Poslat mail autorovi | 18.8.2007 (9:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu Švýcarsko


  1 2      Zpráv na stránku:   
21.08.2007 (0:08)  
To Čunče:
Byla ještě jedna a sice mezi Unhoští a Kladnem (trať Praha - Kladno a vlečka z Kladenských hutí do lomu Mořina) Jezdilo se tam desítkou. Pak vlečku zkrátili, dnes končí v Nučicích, úsek Nučice - Kladno byl zlikvidován, ale trasa je v krajině dodnes viditelná.
registrovaný uživatel čunče  mail  
20.08.2007 (8:21)  
Jéje, teď jsem si vzpomněl, že i v ČR existuje křižovatka (vlastně dvě), přes kterou se jezdí stovkou. Je to mezi Berounem seřaďovacím a zastávkou Beroun Králův Dvůr. Vlečka z ranžíru tam kříží dvojkolejnou trať Beroun - Zdice.
registrovaný uživatel rk_kn.  mail  
20.08.2007 (7:39)  
Čunče : koľajová križovatká nemá výhybky. Križujú sa dve prípadne viac koľají. Nič nemusíš prestavovať, ak majú pevné srdcovky , ako bežné výhybky.Obsluhu potrebuješ na to, aby bola dovolená jazda len z jedného smeru.
Koľajová spojka jednoduchá, alebo dvojitá, sú dve alebo 4 výhybky. Tam potrebuješ prestavníky a závorníky a obsluhu.
19.08.2007 (19:28)  
Nenašli nikoho, kdo by byl schopen to udělat! Škoda, že se mne nezeptali. Já bych si na to klidně troufl. Sice by vzniklo něco naprosto originálního, ale jednoduchého a spolehlivého. A ESA by to rozhodně nebyla.
registrovaný uživatel čunče  mail  
19.08.2007 (10:47)  
rk.kn:
nejsou. Z konstrukčního hlediska jsou dvojitá kolejová spojka čtyři normální výhybky a jedna normální křižovatka. A přes tu křižovatku se standardně jezdí v ČR 40km/h. V Plzni se přes obyč. křižovatky jezdí dvacet, jinde víc (třeba ve Vršovicích pod Řídicím stavědlem (vedle Čekaček) jsou standardní křižovatky, které vznikly zrušením angličanů a překonfigurováním zhlaví. Přes tyhle křižovatky se jezdí 60).
Všechno je to daný kvalitou a konstrukcí. Ničím jiným. I na normální křižovatce můžu mít přestavitelné srdcovky, aby se srdcovky méně ničily při jízdách vysokou rychlostí.

Ta křižovatka dvojkolejek je v Newarku v Anglii (ECML x MR) a po ECML je přes ni rychlost 100 mil/hodinu (cca 167 km/h). Něco o historii této křižovatky je zde: http://www.signalbox.org/gallery/e/newarkcrossing.htm
registrovaný uživatel rk_kn.  mail  
19.08.2007 (7:08)  
čunče : koľajová spojka a koľajová križovatka sú dve rôzne záležitosti.
18.08.2007 (20:58)  
Na křížení v Kolíně je též padesátka, dvacítka je v Plzni.
Lyss - Kerzers dneska jezdí BLS, Kerzes - Murten TPF (ex GFM)
registrovaný uživatel čunče  mail  
18.08.2007 (19:39)  
Panthere, no tak, nikdys´ neviděl dvojitou kolejovou spojku? Kříž se v ní naprosto běžně pojíždí rychlostí 40 km/h.
Ve Spojeném království se úrovňově kříží dvě dvojkolejky skoro v pravém úhlu a na obou z nich je přes ten kříž rychlost přes sto kilometrů v hodině.
18.08.2007 (15:35)  
Jinak je to docela pěkně vidět na google maps, http://maps.google.com/maps?t=h&key=ABQIAAAAEay8E4BShmJ9npuKgmMBuRQzpQfkrF369SMcGpi73jWb-DRL1xTh6-9uUKFvo36KFp2oqcvvhylCFA&ie=UTF8&ll=46.975194,7.192687&spn=0.005124,0.008894&z=17&om=0 -- úhel křížení je asi 30 stupňů.
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko